V. I. Lenin
Člověk, instinktivní divoch, se nevyděluje z přírody. Člověk vědomý se z ní vyděluje,
kategorie jsou stupínky vydělování, tj. poznání světa, uzlové body v síti,
které ji pomáhají poznávat a ovládat.


V. I. Lenin

...kategorie myšlení nejsou pomůcky člověka, nýbrž výraz zákonitosti jak přírody, tak člověka...


Karel Marx
...tyto kategorie jsou tedy zrovna tak málo věčné jako vztahy, jichž jsou výrazem.
Jsou to produkty historické a přechodné.



Základem marxistického pojetí vztahu příčiny a účinku je právě jejich dialektický vztah;
to, že účinek vždy zpětně působí na svou příčinu a mění ji.


Absolutizace:  Například při první návštěvě cizí země se zpravidla nejprve domníváme, že vše, co vidíme, je v této zemi samozřejmostí, obecným rysem. Často mnohem později zjistíme, že to bylo náhodné, zcela nepodstatné.


Vytváření iluzí:
  Například v období zamilovanosti má člověk pocit, že jeho partner je nejdokonalejší ze všech. V období před rozvodem často člověk tvrdí pravý opak. Pravda je ukryta hluboko mezi tím.


Absolutizace jedinečnosti:  Rodiče někdy bývají okouzleni svými dětmi natolik, že jsou přesvědčeni to tom, že jsou nejchytřejší a nejšikovnější, a uniká jim, že to co ony, dovedou všechny děti v jejich věku. Opakem tohoto jevu bývá tzv. "provozní slepota", kdy považujeme za běžné něco, co rozhodně není obecné a nevidíme burcující nedostatky.


Karel Marx

Všechna věda by byla zbytečná, kdyby se jev a podstata přímo kryly.


V. I. Lenin

Jev je jednotou zdání a existence.


Například:  Podstatou změněného chování člověka je mj. opilost. Ta se však u různých lidí projevuje odlišně. Někdo při ní rozdává majetek a druhý se pere. Jev je rozdílný, podstata shodná.


Například:  Dva lidé pláčou - jeden ze žalu a druhý radostí. Jev je shodný, podstata rozdílná.


Formalismus -  přeceňování formy na úkor obsahu. Vyplývá nepochopení či podcenění podstaty věcí a jevů, v praktické činnosti zpravidla zakrývá pasivitu a hloupost, směřuje k odtržení od života a samoúčelnosti.


Podceňování formy v praktické činnosti vede k anarchismu, nesystematičnosti, nesrozumitelnosti a odpudivosti. Svévolné měnění forem bez ohledu na obsah je projevem pseudoradikalismu a voluntarismu.


V. I. Lenin
Pojem příčiny a účinku vždy poněkud zjednodušuje objektivní souvislosti,
odráží je jen přibližně
a izoluje uměle jen ty či ony stránky.


V. I. Lenin
Příčina a následek jsou jen momenty vzájemné souvislosti, závislosti, zřetězení událostí,
jen články v řetězu vývoje hmoty.


V. I. Lenin

Kauzalita je jen jedním z určení univerzální souvislosti.


V. I. Lenin
Kauzalita, jak ji obyčejně chápeme,
je jen malá částečka vesmírné souvislosti.


Podnět: Stopař zastavuje automobil, ten zastaví a další do něho narazí. Při vyšetřování nehody bude zjištěna takováto kauzální souvislost: Řidič prvního automobilu zastavil náhle, bez závažné příčiny - vinen. Druhý řidič nedodržel bezpečnou vzdálenost - vinen. Stopař zastavoval na místě, kde to není zakázáno - nevinen. Byl pouhým náhodným podnětem, nebyl příčinou. Tou byla nekázeň obou řidičů. Podnět je s příčinou často zaměňován proto, že je posledním, zpravidla nejviditelnějším článkem řetězce nahodilostí, které každý jev provázejí.


Indeterminismus - idealistický filozofický přístup nebo názor neuznávající kauzalitu vývoje, popírající nutnost a absolutizující nahodilost. Jednostranné, metafyzické řešení svobody člověka, přeceňující jeho svobodnou vůli.


Fatalismus - mechanický determinismus, neuznávající vůli a vědomí člověka - víra v nezměnitelný osud a předurčenost, absolutizace nutnosti.


