Karel Marx

Filozofové svět jen různě vykládali, jde však o to jej změnit.


Platon

Údiv je postoj člověka, který moudrost skutečně miluje, a není jiný počátek filozofie než tento.


Cicero

Filozofie je starost o duši.


Mytologie, bájesloví, jedna z nejstarších forem společenského vědomí, fantastický odraz skutečnosti v prvobytném vědomí. Soubor mýtů určité kultury, poskytující výklad světa na základě pověstí ústně předávaných po generace. Jejich základem byl zpravidla skutečný příběh, postupně idealizovaný a zbavovaný reálného obsahu, do něhož vypravěči ukrývali různá poučení. Po vzniku písma byly mýty konzervovány, jejich dnešním pozůstatkem jsou pohádky. Jejich společenským význam s rostoucím objemem poznatků postupně zmizel; staly se pouhou součástí historie.


Mýty, báje a legendy, pohádky, příběhy i anekdoty
vždy přizpůsobuje jejich interpret společnosti, jíž jsou vyprávěny,
době i sobě samému.


Aristoteles

Teprve když měli vše potřebné, začali lidé filozofovat.


Aristoteles

Volný čas egyptských kněží, tj. počátek matematických věd.


Cicero

Filozofie je kulturou rozumu.


Karel Marx
Je prvním úkolem filozofie ... aby odhalila sebeodcizení v jeho neposvátných podobách.
Kritika nebe se tím mění v kritiku země, kritika náboženství v kritiku práva,
kritika teologie v kritiku politiky.


Jan Amos Komenský
...uvedu tě mezi filozofy, jejichž práce jest k napravení nedostatků lidských prostředků vyhledávati,
a v čem pravá moudrost záleží, ukazovati.


F.Mehring: Každá vykořisťovatelská a utlačovatelská moc spatřovala v Platónovi a Aristotelovi své filozofické svaté.Platon, řecký filozof, 472 - 374 př.n.l., žák Sokratův, tvůrce idealismu, nakrátko prodán do otroctví, poté ideolog otrokářské pozemkové aristokracie v boji proti demokratické obchodnické a řemeslné vrstvě. Povýšil ideje nad skutečnost, kterou považoval za pouhý "odlesk" idejí. Spolu s Aristotelem byl použit k zakonzervování lidského myšlení do věčných pravd a kategorií na dlouhá staletí.


Aristotelés: Teprve, když byl dostatek životních potřeb, začalo se filozofovat.Aristoteles ze Stageiry, řecký filozof, 384 - 322 př.n.l., žák Platonův, nejvýznamnější myslitel Antiky, zakladatel logiky, obhájce otrokářství. Obžalován z bezbožnosti, emigroval, byl vychovatelem Alexandra Velikého, což jej učinilo slavným. Jeho idealismus byl katolicismem zakonzervován a tím se stal nadlouho brzdou myšlení. To hrozí každému glorifikovanému poznání.


Franz Mehring
Křesťanství, původně náboženství trpících a utlačovaných,
přešlo k Platonovi a Aristotelovi teprve jako vykořisťující a panující církev.


Franz Mehring
Od počátku novověku spatřovala každá vykořisťovatelská a utlačovatelská moc
v Platonovi a Aristotelovi své filozofické svaté.


Franz Mehring
Filozofie neexistovala, dokud neexistovaly třídní protiklady,
a jakmile budou tyto třídní protiklady odstraněny,
nebude již existovat filozofie v historickém významu tohoto slova.


Sokrates, řecký filozof, asi 469 - 399 př.n.l., učitel Platonův. Zahájil novou etapu antické filozofie tím, že ji zaměřil na člověka, na analýzu poznání, myšlení a etických hodnot. V tomto smyslu bývá považován za otce etiky. Byl původcem teleologie. Pro své antidemokratické názory (demokracie = vláda luzy) popraven. Nevytvořil ucelený filozofický systém a nezanechal žádný spis. Jeho učení je známé pouze ze spisů Platona.


