Abatyše

Matka představená ženského kláštera u některých katolických řádů.

Abbé

Francouzské oslovení kněze; od poloviny 18. století světský kněz bez církevní funkce, žijící civilním životem a věnující se individuelně intelektuální činnosti.

Abolice

Zrušení, odstranění; v trestním právu udělení milosti ještě před zahájením či skončením trestního řízení, které se tím ruší. Na jedné straně zbavuje obviněného trestní odpovědnosti, na druhé straně mu znemožňuje obhájit se před soudem. Současně ponechává věc neobjasněnou. V českém právu je tato možnost vyhrazena prezidentu republiky; z neznalosti bývá zaměňována s amnestií, kterou zpravidla doprovází.

Absolutismus

Forma neomezené vlády jedince s absolutní, nedílnou a dědičnou mocí, typická pro feudalismus. S různými odchylkami částečně přežívá dodnes v rozvojových zemích. Jejími znaky jsou tuhá byrokracie, stálé ozbrojené síly pod přímým vlivem panovníka a centralizace politického i kulturního života na jeho dvoře pod jeho dohledem.

Absolutizace

Vytrhávání věcí z jejich historického vývoje, ze souvislostí a zveličování jejich významu. Přeceňování jedinečného či jednotlivých stránek jevů a podceňování ostatního. V praxipoznání vždy vede k chybným výsledkům, v propagandě i žurnalistice bývá považována za samozřejmost. Opakem je bagatelizace.

Absolutno

Nevědecká představa o věčném, ničím nepodmíněném subjektu, nepodléhajícím vývoji, který naopak sám vývoj ostatního určuje. Je základem každého idealismu, ať má podobu boha, ducha, světového rozumu, vůle, intuice či jinou.

Absolutní

Nezávislé, nepodmíněné, věčné, nevztahující se k ničemu, prosté; protiklad relativního tvořící s ním dialektickou jednotu. Existuje vždy jen prostřednictvím relativního a naopak, obsahuje vždy prvky relativního a naopak. Je jen jednou stránkou věci a neexistuje samo o sobě. Přecenění této stránky je absolutizací a vede k dogmatismu.

Abstrakce

Základ myšlení umožňující pojmotvornou činnost, výlučná schopnost člověka. Odhlížení od jednotlivých a nahodilých vnějších stránek či souvislostí jevu, vytvářejících jeho jedinečnostneopakovatelnost, a soustředění se na obecné, podstatné, nutné, určující vnitřní stránky, znaky, vlastnosti či souvislosti umožňující nalézt důležitou shodu s podobnými či souvisejícími jevy. Abstraktní, tj. vytržené ze souvislostí, je protikladem konkrétního, tj. vrostlého do souvislostí. Abstrakce umožňuje člověku poznávat, stejně tak jako mýlit se a vytvářet si ve fantazii sny a iluze. Dává člověku schopnost přeměňovat myšlením vytvořené pojmyideje v samostatně existující bytosti, což vede ke vzniku náboženských představ a idealismu.

Abstraktní

Oddělené, vytržené ze souvislosti, odhlížející od všeho skutečnéhosmyslově poznatelného, myšlením vytvořené a existující pouze v myšlení; protiklad konkrétního se kterým tvoří korelát. Vše abstraktní existuje pouze prostřednictvím konkrétního a nikdy jinak; jde jen o vyšší formu zobecnělého poznání, odhlížející od stránek konkrétního, které se v dané souvislosti zdají nedůležité. Přeceněním abstraktního jako samostatně existujícího vznikají iluzeidealismus.

Abstraktní umění

Umění popírající svůj svou souvislost s realitou, záměrně nevyjadřující skutečnost, nemající zobrazení jako svou protikladnou stránku k výrazu, který je hlavní; nezobrazivé umění; a to nejen výtvarné. Tvůrce vždy předpokládá, že jeho abstraktní dílo obsahuje sdělení, nadšený obdivovatel se domnívá, že ho našel; snob to jako vždy předstírá, zatímco normální člověk nikoliv. Jakkoli jsou hranice mezi uměním a kýčem široké, mezi abstraktním uměním a kýčem nejsou definovatelné.

Absurdita

Protismyslnost, vnitřní spornost, to co odporuje logickým zákonům, nesmysl. V některých idealistických filozofiích, např. v existencialismu, byla povýšena na atribut lidské existence ve světě. Po obou světových válkách zesílily mezi některými intelektuály pocity nesmyslnosti lidského života, což se projevovalo např. v díle F.Kafky, v surrealismu apod. Ztráta smyslu všeho je u člověka zčásti důsledkem jeho rozumem neovlivnitelného postavení ve společnosti, v níž jsou prosazovány zájmy jemu nepochopitelné, a z druhé části i úzkou specializací práce a poznávání, v nichž člověk nenachází na svých dílčích úsecích celkový smysl svého počínání. Výsledkem toho je pak pocit odcizení.

Absurdní divadlo

Subjektivisticky vyjádřená dramatická forma z 50. a 60. let minulého století. Zobrazuje skutečnost jako nesmyslnou, vyjadřuje pocity osamoceného individualisty neschopného se dorozumět s ostatními. Líčí jedince jako oběť soudobé společnosti. Vzniklo jako odraz duchovní krize v Západní Evropě, poté začal jeho význam klesat, čehož si nepovšiml dramatik Havel, když se pokoušel touto formou vylíčit své pocity v socialismu.

Abstraktní umění

Nepředmětné, především výtvarné umění, rozvíjející se od počátku minulého století. Je záměrně deformováno tím, že potlačuje nebo zcela postrádá zobrazení a naopak akcentuje výraz. Je odrazem určité krize společnosti, únikem od skutečného života do světa subjektivních estetických idejí; v krajních případech může vést až k samoúčelnému abstraktivismu, který už s uměním nemá nic společného.

A.C.E.

Zkratka uváděná za jménem filmových tvůrců, oceněných cenou americké asociace střihačů.

Adamité

Souhrnný název pro různé sekty nejasného původu a věrouky počínající již prvním tisíciletím. V našich podmínkách sekta nevázaných mravů, prý odnož husitského hnutí rozprášená Žižkou. Ve skutečnosti šlo o zahraniční běžence, kteří se se státní mocí dostávali do konfliktu již v době předhusitské. Jejich porážka u Klokot pak bývala vydávána církevní propagandou za důkaz jak zvrácenosti, tak i netolerantnosti husitského hnutí.

Adaptabilita

Jedna z vlastností života, s věkem klesající schopnost přizpůsobovat se změně vnějších podmínek, umožňující přežít. Tuto schopnost má i člověk; adaptuje se v určitých mezích nejen na změnu materiálních podmínek, ale i sociálních vztahů. Evolucí se biologická přizpůsobivost částečně snižuje, protože člověk choulostiví. Naopak sociální adaptabilita se zvyšuje, neboť člověk žije ve stále složitější společnosti. Jedinci s jejími poruchami byli přirozeným výběrem v procesu vývoje odstraňováni, proto se jedná o vlastnost přirozenou. Jejím projevem je např. podřízení se, kázeň, konvence, konformismus, ale i migrace, bezdomovectví apod. Její naprostá ztráta vede i k sebevraždě. Mnohé zdánlivě nevysvětlitelné či odpudivé změny např. politického chování člověka jsou často vedeny přirozeným pudem sociální sebezáchovy, nutícím člověka přizpůsobit se. Příklon k levici po r. 1945 a odklon od ní po r. 1989 jsou tak z velké části přirozeným jevem. Boje člověka a jeho adaptabilita jsou v dialektickém vztahu.

Ad hoc

Vztahující se jen k tomuto jedinému případu či účelu, nevycházející z žádné logiky či koncepce, postrádající strategický záměr. Dlouhodobě opakovaný postup ad hoc se stává oportunismem.

Adiktologie

Věda zabývající se nepřirozenou, chorobnou závislostí člověka.

Adjunkt

Adjutant, pobočník velitele, pomocník správce či lesního, asistent soudce, hodnostáře, vyššího úředníka či učitele.

Administrátor

Správce odděleného území; v církvi dočasný duchovní správce farnosti či diecéze, není-li jmenován farář či biskup. Apoštolským administrátorem je prelát řídící administrativu Svatého stolce či papežem pověřený administrátor diecéze není-li jmenován biskup, nemůže-li vykonávat svou funkci či určitá oblast nebyla dosud ustanovena řádnou diecézí.

Admirál

Vysoká námořní hodnost na úrovni generála; mívá více stupňů, např. kontraadmirál, viceadmirál, admirál, admirál loďstva. Označení vzniklo z arabského emír.

Adventisté

Křesťanská sekta, později samostatná církev, rozpadlá na několik směrů. Vyžadují placení desátek, mají významnou misijní, hospodářskou a propagandistickou činnost. Neuznávají nesmrtelnost duše, která se prý ponoří po smrti do hlubokého spánku, z něhož se probere za soudného dne a pak bude buď zatracena či dosáhne věčné blaženosti.

Advokát

Nájemný právník poskytující právní pomoc za úplatu. Zastupuje zájmy klienta, přičemž je vázán právním řádem, mlčenlivostí a interními stavovskými pravidly. Z podstaty věci nemůže být příliš ovlivňován svým svědomímmorálkou, je nucen obhajovat viníka stejně jako oběť, hájit jej, i když mu nevěří; usiluje o využití všech právních norem ve prospěch objednatele služeb, což je nejlépe honorovaná oblast práva.

Adžívika

Staroindické materialistické, původně buddhistické učení opoziční vůči bráhmanismu, odmítající existence duše. Po příklonu buddhismu k idealismu na počátku letopočtu se stalo opozičním i vůči němu a upadlo v nemilost.

Afekt

Intenzivní krátkodobé vzplanutí emocí vyvolané tlakem okolností, nezvládnuté rozumem a vůlí, typické pro choleriky. Je provázeno pozorovatelnými tělesnými změnami a iracionálním chováním, při plném vědomí člověk činí nevratné kroky, kterých po odeznění afektu zpravidla lituje. Lidé častěji podléhající afektu, cholerici, nejsou vhodní pro odpovědné funkce.

Aféra

Skandál; způsob jak znemožnit jiného nebo sám sebe.

Aforismus

Stručné, zpravidla jednověté, vtipné vyjádření k podstatě problému. Jeho předchůdcem jsou lidová přísloví.

Agent

Samostatně, v rámci určitých pravidel jednající subjekt, stojící mimo systém v jehož zájmu působí zpravidla na základě nájemního vztahu. Bývá zmocněncem, jednatelem, pověřencem, informátorem, zástupcem, zprostředkovatelem či jiným nástrojem někoho, nikoliv jeho řádným zaměstnancem. V praxi však bývá agentem nazýván i zaměstnanec, působící skrytě v prostředí mimo svou organizaci.

Agentura

Organizace zprostředkující za úplatu činnost pro někoho jiného.

Aggiornamento

Proces přizpůsobování se katolické církve dnešní společnosti zahájený po II. Vatikánském koncilu v letech 1962 – 1965, zmírnění konfrontačního antikomunistického postoje a soustředění pozornosti na otázky míru a mládeže. Narazil na tuhý odpor konzervativního kléru a příchodem Jana Pavla II. na papežský stolec byl redukován spíše na vnější působení církve než na vnitřní proměnu.

Agitace

Politické přesvědčování, které jednoduchou formou pracuje s konkrétními, známými tématy, jejichž vysvětlováním chce získat lidi pro obecnější cíle. Působí zpravidla na užší, předem definovaný okruh osob, využívá především neformálního slova, krátkého textu, obrazu a příkladu. Obráceně postupuje propaganda. Nejúčinnější je agitace osobní, nejpoužívanější je agitace názorná.

Aglomerace

Seskupení velkého množství obyvatel či výroby a jejich vzájemná provázanost bez ohledu na správní hranice.

Agnosticismus

Gnoseologický pesimismus, odmítnutí poznatelnosti světa, idealistické teorie poznání odporující vědě. Jeho počátky se objevují u Sokrata a Platóna, dodnes tvoří základ subjektivního idealismu. Ve filozofii často jde o rezignaci rozumu ve prospěch víry, v náboženství podle Engelse o „stydlivý materialismus“. V umírněné podobě je skepticismem, při absolutizaci přechází v nihilismus.

Agnát

Mužský potomek v otcovské linii. Tento pojem vznikl při formování patriarchátu a vztahuje se i na potomky osvojené. Jde tedy o pojem sociálně kulturní a právní, nikoliv biologický. Jeho protikladem je kognát.

Agraciace

Jedna z forem udělování milosti hlavou státu; spočívá v individuálním prominutí či zmírnění trestu..

Agrárníci

Členové a podporovatelé zemědělských politických stran, vznikajících na přelomu 19. a 20.století. Byly to strany velkostatkářů a statkářů, usilující o podporu všeho venkovského lidu. S růstem podílu městského obyvatelstva postupně ztrácely na významu; pro kolaboraci funkcionářů za 2. světové války byla tato strana již v průběhu války neuznávána jak východním tak západním odbojem a po válce zakázána. Její členstvo přešlo většinou k národním socialistům a lidovcům. Symbolem byl zelený čtyřlístek, který později použili čeští zelení, zřejmě proto aby se odlišili od evropské zelené levice.

Agrément

Předchozí souhlas vlády přijímajícího státu s vysláním cizího diplomata na své území. Je-li označen jako „persona non grata“, tedy nežádoucí, nemůže být vyslán.

Agrese

Nedovolené použití násilí. V mezinárodním právu použití ozbrojené síly jednoho státu proti svrchovanosti, územní celistvosti či politické nezávislosti druhého státu. Donedávna běžný prostředek v mezinárodních vztazích, dnes zakázaný, přesto užívaný. Definice agrese byla schválena Valným shromážděním OSN. Za agresi se nepovažují kroky předem schválené Radou bezpečnosti OSN.

Ajatolláh

Nejvyšší hodnost znalce islámského práva v šíitské větvi islámu. Nejvíce jich působí v Íránu, kde jsou významnou součástí mocenských struktur.

Akademicko-vědecký titul

Osvědčení o vědecké způsobilosti a titul s tím spojený, udělovaný absolventům vysokých škol na základě dalšího vědeckého studia, zpracování disertační práce a složení předepsaných zkoušek. Uděluje jej akreditovaná vysoká škola či vědecký ústav v podobě tzv. "velkých" doktorátů, uvádí se za jménem, od jména ve větě i od dalšího textu se odděluje čárkou. U nás má podobu pouze Ph.D., což je doktor filozofie bez ohledu na studovaný obor, resp. Th.D. u teologů. Odpovídá dříve udělovanému titulu kandidát věd (CSc.)

Akademický malíř

Stejně tak jako sochař či architekt akademický titul absolventa vysokoškolského studia uměleckého oboru příslušného směru. Zkratka ak.arch. apod. se psala před jménem. Dnes je tento titul nahrazen titulem magistr umění, ve zkratce MgA.

Akademický titul

Osvědčení o absolvování vysokoškolského studia různého stupně a titul s tím udělovaný, jako např. bakalář, inženýr, magistr, licenciát doktor s rozdílnými zkratkami podle oboru, země i času přiznání. Uděluje jej příslušná škola, je neodejmutelný, jeho zkratka se uvádí před jménem, nesmí být dále zkracována. Tituly obdobné úrovně získané v zahraničí se často uvádějí za jménem. Chaos v titulech je u nás historicky způsobován střídajícím se působením zahraničních vlivů.

Akademik

Dříve nejvyšší vědecká hodnost a titul spojený s členstvím v akademii věd, uváděný před jménem. Dnes jen hovorové označení studenta vysoké školy nebo člena akademie.

Akademismus

Ve vědě, umění či politice ironické označení pro samoúčelné, netvůrčí lpění na formální dokonalosti, nepřinášející nic nového. Jde o činnosti či výtvory sice nekritizovatelné, ale zbytečné.

Akcidence

Nahodilost. Ve starších filozofiích nepodstatná, nahodilá, proměnlivá vlastnost. V polygrafii nahodilé tiskoviny krátkodobého významu, jako pozvánky, plakáty, oznámení, ceníky a pod.

Akcie

Cenný papír stvrzující vložení kapitálu do akciové společnosti a její spoluvlastnictví, opravňující k podílu na rozhodování i zisku, vypláceného formou dividend, přičemž její majitel neručí za závazky společnosti. Jde o formu vlastnictví kapitálu vzdalující vlastníka od výrobních prostředků natolik, že už na nich pouze parazituje.

Akcíz

Druh nepřímé daně na předměty hromadné spotřeby, které státu či městu platil výrobce či obchodník při dovozu na hranicích území jako vnitřní clo. Např. při vstupu do města po silnici či železnici byla např. tzv. potravinová čára, při jejímž překročení musel dovozce potravin z vesnice do města platit daň, kterou pak zahrnul do ceny. Ve středověku to byl často hlavní příjem měst; dnes se tento zastaralý název pro spotřební daň či DPH neužívá, ačkoliv jde o totéž, při čemž hranicí je již brána výrobce.

Aklamace

Zjevné, spontánní vyjádření souhlasu. Způsob veřejného hlasování ve volených orgánech, zpravidla zdvižením ruky nebo mandátu.

Akreditace

Potvrzení, určení, zmocnění konkrétní osoby k provedení právních či zpravodajských úkonů, za jejichž výsledek přejímá odpovědnost ten, kdo zmocnění vydal. Pověření jednat jménem jiného právního subjektu, převzetí záruky za jeho činnost.

Aktivita

Činorodost živého organismu vycházející z vnitřních biologických podnětů, vyvolaných jeho biologickými potřebami. Člověk je jediným tvorem, který je aktivní i bez zjevné biologické potřeby; je stimulován i svými sociálními zájmy a vztahy, např. potřebou poznávat, seberealizovat se, navazovat sociální kontakty apod. Člověk potřebuje být aktivní i při dlouhodobějším odpočinku, tj. při rekreaci. Opakem je pasivita, pro člověka nepřirozená. Je to způsobeno tím, že člověk jako jediný živý tvor dokáže vytvářet nadprodukt a také volný čas. To mu umožňuje získávat více energie než potřebuje ke své reprodukci, takže se stává jeho biologickou potřebou ji vydat. Člověk je pak buď aktivní nebo obézní. Podmínky dlouhodobě znemožňující aktivitu vyvolávají apatii. Formou aktivity mimo zajišťování své obživy je např. umění, politika, sport, zájmová činnost, hra apod., které jsou ve svých nedeformovaných podobách vždy vztahem člověka ke společnosti.

Aktuár

Dříve nižší státní úředník se středoškolským vzdělání, zpravidla se zvláštní zkouškou; vyšší než asistent a adjunkt, nižší než vrchní aktuár.

Akumulace kapitálu

Hromadění kapitálu zpětným převáděním části nadhodnoty získané v materiální výrobě  do kapitálu, čímž dochází k jeho růstu. Protože nadhodnota je pouze produktem lidské práce, je jejím produktem i akumulovaný kapitál. Ten však neplyne vlastníkovi pracovní síly, ale přivlastňuje si jej vlastník výrobního prostředku. Z tohoto prostého faktu vyvozuje marxistická teorie spravedlnost vyvlastnění výrobních prostředků.

Alchymie

Historická okultní experimentální věda, která nejpozději v 19. století zcela ztratila svůj vědecký charakter. Původně obsahovala racionální poznatky metalurgie, chemie, fyziky apod., které však byly rozvíjeny jinými vědami. Alchymii tak zůstal jen její mýtický obsah, který ji vždy doprovázel a podvodníci, kteří se na ni vždy přiživovali. Přinesla však rozvoj experimentálního zkoumání a celou řadu objevů, z nichž vyrostla především chemie.

Alláh

Nejvyšší nadpřirozená bytost v islámu, arabské označené Boha i v křesťanstvíjudaismu. S tím ale muslimové nesouhlasí, protože jejich bůh je jedinečný.

Alodiální statek

Dříve soubor půdy a budov v úplném a neomezeném vlastnictví. Narozdíl od rustikální či dominikální půdy s ním vlastník mohl volně nakládat a nebyl vázán lénem či poddanstvím. Vlastníkem mohl být panovník, stát, obec, církev, soukromník a později i družstvo.

Altruismus

Opak egoismu, chování jednotlivce ve prospěch druhých. U živých tvorů se projevuje spíše jen ve vztazích k potomstvu, u sociálně organizovaných druhů je daleko širší. Člověk jako nejvýše sociálně organizovaný živočich se v altruistickém prostředí vytvořil, je na altruismu druhých přímo závislý v jakékoli, tedy i sobecké společnosti.

Amatérismus

Vztah k činnosti vykonávané ze záliby, z lásky, nikoliv pro obživu, opak profesionalismu. Pejorativně bývá někdy zaměňován s diletantstvím, což neodpovídá skutečnosti. Většina lidských činností byla nejprve objevena a vykonávána amatéry, teprve poté se jimi mohl někdo živit.

Ambice

Ctižádost, vytčený cílvůle jej dosáhnout, což vychází ze sebehodnocení. Jsou-li nedostatečné či nejsou-li žádné, stává se člověk zbytečným; jsou-li přehnané, dochází ke zklamání a frustraci. Člověk přeceňující sama sebe, jehož ctižádost vyplývá z této iluze, bývá považován za pitomce. Optimální je své ambice postupně zvyšovat úměrně možnostem, schopnostem a dosaženým výsledkům.

Amen

Hebrejsky "ať se tak stane, budiž", znamení souhlasu a naděje. V judaistickékřesťanské tradici bývá toto slovo pronášeno na konci modlitby, přání, přísahy či kletby.

Amnestie

Rozhodnutí o hromadném prominutí trestů či jejich zbytků za určité činy, doprovázené zpravidla abolicí. V českém právu je tato pravomoc vyhrazena prezidentovi republiky.

Amoralismus

Filozofické názory odmítající morálku. Objevily se již v antice, jako např. že štěstí spočívá v prosazení síly, později jako právo silnějšího, vykrystalizovaly u Fridricha Nietzsche, podle něhož "tvořivý člověk žije mimo dobro a zlo", nebo u Oscara Wilda, podle kterého "umělec tvoří krásu bez ohledu na morální pravidla". Ve skryté podobě jsou podobné zásady obsaženy ve všech idejích, prosazujících silného jedince.

Amortizace

Proces postupného přenášení hodnoty pracovních prostředků do hodnoty výrobků a vytváření rezerv pro jejich obnovu. Při tom je brána v úvahu míra jejich fyzického i morálního opotřebení.

Amulet

V prvotních formách náboženství magický předmět ochraňující držitele před zlem; odpuzuje zlé síly, zatímco talisman přitahuje dobré. Tuto tradici převzalo i křesťanství jejich posvěcováním. Např. ostatky svatých, relikvie, se stávaly národními či zemskými amulety.

Anabaptisté

Novokřtěnci, jedna z odnoží radikální reformace od 16. století, pocházející především z chudších vrstev. Odmítají třídní rozdíly, službu v armádě a státním aparátu. Vyznávají křest při plném vědomí, tj. v dospělosti, kladou důraz na morální aspekty náboženství, dobrovolnost víry, pacifismus a pomoc bližním.

Anabáze

V antické literatuře složitá, obtížná a únavná cesta. V českých podmínkách se užívá především jako "sibiřská anabáze" označující cestu československých legionářů, vracejících se z 1. světové války z Ruska do vlasti oklikou přes Sibiř, oceán, Kanadu, USA, a Západní Evropu.

Anachronismus

Cizorodý, nedobový, nápadně nečasový prvek. Např. pozůstatky něčeho dávného v politice, zobrazování historických postav v soudobých oblecích apod. Vzniká z naivity, v umění někdy i  záměrně.

Analfabetismus

Negramotnost

Analogie

Připodobňování, srovnávání, metoda poznání usuzující podle podobnosti, která je však vždy jen částečná; je podobností jen některých stránek, zatímco ostatní jsou odlišné. Podle V.I.Lenina „každé přirovnání kulhá na jednu nohu“. Samostatně je analogie neprůkazná, přípustná pouze jako metoda orientační, pomocná. V soudobé vědě se využívá hlavně při modelování.

Analýza

Rozbor, metoda zkoumání rozložení složitějšího na jednodušší, postup od složitějšího k jednoduššímu. Opakem je syntéza.

