Výroba a spotřeba je procesem výměny látkové mezi společností a přírodou. V období civilizace se tento proces stal složitějším o rozdělování a směnu. V tomto procesu se reprodukují a rozvíjejí materiální podmínky života lidí, ale také jejich sociální vztahy a  postavení v nich.


Benjamin Franklin

Člověk je živočich vyrábějící nástroje.


Bedřich Engels
Vzájemná snášenlivost dospělých samců a oproštění od žárlivosti
byly první podmínky tvoření takových větších a trvalých skupin,
v nichž jedině mohlo dojít k polidštění zvířete.


Karel Marx
Příliš marnotratná příroda "člověka drží jako dítě na vodítku".
Nečiní jeho vlastní vývoj přírodní nutností.


Jean Baptiste Lamarck, 1744 - 1829, francouzský přírodovědec, tvůrce první ucelené teorie postupného vývoje organismů působením změn vnějšího prostředí. Postavil se proti tehdejší představě o neměnnosti druhů. Na něho navázal s vývojovou teorií přirozeného výběru Darwin. Lamarxkovu myšlenku o dědičnosti individuálně získaných vlastností však většina přírodovědců odmítá.



Práce je cílevědomé, záměrné přetváření přírody a společnosti člověkem
s cílem dosáhnout lepšího uspokojení svých potřeb a zájmů.


Vladimír Iljič Lenin

Člověk, tj. výsledek společenských vztahů, jejichž základem jsou vztahy vznikající ve výrobě.


Již papež Pius XII. v roce 1948 pod tlakem rozvíjející se vědy oficielně vyhlásil, že Genesis (První knihu Mojžíšovu - úvodní část Bible, popisující stvoření světa) je třeba chápat jako "alegorii". Pro odborníky to je dílčí ústupek vědě, pro miliony věřících to je málo srozumitelné a navíc jim to farář nikdy neřekl.



Práce je matkou pokroku


K.Marx: Člověk je souhrnem společenských vztahů.Karel Marx
Lidská podstata, to není nějaké abstraktum, vlastní jednotlivému individuu.
Ve skutečnosti je to souhrn společenských vztahů.


Použití ohně k tepelnému zpracování potravy i k pálení odpadu snižovalo riziko jedů, cizopasníků a mikroorganismů, stejně tak jako nebezpečí nemocí z podchlazení či ohrožení dravou zvěří a přispělo k rychlejším rozmnožení člověka i jeho nevyhynutí při prudkých změnách klimatických podmínek. Prodloužilo délku života a tím i čas k rozvoji jedince i k přenášení jeho poznatků na potomstvo. Světlo ohně také prodloužilo délku aktivního života po setmění; tepelně zpracovaná potrava navíc zkrátila dobu pasivního trávení. Oheň tak člověku přinesl čas navíc, který v živočišné říši neměl, a který využil pro svůj rozvoj. Přinuti člověka svůj život plánovat, jinak by vyhasl, a přinutil jej i změnit přirozenou dělbu práce.


Stvořitelská teorie v Bibli má řadu vad. Např. Kain, v době kdy žil pouze jeho otec Adam a matka Eva, odešel do země Nód, kde poznal svou ženu. Kde se tam vzala? Jeho syn Lámech si tam vzal dvě ženy. Kdo je stvořil? Třetí syn Adama Set (135 let po stvoření Adama) zplodil Enosa. S kým, když jiná žena nebyla stvořena? Jde jen o starou báji, vysvětlující vznik jednoho rodu či kmene, nikoliv lidstva.


Nástroj  dovedou někteří vyšší živočichové používat, ale ne vyrábět. Výrobou nástroje se člověk definitivně stal nejrozvinutějším živočichem a ovládl přírodu. Nástroj uchovává jeho práci k pozdějšímu, opakovanému použití a tím jej činí bohatším.


Nástroj je základním revolučním zvratem ve vývoji člověka. Jeho výrobou člověk zhmotnil svou práci tak, že ji dokázal příště využít již bez vynaložení potřebného času. Nástroj spojuje práci současnou, živou, s prací minulou, zhmotnělou. To umožňuje podstatné zvýšení produktivity práce živé. Nástroj násobí práci živou a to je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje člověka.