Demokritos z Abder, řecký filozof, asi 460 - 370 př.n.l., encyklopedický vědec, hlavní představitel atomistického, mechanického materialismu. Jeho dílo, dochované ve zlomcích, bylo prvním velkým antickým pokusem o jednotný výklad světa. Je autorem teorie odrazu, rozlišil smyslové a rozumové poznání. Nahodilost považoval za výsledek neznalosti.


Hérakleitos: "Pantha rei" (Vše plyne)Herakleitos z Efesu, vysoký iónský aristokrat, řecký filozof, asi 540 - 480 př.n.l., představitel živelného materialismu a dialektické filozofie. Pochopil, že svět nebyl stvořen, že ve všem jsou vnitřní protiklady, které jsou zdrojem pohybu a nekonečných změn. Jeho filozofie neustálé proměnlivosti světa je shrnuta do výroku "dvakrát nelze vstoupit do téže řeky".


Věta Thaletova: "Všechny obvodové úhly nad průměrem kružnice jsou pravé."Thales z Miletu, 624 - 543 př.n.l., řecký myslitel i praktik, položil základy starořecké filozofie, matematiky a astronomie tím, že do nich přinesl znalosti Babylónu a Egypta. Je prvním historicky doloženým filozofem. Jeho filozofie byla živelně materialistická, výrazně překročila dosavadní mythologické představy o vzniku světa.


Filozofie je něčím podobná matematice. Matematika zkoumá kvantitativní vztahy, obecně platné ve všech vědách,
zatímco filozofie hledá nejobecnější kvalitativní vztahy světa.
Není vůbec náhodou, že základy obou věd pro naši civilizaci položil stejný člověk - Thales z Miletu.


Etika - mravouka, nauka o morálce, teorie morálky, idealizovaná morálka. Jedna z nejstarších teoretických disciplin, vzniká u Sokrata jako součást filozofie, nyní samostatná věda. Hledá základní zdroje mravních idejí, zpravidla je odvozuje od nějakého nehistorického počátku vzniklého spekulací. Marxistická etika hledá tyto zdroje v rozvíjející se společenské praxi lidí a zkušenostech z ní. Etika bývá v rozporu s morálkou, často i s právem; např. podle práva jsou si lidé rovni, etika někdy dává přednost ženám. Etika je vědomím přetvořený odraz morálky.


Estetika - dva a půl tisíce let stará věda o podstatě a formách tvorby podle zákonů krásy, teorie krásna. Její předmět vznikal současně s člověkem - byl to pocit libosti či nelibosti, vyplývající ze vztahu k přírodní realitě. Krásno má subjektivní kriteria, mělo a má úzký vztah k užitečnosti jevů. Např. déšť hodnotíme jako krásný na zahrádce, ale jako ošklivý na dovolené.


Materialismus - snaha pochopit svět ze světa samého, bez použití principů ležících mimo něj. Chápe materiální svět jako prvotní a ducha či vědomí jako druhotné, odvozené, na materiálním světě závislé, nikoliv nad ním stojící.


Objektivní idealismus - snaha vysvětlovat svět za pomocí principů, nacházejících se mimo tento svět, existujících objektivně, tj. nezávisle na lidském vědomí, do určité míry poznatelných. Mají zpravidla podobu bohů či věčných idejí.


Subjektivní idealismus - vysvětlování světa na základě principů, ležících uvnitř jedince, pro ostatní tudíž nepoznatelných. Poznání má podle něj význam pouze pro jedince, ten je měřítkem jeho pravdivosti a všech hodnot vůbec. Důsledný subjektivní idealismus nakonec vyúsťuje v solipsismus, tedy uznávání existence pouze sebe samého.


To je Engelsova formulace základní otázky filozofieBedřich Engels
Ti, kteří tvrdili, že duch je vzhledem k přírodě prvotní, kteří tedy předpokládali,
že svět byl konec konců nějakým způsobem stvořen..., ti tvořili tábor idealismu.
Druzí, kteří pokládali za prvotní přírodu, patří k různým školám materialismu.