Anarchismus

Různorodé politické směry, neuznávající zpravidla vyšší společenské autority než své vlastní. Utopistické, individualisticko-intelektuálské směry pseudorevolučních ideologií a hnutí, převážně odmítající jakoukoli politickou organizaci společnosti. Často se hlásí k levici či socialismu, usilují o jakousi „absolutní“ svobodu cestou odstranění všech státních orgánů a donucovacích prostředků. Je to planý radikalismus, přitažlivý zejména pro mladé lidi nespokojené s existující společností; rozporný projev vědomého individualistického odporu k přeorganizované společnosti i pudové potřeby někam patřit.

Anarchokapitalismus

Teorie a politika absolutizující soukromé vlastnictví a individuální práva z něho plynoucí. Požaduje privatizaci státních orgánů a jejich nahrazení soukromými agenturami včetně soudnictví, bezpečnosti, školství a zdravotnictví. Veřejný zájem považuje za zájem konkrétních jednotlivců. Jedinou přípustnou rovností je podle něho rovnost práv, ostatní rovnost je vzpourou proti přírodě. Tyto tendence se pod hlavičkou liberalismu prosazují i u nás v ODS.

Anarchokomunismus

Libertinský komunismus, svobodný komunismus, plané revoluční úsilí o vytváření komunismu bez účasti tříd a bez státu v přechodném období. Svými cíli je komunistický, svými prostředky anarchistický. Jeho organizace je živelná, nejednotná, je to odpor mladých, svobodomyslných lidí proti kapitalismu, kteří se domnívají, že ho lze porazit bez politických nástrojů, pouhým bojem. V tomto smyslu je utopický; svým planým radikalismem často skutečné revoluční hnutí diskredituje.

Anatocismus

Placení úroků z úroků, které je zakazováno již podle tradic římského práva.

Anděl

Posel boží; v katolicismu, judaismuislámu nadpřirozená bytost podřízená Bohu, zprostředkující kontakt mezi ním a člověkem. V těchto náboženstvích existuje i anděl strážný, přidělený věřícímu k jeho ochraně. Jde o pozůstatky původních polyteistických náboženství v monoteistických, centralizovaných náboženských systémech.

Andragogika

Věda zabývající se výchovou a vzděláváním dospělých, vznikla oddělením z pedagogiky.

Androcentrismus

Absolutizace biologických rozdílů mužů a žen odůvodňující údajně přirozenou sociální nadřazenost mužů; snahy o obhajobu patriarchálních prvků v soudobé společnosti. Jsou stejně tak asociální jako pokusy o stíráni racionálních společenských rozdílů mezi pohlavími.

Anekdota

Krátké vtipné vyprávění zesměšňující určitou stránku současného života lidí. Kdyby částečně neodráželo realitu, nikdo by se mu nesmál; kdyby se jí zabývalo komplexně, nikdo by to neposlouchal.

Anexe

Násilné připojení území jiného státu za použití vojenské síly. Do druhé světové války běžný způsob nabývání území, který se podílel i na vytváření dnešních hranic většiny států. V současnosti je mezinárodním právem zakázána a územní zisky nabyté násilím nesmějí být uznány. V praxi však někdy mlčky respektovány jsou.

Anglické panny

Congregatio Jesu, nejstarší ženská kongregace, obdobná jezuitům, je zaměřená na výchovu a sociální pomoc. Nosí černý hábit a závoj s bílým kolárkem navrch. Pracovní oděv je bílý.

Anglikánská církev

Samostatné náboženství vzniklé v Anglii při rozepři krále Jindřicha VIII. s Vatikánem. Hlavou církve je od té doby přímo panovník, který tak získal rozsáhlý církevní majetek a státní kontrolu nad náboženstvím, které přestalo být podřízeno papeži. Odtržení proběhlo v období šíření protestantismu, který toto náboženství ovlivnil. Navazuje jak na katolické tak na reformační tradice.

Animismus

Představa o existenci nemateriálních, duchovních bytostívíra v možnost člověka stýkat se s nimi. Animistické představy jsou původní formou i základním prvkem všech současných náboženství.

Anketa

Pomocný nástroj sociologie, systematický průzkum názorů dotazem s možností volných odpovědí, pomocná statistická metoda. Zpravidla probíhá u malého okruhu respondentů, kteří nejsou reprezentačním vzorkem. Bývá využívána především ve sdělovacích prostředcích někdy pro zábavu, jindy při záměrně vybíraných dotazovaných a eliminaci nevhodných odpovědí s cílem předkládat určité názory jako obecně platné.

Anomie

Patologický stav rozkládající se společnosti, v níž přestávají platit pravidla a normy, nefunguje sociální regulace, šíří se právní i morální bezzákonnost.

Anotace

Stručný výtah textu či komentář k nějakému dílu.

Antagonismus

Kategorie historického materialismu označující základní rozpory vykořisťovatelských a vykořisťovaných tříd, které jsou neoddělitelné od třídní společnosti. Podobně pojmenovávají zvláštní skupiny rozporů i ostatní vědy: mechanika užívá pojem tření, elektrotechnika odpor, hydro či aerodynamika vztlak apod. Obecně jsou to rozpory jako každé jiné, mají pouze své zvláštnosti; jsou rovněž neoddělitelné od zkoumaného prostředí.

Antika

Období starověku od rané řecké civilizace do rozpadu říše římské. Je to spolupůsobení řecké a římské otrokářské civilizace, které položily základy evropské kultury.

Antiklerikalismus

Protiklad klerikalismu, různorodé snahy o likvidaci vlivu církví na politický a kulturní život společnosti, na vědu a vzdělání, koncentrované do požadavku odluky církve a státu. Tento staletí trvající myšlenkový proud není veden bojem proti náboženství, je veden proti zneužívání náboženské víry ve veřejném životě. Jeho nositelem není jen ateismus, objevuje se i na náboženské půdě.

Antikomunismus

Teorie a politika jako zákonitá reakce buržoazie na vznik idejí socialismukomunismu i reálného hnutí k nim směřujícího. Výrazně zesílil po Pařížské komuně i socialistické revoluci v Rusku, je styčnou plochou ultrapraviceultralevice. Je to jednostranné odmítání a potírání všeho co je s nimi spojeno. Ve svých otevřených formách je nesmlouvaným útokem proti cílům a praxi komunismu, ve skrytých formách je podrýváním a zpochybňováním jeho teoretických východisek, vyklešťováním jeho radikální podstaty. Je oficiálním postojem kapitalistických států k Číně, KLDR, Vietnamu, Kubě i všem revolučním hnutím ve světě. Antikomunismus sám o sobě nic nového nepřináší, je jen konzervativní. Tyto postoje přejímají všichni ti, kteří se myšlenkami komunismu cítí právem i neprávem ohroženi v důsledku šíření sociálních předsudků, lží, nepravd i negativních emocí ve vztahu k socialistické minulost. Je oficiálním tónem většiny sdělovacích prostředků, je u nás pěstován jako tzv. „dobrý mrav“.

Antinomie

Protimluv, aporie, paradox, logický rozpor.

Antipatie

Opak sympatií, negativní emocionální vztah mezi lidmi, nezdůvodněný rozumem; je vždy překážkou jejich vzájemné spolupráce. Může se projevovat i k věcem.

Antiscientismus

Odmítání vědy a rozumu jako reakce na jejich přeceňování scientismem. Tento světonázorový proud obviňuje vědu a techniku ze vzniku společenských problémů, úpadku mravů a pod.; proplétá se s nejrůznějšími iracionalistickými směry jako je personalismus, pozitivismus, tomismus. Svou absolutizací je stejně nepřijatelný jako jeho protipól scientismus, který vědu a rozum přeceňuje.

Antisemitismus

Protižidovsky orientovaný rasismusšovinismus, hledající viníka společenských poměrů v židovských menšinách. Odvádí pozornost od skutečných problémů, zaměřuje hněv nižších a středních vrstev na své stejně sociálně postavené spoluobčany, odlišné svým původem a náboženstvím. Slouží k umělému štěpení radikálně laděných společenských sil a vrstev.

Antologie

Výběr z literárních děl více autorů, zaměřený na určité téma nebo období.

Antropocentrismus

Protiklad biocentrismu, kritické označení pro způsob myšlení, při němž se člověk považuje za ústřední postavu přírody, která mu slouží. Vznikal již v antice a zesiloval v osvícenství jako protipól náboženství, považujícího za ústřední božstvo. Postupně s rozvojem výroby a schopností člověka, s jeho vydělováním se z přírody, se však tento přístup obrátil proti přírodě, s níž člověk zachází zpupně, ačkoli její součástí zůstává - tedy i proti němu samotnému. To je základem kritiky antropocentralismu environmentalismem.

Antropocén

Dosud málo užívaný termín označující období vývoje naší planety od průmyslové revoluce, v němž začíná hrát určující roli ve vývoji Země člověk a jeho výrobní cyklus. Je charakteristické nekontrolovatelným růstem spotřeby zdrojů a devastací životního prostředí rychlejším tempem, než je růst populace, výrobou přesahující potřeby člověka, trvale neudržitelným, nerovnoměrným rozvojem a vytvářením globálních problémů člověka člověkem. To může být i počátkem sestupné tendence vývoje lidstva i živé přírody vůbec.

Antropologie

Věda o člověku a jeho vývoji, původně pouze biologickém, s rostoucími poznatky o jeho vývoji kulturním a sociální se z ní vyčlenila i její společenskovědní část, kulturní a sociální antropologie. Na rozdíl od anatomie se zabývá více společenskými souvislostmi člověka, oproti sociologii studuje společnost prostřednictvím jednotlivce, ve vztahu k filozofii je konkrétnější. Jde o interdisciplinární vědu, která stále ještě hledá své místo v systému věd.

Antropologická filozofie

V širším smyslu součást každé filozofie zabývající se člověkem. V užším smyslu nejednotný souhrn různých filozofických koncepcí snažících se po 2. světové válce o postižení podstaty člověka.

Antropomastika

Nauka o osobních jménech

Antropomorfismus

Přičítání lidských vlastností a schopností jiným součástem přírody či lidským výtvorům. Vkládání rozumu, vůlecitů do přírody, při čemž jsou těmto jevům zpravidla odnímány jiné vlastnosti člověka, jako např. smrtelnost a zranitelnost. Toto "polidšťování" přírody pak vedlo k absolutizaci, čímž se tato první božstva stávala mocnějším než člověk.

Antroposofie

Esoterická nauka vycházející z teosofie od počátku 20. století. Fantaskní světový názor nemající nic společného s vědou.

Apartheid

Politická rasová segregacediskriminace, bránění jiným rasovým skupinám v účasti na veřejném a hospodářském životě s cílem upevnit vládu jedné rasy nad ostatními. Po 2. světové válce byl důsledně rozvinut v Jihoafrické republice, kde zajišťoval vládu bílé menšiny. V roce 1994 byl v důsledku revolučního odporu zrušen.

Apatie

Netečnost, rezignace člověka vůči vnějšímu světu; duševní stav způsobující ztrátu aktivity, pasivitu. Bývá výsledkem pohodlnosti, ale i zdání nemožnosti cokoli změnit. Dlouhodobé uvádění lidí do apatie na jedné straně umožňuje jejich snazší ovládání, na druhé straně znemožňuje využití jejich aktivity a způsobuje stagnaci.

Apokalypsa

Mýtická představa velkého tragického konce světa, na němž bude zjevena pravda. Jako literární útvar se objevuje již v antice, v Bibli, a je oživována i současným filmem. Byla vždy odrazem celospolečenských krizí, zdánlivé bezvýchodnosti a iluzorním pokusem o hledání východisek. Vždy je nástrojem odvádění člověka od řešení jeho skutečných problémů.

Apokryfy

Skryté, utajené; asi 100 starozákonních a stejný počet novozákonních textů, které nebyly různými upravovateli převzaty do Bible, neboť se jevily jako nevhodné. Různá biblická náboženství se v tomto výběru odlišují, takže obsah jejich biblí není totožný.

Apolitičnost

Zpravidla předstíraný nezájem o politiku, ve skutečnosti bývá demonstrací zklamání panujícími politickými poměry, bezmocnosti je změnit či neúčinnou formou vzdoru vůči nim. Apolitičnost je iluzí, že se mé osoby politika netýká, nepochopením toho, že pokud odmítám být aktivním subjektem politiky, zůstávám vždy jen jejím pasivním objektem. Apolitičnost velké části obyvatel deklarovaná neúčastí ve volbách tak často umožňuje vítězství sil, proti nimž je tento skrývaný odpor namířen, ale nikoliv veden.

Apologetika

Historické období raného vývoje křesťanství, jeho obrana proti nekřesťanským naukám. Odtud přeneseně označení pro vášnivé oslavování a nekritickou obranu či obhajobu určitých idejí, učení či společenského řádu; též apologie jako obranná řeč.

Aporetika

Uměni zvládat těžko řešitelné filozofické problémy či o nich diskutovat. Někdy ale i synonymum pro pochybovačnost či skepticismus.

Aporie

Neřešitelný rozpor, na rozdíl od paradoxu skutečný.

Apoštol

Vyslanec, zvěstovatel, v křesťanském pojetí dvanáct Kristových učedníků, kteří byli vysláni aby hlásali evangelium; později byli takto označováni i někteří další významní křesťané. V sekularizovaném světě se tento pojem užívá k označení jedinců, kteří se zvláště zasloužili o prosazení určité myšlenky či nauky.

Apoštolský administrátor

Papežem jmenovaný správce biskupství, ve kterém není biskup jmenován, nebo nemůže vykonávat funkci pro věk či nemoc.

Apoštolský delegát

Reprezentant Vatikánu bez diplomatického statusu, je vysílán do zemí, s nimiž Vatikán neudržuje diplomatické styky, zajišťuje kontakty s místními církevními hodnostáři a předává informace.

Apriorní

Předem dané, předcházející zkušenosti, podle Kanta vrozené pojmy a vědění v lidském vědomí, což je v rozporu s dialekticko-materialistickým pojetím znalostí, jejichž zdrojem je vždy smyslové poznání, praktická činnost a zkušenost člověka. Obecně bývá za apriorní, samozřejmý považován předpoklad, o němž se nediskutuje.

Arbitráž

Mimosoudní rozhodování sporů rozhodcem, na kterém se obě strany shodnou. Toto řízení je na rozdíl od soudního procesu neveřejné, a proto je arbitráž využívána k řešení těch sporů, jejich okolnosti je neradno zveřejňovat, tedy kdy je škoda z prohry menší než při vyzrazení podobností. Přistoupí-li občan smluvně na arbitra předem stanoveného protistranou, vzdává se právní ochrany a stává se její obětí.

Arcibiskup

Církevní hodnostář, metropolitní biskup stojící v čele církevní provincie, nadřízený několika biskupům.

Arciděkan

V katolické či pravoslavné církvi funkce kněze spravujícího několik vikariátů či děkanství. Osobní arciděkan je čestný titul významného kněze.

Arcikněz

V našich podmínkách představený farností tvořících děkanství či vikariát, tedy děkan či vikář.

Arcivévoda

Titul habsburských princů.

Archaismus

Zastaralý jazykový prvek, někdy i přežívající v některém nářečí.

Archeologie

Historická věda zkoumající vývoj člověka a společnosti především před objevem písma, tj. před vznikem civilizace, pomocí dochovaných hmotných pozůstatků jejich existence.

Architektura

Stavitelství, jeho komplexní pojetí z hlediska technického, funkčního, ekonomického, urbanistického i estetického. Je současně technickým i uměleckým oborem; absolventi vysokoškolského studia se proto odlišují i titulem inženýr architekt, ve zkratce ing.arch.

Árijci

Nevědecký termín označující skupinu indoevropských jazyků jako nadřazenou rasu, což se rozšířilo koncem 19. století v koloniálních evropských zemích, zvláště v Anglii, jako rasistická teorie ospravedlňující koloniální nadvládu. Po vzniku německého nacismu byl tento pojem zúžen na nordickou či germánskou rasu a stal se součástí státní ideologie. Soudobá věda jej nepoužívá.

Ariosofie

Syntéza teosofie a německého nacionalismu; náboženský a světonázorový proud, který se stal teoretickým kořenem německého nacismu.

Aristokracie

Privilegovaná špička kterékoliv třídy či skupiny. Běžně bývá tento pojem ztotožňován se šlechtou, zahrnuje však jen její nejvyšší příčky. Aristokracie vznikala již při rozpadu prvotně pospolné společnosti, existovala otrokářská aristokracie a tendence k formování špičky „nejlepších, nejmoudřejších či nejstatečnějších“ existují dosud. Aristokracii nelze zaměňovat s oligarchií, která představuje jen špičku bohatstvímoci.

Armáda

Obecně souhrn ozbrojených pozemních sil státu, v menších zemích zahrnující někdy i letectvo a námořnictvo. V odborné vojenské terminologii jde o operační svaz divizíbrigád, mající společné velení, pokrývající rozsáhlé území. V době války se velikost armády pohybuje nad 100 tisíc mužů; v čele bývá armádní, zpravidla čtyřhvězdičkový generál. Československá lidová armáda měla 3 pozemní a jednu leteckou armádu, současné české vojsko takovou jednotku není schopno postavit ani v době války.

Armáda spásy

Filantropická evangelická organizace vzniklá z metodistického hnutí v USA. Usiluje o zlepšení života nejubožejších vrstev společnosti dobročinností, nikoli změnou systému. Působí civilně ve většině světa, je vojensky řízena, sídlo má v Londýně.

ArtD

Doktor umění, na Slovensku udělovaný akademicko-vědecký titul na úrovni Ph.D.; zkratka za jménem.

Aristokracie

Šlechta, nobilita.

Arogance

Povýšené jednání, nadutost, domýšlivost, pohrdání druhými pramenící ze silného individualismu. Na rozdíl od pýchy, která je vědomá a záměrná, je více živelné, vyplývá z vlastností člověka a často zakrývá jeho vlastní pocit méněcennosti.

Asertivita

Sebevědomím podmíněná schopnost neagresivního sebeprosazování se ve společenských vztazích, formální respekt nepodléhající zájmům odpůrce.

Asimilace etnik

Procesy přibližování a splývání etnických skupin žijících na společném území. Je to genetické míšení, vzájemné ovlivňování i přejímání způsobu obživy, jazyka, kultury, náboženství a ostatních stránek jejich existence. Výrazně převládající etnická skupina má při tom zpravidla dominantní postavení. Tyto procesy jsou přirozeným odrazem jejich pospolitosti všude tam, kde nejsou mezi etniky z důvodů ekonomických zájmů vládnoucích tříd, transformovaných do politických či náboženských rozporů vytvářeny umělé bariéry. Probíhají v dialektické jednotě s obrácenými procesy oddělování a rozrůzňování skupin. Jejich umělé urychlování či brzdění je proti lidskosti, vždy naráží na odpor a je zdrojem společenských konfliktů. V souladu s historickou tendencí rozšiřování výrobních vztahů a úplným zalidněním obyvatelného prostoru logicky vítězí asimilační směr. Pokud tomu nezabrání zásadní, silou řešený ekonomický konflikt, současný globalizovaný svět postupně směřuje k úplné asimilaci lidstva, přičemž tento výsledek bude ještě po stovku generací nedohlédnutelný. Iluze o opaku se nazývají multikulturalismus.

Asketismus

Forma rezignace na život, život v odříkání. Byl propagován mnohými náboženstvími, ve skutečnosti ospravedlňoval ubohost materiálních podmínek širokých lidových mas a usnadňoval akumulaci vytvořeného nadproduktu v rukou vlastníků výrobních prostředků, odevzdávání obětí či výběr desátků. V období strojové velkovýroby a masové spotřeby se stává propagandisticky nevhodným.

Asociace

Sdružování více prvků v jeden. V teorii poznání sdružování jednotlivých prvků vědomí, tedy vjemů, představ, emocízážitků na základě podobnosti, což umožňuje jejich společné vyvolání pamětí. Je mj. i základem podmíněných reflexů.

Aspirantura

V období socialismu nižší forma interní či externí vědecké přípravy absolventa vysoké školy s praxí zakončená zpracováním i obhajobou disertační práce a udělením titulu kandidát věd (CSc.), což byl předstupeň k doktorandskému studiu (DrSc). Obě tyto formy byly zrušeny a nahrazeny jednostupňovým doktorandským studiem bez požadavku praxe, zakončeným disertací a udělením titulu Ph.D., na Slovensku PhD., jinde i D.Phil.

Astenik

Typ vysokého štíhlého člověka se slabým svalstvem, jemuž se snaží různé teorie přiřadit některé psychické vlastnosti, což má blíže k literatuře než k vědě.

Astrologie

Zpočátku historicky cenná fáze vývoje studia vesmíru, nyní nevědecká odnož astronomie, zkoumající závislost života na pohybu astronomických těles, tedy v podstatě na čase. Ačkoliv vývoj probíhá v čase, čas není jeho příčinou, tím méně pohyb nebeských těles, kterým člověk začal čas měřit. Zdánlivě jde o materialismus, ve skutečnosti o zábavu, v tržních podmínkách transformovanou na výdělečnou činnost.

Ataraxie

Stav neotřesitelného duševního klidu; ve skutečnosti vždy lhostejnost.

Atašé

Nejnižší diplomatická hodnost, přidělenec diplomatické mise pro určitý obor: vojenský, námořní, letecký, kulturní, obchodní aj.

Atavismus

Chování či myšlení člověka způsobem, který byl kulturní evolucí již dávno překonán. Nečekaně vrátivší se prvek dávných předků. Někdy bývají za atavismus vydávány i ideje sociálně spravedlivé společnosti, které jsou prý pokusem oživit vztahy vyhynulé prvotní pospolitosti.

Ateismus

Popírání bohů a jiných neosobních skutečností majících vliv na přírodu, člověka a společnost. Přes jakékoliv své nedostatky byl historicky nositelem pokroku. V silně náboženském prostředí byl vždy potírán, musel se skrývat a představoval menšinu. Česká republika a Albánie jsou dodnes výjimkou tím, že ateisté tvoří většinu obyvatel.

Atentát

Politicky motivovaný útok na přestavitele nepřítele či jiný symbol jeho moci, někdy anarchistický. Sám o sobě je neúčinnou formou boje, neboť lidé i symboly jsou nahraditelné. Často je jen projevem individualistického vzdoru neschopného účinných kroků, jen planým symbolem odporu, nanejvýš jeho dočasným povzbuzením.

Atia

Směsice mystikyesoteriky, filozofické a duchovní učení vydávající se za syntézu duchovního a vědeckého poznání.

Atraktivní

Působící na smysly a vzbuzující emocionální pozornost; smyslově přitažlivé.

Atribut

Neodlučitelná vlastnost jevu vycházející z jeho podstaty; taková vlastnost, bez níž jev nemůže existovat.

Audit

Přezkoumání písemných dokladů nezávislou osobou. Vzhledem k tomu, že nezávislost je velmi sporným pojmem, že se tato služba se nakupuje, a také proto že na největší lumpárny nikdy nejsou písemné doklady, jsou jeho výsledky vždy problematické.

Augustiniáni

Sdružení několika katolických řeholních řádů, kanovnických i poustevnických. Nosí černý nebo bílý hábit s kapucí a tunikou, přepásaný černým koženým opaskem.

Aukce

Nevynucená dražba užitných hodnot dobrovolně sdružující nabídku ochotnou prodat za nejvyšší cenu a hledající poptávku; v Babylonu to byl 500 let př.n.l. jediný legální způsob provdání dcery. Nesprávným používáním pojmů se v běžném vědomí stírá rozdíl mezi aukcí, burzou a dražbou.

Au pair

Služba v cizí rodině za ubytování, stravu a kapesné. Spočívá v péči o děti, pomoc v domácnosti a společným životem s touto rodinou při formální rovnosti.

Aura

Podle parapsychologie a jiných pavěd okem viditelné energetické pole okolo živých organismů. Je prý odrazem našich myšlenek, emocí, způsobu života, chorob apod.Vědeckými pozorováními byly zjištěny pouze okem neviditelné změny elektromagnetického pole, které jsou patrné i okolo dalších, elektřinu vodivých předmětů.

Austromarxismus

Dílčí centristický směr marxismu v rakouské sociální demokracii z přelomu 19. a 20. století. Vycházel z postavení rakouských dělníků jako dělnické aristokraciemonarchii a požadoval pro ně v dělnickém hnutí stejné postavení. Na jeho základě vznikly samostatné národní sociálně demokratické strany, tedy i česká. Revidoval původní radikální program a znamenal definitivní příklon k reformismu. Ve filozofii se přikláněl k evolucionismu, v praxi byl oportunismem. Znamenal rozkol dělnického hnutí trvající dodnes.

