Přírodní a společenské zákony nelze vymyslet, lze je objevit a využívat.
O tresty za jejich nerespektování se "postarají" samy od sebe.
Tím se liší od zákonů, kterými člověk formuluje právo.



Přírodní i společenské zákony jsou odrazem objektivních procesů, které probíhají nezávisle na vůli lidí


Fatalismus - mechanický determinismus; světový názor nebo víra předpokládající, že veškeré dění v přírodě i společnosti je podřízeno slepé nutnosti, jíž je člověk bezpodmínečně, osudově vydán na pospas a nemá prostor pro svou vlastní svobodnou aktivitu. Teoreticky vychází z mylného předpokladu, že nová skutečnost vytváří vždy jen jedinou možnost. Je příznačný např. pro islám a kalvinismus. Viz též: osud


V. I. Lenin

Zákon, to je podstatný vztah a vztah podstat.


Filozofické zákony nelze zaměňovat za zákony, jimiž je formulováno právo. Jde jen o dvojí význam běžně užívaných pojmů, jako např. známka poštovní a psí.


Kvalita - v běžné řeči používáme tento termín odlišně - kvalitou rozumíme zpravidla míru kvantitativních stránek; např. kvalitou zlata vyjádřenou v karátech rozumíme množství zlata ve slitině a pod.


Slovo "zákon" používáme i v jiných vědách ve dvojím smyslu: jednak jako skutečný platný vztah, objektivně existující, ale také v druhém významu - subjektivně vytvořené definici, která tento objektivní vztah popisuje.


V. I. Lenin
Zákon zachycuje klidové -
a proto je každý zákon úzký, neúplný, přibližný.


V. I. Lenin

Každé něco má svou mez.


Evolucionismus - metafyzické, mechanické učení o vývoji, absolutizující kvantitativní změny, pozvolnost a kontinuitu vývoje. Popírá náhlé kvalitativní změny skokem a diskontinuitu. Ztotožňuje pojmy evoluce a vývoj. Mechanicky přenáší toto pojetí i do společnosti a biologizuje společenské jevy, vyúsťuje v teorii konvergence. Hl. představitelem byl Herbert Spencer. Opak katastrofismu.


Spencer Herbert, 1820 - 1904, anglický filozof, sociolog a psycholog, ideolog liberální buržoazie, jeden ze zakladatelů pozitivismu, představitel evolucionismu. Nezávisle na Darwinovi formuloval myšlenky vývoje v biologii. Biologizuje společenské jevy, odmítá vědomé zásahy lidí do společenského vývoje, který má probíhat samovolně.


Katastrofismus, ve filozofii absolutizace jedné stránku vývoje, jeho přetržitosti; je to teorie kataklysmat, přecenění nahodilosti vedoucí nutně ke katastrofám, které jsou zdrojem vývoje. V politice se projevuje např. jako anarchismus, avanturismus, maoismus, trockismus a maloměšťácký radikalismus.


Bedřich Engels
Pro nás nejsou tzv. "ekonomické zákony" věčnými, přírodními zákony,
nýbrž zákony historickými, vznikajícími a zanikajícími.


Bedřich Engels
Pokud uvažujeme věci jako jsoucí v klidu a neživé, každou pro sebe, vedle sebe a po sobě, nenarazíme u nich ovšem na žádné rozpory ...
... ale úplně jinak to dopadá, jakmile uvažujeme věci v jejich pohybu, v jejich změně, v jejich životě, v jejich působení na sebe navzájem.


Poznámka: Rozdělení rozporů na vnitřní a vnější je pouze relativní. Každý rozpor je vzhledem k celku vnitřní a vzhledem k částem vnější. Z nekonečné strukturovanosti hmoty vyplývá i nekonečná strukturovanost rozporů.


Herakleitos

Jenom díky kontrastu se všechny věci vytvářejí či dospívají k zániku.