Tuto filozofii nazval "marxistickou" Bedřich Engels, aby uctil památku svého zesnulého spolupracovníka. Po Leninově smrti ze stejných důvodů prosadil název "marxisticko-leninská"J.V.Stalin. Lenin sám se nepovažoval za filozofa, ale za propagátora marxismu. Aniž podceňujeme jeho přínos v této vědě, setrváváme důsledně na původním názvu.



Patolog si kosti těžko zamiluje, archeolog snadno


sir Winston Leonard Spencer Churchill

Věřím jen těm statistikám, které jsem zfalšoval sám.


Bedřich Engels
Jakmile se od každé jednotlivé vědy začne požadovat,
aby si ujasnila své postavení v celkové souvislosti věcí a poznatků o věcech,
je už jakákoliv zvláštní věda o celkové souvislosti zbytečná.


Spiritualismus - krajní idealismus, považující vše existující, tedy ducha i hmotu, za pouhé jevové formy ducha, který je základem skutečnosti. Křesťanský spiritualismus je postaven na nesmrtelnosti duše. V širším slova smyslu bývá někdy takto označován každý idealismus a spiritualismus je pak chápán jako opak materialismu.


Deismus - idealistické učení o tom, že bůh svět sice stvořil, ale do jeho běhu nijak nezasahuje. Je to reakce idealismu na rostoucí poznání přírodních věd a snaha smířit je s vírou, tedy nesmělé materialistické prvky na půdě náboženství. Jde v podstatě o náboženskou nedůslednost, o průchozí stádium od idealismu k materialismu, kterým prošel  např. u Voltaire, Diderot, Condorcet aj.


Panteismus - idealistické učení, rozpouštějící boha v přírodě. Snaha vyhnout se konfliktu přírodních věd s náboženstvím. Člověk rozumem nenalézá pro boha místo, ale srdcem se jej nemůže vzdát. Podobně jako deismus a panpsychismus je to vlastně náboženský oportunismus.


Ottův slovník naučný
Filozofie jest věda, která na základě výsledků ostatních věd hledí sestrojiti jednotný názor světa.
Cíl její vždy byl a bude, aby lidské poznatky spojila v přehledný celek, aby ze všeho vědění...
vyvodila poslední výslednici z níž by vysvítalo, jak člověk v přívale dojmů životních se orientovati, jak na svět zírati, jak smýšleti a jednati má
.


Spekulace, filozofický pokus o čistě pojmové, zkušenost překračující poznání. Vychází-li z reality současného poznání, může vést i k pravdivým poznatkům, vyznačuje se však vysokým stupněm omylu a neurčitou pravděpodobnosti. Spekulací byl např. antický předpoklad existence atomu nebo Kolumbova myšlenka zkrácení cesty do Indie obeplutím Země. Spekulace není výsledkem vědy, je jedním z jejích možných pomocných nástrojů. Žádná skutečná filozofie se spekulacím nevyhne, nesmí být na nich ovšem postavena.


To, jak Stalin definoval národ, platí dodnes.Josif Visarionovič Stalin, 1879 - 1953, představitel komunistického hnutí a Sovětského svazu. Pod vnějšími i vnitřními tlaky, ale i v důsledku svých osobních vlastností před kterými varoval Lenin, zavedl tuhou centralizaci, doprovázenou nezákonnostmi. Pozvedl SSSR od pluhu do vesmíru, úspěšně vedl zemi v boji proti německému fašismu, ale na druhé straně značně zdiskreditoval myšlenky komunismu. O rozpornosti jeho osoby svědčí fakt, že byl v lidovém hlasování za účasti 50 milionů občanů, ač rodilý Gruzínec, zvolen v roce 2008 třetím největším mužem v historii Ruska.