Autarkie

Soběstačnost, klidná vyrovnanost spočívající z popření vlastních potřeb a zájmů; uzavřená ekonomika

Autobiografie

Literární žánr v němž autor popisuje svůj vlastní život, přičemž čerpá především ze svých vzpomínek. Může sloužit jen jako doplňkový pramen k historickému studiu určité osobnosti či doby, neboť zachycuje pouze subjektivní vjemy a je vždy limitována pamětí autora, jeho ochotou vyprávět o všem a psát pravdu. Autobiografie je vždy především obhajobou vlastního života. Lidé, kteří na svůj život rezignovali a nechtějí jej obhajovat, totiž nepíší autobiografii, ale páchají sebevraždu. Podobným literárním útvarem jsou paměti, které se  zaměřují více na společenské události.

Autokefální církve

Samostatné národní církve, především východní; pravoslavné, ortodoxní a řeckokatolické.

Automatizace

Zavádění jednoúčelových strojů, schopných vykonávat na základě předem definovaných postupů rutinní práci přesněji, rychleji a vytrvaleji než člověk. Zdokonalování a kombinování automatů, rozšiřování jejich rozhodovacích funkcí a použitelnosti směřuje k robotizaci.

Autonomie

Samosprávnost jedince, skupiny či území. V politice je součástí unitárního státu, jako jen částečně podřízení celek s vysokým stupněm samosprávy.

Autorita

Obecně uznávaný vliv nebo respekt osoby, skupiny či instituce považovaný za přirozený a nevzbuzující odpor. Nemá jiné než morální prostředky donucení. Jde o vnitřní schopnost subjektu, pramenící z něho samého, z jeho činnosti, dosahovaných výsledků a způsobů jednání, která přetrvává pouze pokud je obnovována a není zneužita. V běžném vědomí i některých výkladech bývá nesprávně zaměňována s mocí.

Autorské právo

Původně právní ochrana umělců před vykořisťováním vydavateli, která se změnila v ekonomický nástroj komercionalizace umění. Toto právo je předmětem obchodu tak jako každé jiné právo.

Avanturismus

Romantický individualismusvoluntarismus,politice sklony k nezodpovědnému, dobrodružnému jednání, riskování, podceňování reálných podmínek a spoléhání na náhodný úspěch. U jednotlivců ve vedoucím postavení je často důsledkem podcenění zájmů těch, kterými byli do tohoto postavení vyzdviženi a přeceňování vlastních bezohledných záměrů.

Axiologie

Filozofická disciplina zabývající se zkoumáním hodnot či hodnocení. Zpravidla idealisticky sklouzává k systému hodnot někým či něčím předem daných, nebo autorem právě vytvářených. Hodnocení člověkem však je příliš individuální a proměnlivé na to, aby se jím mohla zabývat filozofie jako určitou obecnou zákonitostí. Vždy záleží na čase a místě, hmotných podmínkách a sociálních vztazích v nichž se jedinec nachází, na jeho zájmech i zájmech skupin, jejichž je součástí.

Axiom

Výchozí předpoklad přijímaný bez důkazů. Zatímco skutečná věda je při práci s axiomy velmi opatrná, propaganda je vnáší do společnosti často zcela bez skrupulí.

Azyl

Útočiště, od starověku ochrana uprchlého cizince jinou mocí, dnes jiným státem. Dokud bylo lidstvo ještě nerozvinuto, neposkytovala se tato ochrana vrahům; v současnosti toto omezení neplatí a státy poskytují svou ochranu podle vlastních měřítek.

B.A.

Anglosaský bakalářský titul absolventa vysoké školy, často i technického směru; zkratka uváděna za jménem.

BAA

Bakalář archeologie, anglosaský akademický titul; zkratka uváděna za jménem.

Babybox

Pseudohumánní vynález, jeden z projevů úpadku soudobé evropské civilizace; kontejner, do něhož šílení rodiče v šílené společnosti odkládají nepoužitelné děti. Z dotací EU bude probíhat jeho další rozšiřování a zdokonalování pro děti již použité, bude zavedena konkurence podporovaná masovou reklamou, vytvořena síť pojízdných babyboxů, objednávková služba na telefonním čísle zdarma, a následně celý systém zprivatizuje velká zahraniční firma, což završí náš vstup do Evropy. Mezi Romy, černochy, muslimy a Číňany se však tento vynález neuchytí, takže jej bude používat pouze vymírající bílá populace. Některé humanitární organizace pak navrhnou jeho propagátory na Nobelovu cenu, jiné do blázince. Pozdě.

Badatel

Výzkumník, průzkumník, praktický hledač pravdy. Smyslově zkoumá fakta, ne teorie. Bádání předchází vědě; hledá, popisuje a hodnotí jevy i jejich souvislosti. Teprve poté mohou vznikat nové hypotézy, teorie a vědy. Pojem není totožný s vědcem: ne každý badatel je vědcem a ne každý vědec badatelem.

Bagatelizace

Podceňování, snižování skutečného významu něčeho nepříjemného, nevhodného, nežádoucího. Je metodou obhajoby protikladu; v poznání vede ke stejně chybným výsledkům jako absolutizace, která je jejím opakem. Záměrná bagatelizace je lží.

Bajka

Velmi starý společensko-kritický útvar útvar, původně lidové slovesnosti, v němž jsou zvířata nositeli lidských vlastností.

Bakalář

Akademický titul absolventa nejnižšího stupně vysokoškolského vzdělání, uváděný zkratkou Bc. před jménem, v uměleckých oborech BcA. Na rozdíl od ostatních titulů se držitel tímto titulem neoslovuje.

Balada

Umělecký lyricko-epický tvar s ponurým dějem a tragickým koncem. Původně lidová tvorba konfrontující člověka s nadpřirozenými silami, později se vznikem kapitalismu tvorba umělá s převažujícími sociálními náměty.

Banánová republika

Pejorativní označení pro formálně samostatný stát, fakticky zcela závislý na zahraničních majitelích rozhodujících výrobních prostředků, v němž vládu obstarává zkorumpovaná a peroucí se domácí kompradorská buržoazie, jejíž jednotlivé skupiny jsou zvenčí podle potřeby vyměňovány. Jedinou stabilitou v takové zemi jsou majetekzisky zahraničních vlastníků. Při tom není rozhodující zda je těžiště ekonomiky v pěstování banánů nebo pomerančů, těžbě nerostů či montování osobních automobilů.

Banderovci

Vojsko Organizace ukrajinských nacionalistů, složené z ukrajinských dobrovolníků Waffen-SS, kteří se po II. světové válce změnili v ukrajinskou povstaleckou armádu a na území Polska a Československa bojovali za pomoci řecko-katolické církve proti státu. Při tom se dopouštěli teroristických akcí proti obyvatelstvu. Byli řízeni z americké okupační zóny Stepanem Banderou, koncem r. 1947 byli v Československu poraženi. Po rozpadu SSSR jsou na Ukrajině oslavováni jako národní hrdinové.

Banka

Ve starověku původně spolehlivý úkryt pro volné finanční prostředky, zpočátku chrám. Později se tato činnost přenesla mimo církevní objekty jako podnikatelská činnost. Protože křesťanství zakazovalo úrok, ovládli tuto rozvíjející se sféru podnikání Židé. Dnes jsou banky vážené instituce, jejichž vlastní majetek činí max. 10 % z objemu prostředků, kterými volně disponují, a kterými jejich vlastníci ovládají ekonomiku i politiku světa.

Bankéř

Původně vlastník, později provozovatel banky. Dnes, když jsou vlastníci bank anonymní, se tak označují námezdní úředníci, kteří jménem banky provádějí samostatně obchody.

Bankovka

Cenný papír vydávaný jako univerzální platební prostředek a oběživo centrální bankou určitého státu. Nemá hodnotu, jen ji symbolizuje, ale má cenu, která je na ní uvedena. Emise bankovek vyšší než je reálná potřeba ke směně disponibilních výrobků a služeb vede k inflaci, snižuje symbolizovanou hodnotu.

Bankovní poplatky

Důsledek vlády finanční oligarchie v epoše imperialismu, která umožňuje těmto vládcům světa vybírat poplatky od klientů, kteří jí půjčují peníze, čímž je drobným klientům snižován úrok dále pod hladinu inflace.

Bankrot

Úpadek, v tržních vztazích právně definovaná neschopnost dlužníka platit své závazky. Jeho konkrétní podoba vždy zajišťuje, aby malý vlastník zanikl a velký dlužník nebyl zproletarizován. Je to jedna z forem koncentrace kapitálu.

Baptisté

Odnož protestantství, zdůrazňující autonomii místního náboženského sboru a Bibli jako jedinou náboženskou autoritu a směrnici osobního života. Zavrhují nadvládu kléru i tradiční obřady s výjimkou křtu, prováděného však jako vědomého v dospělosti ponořením do vody.

Baráčník

Domkář; také příslušník Vlastenecko-dobročinné obce baráčnické, společenské organizace nižších městských i venkovských vrstev vzniklé v r. 1873 v Kolíně, zaměřené na vzdělávací a podpůrné aktivity i udržování starých zvyků. Členové se nazývají sousedé a tetičky, sdružují se v obcích, v jejichž čele stojí volený rychtář; a ty se sdružují ve 24 župách. Takové české obce vznikly i ve Vídni a USA.

Barbarství

Období prvotně pospolného vývoje lidstva v němž se už rozvíjí hrnčířství, chov domácích zvířat, pěstování rostlin, staví kamenný a cihlový dům, taví se kovy a existuje párová rodina. Jde o přibližnou shodu s dobou bronzovou a železnou. Tato charakteristika má však na různých územích určité odlišnosti. Přeneseně necitlivý, necivilizovaný, nekulturní přístup.

Bard

Lidový umělec, básník či zpěvák, jehož tvorba je především epická a má národní, folkový či etnický charakter

Barnabité

Řeholní misijní řád, u nás zrušen  při josefínských reformách jako neužitečný, neboť jeho školská činnost se omezovala na katechismus.

Baroko

Umělecký sloh období krize feudalismuprotireformace. Je charakteristický přehnanou nabubřelostí, bombastičností ve využívání prostoru i zdobnosti. Umění se v něm stává ideovým nástrojem při obnově feudální a církevní moci, emotivně přesvědčuje okolí o její velikosti. Vyhledávaní umělci se stávají velkými podnikateli, vytvářejí pouze návrhy a koncepce, zatímco vlastní umělecká díla jsou tvořena nájemnými pracovníky.

Baron

Středně vysoký šlechtický titul, používaný dříve i v Českých zemích jako neoficiální, označující svobodného pána. Jeho neprovdaná dcera byla označována jako baronesa. Na Britských ostrovech se též užívá nižší titul baronet, udělovaný panovníkem, původně za úplatu.

BASc

Bakalář aplikovaných věd, anglosaský akademický titul, zkratka za jménem.

Baterie

Spojení několika stejných technických zařízení do jednoho funkčního celku; nesprávně tak bývá označován monočlánek. V dělostřelectvu a raketovém vojsku je to základní jednotka na úrovni roty, schopná synchronizované palby.

BBA

Bakalář obchodu a administrativy, nejnižší anglosaský vysokoškolský titul v manažerském studiu; je uváděn za jménem. Vyššími jsou MBADBA.

BBS

Bakalář obchodních studií, anglosaský vysokoškolský titul; zkratka se uvádí za jménem.

Bc.

Bakalář, český akademický titul udělovaný absolventům bakalářského vysokoškolského studia; zkratka se uvádí za jménem.

Bc.A.

Český bakalářský titul absolventa vysoké školy uměleckého směru; zkratka uváděna před jménem.

BComm

Bakalář obchodu, anglosaský akademický titul, zkratka za jménem.

BD

Bakalář bohosloví, anglosaský akademický titul, zkratka za jménem.

Beatnici

Beatová generace, překládá se jako blažená, zbitá či hlučná generace; umělecké a literární protestní hnutí v USA od poloviny 50. let minulého století. Charakterizoval jej odpor k tradiční konzumní společnosti a jejímu oficiálnímu umění, experimentování s drogami a alkoholem, toulavý způsob života, pacifismus a problémy s cenzurou. Ovlivnilo vznik pozdějšího hnutí hippies.

BEd

Bakalář pedagogiky, anglosaský akademický titul; zkratka za jménem.

Beduín

Arabský kočovník, obyvatel pouště živící se především chovem ovcí, koz či velbloudů, s nimiž kočuje za pastvou a vodou. Beduíni žijí v kmenových společenstvech, náčelníkem kmene je stařešina, šajch, zpravidla volený a odvolatelný.

Behaviorismus

Směr psychologie vyrůstající z amerického pragmatismu. Je blízký operacionalismu, chápe psychologii jako vědu o chování, soustřeďuje se na jednoduché vztahy podnětu a reakce, zkoumá chování zvířat v umělých podmínkách a takto získané poznatky mechanicky aplikuje na chování lidí.

Bekyně

Laické křesťanky, které ve středověku napodobovaly život jeptišek.

Bělogvardějci

Souhrnné označení pro ozbrojené skupiny monarchistických generálůdůstojníků bývalé carské armády v Rusku, kteří se postavili na odpor bolševické revoluci, která proti nim narychlo sestavila Rudou armádu, k níž se přidávali řadoví vojáci. V letech 1918-1921 vyvolaly tyto Bílé gardy krutou občanskou válku, v níž byly podporovány vojenskou intervencí Západu. Jednalo se o tři samostatné armády admirála Kolčaka a generálů Děnikina a Wrangela. Pro vnitřní rozpory, mocenské ambice velitelů, jejich hochštaplerství a nadměrnou krutost nezískaly tyto jednotky masovou podporu obyvatelstva, ztratily důvěru a podporu Západu a byly postupně poráženy. Některé z nich se udržely až do r. 1923. Většina jejich důstojníků emigrovala na Západ, kde tvořila jádro protisovětského odporu, avšak jejich tendence k obnově monarchie je činily bezvýznamnými i tam.

Benediktýni

Nejstarší mnišský řád západního křesťanství. Nosí černý hábit, jejich sídlem je Břevnovský klášter.

Benefice

Divadelní představení, jehož výtěžek připadne předem určené osobě, zpravidla členovi souboru.

Benešovy dekrety

Zjednodušené označení pro dekrety prezidenta republiky v době neexistence československého parlamentu za 2. světové války a krátce po ní. Všechny byly dodatečně potvrzeny parlamentem a nabyly moci zákona. Tyto dekrety položily právní základy socialismu v Československu. Po listopadu 1989 byly českou pravicí zrušeny téměř všechny týkající se znárodnění českého majetku a německý revanšismus usiluje o zrušení těch, které se týkají majetku německého.

B.Eng.

Anglosaský bakalářský titul absolventa vysoké školy inženýrských směrů; zkratka uváděna za jménem, někdy bez teček.

Bezdomovectví

Návrat člověka do své první vývojové fáze - sběračství; rozšiřující se společenský jev v tržní společnosti, zejména ve velkých městech; lidé bez práce a domova, absolutně závislí na tom, co jim společnost dá, odhodí do odpadu či co si nechá ukradnout. Jejich menší část je viditelná;  větší, veřejností nezjistitelná část, představuje počáteční stádium, které je jen ojediněle přechodné. Základní příčinou je nezaměstnanost, u jednotlivců se postupně měnící v nezaměstnatelnost a současně finanční nedostupnost bydlení. To často provázejí poruchy sociálních vztahů a duševní poruchy, které jsou důsledkem, jen v menšině samostatnou příčinou. Bezdomovectví rozšiřuje řady lumpenproletariátu, činí jednotlivce neschopnými organizovaného odporu proti systému, který je vytváří. Není ztrátou, ale jedním z projevů sociální adaptability člověka. V České republice se zatím bezdomovci nerodí, ale je jen otázkou času, kdy bezdomovce nebude plodit jen společnost, ale i bezdomovci.

Bezhotovostní platební styk

Původně clearing, styk mezi bankami, které si účetně vedly vzájemné závazky i pohledávky a peníze převážely jen v dohodnutých termínech a jen ve výši rozdílu. S rozvojem kapitalismu se rozšířil mezi většinu subjektů, jimž obchodní transakce usnadňuje. Na druhé straně posiluje nadvládu bank tím, že nutí všechny subjekty u nich peníze ukládat, tím že umožňuje jejich kontrolu nad každou finanční operací klientů, a také tím že každá operace je zdrojem bankovních příjmů.

Beztřídní společnost

Společnost nerozdělená na třídy s protikladnými zájmy, tedy nerozštěpená na velké skupiny mezi sebou bojující, z nichž jedna vykořisťuje druhou, protože jí to umožňuje vlastnictví výrobních prostředků. Základním předpokladem existence takové společnosti je společenské vlastnictví výrobních prostředků a tomu odpovídající společenské rozhodování o užití společně vytvářené nadhodnoty. Taková společnost je cílem komunistického hnutí, jehož kritici namítají, že se takový stav nikdy nepodařilo vytvořit. Tato vědomá lež nebere v úvahu, že právě v takové společnosti, tedy v prvotní pospolitosti, lidstvo vzniklo a žilo většinu času své existence, že třídní společnost představuje pouze zlomek ve vývoji člověka. Tato tvrzení zcela opomíjejí fakt, že se za pouhých 40 let existence socialismu v Československu podařilo třídy téměř zcela odstranit, že se zachovaly pouze jejich pozůstatky, které po r. 1989 nepostačily k vytvoření kapitalismu, a proto třídy bylo nutné za každou cenu, tedy i cestou organizovaného zločinu zvaného privatizace vytvořit znovu. Beztřídní společnost není beztvarým, unifikovaným celkem, jak to vysvětlují její pravicovélevicové dezinterpretace: Byla a bude společností složitě strukturovanou podle fyzických i duševních schopností, individuálních a skupinových zvláštností, kulturní vyspělosti i způsobu života i z nich vyplývajících rozdílných potřeb. Toto zařazení do jednotlivých vrstev však nebude determinováno dědičným vztahem k výrobním prostředkům a bude individuem snáze volitelné, než je tomu ve společnosti třídní.

B.F.A.

Anglosaský bakalářský titul absolventa vysoké školy uměleckého směru; zkratka uváděna za jménem.

Bible

Jedna z nejstarších a nejvýznamnějších knih světa, sbírka posvátných spisů různě pojímaných judaismemkřesťanstvím i jejich konfesemi. Je vnitřně rozporným souborem, zachycujícím pověsti ještě ze společnosti rodové i z období jejího rozpadu (Starý zákon) a na druhé straně textů výrazně pozdějších (Nový zákon). Proto jsou např. popis morálky a hlásané etické normy značně protichůdné: Na jedné straně kamenování cizoložnic a na druhé straně "Kdo po tobě kamenem - ty do něho chlebem". Obsahuje pověsti o vzniku světa, o některých doložených i nedoložených historických událostech a jejich pozdější církevní výklad. Neobsahuje všechny nalezené staré texty, ale jen výběr v době jejich uspořádání považovaných církevními kruhy za vhodný, přičemž se křesťané sami nemohou zcela shodnout, co součástí Bible je, a co není. Přesto je cenným pramenem poznání nejen pro věřící, ale i pro ateisty.

Biblická náboženství

Judaismus, křesťanství, islám a jejich denominace, které v různé míře vycházejí z biblických textů.

Bibliomantie

Věštění z Bible, z naslepo otevřených stránek apod.

Biblistika

Obor teologie zkoumající biblické texty z hledisek teologických, ale i historických a jazykových.

Bída

Horší stupeň chudoby, sociální status člověka, kterému životní prostředky nepostačují ani na prostou reprodukci jeho sil a rodu. Projevuje se podvýživou, vysokou nemocností i úmrtností, nižší délkou života, nepřístupností vzdělání u potomků a nemožností svůj stav podstatně změnit. Je sociálně dědičná; běžně bývá zaměňována s chudobou.

Biedermeier

Měšťanský empír; umělecký směr a životní styl německy mluvících měšťáckých vrstev 1. poloviny 19. století; byl napodobeninou šlechtického klasicismu. Rodící se buržoazie byla již tak bohatá, že si mohla pořizovat podobné výrobky jako šlechta, avšak ne tak bohatá, aby si mohla stavět paláce. Zůstal proto spíše slohem užitého umění.

Bienale

Slavnost, přehlídka, výstava, soutěž či setkání opakující se po dvou letech

Bigamie

Nejjednodušší forma polygamie, přesněji polygynie, dvojženství, právní termín pro manželství s dvěma ženami. Je trestná v zemích založených na křesťanské tradici monogamní rodiny, zatímco v jiných kulturách je běžná či přípustná. To je do jisté míry společenským pokrytectvím, neboť je trestná pouze forma, nikoliv obsah; faktické soužití se dvěma ženami je i u nás běžné; dokonce se pro to užívá módní výraz polyamorie.

Bigotní

Označení pro osobu výrazně nábožensky orientovanou, dogmatickou, svou víru přehnaně zdůrazňující a nesnášející jiný přístup.

Bílý kůň

Ve stínové ekonomice osoba nastrčená k zakrytí skutečných pachatelů trestné činnosti; jeden ze symbolů polistopadového kapitalismu v České republice.

Biocentrismus

Někdy nazývaný jako „hlubinná ekologie“, opak antropocentrismu, filozofický přístup odmítající člověka jako ústřední postavu přírody a chápajícího jej jen jako její součást. Je logickou reakcí na soudobou průmyslovou společnost masové spotřeby, vykořisťující nejen své sociálně slabší, ale i přírodu. Je teoretickým základem ekologických hnutí.

Biografie

Umělecký žánr popisující život konkrétní osobnosti. Teoreticky by měl být neutrální, což prakticky není možné. Neutrální autor totiž nemá důvod zabývat se životem kohokoliv; není-li člověka za co chválit či hanět, nemá smysl popisovat jeho život. A pokud se to dělá jen pro peníze, nemůže to stát za nic. Popisuje někdo sám svůj vlastní život, jde o autobiografii.

Biopotraviny

Módní směr zemědělství, oprávněně reagující na necitlivost soudobé zemědělské velkovýroby vůči přírodě i člověku a její vysokou energetickou náročnost. Vytváří však iluze, že vše přírodní je zdravější než „umělé“. Je to ekonomická reakce části zemědělské malovýroby, která by se jinak v soudobých podmínkách neudržela. Malovýroba ani biopotraviny lidstvo neuživí.

Biorytmy

Nevědecké představy o tom, že vedle mnoha existujících, materiálně podmíněných biologických cyklů v lidském těle existují i další, odvíjející se od dne a hodiny narození a ovlivňující fyzickou, duševní i emocionální kondici člověka, a tím i jeho společenské vztahy. Nic takového prokázáno nebylo. Je to taková astrologie v malém.

Biotronika

Přesněji nespecifikovaná léčitelská metoda neopírající se o vědecké poznání, součást psychotroniky.

Biřmování

V křesťanských církvích obřad definitivně potvrzující věřícího; v katolicismu na prahu dospělosti, v pravoslaví současně s křtem; v protestantských církvích konfirmace.

Biskup

Nejvyšší stupeň kněžského svěcení. Diecézní biskup je v římskokatolické církvi nejvyšším představitelem církevní oblasti, diecéze, římský biskup je papežem. Arcibiskup je představitelem významné diecéze, metropolita je představitelem církevní provincie a řídí biskupy v několika diecézích. V anglikánsképravoslavné církvi je postavení odlišné, reformované církve zpravidla tento úřad nemají, příp. je biskup volen. Biskupům přísluší oslovení Excelence či Monsignore, ve zkratce Mons., dříve Msgre.

Biskupský desátek

viz podymné

Blahořečení

Beatifikace, slavnostní zapsání zesnulého věřícího do seznamu blahořečených papežem, forma uznání v katolické církvi, předstupeň svatořečení podmíněný „prokázaným“ způsobením zázraku.

Blaw

V některých zemích užívaná zkratka titulu bakaláře práv.

BMus

Bakalář hudby, anglosaský vysokoškolský titul; zkratka za jménem.

Bohatství

Souhrn materiálních i duchovních hodnot dříve vytvořených, akumulovaná minulá lidská práce. Podle T. Akvinského „jeho jediným pramenem je práce“. Nahromadit jej lze pouze vykořisťováním toho, kdo pracuje, a dalším přerozdělováním vytvořeného nadproduktu mezi těmi, kdož se na tomto systému přiživují. Jak napsal N. Machiavelli „jsou to úspory mnohých v rukou jediného“. V běžném životě je bohatstvím vlastnictví výrobních prostředků, které umožňuje jedinci stálý bezpracný příjem. Pouhé velké vlastnictví spotřební předmětů, nezajištěné dlouhodobě vlastnictvím výrobních prostředků bývalo oprávněně nazýváno lesklou bídou.