Oheň, to je první využití jiné energie člověkem, než své vlastní. Na rozdíl od ostatních živočichů zde člověk získal schopnost zvýšit svůj energetický potenciál jinak, než potravou. Použití ohně bylo po vyrobení nástroje druhým významným kvalitativním skokem ve vývoji člověka.


Domestikace zvířat souvisí s použitím ohně. Teplo, světlo, vůně tepelně zpracovaného masa i jeho odpadky zřejmě k člověku přilákaly nejprve předchůdce psů a koček. To jej přivedlo na myšlenku ochočit si i další, užitečnější zvířata a hospodářsky je využít. Tím člověk dále podstatně snížil svou závislost na rozmarech přírody. Pastevectví jej ale dále nutilo k pohybu za pastvou. Uzavřený chov zvěře mu umožnil poznat negativní důsledky příbuzenského rozmnožování a přispěl k pozdějšímu zákazu incestu u lidí.


Pastevectví po rozšíření do vyšších a severnějších poloh se zimním nedostatkem píce přinutilo člověka k usazení, uchovávání zásob, pravidelnému zemědělství, plánování a umožnilo mu trvale vytvářet nadprodukt. To postupně vedlo k sociální diferenciaci, soustavné směně, potřebě peněz, dělbě práce a vytvořilo základní předpoklady pro rozpad rodové společnosti, vznik tříd a civilizace.


Pěstování rostlin bylo vynuceno jejich nedostatkem v zimě, zvláště u pastevců v nehostinných krajích. Přinutilo člověka omezit pohyb přírodou, usadit se a vytvářet zásoby. To umožnilo budovat náročnější stavby, zintensivnilo jeho snahy o využití existujících zdrojů v místě a později i vedlo k nutnosti obchodních styků při nedostatku některých přírodnin v místě usazení. Spolu s pastevectvím vyvolalo "zemědělskou revoluci".


Vitalismus, idealistický světový názor předpokládající, že příčiny životní aktivity organismů mají nemateriální původ. Počátky nacházíme např. u Aristotela (entelechie), formoval se s rozvojem biologie a počátkem 20. století vyvrcholil neovitalismem (např. teorie vyšších řídících sil). Příbuzným směrem myšlení je i holismus.


První kamenné nástroje byly vyrobeny předchůdcem člověka (Homo habilis) již před 2,5 miliony lety ve východní Africe. Od této doby již výroba nástrojů spoluvytváří dnešního člověka.


Oheň, stopy spálenišť se nalezly už u sinatropa, tj. asi před 400 tisíci lety, používat se jej naučil Homo erectus (původem z Afriky, rozšířil se do Asie a odtud do Evropy). Ale k zapálení ohně člověkem došlo mnohem později. Oheň byl pro člověka tak významný, že byl uctíván téměř ve všech přírodních náboženstvích.


Šéf expedice na voru Kon-Tiki k Velikonočním ostrovůmThor Heyerdahl
1914 - 2002, norský etnolog a zoolog
Věřím nejen ve společného jmenovatele lidské rasy jako živočišného druhu,
ale i celé lidské civilizace.



Člověk, to je jen nepatrná epizoda ve vývoji řítícího se a proměňujícího vesmíru


Písmo je zachycením lidské řeči. Svým způsobem ji konzervuje, činí ji stálejší, usnadňuje její rozšiřování a přežívání, brání ji proti splývání s jinými jazyky i proti rozpadání na dialekty, nutí k jejímu přesnějšímu používání, nadřazuje ji nad ty jazyky, které svou písemnou formu nemají. Je produktem sociálně ekonomického vývoje, zatímco řeč je zpočátku přírodního původu.


Bedřich Engels
Ostatní živočichové, kteří si zvykli na všechna podnebí, se to nenaučili sami od sebe,
nýbrž jako průvodci člověka: domácí zvířata a obtížný hmyz.