Jan Masaryk
Musí to být velká myšlenka,
která dovedla v jedinečném Stalinově provedení nadchnout sovětský lid k takovému vypětí sil,
obětavosti a lásce k vlasti.


Vladimír Iljič Lenin (Uljanov), 1870 - 1924, ruský revolucionář a zakladatel SSSR. Propagoval, bránil a při tom dále rozvíjel marxistickou filozofii v podmínkách počátku 20. století. Rozvinul teorii hmoty, poznání, státu a vyšší fáze vývoje kapitalismu - imperialismu. Přestože je dnes líčen jako despota, byl největším demokratem i nejvzdělanějším mužem, jaký kdy stál v čele Ruska.


Pesimismus, filozofický světový názor negující smysl a naději jako iluzorní, původně protináboženský systém odmítající vykoupení, reagující na vědecké poznatky, později filozofie nevědomosti. K nejvýznamnějším představitelům patřili SchopenhauerHartmann


Nihilismus, ve filozofii a umění popření možnosti pravého poznání. V protikladu s náboženským dogmatismem odmítání předem daných závazných mravních norem, ale také filozofie zániku a zmaru. Viz např. Obereit, Jacobi, Nitzsche. Absolutizován vede k popírání všeho.


Gorgiás
Nic není; i kdyby něco bylo, nemohli bychom to poznat;
a i kdybychom to poznali, nemohli bychom to vyjádřit.


Gorgiás z Leontín, asi 483 - 375 př.n.l., starořecký sofista, stoupenec otrokářské demokracie. Vycházel z relativismu, který doplnil racionalistickým agnosticismem. Radikální skeptik vůči každému poznání pravdy


Eudard von Hartmann, 1842 - 1906, německý filozof, spoluzakladatel novovitalismu. Vytvořil protináboženský systém reagující na filozofické a vědecké poznatky. Principem skutečnosti je podle něho alogická nevědomost. Předchůdce současných škol iracionalismu a voluntarismu.


Smysl života je ve zkratce obsažen ve staré moudrosti: "Zasaď strom, postav dům a zploď syna". I bez velkých filozofů se tím po tisíce let lidstvo řídí a dělá dobře. Prostě žije pro lepší budoucnost svých potomků.


čtverec nad přeponou = součtu čtverců nad odvěsnami.Pythagoras ze Samu, cca 580 - 500 př.n.l., řecký filozof a matematik. Podobně jako Thales přenesl do Řecka celou řadu poznatků a názorů z Egypta. Idealista, zakladatel filozofické školy Pythagorejců. Základem jeho učení byla harmonie, mystika čísel, převtělování duší. Byl stoupencem otrokářské aristokracie. O 500 let později jeho mystiku vzkřísil novoplatonismus.


Bedřich Engels
Marxistická filozofie je světový názor,
který se nedá prokazovat a uplatňovat v nějaké zvláštní vědě všech věd,
nýbrž ve všech vědách.


Max Born, nositel Nobelovy ceny za fyziku
Fyzika je životaschopná pouze tehdy,
když jasně pochopí filozofický význam svých metod a výsledků.


Gnoseologie, noetika, epistemologie, různé názvy a různá pojetí teorie poznání. Jde o filozofické zpracování poznatků ostatních věd, např. logiky, psychologie, heuristiky, informatiky, sémiotiky či jazykovědy. Jsou výkladem příčin, cílů, podstaty a metod dosažení pravdy, ale i poznatelnosti světa.


G. W. F. Hegel
Ostatní vědy, ať to zkoušejí s rozvažováním bez filozofie jakkoli,
nedokáží bez ní mít v sobě život, ducha, pravdu.


G. W. F. Hegel
... aby se filozofie přiblížila formě vědy
- aby mohla odložit své jméno "lásky k vědění", a byla věděním skutečným -
toť, co jsem si předsevzal.