Antagonismus, protichůdné působení, nesmiřitelný rozpor, hlavní rozpor, takový protiklad, který nelze vyřešit v rámci dané kvality, který tuto danou kvalitu vytváří. V marxismu označení pro rozpory vykořisťovatelských a vykořisťovaných tříd, které nejsou řešitelné v rámci dané společensko-ekonomické formace.


Bedřich Engels
Zákony dialektiky se abstrahují z dějin přírody a lidské společnosti.
Nejsou totiž ničím jiným než nejobecnějšími zákony obou těchto fází historického vývoje,
jakož i myšlení samého.


Karel Marx
V žádné oblasti nelze projít určitým vývojem
a nepopřít při tom svůj dřívější způsob existence.


Skok, moment přetržitosti vývoje; proces kvalitativní změny, relativně kratší než předchozí a následující kvantitativní vývoj. Odděluje, ale i spojuje starou a novou kvalitu. Ve složitých procesech bývá tvořen několika dílčími skoky.



Nic neexistuje bez svého protikladu



Kvalita je podstatná vlastnost



Kvantita je měřitelnou stránkou věci či jevu


Zákonitost vždy zahrnuje určitý souhrn zákonů, které se v ní ještě explicitně neprojevují,
ale propůjčují jí charakter určité tendence



Míra jsou meze stability


J. W. F. Hegel
... negace není negací vůbec, nýbrž negací určité věci ... jest novým pojmem,
ale vyšším, nežli byl pojem předcházející,
neboť se obohatila o jeho negaci čili o protiklad.


Giordano Bruno
Kdo chce znáti největší tajemství přírody,
ať se dívá na minima a maxima toho, co je protichůdné a protilehlé
a přemýšlí o tom.


Montesquieu: "Prvním zákonem přirozeného práva není boj všech proti všem, ale mír."Charles-Louis Montesquieu de Secondat baron de la Brede, 1689 - 1755, francouzský osvícenec, filozof a historik, deista, kritik církve a feudálního absolutismu. Byl zastáncem dělby moci. Vytvářel ideologii politického kompromisu mezi feudální šlechtou a buržoazií. Byl prvním vědcem,který použil srovnávací metodu při zkoumání práva a filozofie práva.


Charles Louis Montesquieu

Zákony jsou nutné vztahy, které vyplývají z povahy věcí.


J. W. F. Hegel

... věci jsou určeny nejen kvalitativně, ale také i kvantitativně ...


J. W. F. Hegel

Zákon je podstatný jev.


J. W. F. Hegel

Říše zákonů je klidovým odrazem existujícího či jevícího se světa.


J. W. F. Hegel
...změny bytí vůbec nejsou pouhým přecházením jedné veličiny v druhou,
ale zároveň přechodem kvantity v kvalitu a naopak,
přeměnou v druhé, jež je přeryvem postupnosti a něčím kvalitativně jiným...


Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

Nižší slouží jako základ k vyššímu.


Friedrich Wilhelm Joseph Schelling

V přírodě vládne princip polarity a stupňování.


František Palacký

Každé působení jest potýkání mezi dvěma věcmi.


František Palacký, 1798 - 1876, český historik a politik, zakladatel moderního českého dějepisectví. Byl tvůrcem novodobého českého politického programu.


Bedřich Engels
Dialektika, která vznikla ve vědomí lidu, je vyjádřena starým rčením,
že protivy se přitahují.


Bedřich Engels

Zákony dialektiky jsou odvozeny z dějin přírody a lidské společnosti.



Zákony přírody i společnosti nestojí nad přírodou či společností,
jsou obsaženy v nich!


Bedřich Engels
Dialektický vývoj v přírodě a v dějinách
tj. příčinná souvislost postupného pokroku od nižšího k vyššímu,
který se prosazuje přes všechny okliky a dočasné kroky zpět.