Bohatýr

Bájný středověký ruský lidový hrdina, udatný válečník, obdoba západoevropských legendárních bludných rytířů.

Bohoslužba

Obřad, náboženské setkání lidí oficiálně za účelem komunikace s božstvy, ve skutečnosti jde jen o komunikaci věřících s církví, která zde upevňuje jejich pocit sounáležitosti s ní i svůj vliv na ně. Působí při tom především v psychické a emocionální rovině, využívá při tom přirozené potřeby lidí být součástí širšího kolektivu a aktivně se v něm projevovat. Zpravidla zde platí osvědčené a detailně promyšlené rituály. Např. v katolických kostelech je oltář orientován tak, aby věřící hleděli vzhůru proti rannímu světlu, prozařujícímu barevnými okny, varhany jsou umístěny vzadu nahoře, aby hudba přicházela shůry a věřící nerozptyloval pohled na varhaníka, kněz přichází výrazně oděn tak, aby se odlišoval od věřících a dal najevo svou nadřazenost a pod. Vedle bohoslužebného styku s věřícími kladou církve důraz i na pastoraci.

Boj

Forma vztahu spočívající ve střetu pohybů měnících dosavadní jednotu navenek i uvnitř; řešení rozporů, které je základem existence jevů. Mezi živými organismy je druhou stránkou jejich soužití a spolu s ním je jedinou možnou formou existence života v přírodě. Mezi lidmi je způsobem prosazování jejich odlišných zájmů; nabývá především podobu konkurence a je druhou, neoddělitelnou stránkou kooperace. Základem každého boje jsou materiální podmínky a hmotné zájmy, ať je ospravedlňován čímkoli.

Bojkot

Pasivní odmítání, opomíjení, záměrná nevšímavost k něčemu. Nikdy není projevem neutrálního vztahu, přes zdánlivou nečinnost je vždy negativním působením proti něčemu.

Bolševik

Příslušník většinového směru v Sociálně demokratické dělnické straně Ruska, který se v roce 1912 oddělil a vytvořil samostatnou stranu postupně přejímající název komunistická, přičemž od r. 1952 označení "bolševická" zcela opustil. Dnes se používá jako pejorativní synonymum ke slovu komunista.

Bonmot

Krátké, vtipné vyjádření postihující část problému, jehož smyslem je na něco zábavnou formou upozornit, nikoli to vyřešit. Vědcův bonmot ještě není vědou, politikův není politikou a umělcův není uměním. Bonmot nelze povyšovat na definici.

Boromejky

Ženská katolická kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského působící především ve zdravotnických a sociálních ústavech. Nosí černý šat s bílým límcem a čelenkou, při práci v ústavech jen bílou barvu. Podobných řádu je několik, např. vincentky.

Bosí karmelitáni

Odnož karmelitánů působící v Praze a ve Slaném. Existuje i ženská větev působící v Praze a Dačicích.

Bouda

Původně horské sídlo pastevců, často jen letní, zpravidla bez orné půdy. V údolích se užíval spíše název polana, značící spojení s ornou půdou, na náhorních plošinách planina. Později na takových místech vyrůstalo více staveb, někdy i menší vesnice.

Bráhmanismus

Starověké indické náboženství z doby rozpadu prvotně pospolné společnosti, navazující na původní védské náboženství při ve sociální nerovnost a vytváří privilegované profesionální kněze. Centralizuje původní roztříštěné božstvo v souladu s organizací pozemské moci a vytváří ústředního boha Bráhmu. Vede k poslušnosti, uznání božského původu vládců a za to slibuje nové, lepší převtělení. Během dalšího historického vývoje se stal základem hinduismu.

Bratr

Označení řeholníka který není knězem. Rovněž tradiční oficiální oslovení v KDU-ČSL, Skautu a Sokolské obci.

Breviář

V katolické církvi unifikovaný, od r. 1568 neměnný sborník sborník žalmů, modliteb a dalších textů, užívaných při bohoslužbách.

Brigáda

Brutalismus

V architektuře od pol. 20. století směr podřizující vzhled objektu používaným prvkům, nezakrývající konstrukce a technické instalace, dnes běžný např. při výstavbě obchodních center.

B.S.B.A.

Bakalář ekonomických věd, anglosaský vysokoškolský titul, zkratka uváděna za jménem.

BSF

Bakalář lesnických věd, anglosaský vysokoškolský titul; zkratka za jménem.

Buddhismus

Starověké indické náboženství, původně materialistické, od prvních století našeho letopočtu idealistické; dnes jedno ze tří největších, rozšířené ve východní Asii. Vnikl při rozpadu prvotně pospolné společnosti a vytváření velkých otrokářských států. Zakazuje lidskou náklonnost a záliby, požívání alkoholu, nabádá k poslušnosti mocných a manželské věrnosti. Lhostejnost pokládá za moudrost. Ženu považuje za nižší bytost, ideál člověka vidí v životě mnicha. Příčinu všeho zla vidí v přílišném upoutání se k hmotnému světu, odstranitelnou jedině asketismem a ponořením se do svého vnitřního duchovního světa. Vinu za všechna utrpení svádí na samotného trpícího. Rozdělil se na několik směrů, které spojuje uctívání nejvyššího boha Buddhy.

Budoucnost

Odraz minulosti i přítomnosti ve vědomí, obsahující vždy prvky všech těchto tří faktorů, které ji vytvářejí, tedy prvky objektivnísubjektivní. Je výsledkem nutnostinahodilosti, a proto nikdy není zcela přesně předvídatelná. Je to obraz vytvořený vědomím člověka, zahrnující vždy jen část procesů, které se musí i mohou uskutečňovat, jen část příčin, které budou vždy proti sobě působit působit. B.Engels to charakterizoval slovy: "dějiny jsou výsledkem bojů mnoha protikladných zájmů - co chce jeden maří druhý, a výsledkem je vždy to, co nikdo nechtěl.

Bůh

Personifikovaná podoba nadpřirozených sil, chápaná zpravidla jako původ všeho jsoucna, jedna z představ absolutna. Původně člověk k vysvětlení neznámých jevů přičítal některé lidské vlastnosti přírodním i svým výtvorům. Připisoval jim i to co chtěl a sám neuměl, bylo to produktem jeho strachu a touhy. Později s rostoucí organizovaností společnosti tyto své představy personifikoval, podle S.K.Neumanna „první bůh byl náčelník, který se stal legendou“. Lidstvo si bohů vytvořilo a vystřídalo mnoho, s postupující centralizací pozemské moci však docházelo i k centralizaci božstev a ke vzniku monoteistických náboženství. Bohy nelze lidem vnucovat, ani brát. Jakmile člověk své bohy vytvořil a uvěřil jim, stala se jeho víra materiální silou, protože podle ní žily, jednaly, rozmnožovaly se, pracovaly a bojovaly velké skupiny lidí. Jediným důkazem neexistence bohů je, že jich vzniklo tolik.

Bula

Papežský list významného obsahu

Bulvár

Původně pouliční noviny pro nevzdělané masy, dnes seriózně se tvářící média se stejně pokleslým obsahem i formou. Jeho úkolem není informovat, ale vydělat tím, že zaujme, působí podobně jako droga, deformuje svého tvůrce i uživatele. Metody bulváru postupně přebírají i další média, nejen tištěná. Jde o novinářský kýč, který se ospravedlňuje stejně jako každý jiný kýč tím, že to lidé chtějí. S růstem vlivu médií v politice roste i jeho úloha; politika jej posvěcuje a on ji bulvarizuje.

Buršáci

Od počátku 19. století německé studentské spolky tzv. lepší mládeže, holdující alkoholu, soubojům sečnou zbraní a vypjatému nacionalismu. Po nástupu fašismu byly zakázány jako konkurence hitlerjugend, nyní jsou znovu oživovány jako podhoubí neonacismu rasismu.

Burza

Instituce zprostředkující obchod s investičními nástroji, ve své podstatě aukcehodnotami, které dosud nebyly vytvořeny, s jejich symboly. Základem těchto obchodů je očekávaný vývoj, spekulace s cílem dosažení zisku. Někdy je burza vydávána za základ ekonomiky, ve skutečnosti je jen nebezpečnou hrou s reálnou ekonomikou. Za burzu bývá v běžném vědomí vydáván i organizovaných výměnný obchod či některé formy stánkového prodeje.

Buržoazie

Společenská třída vlastníků velkých výrobních prostředků, vzniká v období renesance, po dlouhou dobu nejpokrokovější společenská síla. Po vítězství nad feudály, v kapitalismu, zaujímá jejich místo, usiluje o zakonzervování společenských vztahů, které nastolila, a stává se silou reakční. Dnes je panující třídou planety, přesto se v české politice, propaganděspolečenské vědě tomuto pojmu většina lidí vyhýbá, neboť její výlučné postavení ve společnosti je založeno na vykořisťování nájemné pracovní síly, a hovořit o tom by bylo protiprávním podněcováním třídní nenávisti. Někteří, i levicoví kritici kapitalismu se omylem domnívají, že buržoazie zaniká a na její místo nastupuje nová třída, námezdní buržoazie, čímž míní manažery.

Byrokracie

Vláda úřadu, průvodní jev každého nekontrolovaného vládnutí, při němž se vykonavatel moci povyšuje na její zdroj. Charakteristickým rysem je absolutizace formy na úkor obsahu i prostředků na úkor cíle. Byrokrat, pro něhož je vládnutí samo o sobě účelem, je schopen nadělat více škody než protivník. Byrokracie je spojením pasivity a samoúčelnosti.

©Kopyright

Autorské právo, označení duševního vlastnictví, dnes již většinou nevyžadované, protože toto vlastnictví je po stanovenou dobu chráněno automaticky i bez označení a bez registrace. Tento sporný způsob přináší na jedné straně ochranu autorů, na druhé straně brzdí rozšiřování a užití jejich díla.

Car

U jižních a východní Slovanů titul panovníka, přičemž jeho následník bývá označován jako carevič.

CEng.

Chartered Engienieer, anglosaský vysokoškolský titul odpovídající našemu ing.

Cech

Od středověku až do 19. století městská sdružení řemeslných mistrů stejného oboru, regulující počty učňů, tovaryšů a živností, pracovní podmínky i kvalitu výrobků. S rozdílnými výsledky usilovaly i o podíl na politické moci. Jejich příslušníci se spolu s podnikajícími feudály stali základem rodící se buržoasie.

Celebrant

Kněz sloužící mši, je-li jich více, jsou to koncelebranti.

Celebrita

Oslavovaný člověk, osoba přitahující pozornost sdělovacích prostředků, které tuto slávu vytvářejí vcelku bez ohledu na její skutečné kvality. Předkládáním celebrit veřejnému mínění odvádějí média pozornost od existujících problémů. Lidstvo nepotřebuje celebrity, ale chytré a pracovité lidi, jenže ti nikoho nepřitahují.

Celek a část

Základní pojmy umožňují pochopení nekonečně strukturovaného světa. Každý celek je součástí vyšších celků a každá část je sama dělitelná. Celek je vždy více než souhrn částí. V holismu proto, že prý obsahuje nehmotný a nepoznatelný „faktor celistvosti“, v materialismu proto, že je vytvářen rozpory i dalšími vztahy a souvislostmi jednotlivých částí. Složité je to zejména ve společenském vývoji, kde je každý jednotlivec se společností spojen sítí mnohostranných vztahů prostřednictvím mnoha skupin různé úrovně. Celek není pochopitelný bez svých vnějších vztahů. Zatímco holismus absolutizuje celek, redukcionismus absolutizuje část. Obojí je však existuje jen v dialektické jednotě.

Celibát

V některých církvích zákaz vstupu duchovních do manželství. Odůvodňován je nutností nedílné oddanosti bohu, ve skutečnosti zabraňuje úniku zpovědního tajemství do veřejnosti přes manželku a úniku majetku duchovních i církve přes potomky.

Celina

Obrovské rozlohy nikdy neobdělávané stepi, travnaté půdy v Rusku a zemích bývalého SSSR, které se od 50. let počaly s obrovskými těžkostmi zemědělsky využívat. To je dodnes propagandisticky zesměšňováno, ačkoliv nikde na světě nevznikla nikdy žádná orná půda jiným způsobem, přičemž opravdu úrodnou se stala zpravidla až po desítkách let či staletích obtížného obdělávání. Zemědělská půda je totiž produktem lidské práce. Také ve staré češtině mělo toto slovo stejný význam.

Celoláník

Nevolný sedlák hospodařící na vlastním či pronajatém lánu polí, tj. asi 18,5 ha, neboli 64 jiter, což bývala původně celá usedlost. Od toho se odvozoval i pololáník, čtvrtláník apod.

Cena zboží

Peněžní vyjádření hodnoty. Při směně však cena osciluje okolo hodnoty podle nabídky a poptávky. Existence monopolů ji může uměle snižovat či zvyšovat.

Cena půdy

Kapitalizovaná renta; je tak vysoká, aby prostředky získané za prodej půdy uložené v bance přinášely stejný výnos jako pozemková renta. Z toho důvodu je závislá na běžné úrokové míře vkladů.

Cenina

Přísně účelový jednorázový platební prostředek, jako např. poštovní známka, kolek, poukázka na zboží či služby apod., který ztrácí cenu prvním použitím. Má určitou nominální hodnotu, v této jediné funkci symbolizuje peníze.

Cenný papír

Listina stvrzující určité majetkové právo, jako např. akcie, směnka, šek, obligace a pod. Je volně obchodovatelná, v mezinárodních vztazích patří mezi devizy.

Centralismus

Forma organizace soustřeďující moc do jednoho místa. Jeho výhodou je vysoká akceschopnost a možnost soustředit prostředky na rozhodující problémy, nevýhodou tendence k byrokracii a potlačování aktivity. Tuhý centralismus ztrácí schopnost zpětné vazby a korekce svých chyb; je stejně škodlivý jako nadměrná decentralizace.

Centralismus demokratický

Spojení předností demokraciecentralismu a vzájemná eliminace jejich nedostatků. Předností demokracie je, že vyvolává a využívá iniciativu; není-li korigována, mívá tendence k anarchii, dává nadměrně prostoru agresivním a majetným, vede k tříštění sil a bezvládí. Předností centralismu je vysoká akceschopnost, nevýhodou jeho tendence k byrokracii. Soulad demokratických a centralistických prvků, posilovaných a zeslabovaných podle měnících se podmínek, umožňuje využívající obojího. Bezděčně jej charakterizoval T.G.Masaryk heslem: "Tolik svobody, kolik je možno a tolik řádu, kolik je nutno". V praxi socialismu se však často zapomínalo na Leninovo „ .. hájíme-li centralismus, hájíme výhradně demokratický centralismus“.

Centralizace kapitálu

Proces spojování několika již existujících kapitálů v jeden jejich připojením či pohlcením. Spolu s koncentrací kapitálu vede ke koncentraci výroby a vzniku monopolů a později i nadvládě bank nad ekonomikou a vzniku finančního kapitálu.

Centralizace výroby

Proces administrativního i věcného spojování navazujících a obdobných výrob do jednoho celku. Jde o objektivní tendenci vznikající z rozvoje výrobních silkoncentrace kapitálu i z toho vyplývající nutnosti více plánovat. Často bývá nesprávně zaměňována s koncentrací výroby.

Centrismus

Levicový liberalismus, v politickém spektru směr vytvářející iluzi postoje mezi pravicílevicí, obě strany smiřující či pravolevé dělení v politice odmítající. Ve skutečnosti však vždy opouští základní princip levice, tj. požadavek sociálně-ekonomické rovnosti lidí a akceptuje základní požadavek pravice, tedy rozdělení společnosti na třídy podle vlastnického vztahu k výrobním prostředkům a rovnost pouze formálně právní. Je tedy vždy politikou skrytě pravicovou, bez ohledu na to, za co sama sebe vydává,  jak se nazývá či jakou rétoriku používá.

Cenzura

Úřední regulace toku zveřejňovaných informací, oficiálně považovaná za nepřípustnou. Ve skutečnosti probíhá každodenně výběrem šéfredaktorů, redaktorů, autorů i zdrojů informací, eliminací a krácením nevhodných materiálů, vnitřní kritikou, zadáváním úkolů, mzdovým ohodnocením a z toho všeho vyplývající autocenzurou. Uplatňují se při tom vlivy vydavatelů i velkých inzerentů.

CertHE

Certificate in higher education, anglosaský vysokoškolský titul udělovaný po jednom roce bakalářského studia; uvádí se za jménem.

CertMgmt.

Certifikovaný manager, anglosaský titul získaný na nejnižším stupni manažerského vzdělání, uvádí se za jménem.

Cikáni

Souhrnné označení etnických skupin pocházejících z Indie, postupně od ranného středověku migrujících do Evropy, z nichž nejznámější jsou Romové a Sinti. S upevňováním feudálních vlastnických vztahů k půdě a rostoucí hustotou osídlení se stále více dostávají do konfliktů se staršími osídlenci i vlastníky půdy, jsou vyháněni a žijí spíše kočovným životem, v rodových skupinách na okraji společnosti. Narůstá jejich ekonomická, politická i náboženská diskriminace, což komplikuje jejich vývoj, snižuje schopnost přizpůsobit se měnícímu se způsobu života a zostřuje protiklad s většinovou společností.To znesnadňuje jejich asimilaci, vede ke konzervaci jejich jazyka, kultury i tradic, nevytváří společný hospodářský život na větších územích a při formování národů zůstávají jen národností. Dodnes jsou v Evropě až na malé výjimky opovrhovanou skupinou obyvatel.

Cíle

Výlučně lidská forma odrazu skutečnosti, vědomím formulovaný účel jednání, idealizované potřebyzájmy. Jsou produktem vědomí člověka a odrazem jeho postavení v přírodních a společenských podmínkách. Mají svou objektivnísubjektivní stránku. Jsou to přání, k jejichž splnění existují reálné prostředky.

Církev

Náboženská organizace, označení pro různé křesťanské konfese, např. katolická, anglikánská, pravoslavná aj.; zahrnuje jak instituci tak celé společenství věřících. Dominantní církev bývá ve své zemi významnou společenskou, kulturní, často i ekonomickou organizací. Její roli ve společnosti charakterizoval TGM: „Stát chrání církev a církev stát – slouží mu jako duchovní policie“. V českých podmínkách to byla od dob Velké Moravy především církev římskokatolická. Někdy bývá chápána církev jako nástroj boha či náboženství, ve skutečnosti tomu bývá i naopak: církev, jakmile vznikne, začíná mít své zájmy i cíle, a náboženství je nástrojem k jejich dosažení.

Císař

Nejvyšší monarchistická hodnost či panovnický titul, obdobná slovanskému titulu car. Používala se spíše tam, ke byla zdůrazňována velikost či význam říše a nadřazenost panovníka okolním králům.

Cisterciáci

Katolický mnišský řád vzniklý z reformace řádu benediktinského. Nosí bíle roucho, venku s černou tunikou. Má i svou ženskou větev. Odnoží obou jsou trapisté.

Cit

Konkrétní emoční zážitek spojený s vjemem, někdy bývá nesprávně ztotožňován s emocemi vůbec. Je doprovázen libými či nelibými pocity a z nich vyplývajícími fyziologickými změnami, je subjektivním vztahem k objektivní situaci. Je v dialektickém vztahu s rozumovým poznáním, neoddělitelně jej doprovází, není jeho nesmiřitelným protikladem.

Civilizace

Třídně organizovaná společnost, které předcházelo divošství, tj. prvotně pospolná společnost, a barbarství, tedy období jejího rozpadu. Civilizace je charakteristická výrobou nadproduktu, umožňujícího dělbu práce na fyzickou a duševní, vznikem velkých skupin mezi něž je tento nadprodukt rozdílně rozdělován a vytvořením státu jehož úkolem nově vzniklou společenskou nerovnost ochránit a upevnit. Oddělení duševní práce umožňuje vznik písma a prudký rozvoj poznání, vytvoření státu vyžaduje složitější organizaci společnosti a společně s koncentrací nadproduktu to vše vede k urychlení rozvoje společnosti. Civilizace začala vznikat zhruba před deseti tisíci lety a trvá dodnes.

Cizoložství

Průvodní jev patriarchátusoukromého vlastnictví poté, kdy vznikla párová rodina a žena se stala prvním předmětem otroctví. Od té doby morálka, náboženstvíprávo nechránily ani tak manželství, jako vlastnictví muže, a proto bylo vždy přísně trestáno u žen a tolerováno u mužů. V zemích pod siným vlivem náboženství to trvá dosud. Moderní právní řád už tento vztah neřeší, v morálce přetrvává starý přístup.

CLB

Certifikát obchodního práva udělovaný některými vysokými školami v anglosaském světě přibližně po roce studia; zkratka za jménem.

Clearing

Bezhotovostní zúčtování plateb mezi dvěma subjekty, přičemž se jedinou platbou vzájemně fyzicky vyrovnávají pouze sumy rozdílů pohledávek a závazků za určité období. Vznikl ve styku mezi bankami, používá se i ve styku mezi dalšími velkými subjekty a státy.

Clo

Středověký anachronismus, poplatek vybíraný státem za přechod zboží přes státní hranici. Má zajistit příjmy státní pokladně, případně omezit vývoz či dovoz určitého zboží, tedy ochránit národní ekonomiku před vnějšími vlivy. Komplikuje hospodářské vztahy a zdražuje produkci. S rozšiřujícími výrobními vztahy je stále více překážkou; s prohlubující se ekonomickou integrací je odstraňováno.

CM

Certifiákát maganementu, diplom udělovaný anglosaskými vysokými školami po absolvování části prvního ročníku.

CMS

Certifikát manažerských studií, anglosaský diplom udělovaný po absolvování prvního ročníku magisterského studia; zkratka za jménem.

COCOM

Koordinační komitét pro multilaterální kontrolu exportu zboží strategického významu, orgán NATO založený v roce 1949 v Paříži se sídlem v USA, vydávající každoročně seznamy výrobků, jejichž vývoz byl zakázán do socialistických zemí. Údajně obsahoval pouze zboží strategického významu, avšak svého času zakazoval např. i vývoz dámského silonového prádla, což vedlo k vývoji dederonu v NDR. Tento zákaz byl obcházen obchody přes firmy v nezúčastněných zemích, což vedlo k častým roztržkám mezi západními zeměmi, jako mj. v případě dovozu počítače a světelné výsledkové tabule pro Olympijské hry v Moskvě v r. 1980. Toto embargo přispělo na jedné straně k prohloubení historického technologického zaostávání východní části Evropy, na druhé straně ale urychlilo vlastní vývoj a výzkum v zemích RVHP. Tento komitét byl zrušen až v roce 1994, když Západ začal v těchto zemích masivně investovat, a byl o rok později nahrazen tzv. Wassenaarskou dohodou, která zajišťuje obdobné embargo vůči jiným zemím, v nichž neinvestuje.

Curikullum vitae

Stručný životopis

Cynismus

Bezcitný, otevřeně zraňující a zesměšňující individualismus. Ve filozofii i politice je charakteristický pro ultrapravici, protože další individualistické směry jej kultivovaně skrývají.

Cyriaci

viz Křížovníci s červeným srdcem.

Čarodějnictví

Činnost lidí, převážně žen, vybavených nadpřirozenými schopnostmi. V křesťanském pojetí černá magie, praxe osob údajně spojených s ďáblem na základě smlouvy a působících zlo; Jde o pozůstatek prvních náboženských představ, u mnoha mimoevropských národů přetrvávajících. Křesťanství původně víru v čarodějnictví odsuzovalo jako pohanství, avšak od 14. století počalo údajné čarodějnice pronásledovat, což trvalo několik století a přineslo desetitisíce obětí. V soudobém světě se zájem o čarodějnictví poněkud zvyšuje.

Čas

Vztah pohybuprostoru  od nichž je neoddělitelný, je spolu s nimi formou existence hmoty, jejím atributem; je to posloupnost existence měnících se jevů. Je relativní, závislý na pohybu natolik, že jej lze chápat i jako jednotný časoprostor. Je objektivní, existuje nezávisle na vědomí člověka, má pouze jeden rozměr a je nevratný, nekonečný, nestvořitelný i nezničitelný. Je součástí hmotných vztahů, neexistuje samostatně mimo hmotu, ačkoliv to některé koncepce tvrdí. Změny všeho probíhají v čase, ten ale není jejich příčinou; jen formou, v níž jevy existují a mění se.