Aristoteles
Mnohoučenost nenaučí rozumnosti.
(tentýž výrok je připisován Herakleitovi, který žil o několik generací dříve)


Aristoteles
Kdyby si chudobní poněvadž tvoří většinu, rozdělili jmění bohatých,
nebylo by to bezpráví?


Aristoteles
Ten, kdo přirozeně nenáleží sobě, nýbrž jinému, ale je člověkem,
jest od přirozenosti otrokem.


Sokrates

Vím, že nic nevím.


Seneca

Všichni filozofové hovoří ne o tom, jak sami žijí, nýbrž jak se má žít.


Seneca Lucius Annaneus, asi 4 př.n.l. - 65 n.l., římský stoik, etik, vychovatel císaře Nerona, kterým byl později donucen k sebevraždě. Panteista, který považoval svět za jednotu hmoty a rozumu, vyznavač strohé nutnosti a individualistické etiky. Měl velký vliv na vznik křesťanské ideologie, Engels jej nazval "strýcem křesťanství".


V. I. Lenin

Chytrý idealismus stojí chytrému materialismu blíže než nemoudrý materialismus.


Leonardo da Vinci

Kdykoliv chybí rozum, nastupuje křik.


Leonardo da Vinci, 1452 - 1519, italský renesanční umělec, vědec, vynálezce a technik, jeden z největších géniů středověku. Sám sebe nazýval "člověkem bez vzdělání", ve většině oborů byl samoukem. Předběhl svou dobu o celá staletí, i když jí dokázal být užitečný.


Studovat dějiny filozofie má smysl pouze tehdy,
jsme-li ochotni a schopni rozeznat,
v čem měli oni velcí mužové pravdu a v čem se  mýlili.


Jean Meslier
Neměl jsem odvahu mluvit o tom za svého života,
budu však mluvit o tom umíraje a po své smrti.


Jean Meslier, 1664 - 1729, celý život francouzský venkovský kněz. Po jeho smrti byl objeven filozofický spis nazvaný "Moje závěť", v němž materialisticky kritizuje církev a náboženství, vyvrací stvoření světa, zdůrazňuje neslučitelnost víry s rozumem a utopisticky doporučuje vytvoření komunistické společnosti. Tato kniha výrazně ovlivnila francouzské osvícenství.


Gottfried Wilhelm Leibniz

Filozofie je vědou o tomto, skutečném světě!


Idealismus, takový výklad skutečnosti, kdy do materiálního světa vložíme něco, co tam není, tedy ideu v jakékoliv podobě, a pomocí této ideje vysvětlíme vše. Tuto ideu považujeme za prvotní a hmotnou skutečnost za druhotnou, odvozenou či podřízenou. Idealismus má totožné gnoseologické kořeny s náboženstvím, je falešným odrazem reality, je iluzí, která nám pomáhá chápat.



Smysl lidského života lze měřit jen jeho vkladem do společnosti


Gercen Alexandr Ivanovič, 1812 - 1870, ruský materialistický filozof a spisovatel. Původem ze šlechtické rodiny, kritik náboženství i ruských feudálních poměrů, prosazoval myšlenku utopického socialismu, jehož základem by byla vesnická občina. Vězněn, ve vyhnanství, zbytek života strávil v emigraci.


Alexandr Ivanovič Gercen

Bylo jim zatěžko rozloučit se s názory, posvěcenými staletími.


Alexandr Ivanovič Gercen
Celé svazky nesmyslných komentářů byly napsány o Aristotelovi;
talenty, energie, celé životy se utrácely na nejneužitečnější logomachii;
avšak mezi tím se obzor rozšiřoval.



Idealisté, kteří posunuli lidské myšlení vpřed, tak neučinili proto, že byli idealisty,
ale navzdory tomu, že je tento přístup ke světu omezoval a svazoval.


V den smrti tohoto muže zavlály v šestině světa rudé vlajky, spuštěné na půl žerdi.Franz Mehring
Filozofie je ideologickým průvodním jevem třídních bojů,
jednou z forem, v nichž si lidé uvědomují tyto boje a provádějí je.


