Informace

  Všechny výtvory přírody i člověka mají určité vlastnosti a jsou v nějakých vztazích. Tyto vlastnosti a vztahy vznikaly vzájemným živelným odrážením se, které v přírodě po miliardy let probíhá, a které lidé i jejich předchůdci v posledních statisících let nějak poznávají svým vědomím, snaží se jich využívat a dokonce je i měnit. Příroda sama o sobě nevytváří informace, jen existuje. Ani živí tvorové je nevytvářejí, jen živelně reagují tak, jak to vyplývá z jejich vlastností. Jejich pudový odraz objektivní reality, např. vábivý či výstražný pokřik, je stejně objektivní, jako např. existence Měsíce či genetického kódu.

  Informace si začal vytvářet za účelem předávání až člověk vybavující se vědomím, kterého práce ve společenství přinutila komunikovat s ostatními členy jinak než živelně. Lhostejno zda prostřednictvím posunků, řeči, kouřových signálů či dvojkové soustavy.

Informace je sdělení, vědomím vytvořený a záměrně předávaný výsledek odrazu vlastností a vztahů objektivní reality,
obsahující objektivní stránku vyplývající z odráženého, a subjektivní stránku vyplývající z odrážejícího

  A to i tehdy, jestliže člověk naučí svého psa či stroj, jak má za něho informace vytvářet, jak je formulovat i předávat, nebo obráceně přijímat a reagovat na ně.

  Vlastnosti a vztahy jevů nemůžeme zaměňovat s informacemi o nich. Vlastnosti jsou vždy komplexní, vztahy univerzální, ale informace o nich jsou vždy jen částečné, podmíněné; mají tedy i svou absolutní a relativní stránku, neobsahují absolutní pravdu, zatímco realita je absolutní. Objektivní realita a informace o ní nejsou totožné.

  Posuzováno čistě technicky má informace stejný charakter jako dezinformace.Informace může i lhát, ale to umí jen člověk, příroda ne.

  Informace má vždy svůj účel, zatímco přírodní výtvory účel nemají. Rozsah informace je tímto účelem omezen. Informace jsou vždy závislé na jiných informacích, zatím co příroda na žádných informacích nezávisí. Informace je vždy podmíněna již existující objektivní realitou, zatímco příroda informacemi podmíněna není. Realita je prvotní, informace druhotná.

  Informace je schopna měnit realitu jen prostřednictvím člověka, zatímco realita mění sama sebe svým pohybem, rozpory a jejich odrážením - ne informacemi. Příroda informace nepotřebuje, proto je nevytváří, zatímco člověk je potřebuje, a proto je vytváří. Informace má společenský charakter, vzniká jen ve společnosti a s ní zaniká. Příroda nikoli. Příroda informace nepotřebuje, proto je nevytváří, zatímco člověk je potřebuje a proto je produkuje. Informace má smysl, příroda ne.

Informace je subjekto-subjektovým vztahem, zatímco vztahy v přírodě jsou objektivními

  Člověk vytvořil sám sebe prací, společenskými vztahy a informacemi o tom všem, z nichž si vytvořil vědomí, zatímco příroda vědomí nemá. Pokusy vkládat do přírody informace musí vždy vyvrcholit hylozoismem, panpsychismem či jinou formou filozofického oduševňování přírody a idealismu.

  Jakmile začneme považovat vlastnosti přírody a způsob existence objektivní reality za informace, dostáváme se do kruhu či idealistického stanoviska, že svět není světem hmoty, ale světem informací. A to považuji za základní problém memetiky. Tak jako existující souvislost jevů a času dala vzniknout astronomii i astrologii, vznikla  důsledkem podobnosti genů a informací genetika i memetika.

  Potíž je v tom, že různé vědy běžně používají stejných pojmů jinak. Ale to nebrání správnému chápání pojmu „známka“ v pedagogice a filatelii, dokud si učitel nezačne myslet, že se dá známka koupit. Genetika říká, že hledá v genech informaci. Budiž, ale ve skutečnosti hledá, stejně jako každá jiná věda, jen příčiny a důsledky, rozpory, vztahy a jejich zákonitosti. Jakmile však tento neškodný pojmový rozdíl přejme filozofie, vzniká omyl.

Informace jsou výtvorem člověka a slouží člověku
bez ohledu na to, že člověk do procesu jejich vzniku, přenosu a přijímání dokázal zapojit nejprve zvířata či nástroje a později i stroje