Teleologie - idealistický výklad vzájemných vývojových souvislosti, chápe jejich podmíněnost předem vloženým účelem, kterému se vývoj podřizuje. Vždy jde o pokus dokázat existenci boha poznáním. Engels tento přístup kritizoval slovy: "kočky byly stvořeny proto, aby žraly myši, myši proto, aby byly požírány kočkami, a celá příroda, aby dokazovala moudrost stvořitele".


Bedřich Engels

Na počátku se vždycky zanedbává forma pro obsah.


V. I. Lenin
Uznávat přírodní nutnost a vyvozovat z ní nutnost myšlení - toť materialismus.
Vyvozovat nutnost ... z myšlení - toť idealismus.


Absolutizace nahodilosti - indeterminismus  je především spjat se subjektivním idealismem, je to výsledek jeho rezignace na poznatelnost světa, agnosticismu. Je to výraz bezradnosti nad složitostí světa a neschopnosti nalézt v něm vztahy skutečně existující - vztahy dialektické.


Bedřich Engels

Nutnost si razí cestu nekonečným množství nahodilostí.


Cicero

Fors domina campi - náhoda ovládá pole.


Cicero
Každému člověku jest vlastní mýlit se
pouze hlupákům však v omylu setrvávat.


Pojem - zobecňující, abstraktní slovo pro označení všeho konkrétního téhož druhu. Vytvořil jej člověk proto, aby si zjednodušil svět. Slovem "automobil", původně samohyb, označil cosi konkrétního, dnes je to abstraktní pojem, jemuž rozumí i malé dítě a přesně dokáže odlišit, že nezahrnuje autobus, traktor, kombajn, motocykl, tramvaj, trolejbus a mnoho dalších pohybujících se výtvorů.



Chceš-li vidět věci jednoduše, hledej jejich podstatu!



Kategorie dialektiky, to jsou nejobecnější pojmy, které užíváme.
Potíž je v tom, že často nevíme, co se za nimi vlastně skrývá.


J. W. F. Hegel

Slepá je nutnost jen potud, pokud není pochopena.


V. I. Lenin
Příčina a následek jsou jen momenty vzájemné vesmírné závislosti...
...jsou jen články v řetěze vývoje hmoty.


K základním metodám přihlouplých kritiků čehokoliv patří nepřesné používání pojmů. Stačí jim podsunout jiný význam, než jaký opravdu mají, a pak už jde snadno dokázat či vyvrátit cokoliv. V novinách či televizi je to účinné,ve vědě nikoliv. Věda musí používat pojmů zřetelně vymezených.


Každá věc a každý jev jsou jako souhrn všech svých vlastností a stránek jedinečné.
Nejsou na světě dva jevy a dvě věci zcela totožné,
vždy se liší alespoň svou polohou v čase a prostoru.


Bedřich Engels
...jakmile posuzujeme jednotlivý případ v jeho všeobecné souvislosti s celkem světa,
kde si příčiny a účinky ustavičně vyměňují místo,
a to, co je nyní nebo zde účinkem, stává se jindy nebo jinde příčinou a naopak.


Náhoda, takové seřazení nepodstatných okolností, které vytváří podstatný fakt. Věci, které se dosud zdály nedůležité, vytvoří překvapující řetězec, na jehož konci je něco, co jsme nečekali. Ale část těch zdánlivě nedůležitých věcí vždy známe předem, můžeme je zanedbávat, odstraňovat, připravovat, měnit a tím onu náhodu přivolávat nebo oddalovat. Náhoda působí pozitivně i negativně, ale lze ji předvídat.


Skutečnost, protiklad možnosti, existence, realita. Je nutno odlišit "objektivní skutečnost", která je objektivní realitou, od subjektivních či duchovních jevů, které také existují, jsou skutečné, ale závislé na vědomí, v němž existují, tedy jsou tímto vědomím modifikovány a zanikají s ním.


Obsah je souhrnem prvků, jejich vlastností i vztahů uvnitř daného celku, podstatných i nepodstatných. Shrnuje i vnitřní formu, strukturu daného jevu, od níž nemůže být oddělen. Je bohatším, širším pojmem než podstata, protože zahrnuje nejen obecné, ale i zvláštní a jednotlivé. Nutné a obecné v něm zůstává v nerozlišené jednotě s nahodilým a zvláštním.