Sókrates a Platón oddělili duši od těla a tím položili základy idealismu.Platon

Moudrost přísluší jen bohu a duši oddělené od těla.


G. W. F. Hegel

Z dějin filozofie především bývá vyvozován důkaz o nicotnosti této vědy.


Platon

Tělo je vězením duše.

 

 


Moritz Schlick
Co jest tedy filozofie? Věda to tedy není, ale je to něco velice významného a velkého,
takže ji i nyní můžeme považovat za královnu věd.
Nikde není řečeno, že královna věd musí být sama vědou.


Moritz Schlick, 1882 - 1936 (zavražděn), rakouský fyzik a filozof, významný představitel logického pozitivismu, zabýval se teorií poznání, logikou, matematikou a estetikou. Racionální poznatky jsou podle něho tautologiemi, které nepronikají do podstaty věcí.


Winston Leonard Spencer Churchill

Cítím se bez války velmi osamocen.


Bedřich Engels
Teprve až přírodověda a historická věda pojmou do sebe dialektiku,
bude celý ten filozofický brak - mimo čisté učení o myšlení - zbytečný
a zmizí v pozitivní vědě.


Bedřich Engels
Ať si přírodovědci říkají co chtějí, jsou v područí filozofie,
jde jen o to, zda ... špatné módní filozofie, nebo té formy teoretického myšlení,
jež se opírá o znalost dějin myšlení.


Nebráníš-li slabšího, pomáháš silnějšímu.
Nezastaneš-li se toho, kdo je v právu, nadržuješ lumpovi.
Jen bozi a tupci čučí na hrůzy světa s přihlouplou nevinností.


Bedřich Engels
Filozofové působili buď jako výdělečně činní učitelé,
nebo jako placení šašci bohatých hýřilů.
Mnozí byli dokonce otroky.



Historii píší vítězové


Pythagoras

Filozofové jsou lovci pravdy.


Bedřich Engels

Skutečná jednota světa spočívá v jeho materiálnosti.


Exaktní vědy, tj. přesné, zkoumající jednoduché dílčí jevy, podávající jednoznačná vysvětlení založená na matematických výpočtech jako např. matematika, fyzika, chemie a pod. Zdaleka ne všechny přírodní vědy jsou exaktními, jako např. meteorologie. Tam, kde nelze vyloučit faktory nevypočitatelné, náhodné, nemohou být jevy předvídatelné přesně, ale pouze v podstatě; mj. všude tam, kde výsledky ovlivňuje člověk.



Filozofie se vždy musí přizpůsobit novým vědeckým poznatkům.
Bohužel se často přizpůsobuje i spekulacím.


Karel Marx

Od idealismu jsem se dostal k tomu, že jsem hledal ideu v samotném skutečnu.


Epikuros
Ani je-li kdo mlád, ať neváhá oddávat se filozofii,
ani je-li kdo stár, ať neochabuje v jejím pěstování,
neboť nikdo není nezralý ani přestárlý k tomu, aby pečoval o zdraví své duše.



Při studiu společnosti člověku zpravidla zaclánějí jeho zájmy


Objektivismus, materialistický asociální racionalismus, odmítající společenskou determinovanost člověka, individualismem blízký existencialismu. Nezkoumá společnost na základě zájmů, zdůrazňuje svou nestrannost. Při tom však obhajuje kapitalismus často z hlediska vypjatého egoismu, v abstraktní podobě odmítá kolektivismus, altruismus, solidaritu i charitu. Je to filozofie úspěšného sobce nemající nic společného s objektivností.


V. I. Lenin

Začít ve filozofii "Já" nelze.


Karl Jaspers

To, s čím se pod jménem filozofie setkáváme, dává skutečně příklady pro rozdílné soudy.


Albert Einstein

Zdálo se mi vždy zbytečným tázat se, jaký má smysl nebo účel život ... .