Část

Subsystém, který spolu s dalšími tvoří vyšší celek, prvek struktury. Vše je současně částí více celků, horizontálně i vertikálně. Jde o abstrakci izolující jednotlivé prvky nekonečně strukturovaného hmotného světa. Část lze poznat jejím vyjmutím ze souvislostí, samostatným prozkoumáním a poté vrácením do souvislostí a zpětným posouzením v těchto souvislostech. Celek není jen souhrnem částí, ale i vztahů mezi nimi, izolovaná část je samostatným celkem.

Čecháčkovství

Pojem užívaný elitářskými, individualistickými, proněmecky orientovanými intelektuály pro zesměšnění prý "typicky české malosti, zápecnictví a provincionalismu", které jakoby se u jiných národů nevyskytovaly. Tito namyšlení hrdinové kritizovali národně osvobozenecké tendence v Rakousko-Uhersku, národní hrdost za okupace a dnes kritizují neochotu většiny českého národa podřizovat se vnucovaným zahraničním vlivům. Stejně jako v historii tak činí v německém žoldu.

Čechoslovakismus

Kulturně politická koncepce T. G. Masaryka, vycházející z jeho neurčité národní zakotvenosti (otec ze slovensko-maďarské rodiny, matka z německo-české. Vyrůstal ve smíšeném prostředí a v netypickém moravském Slovácku, studoval v němčině a pracoval v Rakousku. Když se pak jako dospělý ucházel o místo v Praze, napsal, že se musí konečně pořádně naučit česky, což se mu ale zcela nepodařilo. Jeho čechoslovakismus předpokládal existenci jednoho československého národa, hovořícího dvěma jazyky; nerespektoval staletí trvající odlišný vývoj ani fakt, že národy se utvářejí teprve společným ekonomickým životem. Přes odpor komunistů a nacionalistů byla tato koncepce prosazena jako státní doktrína 1. republiky; přehlížela slovenskou svébytnost a posilovala slovenský nacionalismus. To spolu s dalšími vlivy vytvořilo podmínky pro pozdější zánik Československa.

Čeleď

Chasa, za feudálních vztahů pracovní síla v zemědělství či panském sídle, najímaná zpravidla na rok. Žila v rodině, jíž sloužila za stravu, byt, menší plat i výsluhu o svátcích.

Černá ekonomika

Ekonomická činnost založená na zločinu, tedy krádeži, prodeji drog, hazardu, kuplířství apod. Spolu se šedou ekonomikou vytváří stínovou ekonomiku. Mezi jednotlivými druhy ekonomiky však neexistují ostré hranice, vzájemně se ekonomicky i personálně prolínají.

Černá propaganda

Doplňková, velmi účinná součást propagandy. Neangažují se v ní oficiální představitelé států a politických stran či hnutí, kteří si nemohou dovolit lhát, probíhá zdánlivě mimo ně pomocí najatých novinářů, anonymních dopisovatelů, mediálních agentur či jiných organizací, tedy pod jiným jménem ale se stejnými cíli. Její základní metodou je dezinformace, šíření nepravdivých zpráv, pomluv a fám, vytváření černého obrazu protistrany na hraně či za hranou zákona. Někteří jedinci i periodika jsou na to specializováni.

Černý pátek

Ve skutečnosti čtvrtek 24. října 1929, kdy proběhl krach na newyorské burze, který se v důsledku časového posunu až druhý den přelil do Evropy, vyvolal ekonomický kolapas započal Velkou hospodářskou krizi.

Červený kříž

Od r. 1863 mezinárodní humanitární organizace se sídlem v Ženevě působící po celém světě. V muslimských zemích používá jako znak červený půlměsíc, v Izraeli Davidovu hvězdu a v zemích, kde jsou tyto symboly nábožensky nepřijatelné též červený čtverec postavený na vrchol. Mezi zásady tohoto hnutí patří neutralita v konfliktech a nezávislost na státní moci.

Černý kůň

Subjekt soutěže, který není považován za favorita, často záměrně dosazený při znalosti slabin favoritů.

Čert

Nadpřirozená bytost slovanské mytologie žijící v pekle, rozdílně chápaná jako padlý anděl, zlý duch podřízený Ďáblu, Satanu, Luciferovi apod. V rozdílných náboženstvích a v pohádkách nabývá i zcela odlišných podob.

Česko

Neformální označení území České republiky, prosazované v posledních letech některými politiky a sdělovacími prostředky v německém vlastnictví jako obdoba označení naší země v němčině. Není sice v rozporu s českým jazykem, který obdobně nazývá jiné státy, ale je v rozporu s národními tradicemi, s čímž si sílící kosmopolitismus hlavu neláme. Argument, že tradiční název "Čechy" označuje jiný geografický útvar nezahrnující Moravu, také nemůže obstát. Kdyby někdo ze stejných důvodů užíval název "Americko", byl by také považován za pitomce.

Československé legie

Poválečné označení pro zahraniční dobrovolnické vojsko za 1. světové války v Rusku, Francii a Itálii, které mělo sílu asi 100 tisíc mužů. Vzniklo ze zajatců, přeběhlíků, emigrantů a dalších Čechů a Slováků, a zúčastnilo se bojů na straně Dohody. Nejpočetnější síly v Rusku byly po VŘSR záměrně ponechávány, aby se staly jádrem intervenčních sil proti bolševické revoluci. Byly součástí francouzské armády, přičemž se část jednotek přidala na stranu revoluce. Po krachu intervence byly záměrně složitě evakuovány do vlasti, neboť hrozilo zavlečení revoluční infekce do Československa, a jejich návrat byl dokončen až v r. 1921. Celá jejich cesta bývá označována jako sibiřská anabáze.

Čest

Součást společenského vědomí; etická kategorie s historicky proměnlivým obsahem, vždy nepokrytě odrážejícím sociální postavení člověka a jeho vztah ke společnosti. Je to morální hodnocení druhých i sebe samého vycházející z rozdílné příslušnosti k národu, třídě, stavu, profesi či jiné skupině. Vždy vychází z hrdosti nad příslušností k této skupině a snahu udržet si postavení v ní. Hodnotí činnost jednotlivce v diferenciované společnosti podle částečně zidealizovaných měřítek dané skupiny.

Čest práci

Specificky český pozdrav, jehož autorem je J.F.Chaloupecký (†1922), zakladatel spartakiád. Tento pozdrav se rozšířil v některých odborových organizacích, v KSČ, ale i v předválečných Baťových závodech. Po r. 1948 byl prosazován jako oficiální pozdrav i tam, kde se nepracovalo, čímž byl zprofanován. Společenské vědomí je totiž ve své běžné rovině velmi konzervativní, a vše do něho uměle a zbytečně prosazované vždy vyvolává odpor. Navíc zvláštní oslovení či pozdrav jedněch skupin vždy vzbuzuje posměch u druhých. Vnitřně sice sjednocuje, ale navenek rozděluje. A všechny příliš časté způsoby pozdravu se po čase stanou bezobsažným zvykem.

Četa

Malá vojenská jednotka o několika desítkách mužů, skládající se ze 3-5 družstev nebo osádek technických zařízení či bojových prostředků. Velitelem bývá poručík; několik čet tvoří rotu. U letectva se nazývá rojem, hodnost velitele bývá vyšší.

Četař

Seržant, poddůstojnická hodnost v ozbrojených sborech odpovídající přibližně veliteli družstva, u policie jí odpovídá hodnost strážmistra.

Četník

Příslušník celostátního uniformovaného, vojensky organizovaného bezpečnostního sboru, plnícího obdobné úkoly jako policie. Tam kde oba sbory působí vedle sebe, bývá policie obvykle organizována podle velkých měst, zatímco četnictvo působí celostátně stejně jako armáda a není provázáno s místní samosprávou.

Činnost

Funkce, aktivní, záměrný, přetvářející vztah člověka k vnějšímu světu, pohyb jehož základní formou je produktivní práce. Vedle ní je to i poznávání světa a přetváření společenských vztahů, ostatních lidí i sebe samého. Podněty k takovému pohybu dává člověku nejen jeho biologická potřeba, ale i jeho vědomí a sociální vztahy. V širším smyslu je tento termín používán pro funkci některých lidských výtvorů.

Čínská zeď

Největší stavba světa, postavená 300 let přnl., ochraňující Čínu před nájezdy méně vyspělých mongolských kmenů. Bývá vydávána za symbol i příčinu izolace, a tím i zániku významu země, což je pověra; od vyspělého světa ji neoddělovala, a země dosáhla největšího rozkvětu dávno po jejím dokončení.

Člověk

Biologický druh, který dosáhl nejvyššího stupně vývoje. Vznikl z naprosté nevybavenosti tělesnými obrannými prostředky, což mu umožnilo přežívat jen ve větších skupinách. Tento původní handicap se později projevil jako výhoda, neboť mu žádný tělesný orgán nepřekážel v dalších vývojových změnách. Ve skupinách pak rychleji spotřebovával přírodní zdroje a to jej nutilo k častější migraci, změně životních podmínek a později i k jejich přetváření – k práci. Společná práce donutila člověka komunikovat složitěji než ostatní živé tvory, vytvářet si řeč, což vše společně počalo rozvíjet zcela nové psychické pochody – myšlení. Člověk se vyvinul v absolutní závislosti na společnosti jako tvor společenský, což je jeho základní charakteristikou dodnes, neboť jakýkoliv pokrok tuto závislost neodstraňuje, ale jen skrývá a prohlubuje.

Čtvrtláník

Rolník hospodařící na čtvrtině lánu, tj. asi 4,5 ha. Tato vesnická vrstva vznikla poté, co bylo josefínskými reformami povoleno dělení selských statků, např. mezi sourozence. Svým postavením byl roven bohatšímu chalupníkovi.

Čučche

Severokorejská revoluční voluntaristická ideologie vytvořená Kim Ir-senem a dále rozvíjená jeho následovníky. Eklektická směsice marxismu, z něhož přebírá revolučnost, neokonfuciánství vychovávajícího k úctě ve stávající společenský řád a oddanosti k moci, z maoismu a jeho přeceňování subjektivního faktoru v dějinách, i ze starých čínských a japonských principů národní uzavřenosti a soběstačnosti. Ovlivněna byla i Stalinovým voluntarismem. V podmínkách příkré mezinárodní blokády ze strany Západu a nesprávného postupu SSSR, zčásti i Číny ke korejské problematice, dospívá v praxi k absurdnostem, které brání studovat možný přínos tohoto myšlenkového směru.

Dadaismus

Antiestetický směr umění z počátku 20. století, odrážející anarchistickou revoltu proti měšťácké společnosti a odpor k válce. Zbavoval umění sociální funkce, byl záměrně nerozumný, urážel a nepřinášel východiska, sklouzl k nihilismu. Postupně přecházel v surrealismus.

Dalajláma

Od 16. století nejvyšší světský a politický vůdce Tibeťanů. Na rozdíl od pančelnámy není duchovním vůdcem. Je považován za převtělence předchozího dalajlámy. Je vybrán komisí mnichů z dětí narozených po jeho smrti, odňat rodině a vychováván v klášteře. Po dobu jeho studií plní jeho funkce regent. Od 5. dalajlámy se věří v jeho božský původ. Současný 14. dalajláma se považuje za polovičního buddhistu a polovičního marxistu, což současná protičínská propaganda zamlčuje. Ačkoliv usiluje o vyšší autonomii v rámci Čínské lidové republiky, je vydáván za separatistu, protože by to vyspělému Západu daleko více vyhovovalo.

Danajský dar

Dar řeckých bojovníků, Danaů, kteří po deseti letech obléhání Troje zanechali obyvatelům města dřevěnou sochu koně, v níž byli ukryti vojáci. Přeneseně každý dar způsobující obdarovanému obtíže.

Dandy

Z angličtiny převzatý termín pro šviháka, hejska, světáka, dnes příliš neužívaný.

Daně

Část nadhodnoty odváděná státu, základní příjem státu, jeho územních článků a obcí povinně placený subjekty na území působícími. Původně byly vybírány v naturální podobě a v úkonech, později převládla forma peněžní. Každá vládnoucí třída vždy volí systém, který jí poskytuje výhody, a proto těžiště plateb leží na méně majetných, kterých je nejvíce, nemají vliv a jejichž skromný majetek i příjmy jsou snadno kontrolovatelné. Vybrané daně se pak přerozdělují prostřednictvím státního rozpočtu vždy ve prospěch třídy vládnoucí, jejíž část se však pomocí černéšedé ekonomiky z daňového systému vymyká.

Daně přímé

Daně z příjmu fyzických a právnických osob. Relativně rovnoměrně postihují všechny subjekty, fakticky je však jejich rovnoměrnost narušována tím, že se některé příjmy jsou od daně osvobozeny. Míru společenské solidarity ovlivňuje i to, zda je daň stanovena jako progresivní, při níž s výší příjmů stoupá i procento zdanění.

Daně majetkové

Daně vybírané bez ohledu na příjmy jen podle výše určeného majetku. Patří sem např. daň z nemovitosti a převodu nemovitosti, daň dědická či darovací, silniční daň apod. V zásadě jsou tyto daně vždy zvýhodněním pro nejbohatší vlastníky, protože většinou nepostihují akciovou formu soukromého vlastnictví.

Daně nepřímé

Daně placené konečným uživatelem v ceně výrobku či služeb, odváděné plátcem, tj. výrobcem či obchodníkem. Patří sem např. daň z přidané hodnoty, která je univerzální, či spotřební daň, která j selektivní. Jsou vydávány za spravedlivé, protože se odvíjejí od spotřeby, ve skutečnosti však vždy nejvíce postihují nejchudší vrstvy obyvatel vydávajících většinu svých příjmů na nutnou spotřebu. Ti pak odvádějí na daních největší část svých příjmů, zatímco nejbohatší vrstvy ukládající část svých příjmů do nezdaněného kapitálu jsou zvýhodněny. Tyto daně deformují ceny, což bylo vytýkáno socialismu, avšak výše této deformace je dnes podstatně vyšší. Jsou často užívány proto, že jsou nenápadné, ukryté v ceně zboží, jsou lidmi placeny každodenně  jejich výběr je snadnější.

Daně spotřební

Selektivní nepřímé daně, jejichž výše je stanovena u každého druhu výrobku zvlášť.

Daňový paušál

Rámcově stanovené procento uznatelných nákladů z příjmů, které nepodléhají zdanění, čímž odpadá živnostníkům povinnost vést účetnictví. Bývá to zdůvodňováno jako usnadnění jejich administrativní práce, ve skutečnosti jde o diskriminaci zaměstnanců, jejich příjmy jsou evidovány a daněny zcela přesně. Skutečným důvodem je však vytváření prostoru pro šedou ekonomiku velkým firmám, které tak mohou část svých operací provádět bez dokladů a zdanění a vytvářet si tak černé fondy. Spolu se neexistencí registračních pokladen, švarcsystémem aj. to vytváří promyšlený zločinný komplex vyhovující větší a střední buržoazii.

Daňový ráj

Neodmyslitelná instituce globalizovaného kapitalismu; státy umožňující cizincům anonymní vlastnictví a legalizaci daňových úniků ve vlastní zemi. Jde o neodstranitelný systém prosazování ekonomické nerovnosti mezi buržoazií a námezdní pracovní silou, která nemůže pracovat anonymně a jejíž příjmy jsou nemilosrdně daněny. Je součástí velké mezinárodní šedéčerné ekonomiky. Na počátku této formy organizovaného zločinu stálo kdysi dávno počestné Švýcarsko; kromě malých státečků se na tom dnes podílejí různou formou i některé  tzv. vyspělé a demokratické evropské země.

Daňový únik

Neplacení daní; zčásti legalizované formou daňových výhod a úspor, které si vládnoucí třída prosadí v zákonech buď zjevně nebo skrytou, předem připravenou mezerou či rozpory v jejich znění. Z další části jde o využívání záměrně vytvářených rozdílů mezi daňovými systémy různých zemí a z velké části i o podvody formálně neobhajitelné. Ty pak bývají postihovány jako součást konkurenčního a politického boje vždy, když se to hodí. Výjimku tvoří námezdní pracovní síla, která možnost daňových úniků většinou nemá. Organizování daňových úniků je samostatným předmětem podnikání tzv. počestných právníků, poradců i celých firem. Nejmenší podíl na daňových únicích tvoří úniky neúmyslné, způsobené neznalostí či nedbalostí. Daňové úniky jsou podobně jako golf či tenis oblíbeným sportem gentlemanů.

Dar

Jeden z prostředků vytváření a posilování sociálních vztahů, dobrovolné přenechání cenné či žádoucí věci druhému bez protiplnění. Ve skutečnosti je však vždy každý dar spojen s očekávaným morálním závazkem vůči darujícímu. Darování nežádoucí věci se nazývá danajským darem.

Darwinismus

Vědecký, materialistickýdialektický výklad vývoje živé přírody, který významně ovlivnil lidské myšlení. Jeho základem je Darwinův poznatek, že příroda plodí potomků víc, než může uživit. Ti jsou pak nuceni bojovat o své životní podmínky, přičemž přežívají a rozmnožují se jen ti nejlépe vybavení. Náhodně vzniklé odchylky, které výjimečně přinášejí určitou výhodu, jsou pak základem pro vývojové změny. Navršením takových změn pak vzniká nový druh. Ačkoliv jde o teorii výlučně přírodovědeckou, měla značný vliv i na rozvoj společenských věd. Byla nazvána „evoluční teorií“, protože Darwin viděl v přírodě jen postupné změny a odmítal existenci vývojového skoku. Nepochopil totiž, že on sám ten vývojový skok, tedy vznik nového druhu, v přírodě objevil. Tato teorie vyvolala obrovský odpor, protože bořila dosavadní biblické představy o stvoření světa. Pod silným tlakem Darwin, vystudovaný kněz, do druhého vydání své knihy přidal neorganicky i Stvořitele, a ten tam zůstal dodnes. Darwin tak nechtěně sám započal dezinterpretace své geniální teorie, což však nic nemění na jeho velikosti. Současné směry výkladu této teorie v souladu s novými poznatky biologie jsou neodarwinismem. Pokusy vykládat společenský vývoj po vzoru Darwinovy teorie přírodními zákony a evolucí se nazývají sociálním darwinismem.

Dav

Větší, náhodně vzniklé, neorganizované seskupení lidí, nemající přímou souvislost se sociální strukturou společnosti. Vytváří jej krátkodobě působící příčina, potlačující individuální zájmy i postoje člověka, který se pod vlivem kolektivní psychózy chová pudově, iracionálně, emotivněživelně. Nelze jej ztotožňovat se shromážděním osob, chovajících se racionálně (byť emotivně) v souladu se svými zájmy, např. publikem.

Davidova hvězda

Hexagram, šesticípá hvězda tvořená dvěma rovnostrannými trojúhelníky, známá již ve starověkém Egyptě. Později symbol Židů, judaismu a státu Izrael.

DBA

Doktor obchodu a administrativy, nejvyšší anglosaský vysokoškolský titul v manažerském vzdělávání, vyšší než BBAMBA je zhruba na úrovni titulu Ph.D., studium je více zaměřeno na praxi. Titul se uvádí ve zkratce za jménem.

Dealer

Obchodník s cennými papíry uskutečňující obchody vlastním jménem. Dnes se toto velkolepé označení užívá nesprávně namísto obchodního cestujícího, zástupce či agenta, který je fakticky jen zprostředkovatelem obchodu, odměňovaným skutečným vlastníkem zboží podle realizovaného objemu prodeje.

Decentralizace

Snaha omezit funkce ústředních orgánů určitého systému, přesunovat je na nižší úroveň a výsledek této snahy. Poměr funkcí centra, nižších článků a periferie musí vždy vycházet z logiky věcí, nikoliv z idejí. U společenských systémů je rozdělení moci ovlivňováno skupinovými a individuálními zájmy, což nelze odstranit. Úroveň pravomoci a odpovědnosti nižších i vyšších článků zde musí být proměnlivá podle vnitřních i vnějších podmínek a v souladu s funkcí systému. Nadměrná decentralizace je stejně jako nadměrná centralizace zárodkem rozpadu. Objektivními příčinami centralizace je potřeba řídit, subjektivními je touha řídit. Decentralizace jen přesunuje obojí na nižší úroveň, sama o sobě nic neřeší.

D.C.L.

Doktor civilního práva, zkratka za jménem; obdoba LL.D., vyšší než Ph.D., udělovaná Oxfordskou univerzitou.

Dědičnost

Biologické, ne zcela přesné přenášení náhodně kombinovaných vlastností rodičů na potomky, po vzniku nového jedince upravované přírodním výběrem. Z obou důvodů se dlouhodobě mohou hromadit rozdíly mezi generacemi, což je základem vzniku evolučního nových druhů i tzv. ras. V lidské populaci po vzniku civilizace započalo i dědění sociální, které již není tak náhodné a spravedlivé, při kterém se zákonitě dědí chudobabohatství a z nich vyplývající sociální postavení i způsob života, možnosti přežití, osobního rozvoje a výběru partnerů, což je sociálním výběrem, který působí ještě nemilosrdněji, než výběr přírodní. Zatímco biologickou dědičnost zkoumá věda poctivě, sociální dědičnost i výběr a jejich důsledky společenská věda převážně zatajuje.

Dedikace

Věnování, připsání knihy či jiného díla někomu jinému jako výraz úcty či poděkování.

Dědina

Původně vesnice či půda v soukromém feudálním vlastnictví, děděná z generace na generaci. Protikladným pojmem je občina.

Dedukce

Odvození, jednostranný logický závěr z již známých faktů nebo ze znalosti obecného. Jeden ze základních způsobů usuzování, metoda zkoumání, jejíž dialektickým protikladem je redukce a její zvláštní případ indukce. Tyto metody zkoumání se vzájemně předpokládají a jen společně podávají pravdivý obraz skutečnosti. Zjednodušeně bývá dedukce pojímána podle Aristotela jako postup od obecného ke zvláštnímu.

De facto

Podle skutečného, nikoliv právního vztahu. Opakem je „de iure“, což znamená formální právní potvrzení určitého subjektu či vztahu, třeba již ve skutečnosti neexistujícího.

Deficient

Kněz či církevní hodnostář vykázaný na odpočinek z důvodu tělesné, duševní či morální nezpůsobilosti vykonávat úřad.

Deficit

Schodek, rozdíl mezi nižšími příjmy a vyššími výdaji, běžný u státních rozpočtů. Tam je hrazen úvěrem, čímž narůstá státní dluh. Je zdrojem inflace a dlouhodobě vždy vede k ekonomické a politické nestabilitě. Současné tzv. vyspělé demokratické státy většinou existují v důsledku dlouhodobého schodkového rozpočtu již jen na dluh.

Definice

Přesné vymezení pojmu, naprostá samozřejmost pro skutečnou vědu. Soudobá společenská věda se však často přesným definicím záměrně vyhýbá, připouští víceznačnost, mlhavost a neurčitost pojmů, což vede k jejich svévolnému výkladu a opouštění půdy vědy. Věci a procesy nelze definovat tak, že je popíšeme, ale jen tak, že najdeme jejich společnou podstatu. Ostatní pojmy při tom použité musí vytvářet síť odrážející reálné vztahy, v nichž věci existují.

Deflace

Zhodnocování měny poklesem cenové hladiny, opak inflace. Zřídka vídaný, většinou krátkodobý jev současné ekonomiky.

Defraudace

Zpronevěra majetku svěřeného do správy, úschovy zástavy, či majetku půjčeného. V případě hotových peněz je nazývána malverzací.

Degradace

Snížení vhodnosti, způsobilosti; zbavení či snížení hodnosti nebo funkce jako trest.

Dehonestace

Zneuctění, zbavení cti pošpiněním či pomluvou, oblíbený nástroj konkurenčního i politického boje.

Deismus

Idealistické učení o tom, že bůh svět sice stvořil, ale do jeho běhu nijak nezasahuje, nezjevuje se, je poznatelný pouze rozumem. Je to reakce idealismu na rostoucí poznání přírodních věd a snaha smířit je s vírou, tedy nesmělé materialistické prvky na půdě náboženství. Jde v podstatě o náboženskou nedůslednost, o průchozí stádium od idealismu k materialismu, kterým prošel např. u Voltaire, Diderot, Condorcet aj. Protikladem je teismus.