Benjamin Franklin, 1706 - 1790, americký encyklopedický vědec, osvícenec, ideolog boje za nezávislost, odpůrce otrokářství. Umírněný deista, odmítal Boha jako všemohoucího a vše ovládajícího. Podrobněji než Akvinský před Marxem vyjádřil myšlenku pracovního charakteru hodnoty a pochopil význam nástrojů pro vývoj člověka.


Rasismus, tj. pseudobiologický determinismus a šovinismus, vědecky neodůvodnitelná ideologie a politika, snažící se zdůvodňovat a prosazovat nadřazenost některých ras či etnik nad jinými. Je produktem novodobého otrokářství a kolonialismu 18. století, ekonomického útlaku jedněch ras druhými či odporu vůči tomuto útlaku. Je to falešný odraz falešné společnosti ve vědomí lidí, odraz skutečných materiálních poměrů.


Poznámka: do 18. století se rasismus jako ideologie a politika nevyskytoval. Nemá svou obdobu ani v Antice, ani ve středověku, kdy rozdíly pleti byly chápány jako běžné stejně jako např. barva vlasů. Ke zdůvodnění útlaku byla používána spíše rozdílnost náboženství a utlačovaná etnika byla označována za pohany, barbary apod., přičemž barva pleti nehrála žádnou roli.


Eric Williams

Otrokářství se nezrodilo z rasismu; nýbrž rasismus byl důsledkem otrokářství.


Dr. Eric Eustace Williams, 1911 - 1981, historik zabývající se africko-karibskými dějinami; politik, v letech 1956 - 1981 ministerský předseda Trinidadu a Tobaga.


Jean Baptiste Lamarck

Vnější okolnosti působí na formu a organizaci živočichů.


Franz Mehring

Lidské rasy podléhají zákonům vývoje společnosti.


V jeho nekrologu stálo: zemřel kníže v říši komunismu Franz Mehring
Čím více se uvolňuje člověk z bezprostřední souvislosti s přírodou,
tím více splývají a mísí se rasy přírodní.


Franz Mehring

Ani největší myslitel nemůže opustit začarovaný kruh své doby.


Ludwig Wittgenstein

Hranice mého jazyka jsou hranicemi mého světa.


Ludwig Wittgenstein (Josef Johann), 1889 - 1951, rakouský filozof, novopozitivista, zabýval se kritikou logiky a jazyka.


Pojem "rasa" je produktem kolonialismu a mechanického materialismu, panujícího v přírodovědě v 18. století. Je absolutizací nepodstatných vnějších znaků, je snahou o jednoduchou a jasnou klasifikaci věci, v níž dialektický přístup nachází obrovské množství proměnlivostí. Toto třídění má jen omezenou vypovídací schopnost a v současnosti se termín "rasa" z vědecké literatury vytratil.


Franz Mehring
Čím více se člověk uvolňuje z bezprostřední souvislosti s přírodou,
tím více splývají a mísí se rasy přírodní;
čím více vyrůstá vláda člověka nad přírodou, tím dokonaleji se přeměňují rasy v sociální třídy.


Kolonialismus v 18. století vyvolal potřebu zdůvodnit a ospravedlnit nadvládu nad porobenými územími a jejich obyvateli, kteří byli zpravidla odlišní od bílých dobyvatelů. Nestačila již jen zdůvodnění náboženská, bílá buržoazie hlásající rovnost a bratrství hledala oporu v rozvíjející se přírodovědě a potřebovala zdůvodnění rádoby vědecká.


Kolonialismus, systém politického útlaku a ekonomického využívání nerozvinutých zemí vyspělými kapitalistickými státy. Jeho podstatou je odčerpávání přírodního bohatství, využívání levné pracovní síly a dovoz hotových výrobků při neekvivalentní směně. Vyvolal obrovské rozdíly mezi státy a vyvrcholil imperialismem, v němž bylo rozdělení světa dovršeno a nastalo přerozdělování; dnes má formu neokolonialismu.


