Světový názor člověka je vyjádřením jeho vztahu ke světu i k sobě samému


V. I. Lenin

Výchova, to je věčná stránka života lidí.



Zdravý selský rozum, to je uvažování člověka, který sice musí v neděli do kostela,
ale po zbytek týdne jej formuje styk s materiální přírodou, v níž je vše hmotné a dialektické


Každodenní informace jsou nejlabilnější vrstvou vědomí. Většinu z nich rychle zapomínáme, protože jich dostáváme tolik, že by nás zcela zahltilo, kdybychom si je pamatovali všechny. Jen některé se ukládají hlouběji.


Znalosti jsou hlubší a stálejší vrstvou lidského vědomí, ale i ty se vytrácejí, pokud je nepoužíváme. Znalosti, které s úspěchem využíváme, se stanou naším přesvědčením, se pak ukládají ještě hlouběji a trvaleji.


Zkušenost, to je poznatek vzniklý či ověřený vlastní, aktivní, praktickou činností, spojený s emocionálním prožitkem, s pocitem úspěchu či neúspěchu, s okolnostmi a vztahy za nichž vznikal. Toto spojení získaný poznatek zesiluje a vytváří k němu osobní vztah. Je ukládán do paměti spolu s tímto prožitkem a tedy hlouběji a trvaleji než znalosti nabyté pasivně. Takový poznatek lze zobecnit, je přenositelný na jiné individuum jako znalost; zkušenost jako celek nikoliv, neboť je jednotou subjektivního a objektivního.


Zvyky jsou velmi hlubokou a stálou vrstvou našeho vědomí, ale i podvědomí. Zvyky, tradice, ale i dovednosti a návyky mají kořeny hluboko v nás;  tím hlubší jsou, čím častěji a intenzivněji jsme je v minulosti prožívali.



Světový názor je kořenem osobnosti


Max Karl Ernst Ludwig Planck

Světový názor badatele bude vždy určovat směr jeho práce.


Max Karl Ernst Ludwig Planck, 1858 - 1947, německý fyzik, termodynamik, zakladatel kvantové mechaniky, v r. 1918 udělena Nobelova cena za fyziku. Ve filozofii zastánce vědeckého determinismu, nazíravý materialista s idealistickými prvky kantovství.


Johan Gottlieb Fichte

Jakou filozofii si zvolíme, to záleží na tom, co jsme za lidi.


Moudrost je souladem zkušeností, poznatků a světového názoru.
Chytrost je souladem příležitostí, schopností a zájmů.
Hloupost je souladem neznalosti a nezájmu.


Bedřich Engels
... pokud je člověkem vědy, pokud něco ví, potud je materialista;
mimo svou vědu, v oblastech, o kterých nic neví,
překládá svou nevědomost do řečtiny a nazývá ji agnosticismem.



Světový názor je sítem, jehož prostřednictvím přijímáme či odmítáme informace


Ivan Sviták

Světový názor vyjadřuje postoj člověka k světu jako celku.


Antonio Gramsci

Světový názor, to je běžná filozofie každého.



Světový názor se primárně nevytváří věděním, ale praxí.


Konformismus, přizpůsobování svých názorů převažujícím společenským zvyklostem, normám a požadavkům při potlačování vlastních názorů. Určitá míra konformity je logickým důsledkem socializace člověka. Opakem může být nejen zásadovost, ale i trucovitost, kverulantství, automatické odmítání všeho, co příslušnost ke společnosti vyžaduje, neodůvodněná potřeba jít svou vlastní cestou, ať je jakákoliv.


Celé generace konformisticky přijímaly víru v boha, chodily do kostela, protože to společnost vyžadovala,
ale jejich praktický život byl veden materialistickým přístupem ke světu.
Stejně tak za socialismu často lidé vstupovali do strany, chodili na schůze, studovali marxismus, který se ale jejich světovým názorem nestal.


Poznámka: Termín "světový názor" poprvé použil v r. 1790 Immanuel Kant ve své "Kritice soudnosti".



Čím aktivněji člověk prosazuje a obhajuje určitou myšlenku, tím více ji věří;
tím obtížněji uznává svůj omyl, jestliže se mýlil.



Světový názor je antivirovým programem člověka

www.marxismus.cz