Dějiny

To je minulá politika. Začal je tvořit člověk na úsvitu civilizace výrobou nadproduktu, rozpadem rodové společnosti, vznikem tříd a dělby práce na fyzickou a duševní i používáním písma. Jsou to především dějiny výroby a vztahů z ní vznikajících, dějiny bojů o rozdělování a přerozdělování stále rostoucího nadproduktu a teprve potom dějiny kultury, myšlení či náboženství v důsledku toho se měnících. Ze všeho nejméně to jsou dějiny jednotlivců, které společnost často náhodně, nezákonitě učinila dočasně významnými.

Dějiny filozofie

Samostatná disciplina, která bývá často zaměňována za filozofii samu. Skutečná filozofie nezkoumá své dějiny, ale skutečný svět. T.Akvinský to už před staletími charakterizoval slovy: „Studium filozofie není k tomu, abychom věděli, co se lidé domnívali, ale jak se to má s pravdou věcí“.

Dekadence

Úpadek, rozklad; pojem užívaný pro období po rozpadu říše Římské. Od poloviny 19. století souhrnný název pro skupinu uměleckých směrů vycházejících z romantismu. Vyjadřuje pocity zklamání, nudy, zmaru, beznaděje jednotlivce; projevuje se i ve filozofii např. u Schopenhauera. Dekadence byla a je především úpadkem individualismu; její prvky lze pozorovat i v současnosti.

Děkan

V církvích různě chápaná duchovní funkce, hodnost či čestný titul zasloužilého kněze; na Moravě představený několika farností jmenovaný biskupem, obdoba vikáře. Ve vysokoškolském prostředí vedoucí pracovník fakulty, jmenovaný na návrh akademického senátu rektorem, při akademických obřadech používá titul "spectabilis", slovutný.

Deklarace

Veřejné závažné prohlášení

Deklasovaný

Opovržlivý pojem dříve užívaný pro osoby, které v konkurenčním boji ztratily majetek a tím i své postavení ve vyšší společenské třídě a klesly níže. Úměrně s tím, jak je ve společnosti zatajována existence tříd, se tento pojem přestal užívat, a jeho přenesená podoba se objevuje jen ve sportu, kde znamená totéž: porážku rozdílem třídy. Pro deklasované skupiny dělnické třídy používá marxismus pojem lumpenproletariát.

Dělba práce

Historicky vzniklé a měnící se rozdělení činností lidí při získávání obživy. Na jím počátku byla dělba přirozená, vyplývající z biologických odlišností mužů a žen, mladších a starších, později podle dovedností, což vyvrcholilo specializací, umožňující na jedné straně rychlejší rozvoj schopnějších a na druhé straně lepší využití méně schopných při jednodušších pracích. Rozšiřováním způsobů obživy ze sběračství na lov, pastevectvízemědělství se dělba práce dále prohlubovala, přičemž si vynucovala stále složitější formy kooperace. Po dosažení schopnosti vyrábět nadprodukt se z činností částečně vyděluje obchod a po vzniku třídní společnosti se odděluje práce duševní a fyzická. Proces dělby práce se dále prohlubuje, přičemž na jedné straně zvyšuje schopnost společnosti, a na druhé straně deformuje jedince, což je v soudobých společnostech zčásti neutralizováno zájmovou činností.

Dělnická aristokracie

Záměrně vytvářená privilegovaná vrstva dělnické třídy, zpravidla s vyšší kvalifikací a vyššími mzdami, která je uměle pěstována jako zdroj nejednoty dělnického hnutí. Někdy bývá nazývána "modré límečky", často usiluje o vlastní odborové organizace, kde vlastními požadavky tříští i jednotu odborového hnutí; jinde toto odbory zcela ovládá. Spolu s maloburžoazií je sociálním kořenem reformismu.

Dělnická třída

Třída průmyslových námezdních pracujících vytvářejících převážnou většinu materiálních hodnot. Formovala se jako logický protipól současně se vznikající buržoazií a spolu s ní existuje dodnes. Někdy bývá ztotožňována s pojmem “proletariát“. Její základní charakteristikou je, že nevlastní výrobní prostředky a potřeby pro uhájení své existence si obstarává prodejem své pracovní síly. Je neustále nahrazována stroji, je první a nejvíce ohrožena nezaměstnaností, proto je ze všech součástí společnosti nejstabilněji radikální. Pracuje ve velkých kolektivech, v nichž je závislá na práci ostatních, je zvyklá podřizovat se organizaci, a proto je ze všech součástí společnosti nejkolektivnější a nejorganizovatelnější. Je navyklá přesné, materiálně podmíněné práci, a proto ze všech skupin společnosti nejméně podléhá iluzím. Pracuje na rozhodujících výrobních prostředcích, je hlavní výrobní silou a bezprostředním tvůrcem materiálních hodnot, je nejpočetnější, a proto je ve společnosti nejhůře nahraditelná. Každý, kdo zpochybňuje význam či existenci této třídy, by se měl rozhlédnout a uvědomit si, kdo vyrobil vše co jej obklopuje i na čem sedí. Nic na tom nemění skutečnost, že se ve vyspělém kapitalismu do velmi podobného postavení dostává i širší třída zaměstnanců, jejichž jádrem dělnická třída je.

Demagogie

Vědomě nepravdivé, nedoložené, ale líbivé tvrzení související s populismem. Ve starém Řecku byl demagog rádcem lidu. Od té doby proto mocní na celém světě nazývají demagogií nejen vědomě šířenou nepravdu, ale i takovou pravdu, kterou lid rád slyší - a oni ne. Je proto třeba rozlišovat, kdy je "demagogie" nepravdou a kdy jen nadávkou.

Demise

Odstoupení z funkce před ukončením volebního období, zpravidla z důvodu nemožnosti funkci vykonávat, nebo v ní dosáhnout očekávané výsledky. Ze subjektivních důvodů se většinou demise nepodává, bývá objektivně vynucena vnějšími tlaky. Z věcného hlediska je totožná s rezignací, u demise však bývá předepsaná forma tohoto úkonu.

Demografie

Věda zkoumající reprodukci lidských populací, mj. jejich porodnost, potratovost, úmrtnost, nemocnost, sňatečnost, rozvodovost, skladbu dle věku a pohlaví, přirozenou obnovu, migraci, početní pokles či růst, střední délku života a vztahy mezi těmito veličinami i jejich příčiny.

Demokracie

Podle jména vláda lidu, která však nikdy v historii neexistovala. Již v době svého vzniku v antickém Řecku byla demokracií jen pro šestinu obyvatel. I později to vždy byla jen více či méně skrytá, více či méně přijatelná forma vlády menšiny nad většinou, demokracie pro někoho a proti někomu. Podle Lenina to je nejlepší možná slupka diktatury, podle teorie je to vláda většiny nad menšinou, podle praxe vláda větších peněz nad menšími penězi. A podle Masaryka „bez jistého stupně diktatury není ani demokracie“. Přesnou definici neexistujícího ideálu nelze vytvořit.

Démon

V křesťanské tradici zlý duch, nadpřirozená bytost, padlý anděl, který se vzepřel bohu, ponoukající člověka k hříchu. Může člověka i posednout a pak je zapotřebí je z něj vyhnat exorcismem. Jiné náboženské systémy znají i démony dobré či neutrální. Vždy se jedná o pozůstatky polyteismu, v monoteismu zařazené do určité hierarchie po vzoru pozemské moci.

Démonologie

Křesťanská nauka založená na biblických textech a komentářích k nim zabývající se démony a jejich vlivem na lidský život.

Demonstrace

Veřejné hromadné vystoupení protestního charakteru, spojené s proklamací určitých politických či sociálních požadavků. Nesprávně bývá zaměňováno s manifestací, která slavnostní charakter.

Demoskopie

viz sociologický výzkum

Denominace

Pojmenování, které je výsledkem procesu poznávání, přiřazení pojmu či jména; co není pojmenováno, je zapomenuto. Odvozeně od toho samostatné směry určitého učení, zejména náboženského, jejichž oddělení vyvrcholí přijetím samostatného jména. V tomto smyslu jsou považovány za denominace křesťanství všechny církve protestantské.

Den matek

Trucpodnik vůči oslavám Mezinárodního dne žen, který vznikl jako uctění památky krvavě potlačené stávky newyorských švadlen v USA 8. března 1808 a je slaven po celém světě ve spojení s bojem za práva žen. K oslabení rostoucího mezinárodního významu MDŽ počala organizovat manželka tehdejšího amerického prezidenta Den matek, jehož propagátorkou u nás se stala v r.nbsp;1923 dcera československého prezidenta Alice Masaryková.

Den záchranářů

Výhradně český výmysl, který je pompézně organizován státními orgány okolo 9. května, Dne osvobození Československa. Jeho cílem je překrýt ve vědomí lidí výročí osvobození Československa, na němž měl rozhodující Sovětský svaz a jeho Rudá armáda. Do podvědomí se tak vnucuje novým generacím, že pokud nás vůbec někdo osvobodil, byli to hasiči. Je to dílem proněmecky orientovaných českých politiků, reprezentovaných Václavem Havlem, stejně tak jako pro sametovou revoluci záměrně vybraný 17. listopad, který má rovněž vymazat z vědomí lidí německé zločiny; je to nepatrná součást systematického procesu proněmeckého falšování dějin.

Deontologie

Etika absolutizující povinnost, jednání podle pevných zásad bez ohledu na důsledky. V tomto smyslu je protikladem utilitarismu. Oba tyto směry nechápou dialektický vztah východisek a důsledků jednání člověka.

Depreciace

Údajně samovolný pokles hodnoty domácí měny vůči ostatním měnám. Ve skutečnosti je na rozdíl od otevřeně řízené devalvace organizován skrytě spekulacemi největších finančních institucí na měnovém trhu.

Deprivace

Duševní stav při nemožnosti uspokojit dostatečně základní psychické potřeby, především nedostatek podnětů, sociálních vztahů a pozitivních emocí. Dlouhodobé strádání vede k nevratným duševním poruchám. Někdy bývá nesprávně zaměňována s frustrací.

Deputát

Část mzdy vyplácená v naturáliích či užíváním bytu, dříve běžný způsob odměňování dělníků např. v zemědělství, těžbě uhlí a dřeva nebo výrobě potravin.

Desatero božích přikázání

Kompilát zásad, vznikajících postupně ze zkušeností mnoha starověkých civilizací, rozdílně přejímaných, formulovaných, překládaných, vykládaných i upravovaných řadou náboženství. Některé z těchto zásad v jiné podobě přešly i do soudobých právních řádů. Nejsou výkladem jednotné boží vůle, ale mnohotvárným odrazem měnícího se materiálního života minulých generací.

Desátník

Kaprál, poddůstojnická hodnost v ozbrojených sborech.

Desátky

Většinou desetina sklizně a výnosu z dobytka, vymáhaná od 6. století církví nejprve jako naturální daň, což později začala prosazovat jako povinnost i světská moc. Při tehdejším daňovém systému tak zhruba 5 sedláků stačilo uživit faráře, vše ostatní bylo církevním výnosem. Tyto odvody byly vedle štóly hlavním zdrojem bohatství církve, která se postupně stala největším feudálem a tím i všudypřítomnou oporou feudálního systému. Plnily tedy stejnou funkci, jako v předchozích náboženstvích oběti. Svým charakterem se velmi podobalo výpalnému; platilo se pod hrozbou věčného zatracení. Dodnes se zachovaly např. desátkové stodoly či vinné sklepy, které bývaly největšími na vsi. Vedle desátků bylo vybíráno i tzv. podymnésvatopetrský haléř.

Design

Snaha o účelné propojení funkční a estetické stránky výrobků, o spojení užitné a estetické hodnoty. Provází každé společenství od okamžiku, kdy dosáhlo schopnosti vyrobit nadprodukt, čímž získalo volný čas a počalo své produkty zdobit. V tomto smyslu je nejstarším uměním. Jako samostatné odvětví činnosti se oddělil až po vzniku průmyslové výroby jako průmyslové výtvarnictví, rozšířil i mimo průmysl, a své anglické jméno dostal ještě později.

Determinismus

Filozofické učení o objektivní souvislosti a podmíněnosti všech přírodních, společenských a myšlenkových jevů a procesů. V užším slova smyslu jde o uznání kauzální souvislosti všech jevů. Mechanickým zjednodušením a absolutizací vzniká fatalismus, jeho idealistickým zkreslením je teleologie, jeho opakem je indeterminismus. Dialektický determinismus je uznáním úlohy zákonitostinahodilosti, ve vývoji společnosti i respektováním aktivní role člověka.

Devalvace

Znehodnocení; v ekonomice znehodnocení měny, původně snížení jejího zlatého obsahu, dnes snížení oficiálního kurzu vůči ostatním měnám. Zlevňuje domácí produkci vyváženou do zahraničí a naopak zdražuje dovážené zboží. Používala se na podporu exportu státem a zlepšení bilance zahraničního obchodu; opakem je revalvace. Dnes tyto procesy nejsou otevřeně řízeny státem či jeho emisní bankou, ale skrytě nadnárodním finančním kapitálem, takže jsou vydávány za "samovolné" a označovány jako depreciace.

Děvečka

Služebná, ve městech starající se o domácnost, u sedláků i o hospodářská zvířata s výjimkou koní. Zpravidla žila v rodině, kde sloužila; patřila mezi čeleď, chasu.

Developer

Vývojka, vyvíječ, vývojář; podnikatelský subjekt iniciující a organizující investiční výstavbu s cílem následného prodeje.

Devizy

Bezhotovostní prostředky platby symbolizující pohledávku v zahraničních měnách, např. šeky, dluhopisy, směnky, kupony akcií apod. Nesprávně bývá zaměňováno s valutami.

Devótní

Okázale oddaný, zbožný, pokorný, ponížený. Charakteristický přístup těch, kteří neslouží, ale jen posluhují. Skutečná služba je neokázalá.

Deziluze

Ztráta iluzí, vystřízlivění, rozčarování, pocit zmaru vedoucí k pasivitě až odevzdanosti. V politice se projevuje vždy po každém neúspěchu a porážce u těch, u nichž převládal emocionální přístup a iluze nad racionálním uvažováním. Projevuje se to odlivem od určitého hnutí či politického směru nejen u souběžců.

Dezinformace

Záměrné šíření lží v propagandě, především v černé. Pokud je součástí přípravy na válku, angažují se v ní otevřeně i oficiální představitelé států, jako např. v případě Iráku, kdy představitelé USA a Velké Británie strašili svět neexistujícími jadernými zbraněmi či jediným cvičným proudovým proudovým letounem Delfín jako jejich nosičem. Tato metoda byla použita před každou válkou v minulém století a je dodnes neklamným příznakem válečných příprav. První obětí války bývá většinou pravda.

Dezintegrace

Proces rozpadu již integrovaného společenského systému, návrat k nižšímu vývojovému stupni vzniklý ztrátou vzájemné závislosti prvků. V procesu objektivního růstu vzájemné závislosti světa je vždy krokem zpět.

DFC

Zkratka uváděná za jménem nositelů amerického či britského Záslužného leteckého kříže, uděleného za 2. světové války i řadě čs. letců.

Diákon

V některých evangelických církvích pomocník církve, zejména v charitativních otázkách. Diakonie je stálá sociální, charitativnípastorační služba církve Českobratrské evangelické.

Dialekt

Nářečí; odlišnosti řeči, formující se z původně jednotného jazyka kmene v důsledku feudální izolovanosti jednotlivých území a uzavřenosti hospodářského života na nich, v Čechách přibližně od 12. století. Doprovázejí vyvíjející se národnost; spolu s tím se tvoří i zvláštnosti kulturytradic.

Dialektická jednota

Jednota pohybu, nikoli klidu; základní vztah světa v němž všechno souvisí se vším, vše navenek vytvářející jednotu je vnitřně rozporné a zevnitř se ovlivňující, a naopak vše zjevně rozporné vytváří ve skutečnosti jednotu, která by bez této rozpornosti neexistovala. Navíc se rozpory i jimi vytvářená jednota neustále mění, takže nic není totožné ani samo se sebou, jedno přerůstá v druhé a každá nově vytvořená jednota je dále proměnlivá. Tento na první pohled chaos tak vytváří řád, který je zkoumán dialektickým materialismem a jeho zákony.

Dialektická logika

Marxistická teorie poznání, věda o zákonech odrazu objektivního světa v myšlení lidí, vztahu praxe a poznání i o zákonitostech poznávání pravdy.

Dialektický materialismus

Nejvýznamnější filozofický přínos K. Marxe lidskému myšlení; organické spojení a rozvinutí vrcholné dialektiky i materialismu německých filozofů jeho doby v jednotný, vnitřně skloubený celek, odhalující nejobecnější zákonitosti vývoje materiálního světa a jejich spojitost s vývojem společnosti i myšlení. Jeho základem je Hegelova dialektika oproštěná od idealistické omezenosti a Feuerbachův materialismus, zbavený metafyzického přístupu. Je to pochopení univerzální platnosti Hegelových dialektických zákonů, návrat dialektiky do reálného světa a současně materialismus nezjednodušující, vidící svět v jeho nekonečných souvislostech, rozporech, pohybu a neustálém vývoji. Je to deterministické učení neabsolutizující úlohu nutnosti a uznávající význam nahodilosti, je to gnoseologický optimismus uznávající poznatelnost světa, v němž jsou jen věci poznané a dosud nepoznané, nikoli věci nepoznatelné. Je to chápání pravdy jako proměnlivého výsledku lidského poznání a odmítání pravd jako jednou pro vždy někým či něčím daných. Je to ateistický pohled na svět a jeho vznik, odmítající úlohu božstev, ale chápající význam náboženských idejí jako výtvorů člověka i jejich vliv na jeho jednání, pokud podle nich začne žít. Je to jediný filozofický systém, který se v historii filozofie nedostal do rozporu se skutečnými poznatky přírodních věd, a který je jimi naopak každodenně potvrzován. Je nejobecnější teorií světa jako celku, je metodou, která je při zkoumání vývoje společnosti nazývána historickým materialismem. Zatímco materialismus se zabývá především hmotnou skutečnost, zkoumá dialektika její pohyb; a protože obojí je neoddělitelné, může pravdivý obraz světa poskytnout pouze materialismus společně s dialektikou a naopak.

Dialektika

Původně umění vést spor, hledání rozporů v řeči protivníka, za jehož zakladatele bývá považován Zénón. Později bylo dialektikou nazýváno mnohé. Formovala se ale především jako směr myšlení, hledající rozpornost a vývoj v materiálním světě či myšlení; zakladatelem tohoto směru je Hérakleitos z Efezu. Ve středověku vývoj dialektiky stagnoval,ožila až v německé klasické filozofii, zejména ve vrcholném pojetí G.W.Hegela. Ten rozvinul systém dialektických zákonů a kategorií, které však jako idealista vztahoval jen na oblast myšlení. Jeho práce vytvořila nezbytný předpoklad pro další rozvoj dialektiky v podobě dialektického materialismu. Dialektika je v teorii vědou a v praxi uměním; obojí umožňuje pochopit svět v jeho univerzální souvislostiprotikladnosti, tj. v jeho vývoji.

Dianetika

Údajná léčebná metoda využívaná scientologickou církví i jinými skupinami jejíž předpoklady i výsledky nejsou vědou přijímány. Jako ostatní obchody s pověrami se v tzv. moderní vyspělé západní společnost slibně rozvíjí. V širším kontextu je součástí parapsychologie či psychotroniky.

Diaspora

Etnikum opustivší svou původní domovinu a žijící rozptýleně v jiných společenstvích. Mezi nejznámější patří Židovská, Palestinská a Rómská.

Didaktika

Součást pedagogiky; věda zabývající se cíli i prostředky, obsahem a formou i dalšími podmínkami vzdělávání a učení.

Diecéze

Biskupství, správní jednotka církevní provincie, jurisdikcí i administrativně podléhající sídelnímu biskupovi. V Čechách má římskokatolická církev 5 diecézí, na Moravě 3, z toho pražská a olomoucká jsou arcidiecézemi v čele s arcibiskupem.

Dichotomie

Rozdělení celků do dvou vzájemně se nepřekrývajících částí či odlišení dvou stavů či stránek jevu. Jde vždy o určité abstraktní zjednodušení usnadňující poznání; ve skutečnosti se různé jevy i jejich části, stavy, vlastnosti a stránky vzájemně prolínají, od čehož dichotomie odhlíží.

Diktatura

Neskrývaná nadvláda jedné třídy nad druhou, uskutečňovaná prostřednictvím státu. Je vládou menšiny nad většinou, její formy jsou historicky proměnlivé vždy s ohledem na účinnost. Společným rysem je úzký okruh lidí majících moc, tuhý centralismus a vyžadování kázně. Prvním pokusem o diktaturu většiny nad menšinou byla diktatura proletariátu. Byla však jen diktaturou v zájmu většiny, nikoliv diktaturou této většiny, přičemž zájem většiny nebyl vždy důsledně hájen. Po každé výrazné změně v uspořádání společnosti je diktatura objektivní nutností; jinak byl změna zanikla v důsledku odporu bývalých mocných. Trvá-li však diktatura příliš dlouho či je-li neúměrně tvrdá, vychová si i odpůrce nové a zanikne také. V běžném vědomí je diktatura chápána jako opak demokracie, ve skutečnosti je vždy demokracie jen nejpřijatelnější formou skryté diktatury.

Dilema

Možnost volby z více nepřijatelných možností, lidově: být mezi dvěma ohni.

Diletant

Neodborník s povrchními znalostmi, nedouk, nikoliv samouk; lidově neumětel. Diletantství nelze zaměňovat s amatérismem.

DiM

Diploma in Management, v anglosasském světě titul diplomovaného mmanažera, píše se za jménem.

DipHE

Diploma in Higher Education, anglosasský titul za jménem.

Dipl.-Ing.

Německá obdoba akademického titulu inženýr. Slovo diplomovaný zde označuje rozdíl mezi středoškolsky vzdělaným inženýrem. Zkratka se uvádí před jménem.

Diplomat

Politický zástupce státu pracující na cizím území chráněný mezinárodním právem, velvyslanec, vyslanec nebo zmocněnec (chargé d’affaires). Jeho úkolem je hájit zájmy své země, vytvářet její pozitivní obraz a informovat své ministerstvo zahraničí o poměrech v hostitelské zemi. Statutu diplomata užívají na základě mezinárodních úmluv i představitelé některých mezinárodních organizací.

Diplomatika

Pomocná historickáprávní věda zabývající se úředními listinami.

Dip Mgmt

Aglosaský diplom udělovaný po ročním postgraduálním převážně samostudiu studiu managementu, nižší než MBA, uvádí se za jménem.

Dip.Surv.

Britský postgraduální diplom v oboru nemovitostí, uvádí se za jménem.

DiS

Diplomovaný specialista, neakademický titul udělovaný od 90. let min. století absolventům vyššího odborného studia, při němž se i na veřejných školách platí školné. Jde o jednu z forem prolamujících ústavní princip bezplatnosti vzdělání. Titul se uvádí za jménem a odděluje se čárkou.

Disertace

Zpracování a obhajoba vědeckého pojednání za účelem získání akademicko-vědeckého titulu Ph.D., dříve CSc., DrSc., a jiných, završujících zpravidla 3-4leté postgraduální studium.

Disident

Odpůrce, odpadlík, módní výraz pro nesouhlasící určitého druhu. Husité, chodští rebelové, sedláci od Chlumce, socialisté, komunisté, zelení, odboráři, bojovníci za práva černochů či účastníci protifašistického odporu takto nazýváni nejsou. Působí to dojmem, že ono slovo pochází z latinského dis – bohatý.

Diskontinuita

Přetržitost vývoje, jedna z jeho stránek, kvalitativní změna skokem. Vývoj je jednotou kontinuity a diskontinuity, tj. kvalitativních a kvantitativních změn.

Diskont

Zvláštní forma úroku, vyjádřená srážkou z nominální hodnoty pohledávky, odpovídající běžnému úroku a době splatnosti, např. u směnek.

Diskontní politika

Souhrnné označení pro peněžní politiku centrální banky státu, kterou ovlivňuje množství oběživa, objemy úvěrů, výši úroků a kurz měny, čímž zrychluje či zpomaluje rozvoj ekonomiky a ovlivňuje míru inflace.

Diskontní sazba

Úroková míra, za kterou přejímá centrální banka do úschovy přebytečnou hotovost ostatních bank či státu. Jejím zvyšováním snižuje množství oběživa, snižováním jej naopak zvyšuje, čímž ovlivňuje poptávku po penězích, oživuje či tlumí ekonomiku. Je to jeden z nástrojů diskontní politiky. Je vždy nižší než sazba lombardní.