Neokolonialismus, kolonialismus po rozpadu světové koloniální soustavy v 60. letech minulého století, kdy si již porobené státy vybojovaly formální nezávislost, ale politická a hlavně ekonomická závislost přetrvává, často dokonce zesiluje. Původní koloniální metropole jsou postupně vytlačovány vlivem USA a nadnárodních monopolů.



Barva pleti je stejně tak jako barva vlasů důležitá - jen někdy a jen pro někoho.
Neumožňuje vám pochopit ani člověka, ani společnost.


Bedřich Engels

S dovolením pánů vegetariánů - člověk nevznikl bez masité potravy.


Bedřich Engels
Jen člověk dosáhl toho, že vtiskl přírodě svou pečeť ...
to však vykonal především a hlavně svou rukou.
S rukou se krok za krokem vyvíjel také mozek.


Bedřich Engels

Ruka je nejen orgán práce, je také její produkt.


Demokritos

Řeč je stínem činu.



Vývoj člověka nezačal Adamem a Evou, ale prvním upečeným masem



Práce je způsob existence člověka


Karel Marx
Celé světové dějiny nejsou ničím jiným,
než vytvářením člověka lidskou prací.


Karl Kraus
1874 - 1936, rakouský spisovatel
Řeč není služkou, ale matkou myšlení.


Poznámka: Stejně tak mohlo rozvíjející se vědomí ovlivnit biologický vývoj člověka tím, že vytvářelo nové zábrany k rozmnožování s jedinci slabými, špatně vyvinutými, s vrozenými vadami, nevhodnými či jinak odlišnými, což dříve omezoval pouze přirozený pud, obava z neznámého a síla. Vědomá byla i selekce potomků, známá např. ze Sparty; ta zřejmě byla pozůstatkem nějakých starších tradic.


Bedřich Engels

Základem civilizace je vykořisťování jedné třídy druhou.


Aristoteles

Člověk je bytost přirozeně společenská.


Bedřich Engels
Ani Darwina, ani jeho stoupence z řad přírodovědců vůbec nenapadá,
aby snižovali velké zásluhy Lamarckovy.


Karel Marx

Pokrok je u Darwina čistě náhodný.


Bedřich Engels
Darwin připisoval svému objevu příliš velký dosah, viděl v něm jedinou páku změny druhů a opominul příčiny opakovaných individuálních změn pro formu, v níž nabývají obecnosti; to je chyba, kterou sdílí s většinou lidí, kteří dělají skutečný pokrok.


Bedřich Engels
Další bádání bude velmi významným způsobem modifikovat jak dnešní,
tak i přísně darwinistické představy o průběhu vývoje druhů.


Karel Marx
Jeden druh je ve skutečnosti ustaven teprve tehdy,
jakmile křížení s ostatními přestane být plodné nebo možné.


Karel Marx

Křížením se nevytváří rozdíl, nýbrž naopak typická jednota druhů.


Karel Marx

Člověk ... zrodil sám sebe.


Karel Marx
Celé tak zvané světové dějiny nejsou ničím jiným,
než vytvářením člověka lidskou prací.


Karel Marx
Ačkoliv se používání a vyrábění pracovních nástrojů vyskytovalo v zárodečné formě
i u některých druhů zvířat, tyto vlastnosti jsou
charakteristickým rysem jedině lidského pracovního procesu.


Úkolem filozofie není jen zobecňovat známé,
ale také na rozhraní neznámého klást otázky a hledat možné odpovědi.
I proto patří k vědám, které se nejčastěji mýlí.


Tím, že si člověk zakázal příbuzenský pohlavní styk,
zamezil ustálení dalších náhodných pozitivních mutací v populaci
a v podstatě tak ukončil svůj biologický vývoj


S nástupem civilizace a rozpadem společnosti na třídy
se však dědičnosti asociálních vlastností otevírá netušený prostor,
který nabývá obrovských rozměrů zvláště v soudobém zdivočelém kapitalismu


Komunismus je starší než Marx.
Je po prapředcích zděděnou vlastností i potřebou lidstva.