Bedřich Engels
V dějinách společnosti je opakování poměrů výjimkou, nikoliv pravidlem ...
a kde se taková opakování přece jenom objeví,
nedějí se nikdy přesně za týchž okolností.


G. W. Hegel

V míře jsou, abstraktně vyjádřeno, sjednoceny kvantita a kvalita.


Karel Marx

Zákon je vnitřní nutná souvislost mezi jevy.


V. I. Lenin

Negace negace je zdánlivý návrat ke starému.


Karel Marx (v dopisu otci)
Dokonce i světové dějiny mají rády takový zpětný pohled a ohlížejí se,
což jim pak často vtiskuje zdání zpětného chodu.


Bedřich Engels

Všechna rovnováha je jen relativní a dočasná.


Francis Bacon

Přírodu můžeme ovládat jedině tím, že se podřídíme jejím zákonům.


T. G. Masaryk
Historie vědeckého a společenského vývoje nás poučuje,
že ve všech oborech vývoj se děje nejen povlovně a klidně,
nýbrž revolucemi.


Karel Marx
Obvyklým osudem naprosto nových dějinných výtvorů je,
že bývají mylně považovány za obdobu starších, dokonce přežitých forem společenského života,
kterým se snad poněkud podobají.


Karel Marx
Hegel kdesi poznamenává,
že všechny velké historické události a osoby se takříkajíc vyskytnou dvakrát.
Zapomněl jen dodat: jednou jako tragédie, podruhé jako fraška.


Bedřich Engels

Zákon je formou obecnosti v přírodě.


Charles Darwin
Příroda skoky nedělá.
Nepostřehl ovšem, že právě on ve vývoji živé přírody objevil největší skok - vznik druhu.
Později si svou chybu uvědomil alespoň částečně >>> viz dále


Herakleitos

Vše se děje ve sváru.


Opakovatelnost není nutností, je jen možností;
nikdy se přitom neopakuje jev celý, pouze jeho jednotlivé stránky
a vždy je to v jiných podmínkách, z jiných příčin a s jinými důsledky.



Chceš-li něco zachovat, musíš to změnit!


Charles Darwin

"... období, během nichž docházelo u druhů ke změnám, ačkoliv dlouhá měřeno v rocích,
byla pravděpodobně krátká ve srovnání s obdobími, během nichž ty samé druhy nepodléhaly změnám vůbec žádným
."



Negace, tj. změna možnosti ve skutečnosti a skutečnosti v možnost


Není nic, co by se opakovat nemohlo, ani nic, co by se opakovat muselo.
Přesto se stále někde něco opakuje.
Nikdy všechno a vždycky jinde a jinak.



Jednota je proces vznikající novým spojením pohybů,
vyvíjející se působením rozporů tímto spojením vyvolaných


Bedřich Engels

Sám pohyb je rozpor



Tak jako nelze stvořit hmotu či energii, které lze jen přeměňovat, tak není možné stvořit jejich neoddělitelnou stránku - pohyb.
Také ho lze jen přeměňovat, včetně jeho latentní podoby v rozporech hmoty ukryté.


Bedřich Engels

Subjektivní myšlení a objektivní svět jsou podrobeny týmž zákonům.


Bedřich Engels

Neexistují kvality, nýbrž jen věci s kvalitami, a to s nekonečně mnoha kvalitami.


J. W. F. Hegel

Vzájemné působení je pravá konečná příčina věcí.


Bedřich Engels

V dějinách společnosti je opakování poměrů výjimkou, nikoli pravidlem ...
... a kde se vyskytne, nedochází k němu nikdy přesně za týchž okolností.



Vývojové skoky neprobíhají jen směrem nahoru, od jednoduššího k složitějšímu, od nižšího k vyššímu;
probíhají i směrem obráceným.