Albert Einstein

Individuální život má smysl jen pomáhá-li zkrášlovat a zušlechťovat život všeho živoucího.


Albert Einstein
Cena člověka pro společnost závisí především na tom,
do jaké míry je obráceno jeho cítění, myšlení a jednání k tomu,
aby prospívalo životu jiných lidí.


Skepticismus, odmítání možnosti poznání objektivní skutečnosti. Důsledný skepticismus je blízký agnosticismunihilismu. Vznikal ve starém Řecku jako reakce na pokusy vysvětlit svět pomocí spekulativních úvah, ve středověku sloužil k vyvracení filozofických dogmat církve (Montaigne) a připravoval půdu pro materialismus, ještě později naopak popíral možnosti rozumu a otevíral prostor víře. Je obsažen i v pozitivismu.


Skepticismus je v poznání dvojsečnou zbraní:
jako nástroj tě ochrání před omylem, jako postoj před pravdou.


Bělinskij Visarion Grigorjevič, 1811 - 1848, ruský revoluční demokrat, literární kritik, estetik, filozof a publicista. Kriticky přijal Hegelovu dialektiku a postupně přešel i na pozice materialismu. Orientoval ruský duchovní život směrem k západoevropskému myšlení, byl zakladatelem ruské estetiky, do literatury přinesl sociologický pohled. Kritik samoúčelného skepticismu.


Visarion Grigorjevič Bělinskij
Jenom malý rozum, nicotný duch se pyšní skepticismem jako módním šatem,
honosí se jím jako záslužným činem.


Visarion Grigorjevič Bělinskij
Skepticismus v otázkách pravdy dohání k utrpení,
je úsilím - je prostředkem a nikoli cílem.


Visarion Grigorjevič Bělinskij

Duch, to není nic jiného, než činnost fyzického.


Denis Diderot

Prvním krokem k filozofii jsou pochybnosti.



Jsou-li filozofové oslavováni ještě za svého života, neznamená to, že jsou chytří;
je to jen tím, že dobře slouží.



Skepse je důležitou součástí vědy, pokud vede k novému zkoumání.
Jestliže nové zkoumání nahrazuje, nebo mu dokonce brání,
stává se světovým názorem duchovního pecivála.


Sviták Ivan, 1925 -1994, český filozof, původně marxista, vědecký sekretář Filozofického ústavu Akademie věd. Po r. 1968 emigroval do USA, kde se stal profesorem filozofie. Po r. 1989 se vrátil jako zanícený kritik tehdejší pravicové politiky, rozpadu republiky a závislosti na Německu. Varoval před tím, aby se naše země nestala "banánovou republikou". Byl poslancem Federálního shromáždění za Levý Blok (koalice KSČM a Demokratické levice).


Ivan Sviták

Filozofie je jen poezií myšlenek.


Ivan Sviták

Filozofie je poměr k světu jako celku.


Ivan Sviták

Věda je lhostejná k člověku, filozofie ne!


G. W. F. Hegel

Filozofie je její doba pojatá v myšlenkách.


G. W. F. Hegel

Filozofie je duch doby.


Dějiny filozofie jsou jako smetiště,
v němž mezi spoustou nepotřebného odpadu můžete občas nalézt něco velmi cenného a užitečného.
Nesmíte se ale příliš umazat od onoho převládajícího sajrajtu, který byl také, možná, někomu kdysi užitečný.


Popper Karl Raimund sir, 1902 - 1994, bývá přírodovědci považován za posledního velkého filozofa, ačkoliv právě přírodní vědy jeho základní teze odmítají. Jeho hlavní dílo zůstalo 25 let nepovšimnuto, uznání získal teprve tehdy, když počal kritizovat "totalitní systémy". Odmítá existenci podmíněných reflexů, indukci jako zdroj poznání, možnost verifikace poznatků, za úkol vědy považuje nikoliv dokazování, ale vyvracení teorií. Jeho tzv. "kritický racionalismus" nebyl filozofy akceptován - např. čestný doktorát Univerzity Karlovy mu musel být udělen na návrh lékařské, nikoliv filozofické fakulty. Byl oficiálním filozofem studené války a jeho přínos filozofii je sporný. Když církev svatá potřebovala vymazat z vědomí českého národa Mistra Jana Husa, stvořila hvězdu Jana Nepomuckého. Když bylo později potřeba vymazat Marxe, byl stvořen Popper.