Stejně tak má ale člověk zakódovánu potřebu a schopnost přizpůsobit se společnosti.
To vysvětluje politické veletoče všech, kteří se při převratných společenských změnách
kdykoliv obratem přizpůsobili čemukoliv.


Pokud neměl pravdu Lamarck, a vlastnosti získané za života rodičů se nedědí,
je biologicky člověk pouhým souhrnem přeživších mutací svých prapředků


Přesto s touto teorií část přírodovědců implicitně počítá. Lze totiž jen těžko pouhými mutacemi a výběrem vysvětlit neexistenci oháňky bez souvislosti s dosahem rukou a sezením, ztrátu srsti bez používání ohně, oděvu a přikrývky, slábnutí prstů u nohou bez nošení obuvi, zmenšení zubů bez přihlédnutí k potravě atd.


Paul Henrich Holbach

Nejvíc člověk potřebuje ke štěstí jiného člověka


Tvrzení, že člověk je tvor stádní, mají vždy jednu vadu:
v různém míře totiž vyjadřují názor, že "ti ostatní jsou stádní, zatímco já ne - já jsem lepší".
Člověk není tvor stádní, ale společenský, což je podstatně více.


Saavedra Miguel de Cervantes

Člověk je dítětem svého díla.


Ivan Sviták

Člověk není nic víc, než co prožil.


Život, tj. relativně krátkodobý stav organismu schopného vyměňovat látky a energii s okolní přírodou, obnovovat se alespoň částečně a rozmnožovat.


Poznámka: Variabilita jedinců je jednou z nutných podmínek vývoje, sama však vývojem není. O tom, zda je mutace prospěšná, rozhodují vnější podmínky, způsob života jedince v nich a jeho adaptibilita. Pouze při souladu těchto předpokladů může projít mutace přírodním výběrem a být počátkem nového vývoje. Během něho dochází k dalším změnám podmínek i organismu, rozdíly mezi původními a zvýhodněnými jedinci se zvětšují a teprve na konci může být nový druh.


Antropocentrismus, protiklad biocentrismu, kritické označení pro způsob myšlení, při němž se člověk považuje za ústřední postavu přírody, která mu slouží. Vznikal již v antice a zesiloval v osvícenství jako protipól náboženství, považujícího za ústřední božstvo. Postupně s rozvojem výroby a schopností člověka, s jeho vydělováním se z přírody, se však tento přístup obrátil proti přírodě, s níž člověk zachází zpupně, ačkoli její součástí zůstává. To je základem jeho kritiky environmentalismem.


Environmentalismus, různorodé ideje zabývající se vztahy člověka a přírody, kritizující jeho antropocentrismus, devastaci životního prostředí i liberalismus a konzervatismus, které to svou nadměrnou ochranou soukromého vlastnictví a živelného trhu umožňují. Je teoretickým  základem různých ekologických hnutí; ze své podstaty je levicový, a proto je pravicí odmítán. Ta si pak sama přisvojuje jeho dílčí prvky a v umírněné podobě je jako ochranu životního prostředí aplikuje do svých programů; daleko méně do své praktické činnosti.


Biocentrismus, někdy nazývaný jako „hlubinná ekologie“, opak antropocentrismu, filozofický přístup odmítající člověka jako ústřední postavu přírody, a chápajícího jej jen jako její součást. Je logickou reakcí na soudobou průmyslovou společnost masové spotřeby, vykořisťující nejen své sociálně slabší, ale i přírodu. Je teoretickým základem ekologických hnutí.


Ekologie, souhrnné označení pro široké spektrum odborných i laických přístupů k vzájemným vztahům mezi organismy a jejích životním prostředím. V zúženém pojetí biocentricky kritický vztah k antropologismu a důsledkům činnosti člověka na přírodu. Jako věda je často degradována jejím využíváním a zneužíváním environmentalismu v ekonomických a politických bojích, avšak vždy vychází z reálného problému, který pochopil už B. Engels: „Každé vítězství člověka nad přírodou se mu vymstí“.

www.marxismus.cz