Diskreditace

Společenské útoky zbavující subjekt důvěryhodnosti a autority. Zakládají-li se na pravdě, předchází jim zpravidla kompromitace; nejsou-li pravdivé, opírají se o fámy.

Diskriminace

Rozlišování, rozdílné zacházení, vytváření společenské nerovnosti; v běžném vědomí pouze útisk jedněch, ve skutečnosti vždy současně privilegováním druhých. Ač je zavrženíhodná, je podstatou společnosti od vzniku civilizace, která vždy znamenala nerovnost lidí. Zjevnou., formální stránkou diskriminace je nerovnost právní, její podstatou je však nerovnost ekonomická. Kdo nemá na advokáty, znalce, pokuty, soudní poplatky, kauci, úhradu vzniklé újmy či uplacení svědků, je vždy diskriminován stejně jako ten, kdo má jen na prostou reprodukci svého života v rozvíjející se společnosti.

Diskuse

Cílevědomá výměna rozdílných názorů za účelem nalezení pravdy. Jejím smyslem je kladení otázek, nikoliv přesvědčování protivníka. Jeho přesvědčení může být jen nahlodáno tím, že je donucen k přemýšlení; ale k pravdě může dojít jen později a sám. Člověk se v diskusi musí nechat přesvědčit fakty, nikoli zakřiknout. Je to jedna z metod poznání na rozdíl od útočné polemiky, při níž už nejde o pravdu, ale o potlesk posluchačů a pocit vítězství. V televizních pořadech bývá často za diskusi vydávána i výměna názorů shodných.

Diskvalifikace

Vnější jednání zbavující člověka či skupinu způsobilosti k určité činnost, její popření; vyloučení či vyřazení z této činnosti.

Dispens

Povolení výjimky; v církevním právu např. povolení biskupa či papežesňatku mezi příbuznými či spřízněnými kmotrovstvím nebo k rozvodu, udělované za poplatek. Papež má právo udělovat dispens ze všech církevních zákonů.

Disputace

V rétorice střední část řeči obsahující důvody i námitky pro řečníkova tvrzení. Dříve užívaný termín pro odbornou diskusi.

Distributismus

Distributivismus, křesťanská ekonomická filozofie z počátku 20. století, vzniklá na základě papežské encykliky "Rerum novarum" spočívající v představách o rozdělení výrobních prostředků mezi nejširší vrstvy. Jde o kompromis mezi socialismem, který je soustřeďuje v rukou státu a kapitalismem, který je dává k disposici malým skupinám vlastníků.

Diverze

Skrytý boj ze zálohy, boj na vnitřní frontě, záškodnictví. Podvrací obranyschopnost, ekonomiku či politický systém a morálku protivníka, předchází a doprovází každý otevřený konflikt.

Diverzifikace kapitálu

Jeho rozrůzňování, tendence kapitalistů poučených světovou hospodářskou krizí nevkládat kapitál do jediného oboru a v jediné formě, neboť v případě další krize hrozí jeho úplná ztráta. Proto je od té doby kapitál velkými vlastníky vkládán rovnoměrně do více odvětví, jeho část je investována do nákupu nemovitostí, které neztrácejí hodnotu, a část uchovávána jako rezerva formou pokladu v drahých kovech a uměleckých dílech, jejichž hodnota spíše roste. Drobní vlastníci si to zpravidla dovolit nemohou.

Dividenda

Podíl na zisku vyplácený vlastníkům akciových společností v peněžní či naturální podobě. Je to forma převádění vytvořené nadhodnoty na vlastníka výrobních prostředků v procesu rozdělování.

Divinace

Od starověku věštění budoucnosti, původně náboženský úkon, později nahrazovaný např. astrologií. V soudobém okultismu nevědecké předvídání z nesouvisejících přírodních jevů, např. z letu ptáků, vodních vírů apod.; zaměňováno s mantikou.

Divize

Relativně oddělená, ale samostatná část velkých celků. Vojenská jednotka čítající několik desítek tisíc mužů v závislosti na druhu výzbroje a na době míru či války. Je operačním svazkem pluků či brigád; vyšším celkem je armádní sbor či armáda. Ve všech velkých válečných konfliktech byl tento svazek vojsk základním subjektem velkých operací. Velitelem je zpravidla dvouhvězdičkový generál. Česká armáda takovéto jednotky nemá, na to je příliš malá. Z toho plyne, že není schopna účastnit se rozsáhlých operací pod samostatným velením.

Divošství

Období ve vývoji lidstva, charakterizované orientačně použitím kamenných nástrojů, ohně, luku a šípu, počínajícím usídlením, ručním tkaním a skupinovým manželstvím. Jde o přibližnou shodu s archeologickým pojmem "doba kamenná". Přeneseně nezvladatelnost, nekultivovanost jedince.

DLB

Diplom obchodního práva udělovaný některými zahraničními univerzitami přibližně po dvou letech studia; zkratka za jménem.

Dluh

Způsob odkládání hospodářských problémů na pozdější dobu; vztah dvou subjektů vyplývající z přijetí půjčky, peněžní či naturální; z hlediska věřitele se nazývá pohledávkou. Je to závazek znamenající ztrátu suverenity dlužníka a jeho závislost na věřiteli, a to nikoli jen ekonomickou. Nejvyšší je zpravidla státní dluh. Nadměrné zadlužování přivedlo svět k dluhové krizi.

Dluhová služba

Módní termín pro náklady státního rozpočtu na splácení úroků státního dluhu a dalších poplatků s tím spojených, cudně zamlžující skutečnost, že se dluhy samotné dosud neplatí.

DM

Diplom managementu, udělovaný některými anglosaskými vysokými školami po absolvování části druhého ročníku.; zkratka za jménem.

DMS

Diplom manažerského studia udělovaný po absolvování části druhého ročníku magisterského studia v anglosaském světě, zkratka za jménem.

Dobro

Etická kategorie vyjadřující obecně subjektivní kladný vztah k určité skutečnosti. Je vysvětlitelná pouze pomoci svého protipólu "zlo", s nímž je vždy v korelaci. Jako takové samo o sobě neexistuje, neboť jak pochopila už dávno lidová moudrost, všechno dobré je k něčemu zlé a naopak. V náboženských ideových soustavách bývá ztotožňováno s bohem, ateistický idealismus jej považuje za jakýsi neměnný princip. Ve skutečnosti je jedním z krajních bodů stupnice hodnot, kterou si vytváří individuální i společenské vědomí.

Docent

Dříve střední vědecko-pedagogická hodnost označovaná zkratkou "doc." před jménem, udělovaná doživotně ministrem školství. Nyní jen střední funkce vyučujícího na vysokých školách po habilitačním řízení a jmenování rektorem. Podle současného vysokoškolského zákona nejde ani o titul, ale jen o označení funkce zanikající spolu s jejím výkonem a uvádí se jen jako pracovní zařazení. Je nutným předstupněm před jmenováním profesorem.

Dogmatismus

Myšlení a jednání pasivního člověka, strnule a nekriticky přejímajícího názory autorit, skrývajícího se za ně, neochotného myslet samostatně, považujícího pravdy za jednou pro vždy dané a neměnné. Dogmatik nahrazuje vlastní rozum cizí autoritou. Většinou to bývá spojení hlouposti a funkce. Jde o sociálně podmíněný postoj člověka ke světu, člověku i společnosti nebezpečný bez ohledu na jeho obsah.

Dojem

Povrchní, více emotivní než rozumový odraz skutečnosti, zobecňující její nahodilé či jednotlivé stránky, nikoliv podstatu. S dojmy nepokrytě a regulérně pracuje umění, skrytě a neregulérně i pokleslá politika a žurnalistika. Dojmy se dají vyvolávat, ale nedají se vyvracet.

Doktor

Od středověku nejvyšší akademický titul nebo také akademicko-vědecký titul,  jejichž formy jsou proměnlivé v čase i místě. Uvádí se v předepsané zkratce před jménem či za jménem podle předpisů země svého původu. Pod záminkou sjednocení v tom dnes panuje značná džungle. Tituly již udělené platí i poté, co se přestanou udělovat.

Doktorand

Účastník postgraduálního doktorského studia, zpravidla 3-4letého, završeného disertací.

Doktrína

Základní, dlouhodobá soustava východisek, předpokladů a cílů v určité oblasti, programové prohlášení, systém zásad opřených o nějakou autoritu.

Domácí otroctví

Někdy též patriarchální, prvotní forma otroctví, v níž ještě otrok nebyl hlavní výrobní silou, byl nesvobodným, neplnoprávným členem rodu, ale byl považován za živého člověka, nikoli za věc. Žil a pracoval zpravidla společně s ostatními příslušníky skupiny v podobném postavení jako ženy a děti, plně podřízené patriarchovi, hlavě rodiny či rodu. Tato forma otroctví vznikla s rozpadem prvotně pospolné společnosti; na některých územích se přeměnila v otrokářský společenský systém, po jeho pádu přežívala ještě hluboko do feudalismu. Při tom už ale nešlo o hlavní výrobních vztah, určující charakter společnosti; tím se stal vztah feudální závislosti na vlastníkovi půdy.

Domestikace

Zdomácnění, ochočení, proces postupného přetváření divoce žijících rostlin a zvířat v nové druhy, které ve volné přírodě nežijí a často ani nejsou schopné přežívat. Probíhá obdobně jako přirozený výběr v přírodě, jenže je záměrně řízen člověkem. Ten při tom vybírá vlastnosti jemu vyhovující, což ale většinou vede ke ztrátě životaschopnosti v přirozených podmínkách. Tento proces započal v mladší době kamenné, byl důsledkem zemědělstvíchovatelství. Jako první byl domestikován pes, který se k člověku přidružil sám, přilákán vůní masa.

Dominikální půda

Za feudalismu panská půda či velkostatky obhospodařované v režii šlechticů, řízené nájemnými správci či úředníky a obdělávané poddanými v rámci roboty. Většinou se na ní nechoval dobytek, protože sedláci měli povinnost roboty i s potahem. Tato půda byla po většinu času nepodléhala dani. Půda dědičně pronajímaná se nazývala rustikální.

Dominikáni

Katolický žebravý řeholní kněžský "Řád bratří kazatelů", fanaticky se podílel na tzv. čarodějnických procesech. Význam řádu později rozvrátil nástup reformace, osvícenstvíjezuitů, kteří převzali jejich úlohu v ochraně víry. Má i svou mnišskou ženskou větev. Muži nosí bílé roucho, ženy bílou řízu přepásanou koženým páskem s růžencem bílý škapulíř, černou kápi a závoj. Polomnišská odnož terciářů nosí obdobné roucho.

Domkář

Baráčník, v matrikách gazarius, městský obyvatel bez pozemkového vlastnictví, mající své obydlí, živící se vlastní prací. Nižší sociální vrstva než měšťané, obdoba vesnického chalupníka.

Domněnka

Názor, mínění, presumpce, předběžné poznání dosud neověřené. Je prozatímním východiskem k činnosti i k dalšímu ověřování. Krátkodobě může nahradit poznání, ale nikdy ne dlouhodobě. Vyvrácená domněnka se mění v omyl.

Domovská obec

Institut příslušnosti člověka k obci, děděný z otce na syna či získaný manželstvím v letech 1849-1948. Zabezpečoval nerušený pobyt v obci a v případě potřeby i chudinské zaopatření. Nepohodlné osob byly dopravovány do své domovské obce postrkem.

Donátor

Nezištný dárce, dnes osoba zřizující ze svého majetku nadaci. Nelze zaměňovat se sponzorem, který ze svých darů očekává byť nepřímý zisk.

Dormitář

Společná ložnice mnichů či jeptišek v klášteře.

Dotace

Bez podrobnější specifikace rámcově vyplácená státní pomoc nižším článkům a jiným subjektům. Je li vyplácena na konkrétní účel, jde o subvenci, v praxi nazývanou i účelovou dotací. Jde o formy přerozdělování části vytvořené nadhodnoty prostřednictvím státního rozpočtu.

Dovednost

Součást kvalifikace, schopnost používat nástroje či znalosti, v užším slova smyslu jen zručnost. V běžné řeči bývá často nazývána chybně uměním, dovednost sama o sobě však ještě uměním není.

Dovolená

Placené pracovní volno na obnovu sil, až do 19. století výsada učitelů, u kterých však byla vynucena tím, níže většina dětí v létě pomáhala při sklizni, později u důstojníků a vyšších úředníků a od 20. století postupně i u dělníků. Je vynuceným výsledkem mnohaletých ekonomických bojů zaměstnanců se zaměstnavateli, nikoli osvícenstvím vládnoucích tříd. Bez staletého organizovaného boje dělnického hnutí by dnes neměli dovolenou ani ostatní zaměstnanci. Většina lidí živících se prací však na celém světě dovolenou v našem pojetí dodnes nemá.

Doyen

Nejstarší člen sboru. V mezinárodním právu mluvčí diplomatického sboru akreditovaného v určité zemi, zpravidla papežský nuncius nebo nejdéle působící diplomat. Přeneseně nejstarší, nejuznávanější příslušník neformálního společenství či autorita určitého oboru.

Dóže

Ve středověku a ranném novověku titul hlavy státu v Benátské a Janovské republice.

Dr.

Doktor, akademicko-vědecký titul udělovaný v letech 1990 - 1998, psaný před jménem či za jménem, odpovídající titulu CSc., dnes nahrazený titulem Ph.D. Většinou bývá před jménem používán neoprávněně těmi, jejichž skutečný akademický titul nekoresponduje s představami vztahujícími se k fakticky vykonávané činnosti, či kteří se stydí za titul RSDr. Takové zkracování je přípustné pouze uvnitř psaného textu s malým písmenem, tedy dr. před jménem.

Dráb

Maďarsky hajduch, ozbrojený feudální sluha, osobní ochrana svého pána vykonávající i policejní funkce.

Dragoun

Od 16. století jízdní pěšák, přesunující se na koni a bojující jako pěchota. Později již jen součást kavalerie.

Drama

Literární útvar, v němž je příběh vyprávěn prostřednictvím monologů a dialogů, tedy přímou řečí. Člení se na tragedii a komedii, v hudební formě na operu, operetu, melodram a muzikál.

Drancování

Rabování, přeneseně též bezohledné zmocňování se přírodních zdrojů.

Dražba

Nucená aukce, prodej zabavených, propadlých či nalezených užitných hodnot za nejvyšší nabídku. Volným používáním pojmů však bývají pojmy dražba, aukce či burza ztotožňovány či zaměňovány.

Dráždivost

Iritabilita, vlastnost biologického pohybu, obecná forma odrazu biologicky organizované živé hmoty, její schopnost reagovat na  změny pohybu ve vnitřním i vnějším prostředí změnou dosavadního pohybu. Evolučním vývojem se z ní vytvořila psychika, vlastní všem vyšším organismům a sociálním vývojem se z ní vyvinulo vědomí, vlastní člověku. Prostřednictvím jedince má tuto schopnost i sociálně organizovaná hmota - společnost.

dr hab.

Polský akademický titul, zkratka se uvádí před jménem.

dr. h. c.

Doktor honoris cauza, čestný doktor, zkratka uváděná za jménem malými písmeny a s mezerami, od dalšího textu oddělovaná čárkou. (V Německu s velkým "D" a před jménem.) Čestný akademický titul udělovaný vysokými školami a vědeckými ústavy bez studia a skládání zkoušek za nejrůznější zásluhy vědeckého či politického charakteru.

Dr. iur

Také Dr. jur., doktor práv nebo právní vědy, zkratka uváděná za jménem, nejvyšší akademická hodnost v Německu a Rakousku v oboru práva na úrovni Ph.D.

Dr. med.

Doktor medicíny, zkratka před jménem; německý vysokoškolský titul udělovaný po obhájení disertační práce.

Dr.Mont.

Doktor montánních věd, historický titul, obdoba inženýra hornictví či geologie.

Drogová závislost

Sociálně-patologický jev známý již na nejnižším stupni vývoje člověka, ohrožující jednotlivce a společnost. Odvádí člověka od reálného života, omezuje jeho schopnosti poznání i obživy a výrazně mění jeho životní způsob, tlumí jeho aktivituneguje jeho volný čas. Deformuje výrobce, rozšiřovatele i uživatele. Závažným společenským problémem se stává tehdy, kdy je výroba a distribuce drog vysoce organizovaným druhem mezinárodního obchodu i zdrojem ohromných zisků a proti skutečným nadnárodním vlastníkům státní orgány nejsou schopny účinně zasáhnout. Navíc tato závislost odvádí část nepotřebné pracovní síly do řad lumpenproletariátu, nezpůsobilého k organizovanému odporu proti poměrům, což některým kruhům ve společnosti vyhovuje. Jde o chorobu jednotlivce i společnosti a její příčiny nejsou biologické, ale sociální; je to soudobá forma otroctví umožňující vykořisťování závislého.

Družstvo

Forma kolektivního vlastnictví majetku dobrovolně sdružených fyzických osob, které se na jeho správě podílejí rovným dílem bez ohledu na velikost svého podílu, přičemž se na výnosu podílejí podle svých pracovních výsledků.

DSc.

Doktor věd, nejvyšší současné odborné vědecké ocenění, titul udělovaný od r. 2003 Akademií věd České republiky na základě vlastních stanov bez obecné právní úpravy jako náhrada za státem již neudělovaný titul DrSc. Obojí se uvádí za jménem, odděluje se od jména i dalšího textu čárkou. Tento nový titul není státem uznáván a nemůže být zapsán do občanského průkazu.

DSO

Zkratka uváděná za jménem nositele britského Řádu za vynikající službu. Toto vyznamenání bylo uděleno i řadě čs. příslušníků britských ozbrojených sil za 2. světové války.

DrSc.

Doktor věd, dříve nejvyšší akademicko-vědecká hodnost, vyšší než CSc.; v České republice se již neuděluje, na Slovensku ano. Zkratka se uvádí za jménem.

Dualismus

Opak monismu, filozofie uznávající rovnocennost materiálních i duchovních základů všeho. Vědomá snaha o smíření materialismuidealismu. Vždy jde o odtržení vědomí od hmoty, ve svých důsledcích končící idealismem.

Duch

Přírodě odporující představa vědomí, vázaného převážně na nemateriální, tedy nadpřirozenou živou, tvořivou bytost. Přeneseně a nepřesně se tento pojem užívá i na vědomí člověka či společnosti, které je ale vázáno na bytosti materiální.

Důchod

Pravidelný příjem vyplácený bez protiplnění, který nelze zaměňovat se mzdou, platem, rentou, dividendou, tantiémou a pod. V různých ekonomických teoriích i v důsledku překladů z jiných jazyků či záměrně bývá tento termín užíván i jinak.

Důchodové zabezpečení

V kapitalismu vzniklý sektor finančního podnikání s užitnou hodnotou "zajištění ve stáří"; v podstatě jeden z druhů pojištění, ale bez závazné smlouvy, pro klienta bez jasných záruk. Jako každé podnikání musí přinášet vyšší zisk, než je běžná úroková míra. To je zajištěno státem, který stanoví hranici odchodu do důchodu tak, aby systém byl dlouhodobě ziskový; to jest tak, aby se značná část populace tohoto věku nedožila, a aby zbývající část nepobírala důchod příliš dlouho. Podnikat v tomto odvětví si tak může dovolit pouze ten, kdo má dostatečný vliv na stát, a může tedy kdykoliv podmínky změnit. Žádné pojištění nikoho nezajistí ve stáří dostatečně, každé je zdrojem vydatných zisků.

Dumping

Ztrátový export; prodej zboží při vývozu za cenu nižší, než jsou výrobní náklady, což bývá kompenzováno výšením ceny na domácím trhu a často podporováno státem dotacemi či zvýšením dovozních cel na příslušné zboží. Je to důsledkem nadvýroby, nástrojem likvidace slabší konkurence a získávání trhů. V různých zemích zákony formulují, podporují či postihují dumping odlišně. Zákony většinou, jako např. český, brání dumpingovým dovozům, nikoli vývozům, což je logické, neboť zákon hájí zájmy vlastní vládnoucí třídy.

Důstojník

Kategorie středních a vyšších velitelů v ozbrojených sborech, oproti mužstvu privilegovaných. Stupnice začíná zpravidla podporučíkem či poručíkem a končí kapitánem, vyšší důstojníci počínaje majorem a konče plukovníkem; generálové tvoří vyšší kategorii, praporčíci či seržanti nižší.

Dušník

V ranném středověku poddaný, který byl darován spolu s půdou církvi. Jeho poddanské povinnosti a poplatky pak směřovaly k určitému kostelu či klášteru. Toto postavení bylo dědičné. Takto byly darovány celé vesnice, z mnohých jmen je to dodnes patrné. Církev se tak postupně stala největším feudálním vlastníkem v Evropě.

Důvěra

Spoléhání na druhé, nezbytná vlastnost v lidských vztazích vyplývající z dělby práce. Lidské jednání je totiž orientováno do budoucnosti o níž nelze vše bezpečně vědět, a je vždy podmíněno činností ostatních, o nichž nelze vše vědět. Člověk je nucen spoléhat na činnost, znalosti a výtvory ostatních; bez toho se vyřazuje ze společnosti.

Důvod

Souhrn příčin; v případě jednání člověka jde vždy o jejich subjektivní výklad, vytvářející motiv.

Dux

Vůdce, průvodce, náčelník, později velitel vojsk v provincii, správce rozsáhlých území; vévoda.

D.V.M

Doktor veterinární medicíny, anglosaský akademický titul obdobný našemu MVDr.; zkratka se uvádí za jménem.

Dvojí pravda

Původně pokrokové teorie hájící vědu proti víře uvnitř náboženství, připouštějící pravdu víry i pravdu rozumu, které ač si odporují, mohou zůstat vedle sebe jako rovnocenné. Později už jen reakční názory obhajující víru proti vědě.

Dvořáček

Svobodník, dědiník; moravské označení pro venkovského nešlechtického obyvatele, který nebyl poddán vrchnosti, pouze panovníkovi, jemuž platil daně. Nebyl nevolníkem, nepodléhal robotní povinnosti. Tohoto postavení bylo možné získat propuštěním z poddanství či vykoupením a poté dědičně. Z této vrstvy vznikalo měšťanstvo.

Dvoupolní systém

Ranně starověký extenzivní systém zemědělského hospodaření, při němž se střídavě polovina polí osela a druhá ležela ladem jako pastva. Hnojení obstarávala pasoucí se zvířata. Později byl nahrazen systémem trojpolním.

Dvůr

Původně hospodářské sídlo feudála a jeho družiny, odtud pojmy: místo soudů či správy, shromaždiště osob, hospodářský dvůr, či panovnický dvůr jako ona družina či úřad.

Dysergie

Opak synergie; společné působení více sil, které se vzájemně ruší, takže výsledek jejich tohoto působení je nižší než jejich prostý součet. U pracovní síly je to mj. způsobeno vzájemným rozptylováním, demotivací, konkurencí mezi sebou, rozdílností zájmů a cílů, vzájemnými konflikty, překážením si, špatnou organizací práce apod.

Džihád

V islámu úsilí vynakládané pro vznešený cíl, povinnost věřících pomáhat chudým, bránit i rozšiřovat víru ve svém vědomí i ve světě, přičemž starší výklady akcentují onen vnitřní rozvoj, pozdější onu funkci vnější. Má mnoho různých výkladů, avšak současní islámští radikalisté i jejich kritici se soustřeďují zejména na "džihád mečem", tedy obranu islámu silou.

Ďábel

Satan, Lucifer, někdy i démon, v islámu šajtán, v českém folkloru čert. Od prvotních náboženství zlý duch, nadpřirozená bytost, které jsou připisovány negativní vlastnosti a špatné vlivy na člověka. V různé podobě a pod mnoha jmény jej přejala další náboženství a s nimi téměř všechny kultury; někde má i ženskou podobu. Křesťanství jej podřídilo Bohu, kterému sice odporuje, ale nemůže nad ním zvítězit. Vládnoucími silami byla představa ďábla podporována, protože je lepší mít jako původce zla nadpřirozenou bytost, než konkrétního vládce; navíc zdarma zastával funkci všudypřítomného duchovního drába.

Earl

Britský šlechtický titul na úrovni hraběte, pro kontinentální šlechtu se užívá titul count. Je členem sněmovny lordů.

Edikt milánský

Výnos římského císaře Konstantina I. z r. 313, uznávající křesťanství v Římské říši. Poté císař sám křesťanství přijal, čímž přestalo být náboženstvím utlačovaných a stalo se náboženstvím státním, v podstatě nástrojem vlády.