Gilbert Keith Chesterton
britský spisovatel

Od té doby, co lidé přestali věřit v Boha, jsou ochotni uvěřit jakékoliv pitomosti.


Praxeologie, směsice individualistických, idealistických, liberalistických teorií, snažících se objasnit chování jednotlivce, zejména v ekonomické oblasti. Hledá společné jmenovatele pro jednání dělníka i podnikatele, kněze i vraha, aniž by dostatečně vzala v úvahu materiální a sociální podmíněnost lidského jednání či subjektivní vnímání potřeb a zájmů člověkem. Tak jako jiné pokusy, snažící se vysvětlit společenské jevy nedialekticky, idealisticky a nehistoricky, vyšla z módy.


Tomáš Akvinský

Studium filozofie není k tomu, abychom věděli, co se lidé domnívali, ale jak se to má s pravdou věcí.



Každá filozofie je teorií světa, v níž jsou kromě nejobecnějších poznatků obsaženy
i základní zájmy tříd a nejhlubší omyly člověka.


Karel Marx

... je to bezděčné umělecké zpracování přírody .... a společnosti... .


Karel Marx
Veškerá mytologie přemáhá, ovládá a utváří přírodní síly v představivosti a představivostí;
mizí tedy skutečnou vládou nad těmito přírodními silami.


J. W. F. Hegel

Pravá potřeba filozofie nemíří patrně k ničemu jinému, než naučit se žít.


Filozofie zkoumajíc nejobecnější zákony vývoje přírody, společnosti a myšlení tak může činit jen prostřednictvím jevů minulých i současných.
Nemůže k tomu mít užitečnější důvod, než snahu pochopit jevy přítomné a budoucí.


Každá filozofie vycházela nejen ze zájmů třídy, která ji zrodila,
ale vždy byla ovlivněna i zvláštnostmi doby a individualitou svého tvůrce.



Zkoumá-li historik dobu husitskou, vždy se z něj nakonec vyklube odpůrce nebo přívrženec husitství.



Skutečná filozofie hledá to, co spojuje přírodu, člověka, společnost i myšlení v jeden celek



Literatura popisuje, vykládá, hodnotí, idealizuje i kritizuje svět stejně jako filozofie.
Narozdíl od ní se může utápět v detailech, nemusí vše vidět v nejširších souvislostech a není povinna nic zdůvodňovat.



Literatura není svědomím národa, často je jen nesvědomitostí autora.


John Desmond Bernal
Všechny společenské vědy z konce 19. století se proti vědám 18. století vyznačují opatrnictvím. Prostě odrážejí ve vědeckém poli všeobecné vládnoucí pokrytectví kulturní společnosti.
Stejně tak jako víme, že existují mnohé aspekty života, ale nemluvíme o nich, tak se společenské vědy nezmiňovaly o existenci tříd nebo vykořisťování.
Vysvětlení společenských jevů muselo být vymyšleno tak, aby v nich nebylo ani náznaku těchto nepříjemných skutečností,a když se to nedařilo, pak se raději nevysvětlovalo vůbec.


John Desmond Bernal

Koncem 19. a začátkem 20. století se hlavní směr akademického myšlení vyvíjel podle klasického liberalismu,
i když se ke konci tohoto období objevoval silný protiproud myšlení mystického a iracionálního.



Filozofie není uměním,
ale stejně jako vše ostatní se musí umět používat!


J.W.F. Hegel

Úkolem filozofie je pochopit co jest.



Dějiny filozofie jsou dějinami nezábavné literatury