Poznámka: Zdá-li se Vám, že příroda, společnost a myšlení jsou příliš rozdílné na to, aby se mohly vyvíjet podle týchž zákonů, pak si prosím uvědomte: Ptačí trus i člověk padají z výšky stejnou rychlostí. Ačkoliv jsou to velmi rozdílné předměty, působí na ně stejný zákon gravitace. Odlišnost odporu vzduchu pak rychlost pádu jen trochu koriguje. I zákon gravitace je univerzální. Společnost je součástí přírody a vědomí je jen jejich odrazem.


Poznámka: Tak jako existuje zákon o zachování hmoty a energie, musí existovat i zákon zachování pohybu a rozporu, který z nich vyplývá. Jde jen o to formulovat, v jakých podmínkách a jak působí. Je to složitější, neboť se týká především společenského pohybu a myšlení, tj. oblasti kde je všechno a vždy zpochybnitelné.


J. W. F. Hegel

Pohyb je existujícím rozporem samotným.



Rozpor je latentním pohybem



Vývoj jako pohyb po spirále či šroubovici je abstrakcí pro pochopení vývoje světa jako celku; žádný konkrétní jev se po spirále nevyvíjí.


Poznámka: Samovývoj věcí je většinou chybně vykládán tak, jako by byl zdrojem pohybu rozpor. Nikoliv, ten je jen jedním z projevů pohybu, je zdrojem změn, nanejvýš jen zdánlivým zdrojem pohybu. Pohyb nemá zdroj, je stejně věčný, nestvořitelný a nezničitelný jako hmota, jejíž je atributem. Dialektika nezrušila zákon zachování hmoty a energie, a tedy i pohybu. Leninova poznámka, která je zdrojem tohoto výkladu o tom, že rozpor je zdrojem pohybu vůbec se pravděpodobně vztahuje pouze na dialektický vztah hmoty a energie, může být pouze zákonem fyzikálním, nikoliv univerzálním zákonem dialektiky. Navíc Leninem použité slovo "zdroj" neznamená příčinu, ale jen místo, v němž se dosavadní hmota či energie transformují, uchovávají a usměrňují.


V. I. Lenin

Pohyb ... se nemusí opakovat, nemusí se navracet k východiskům,
... avšak život rostlin, živočichů i člověka, to vše vtloukalo lidstvu do hlavy ideu ... pohybu s návraty k východiskům


Protiklad, tj. opak souladu. Je to vyjádřením protisměrnosti pohybů existujícího. Jakmile se tyto pohyby střetnou, mění se v rozpor. Protikladem je i odstředivý směr pohybu; ten se mění v rozpor jen tehdy, mění-li existující jednotu obojího. Protikladem bývá často nazýván opak. Ten se však protikladem stává jen tehdy, je-li v pohybu.


Samovývoj, samopohyb, tj. materialistická koncepce světa popírající jeho nadpřirozeného stvořitele či prvního hybatele mimo hmotný svět, hledající příčiny pohybu či vývoje v rozporech uvnitř hmotného světa jako celku. Absolutizace tohoto principu na jednotlivé části světa je stejně jako jakákoli absolutizace chybou, neboť každý konkrétní vývoj je vždy dialektickou jednotou vnějších i vnitřních rozporů, vnějších i vnitřních materiálních příčin. Samovývoj je vnitřně nutná změna soustavy pramenící z jejích vnitřních rozporů, které zprostředkovávají působení vnějších vlivů.


Bedřich Engels

Změna formy pohybu je vždy pochod, k němuž dochází mezi nejméně dvěma tělesy,
z nichž jedno ztrácí určité množství pohybu této kvality a druhé získává příslušné množství pohybu oné kvality.


Bedřich Engels

Bez přidání, resp. ubrání hmoty či pohybu, to jest bez kvantitativní změny určitého tělesa, nelze změnit jeho kvalitu.



Každé prostředí má své zákony, které vznikly současně s ním. Člověk je může hledat a využívat, a to je věda,
a nebo si je vymýšlí, a je to pavěda.

www.marxismus.cz