Možnost je vlastností objektů a procesů, je to schopnost být po splnění určitých podmínek a v souladu s určitými zákonitostmi něčím jiným, vyvíjet se jinak. Každá skutečnost existovala dříve ve stavu možnosti. Vývoj, to je realizace možností. Jakýkoliv vývoj mění některé dřívější možnosti v nemožnost a naopak otevírá nové možnosti, vždy více než jednu.



Obecné > zvláštní > jednotlivé


G. W. F. Hegel

Jedna a táž věc se jednou představuje jako příčina, podruhé jako účinek.


Pietro Pomponazzi

Náhoda neodstraňuje nutnost ... ale je jejím projevem.


Pietro Pomponazzi, 1462 - 1525, italský univerzitní profesor filozofie. Ačkoliv přednášel scholastiku a patřil k aristotelikům, dokázal kritizovat Aristotela i Akvinského. Překročil rámec scholastického myšlení, jeho největší díla byla spálena a publikována až po smrti za hranicemi Itálie. Svými názory ovlivnil Giordana Bruna i Giulia Cesare Vaniniho, kteří byli upáleni.


David Hume

Potom neznamená ještě proto.


Empedokles

...vše vzniklo přírodou a náhodou ...


Bedřich Engels

To, co považujeme za nutné, se skládá ze samých nahodilostí.


Bedřich Engels

Materiál o náhodnosti, který se zatím nashromáždil, otřásl ... starou představou o nutnosti.


Bedřich Engels
Nahodilosti, tj. věci a události,
jejichž vnitřní vzájemná spojitost je tak vzdálená nebo těžko dokazatelná,
že ji můžeme považovat za neexistující a pomíjet ji.


Marcus Tullius Cicero, 106 - 43 př. n. l., římský státník, filozof a spisovatel, proslul jako největší římský řečník a mistr latinské prózy. Byl popularizátorem klasické řecké filozofie v Římě. Na příkaz Marca Antonia zavražděn.


Bedřich Engels
Celá organická příroda je nepřetržitým důkazem
totožnosti a neoddělitelnosti formy a obsahu.


Frank Thiess

Rozhodující příčiny změn jsou vždy ukryty.



Náhoda, to je neznalost zákonitostí vedlejších souvislostí


Francis Bacon

Znalost příčin je skutečná věda.


Zvyk, to je zjednodušená zkušenost,
forma, z níž se opakováním vytratil obsah



Život můžeme definovat pouze tehdy,
když si přesně uvědomíme, co je to smrt


Aristoteles
Obecné obsahuje více stálého než zvláštní,
... odráží více příčin než zvláštní.


Leukippos

Ani jediná věc nevzniká bez příčiny, vše vzniká a zaniká z nějakého důvodu a nutnosti.


Albert Einstein

Vědec je prodchnut přesvědčením o příčinnosti všeho dění.


Poznámka: U příčin vyvolaných či využívaných záměrným lidským jednáním dochází vždy vedle účinků chtěných také k účinkům nechtěným, nežádoucím, negativním. Racionální jednání se proto musí snažit tyto vedlejší účinky předvídat a předem eliminovat.


Kauzalita, (kauzální nexus) tj. vztah příčiny a účinku, příčinná souvislost. Některé filozofie tento vztah popírají, jako např. kondicionalismus, který odvozuje příčiny z určitého principu, či finalismus a teleologie, které tvrdí, že vše dění v přírodě je cílevědomé a účelné, mající konečný účel a konečnou příčinu.



Všechno, co člověk umí, zdálo se nejprve nemožné.



Nutnost není slepá, prosazuje se vždy pouze s ohledem na podmínky.


Josif Visarionovič Stalin

V procesu vývoje obsah předchází formu, forma se opožďuje za obsahem.


Josif Visarionovič Stalin
... konflikt existuje nikoliv mezi formou a obsahem vůbec,
nýbrž mezi starou formou a novým obsahem, který hledá novou formu a usiluje o ni.


Absolutizace, vytrhávání věcí z jejich historického vývoje, ze souvislostí a zveličování jejich významu. Přeceňování jedinečného či jednotlivých stránek jevů a podceňování ostatního. V praxi i poznání vždy vede k chybným výsledkům, v propagandě i žurnalistice bývá považována za samozřejmost.



Míra nahodilosti je v jednotlivých jevech zdánlivě rozdílná,
ve skutečnosti je nahodilost vždy jen rubem nutnosti



Materialistická dialektika zkoumá svět ve jeho rozpornosti,
proto jsou vlastně všechny její kategorie polární

www.marxismus.cz