Editor

Redaktor v elektronických sdělovacích prostředcích; osoba vybírající, upravující a vkládající do media datový obsah v souladu se záměry vydavatele. Je sám sobě cenzorem, často i překladatelem. Letmý pohled na internetové zpravodajství budí dojem, že jde o škole odrostlého mladíka, který se ještě pořádně nenaučil mateřštinu a považuje se za génia.

Efektivita

Účinnost, komplexní výslednost, měřítko jakékoliv záměrné lidské činnosti, především práce; poměr mezi vynaloženými prostředky a výsledkem, zejména však mezi možným a skutečným výsledkem. Často bývá zjednodušována na hodnocení ekonomických přínosů, rentabilitu, což je jednostranné. Každá lidská činnost má totiž také širší společenské zdroje a důsledky, které jsou čistě ekonomickými nástroji neměřitelné, jako např. stupeň využití surovin a energií, množství odpadu, znečištění životního prostředí, výši užitné hodnoty apod.

Efendi

Turecky pán nebo mistr. Titul feudálů, osob s vyšším vzděláním či postavením.

Egalitářství

Ideje či politika absolutizující rovnost, což je charakteristické pro ultralevici. Levice požaduje jen rovnost sociální, pravice jen rovnost formálně právní.

Egodeismus

Egosolismus, sebezbožštění; absolutizovaný iracionální idealismusvoluntarismus, v němž je každý sám sobě svrchovaným bohem, vládcem i měřítkem svého počínání.

Egoismus

Opak altruismu, vypjatý individualismus, eufemistický termín pro sobectví. V idealistických interpretacích přirozená vlastnost člověka, podle B. Engelse „jen podstata dnešní společnosti a dnešního člověka. Lidství je už apriori, bezprostředně ... nezištné a obětavé“. Sobci totiž byli až po většinu vývoje člověka společností vyřazováni a měli podstatně nižší možnost přenášet své geny na potomstvo. Teprve civilizacesoukromé vlastnictví ze sobectví udělaly přednost. A to bylo příliš pozdě na to, aby se sobectví přirozeným výběrem geneticky rozšířilo na celé lidstvo jako jeho přirozená vlastnost. Mohlo se tak šířit pouze omezeně v některých třídách. Absolutní egoismus ani altruismus není možný, neboť člověk realizuje své individuální zájmy vždy jen v závislosti na zájmech společenských a naopak; jde jen o převládající přístup v jednání člověka.

Eklekticismus

Bezzásadové, mechanické, jen efektní spojování nesourodých filozofických názorů, teoretických tezí, politických hodnocení a hledisek za účelem vytvoření zdánlivě originálního systému, který však nemá vnitřní logiku, je samoúčelný, nefunkční a odporuje poznání ostatních vědpraxi. Skutečná věda spočívá v organickém spojování různých poznatků v nový, logický celek, v syntéze.

Eklesiologie

Část křesťanské dogmatiky pojednávající o církvi.

Ekologie

Souhrnné označení pro široké spektrum odborných i laických přístupů k vzájemným vztahům mezi organismy a jejích životním prostředím. V zúženém pojetí kritický vztah k důsledkům činnosti člověka na přírodu, k jeho antropocentrismu. Jako věda je často degradována nbsp;jejím využíváním a zneužíváním v ekonomických   p litických bojích, avšak vždy vychází z reálného problému, který pochopil už B.Engels: „Každé vítězství člověka nad přírodou se mu vymstí“.

Ekonomie

Souhrn disciplin zabývajících se hodnotovými vztahy materiálního života společnosti, tedy kvantitativní stránkou procesu výroby, rozdělování, směnyspotřeby. Soustřeďuje se na hodnotusměnou hodnotu v čase i veličiny související s jejich vznikem a oběhem; nezkoumá tvorbu užitných hodnot, což ponechává speciálním oborům. Člení se na mikroekonomiimakroekonomii. Politické vztahy vznikající  v tomto procesu mezi velkými skupinami lidí studuje politická ekonomie.

Ekonomika a politika

Dialekticky spjaté součásti života civilizované společnosti. Ekonomika vytváří politiku, ve vztahu k ní je prvotní, určující, ovlivňuje ji a mění. Politika je důsledkem ekonomiky, byla vytvořena k ochraně vztahů v ní panujících i k vytváření podmínek pro její existenci a rozvoj; v tomto smyslu má ve vzájemném vztahu prvenství. Ekonomika, která by neměla ochranu a oporu ve vládnoucí politice musí stagnovat a chřadnout. Politika, která by dostatečně nechránila ekonomické vztahy a neumožňovala rozvoj ekonomiky, by byla nejen zbytečnou, ale škodlivou, a musela by být nahrazena. Aby tento vzájemný soulad ekonomiky a politiky existoval, aby společnost i ekonomika mohly fungovat, musí být ekonomická i politická moc dlouhodobě, byť zprostředkovaně soustředěna v jedněch rukou. Ve společnosti platí stejný vztah jako v rodině: hlavou je ten, kdo drží kasu.

Ekumenismus

Úsilí o překonání věroučných, rituálníchnárodnostních rozdílů v křesťanství, snahy o částečné sjednocení křesťanů vycházející především z části protestantských církví. Katolická církev se k němu připojila později. V praxi se omezuje na občasné pořádání společných jednání a bohoslužeb, vede k tlumení vzájemných rozporů mezi křesťany, ale i v jejich vztazích s ostatními náboženstvími. Sjednocuje náboženství spíše proti ateismu než mezi sebou.

Ekvilibristika

Artistická disciplina spočívající v efektním balancování na pokraji rovnováhy. Přeneseně formálně bravurní ale bezobsažné žonglování se slovy.

Ekviokace

Slovní rovnost, užití téhož slova pro různé pojmy, což vede k zdánlivým logickým rozporům. Např. hmota bývá zaměňována s látkou, rozpor s protikladem,zdrojpříčinou apod.

Elegie

Žalozpěv, hudební či básnický útvar se smutným obsahem; původně politické básnictví.

Elév

Žák, učeň, začátečník, praktikant.

Elita

Subjektivně určená skupina vysoce postavená ve společnosti. Kriteriem může být ekonomická či politická moc, formální vzdělání či skutečné schopnosti. Viz Teorie elit.

Elitářství

Individualistické názory a postoje upřednostňující některé skupiny lidí pro jejich údajné kvality či nepopiratelné bohatství, vždy zařazující do těchto skupin sebe samého. Vždy požaduje a zdůvodňuje určitá privilegia, vždy podceňuje ostatní skupiny a vždy je asociální. Své postoje považuje vždy za nutné teoreticky zdůvodnit.

Elitismus

Idealistický, individualistický přístup k politicehistorii vycházející z teorie elit.

Emancipace

Původně propuštění z cizí moci, v novověku již spíše vymanění se z cizí moci vlastním úsilím, získání nezávislosti a vlastních práv. Od 15. století byl v tomto smyslu veden emancipační boj měšťanů za získání svobod a politického vlivu, později šlo o emancipaci otrokůkoloniích, nevolníků, národůnáboženství od 19. století o emancipaci žen. Komunismus je emancipačním hnutím dělnické třídy.

Emanace

Idealistické vývojové teorie podle nichž vyšší tvůrce ze sebe vyzařuje cosi nižšího, méně dokonalého, např. vznik světa z božství.

EMBA

Exekutive Master of Busines Administration, anglosaský titul.

Embargo

Forma otevřeného nátlaku v mezinárodních vztazích spočívající v aktivním bránění pohybu osob, zboží či dopravních prostředků mezi státy. V letech studené války byl jejím nástrojem vůči socialistickým zemím COCOM.

Emergence

Vznik vlastností a struktur složitých celků, které nelze vyvozovat z vlastností jejich částí. Vytvářejí je rozpory i další vztahy mezi částmi, případně dosud skryté rozpory vnější, obdobně jako u samoorganizace hmoty.

Emeritníí

Ve spojení s hodností či funkcí znamená ve výslužbě, např. u soudců, profesorů či biskupů. Může při tom svou činnost vykonávat částečně i nadále. V českém prostředí toto označení oficiálně používá katolická církev pro vysloužilé biskupy po dovršení 75 let. Nově tento profesní, tj. neakademický titul přiznávají některé české vysoké školy svým bývalým učitelům spolu s některými právy spjatými s danou školou.

Emigrace

Vystěhovalectví do vzdálených území, jednostranný pohled na migraci. Pohledem z opačného úhlu jde o imigraci. Jde o odvěké procesy, podílející se na vývoji lidstva. Vždy ochuzují původní populaci, neboť v důsledku hledání lepších životních podmínek emigrují spíše mladší, zdravější, zdatnější, aktivnější a odvážnější, zatímco ostatní zpravidla zůstávají. Tyto faktory částečně ovlivnily i charakter státůnárodů vzniklých imigrací. V Československu byla emigrace dvě století negativním vývojovým faktorem.

Eminence

Titul a oslovení kardinálů, pokládané za nejvyšší hned za titulem panovníka, což vyjadřovalo ve středověku ohromnou moc církve.

Emír

V muslimském světě obdoba šlechtického titulu kníže. Náleží potomkům Mohameda, princům, vysokým vojenským velitelům. Zkomolením vzniklo slovo admirál.

Emisar

Zvláštní vyslanec, zpravidla s tajným posláním.

Emitent

Subjekt vydávající peníze, cenné papíry či ceniny.

Emoce

Psychický odraz vnějšího světa vlastní vyšším živočichům, komplex citů, v procesu evoluce vyvinuvší se biologicky účelné spojení prožitků člověka a fyziologických změn při nich vznikajících. Jsou součástí výbavy vyšších organismů umožňující jejich přežití. Jsou integrací vzrušení a kognitivního zpracování situace, která je vyvolala. Zjevně či skrytě, s různou intenzitou doprovázejí většinu činností člověka, včetně jeho poznávání. Má při všem libé či nelibé pocity, které si může či nemusí uvědomovat, ale které jej přesto ovlivňují; třeba tím, že je potlačuje. Jsou dialektickým vztahem k získávané informaci i odrazem potřeb, zájmů a momentální nálady. Člověk je ukládá spolu s poznatky s nimi spojenými do paměti a vytváří si tak zkušenost. Emoce stimulují rozum a rozum emoce; zvyšují či snižují množství energie, kterou člověk vydává na své myšlení i jednání, a tudíž mění jejich intenzitu. Člověk bez emocí je stejně nelidský jako člověk bez rozumu.

Emocionalismus

Filozofický názor absolutizující emoce jako základ poznání. Přestože jsou emoce evolučně starší než vědomí a na jeho vývoji se nepochybně podílejí, základem je smyslové poznání, které je společným zdrojem pro vznik emocí i vědomí.

Emoční inteligence

Součást sociální inteligence, schopnost účelně ovládat emoce své i cizí. Ve větší míře je vytvářena kulturním vývojem a sociálními vztahy, avšak je podmíněna např. vrozeným temperamentem. Vědou bývá oproti rozumové složce spíše podceňována, naopak v kontaktu s ostatními bývá přeceňována. Je nedílnou součástí osobnosti člověka a patří k tomu, co jej činí člověkem.

Empatie

Vcítění, schopnost člověka vžít se do duševního stavu druhých, pochopit jejich jednání a jeho motivy. Je individuální, patří k charakteristickým rysům každé osobnosti. Je-li nedostatečná, chová se člověk bezcitně, je-li nadměrná stává se přecitlivělým. Člověk se musí umět krátkodobě vžít do pocitu druhých, poučit se, ale pak se musí vrátit a zůstat sám sebou.

Empír

Umělecký sloh začátku 19. století, tzv. císařský; následující po rokoku. Doprovázel poslední pokusy o udržení feudalismu, byl posledním uceleným výtvarným slohem v Evropě. Byl vyvrcholením klasicismu, jako návratu k Antickým vzorům.

Empirie

Zkušenost získaná cílevědomým pozorováním či pokusy, tedy smyslovým poznáním. Za empirické jsou považovány takové vědy, které se o tento způsob práce opírají, jako např. fyzika, chemie a pod. Většina společenských věd, matematika a logika pracují převážně jinými metodami, i když jejich prvotní poznatky mají rovněž smyslový základ.

Empiriokriticismus

Subjektivně idealistická filozofie čisté zkušenosti; stejně tak jako její odrůdy empiriosymbolismus a empiriomonismus absolutizují zkušenost, což je základem pozitivismu.

Empirismus

Ve filozofii i psychologii přeceňování zkušenosti na úkor rozumového poznání, neuznávající dialektickou jednotu obojího; protiklad racionalismu.

Encyklika

Okružní list, oběžník, kterým se papež obrací na klérus a všechny katolíky, přičemž vydává stanoviska k věroučným a společenským problémům. Její obsah není možné kritizovat, diskutovat o něm, je závaznou směrnicí, nástrojem centrálního řízení církve

Energie

Míra pohybu hmoty, schopnost fyzikálních systémů vykonávat práci, spolu s hmotností neodlučitelná vlastnost hmoty. Je nezničitelná a nestvořitelná, má nekonečné množství forem, které lze vzájemně přeměňovat. Za určitých situací se část energie může přeměňovat v hmotnost a naopak, což bývá chybně interpretováno jako přeměna hmoty v energii či naopak. Svou energii mají i biologické systémy, čímž se věd zabývá, ale zákonitě i sociální systémy, což pozornosti společenských věd dosud uniká. Energie sociálních systémů je energií sociálně organizovaných jedinců, která se vzájemně spojuje či ruší, a jejím výsledkem je společenský pohyb. Fyzikálně však jde pouze o transformovnou energii, kterou jedinec přijímá potravou.

Enkláva

Území bez přístupu k moři, které je zcela obklopeno územím jiného státu, tedy přístupné jen z jeho území. Obdobě se tento pojem užívá pro jazykové enklávy či v občanském právu pro pozemky. Chybně se někdy používá ve smyslu výběžku. Není vždy opakem exklávy.

Entita

Existence věci, jsoucno objektu či subjektu; celek, konkrétní projev jednoty. Musí být rozlišitelná od ostatních entit a existuje relativně nezávisle na nich. Vše je vždy součástí více entit, horizontálně i vertikálně.

Entuziasmus

Nadšení, zanícení člověka pro určitý cíl, bez něhož nelze dosáhnout ničeho významného. Přehnaný entuziasmus je základem fanatismu.

Environmentalismus

Různorodé idejehnutí zabývající se vztahy člověka a přírody, kritizující jeho antropocentrismus, devastaci životního prostředíliberalismuskonzervatismus, které to svou nadměrnou ochranou soukromého vlastnictvíživelného trhu umožňují. Ze své podstaty je levicový, a proto je pravicí odmítán. Ta si pak sama přisvojuje jeho dílčí prvky a v umírněné podobě je jako ochranu životního prostředí aplikuje do svých programů; daleko méně do své praktické činnosti.

Epifenomenalismus

Filozofický názor, že vědomí je druhotným, vedlejším produktem nervové činnosti činnosti. Ve své podstatě je správný, ale jsou z něho často vyvozovány nesprávné závěry. Příroda totiž opravdu nevytvořila své orgány kvůli vědomí; to vytvořil až člověk svou prací ve společnosti na základě možností vzniklých přírodními procesy.

Epigon

Původně pokračovatel v díle předků. Ve vědě, umění či politice člověk netvůrčím způsobem přejímající odkaz minulosti, žijící z něj a nepřinášející nic nového.

Epigram

Velmi krátká satirická báseň úsečně upozorňující na určitý společenský problém.

Epika

Druh literatury jejímž základem je děj, příběh a jeho časové a příčinné souvislosti. Bývá považována za protiklad lyriky.

Episkopát

Biskupství či sbor biskupů

Epistemologie

Teorie poznání, gnoseologie, noetika.

Epištola

Původně dopis apoštolů, přeneseně písemné sdělení obracející se prostřednictvím adresáta k širší společnosti, obsahující poučení.

Epitaf

Náhrobek nebo náhrobní nápis. Přeneseně krátký text vztahující se k zesnulému.

Epigram

Krátká satirická, tedy společensky kritická báseň.

Epopej

Epos, umělecký popis nebo zobrazení rozsáhlého děje, přesahujícího život více generací.

Eremita

Poustevník

Ergonomie

Interdisciplinární vědní oblast zabývající se vztahem jedince a technických systémů, zejména v pracovním procesu; věda o fyzikálních a psychických zákonitostech lidské práce.

Esej

Umělecký žánr, nepříliš rozsáhlá úvaha posuzující téma v širších souvislostech, veřejné přemýšlení bez jednoznačného uzavření problému. V různém prostředí se však tento pojem užívá i odlišně.

Esence

Substance, podstata.

Esencialismus

Filozofické schematické myšlení absolutizující podstatu, redukující entitu na ni, přehlížející mnohostrannost jevu.

Esoterismus

Skrývané idealistické filozoficko-náboženské a mysticko-okultistické doktríny, jejichž obsah je šířen pouze zasvěceným vnitřní, tajnou cestou, jako např. súfismus, kabala, hermetismus, některé denominace svobodného zednářství, starověká gnóze aj. V modernější podobě se jim částečně blíží i scientologie.

Eschatologie

Náboženská učení o posledních věcech člověka, lidstva i světa, vycházející ze starověkých představ o konci světa, posledním soudu, posmrtném odměnění dobra a potrestání zla.

Eskadra

Skupina válečných lodí stejného druhu pod společným velením; někde i v letectvu skupina letek stejného druhu.

Esperanto

Nejrozšířenější umělý jazyk, který má v duchu filozofie homaranismu sloužit dorozumění mezi národy. Tato idea mylně předpokládá, že lidstvo je rozděleno jazykem, nikoli ekonomickou nadvládou jedněch nad druhými. Rozšíření esperanta brání skutečnost, že lidé se naučí vždy ty jazyky, k nimž je donutí sám život, a které potřebují; ty ostatní, i když se je naučí, zapomínají a opouštějí. Jazyk člověku nelze vnutit, když jej nepotřebuje. Proto je esperanto jen zájmovou činností několik statisíců lidí; jeho rozšíření naráží i na subjektivní zájmy velmocí, které preferují jako světový vždy svůj jazyk.

Esteticismus

Idealistický přístup k umění, odmítání jeho společenského charakteru. Pojetí „umění pro umění“, zdůrazňování samoúčelnosti tvorby, která nemá ničemu sloužit a podřizuje se pouze kráse a jejím zákonům. Bývá důsledkem neschopnosti zaujmout, samolibosti a povýšenosti zneuznaného tvůrce.

Estetika

Dva a půl tisíce let stará věda o podstatě a formách tvorby podle zákonů krásy, teorie krásna. Její předmět vznikal současně s člověkem - byl to pocit libosti či nelibosti, vyplývající z měnícího se vztahu člověka k přírodní realitě. Formovala se na půdě filozofie, nyní již bývá chápána jako samostatná disciplina.

Etatismus

V politické teorii zdůrazňování vedoucí úlohy státu, opak liberalismuanarchismu. Na jedné straně vychází z faktu, že roste podíl činností a potřeb moderní společnosti, které nelze ponechat na soukromé iniciativě či vůli jednotlivců, na regulace trhem i konkurencí, a které je nutné řídit z hlediska celospolečenských zájmů, na druhé straně tento fakt často přeceňuje a reguluje i to, co regulováno být nemusí. Nerespektuje fakt, že stát je nástrojem vládnoucí třídy, a proto jde především o regulaci z hlediska zájmů vládnoucí třídy, který není totožný se zájmem většiny.

Etika

Mravouka, nauka o morálce, teorie morálky, idealizovaná morálka. Jedna z nejstarších teoretických disciplin, vzniká u Sokrata jako součást filozofie, nyní samostatná věda. Hledá základní zdroje mravních idejí, zpravidla je odvozuje od nějakého nehistorického počátku vzniklého spekulací. Marxistická etika hledá tyto zdroje v rozvíjející se společenské praxi lidí a zkušenostech z ní. Etika bývá v rozporu s morálkou, často i s právem; např. podle práva jsou si lidé rovni, etika někdy dává přednost ženám. Etika je vědomím přetvořený odraz morálky pokoušející se přetvořit morálku. Vznikla z etikety, která se pokoušela spolu s mocí přetvářet prvotně pospolnou rovnostářskou morálku v nerovnou morálku třídní společnosti.

Etiketa

Malá či formální etika, praktická pravidla slušného chování, zdvořilosti, vzniklá konvencí v určitém prostředí, proměnlivá s tímto prostředím, ale vždy respektující společenské postavení lidí. Původně se formovala na panovnických dvorech již ve starém Egyptě a Japonsku, s obměnami byla přebírána i v Evropě, o čemž svědčí i český termín "zdvořilost". Byla to pravidla třídně rozdělené společnosti, a toto rozdělení zvýrazňovala a upevňovala. S rozvojem měst, v nichž se už všichni osobně neznali, vznikla i potřeba regulovat vzájemné chování podle honosnosti domu či oděvu, podle zastávaného úřadu. Etiketa se od počátku odlišovala od morálky i tím, že lidem předepisovala to, co neodráželo jejich vlastní život, nutila je respektovat a přejímat způsoby "těch lepších"; na jedné straně je omezovala a na druhé straně je alespoň formálně nutila být "lepšími", či to alespoň předstírat a chovat v každém prostředí příslušným způsobem. Etiketa je formální zdvořilostí, třeba i hulvátů. Někdy bývá vysvětlována z francouzského slova etiketa značícího štítek, umístěný na stole u francouzského dvora a vyznačující zasedací pořádek. Sociální rozvrstvení společnosti, podle kterého se ten štítek umísťoval, je však daleko starší a slovo mrav, ethos, bylo už ve staré řečtině a ethicos v latině. Teprve z praktické etikety vznikala teoretická etika.

Etiketizace

Známkování, nálepkování, veřejné zařazování subjektů do kladných či záporných skupin; běžná propagandistickážurnalistická praxe záměrně ovlivňující image jednotlivce, skupiny či instituce. Bývá bez ohledu na správnost přejímáno a šířeno dále, stává se samozřejmým a pozitivně či negativně ovlivňuje veřejné mínění, stává se nástrojem konkurenčního či politického boje, vede až ke stigmatizaci a může přecházet i do historie.

Etiologie

Soustavné hledání a výklad příčin.

Etnocentrismus

Absolutizace kultury vlastního etnika, její prosazování jako určující pro etnika ostatní; poměřování jiných etnik hodnotami etnika vlastního. Bývá součásti expanzivního nacionalismu. Sjednocuje vlastní etnikum proti jiným. Chápání kulturních, společenských a životních jevů cizích kultur v pojmech vlastní společnosti. Jednou z nejrozšířenějších forem je europocentrismus, ale také afrocentrismus, který je reakcí na něj.

Etnografie

Národopis, etnologie, dnes spíše kulturní a sociální antropologie. Společenská věda zkoumající společnost, její organizaci, kulturutradice v historicky vzniklé územní odlišnosti. Většinou se zabývá vnějšími znaky a zakrývá vnitřní rozpory dané společnosti.

Etnometodologie

Sociologický směr zkoumající každodenní sociální interakci skupin pomocí pojmů, které si tyto skupiny samy vytvářejí. Snaží se danou skupinu zkoumat zevnitř, jejím vlastním subjektivním pohledem, tedy více či méně izolovaně. Takový postup však vede jen k dílčím poznatkům, ke zkoumání jevu, neodhaluje jeho podstatu a vytrhává jej ze širší společenské souvislosti.

Etnikum

Obecný pojem pro blíže nespecifikovanou skupinu lidí, kterou její příslušníci či sousedé chápou jako kulturně nebo biologicky odlišnou, samostatnou jednotku. Zahrnuje v sobě pojmy rod, kmen, kmenový svaz, národnostnárod. Někdy bývá nesprávně s některým z těchto pojmů ztotožňován, zejména s pojmem kmen, který je ještě v konkrétní podobě možné pozorovat.

Etologie

Součást zoologie zabývající se vrozeným či naučeným chováním živočichů. Jakékoliv pokusy absolutizovat poznatky této vědy při studiu společnosti redukují člověka na biologickou jednotku a popírají jeho sociální podstatu. Člověk se chová jako zvíře jen tehdy, když z něj společnost zvíře udělá.

Etymologie

Součást lingvistiky zkoumající původ a vývoj slov. Její součástí je onomastika, zabývající se vlastními jmény.

Eudaimonismus

V etice pocit duševního blaha a individualistický životní program jeho dosahování.

Eufemismus

Opak nadávky, nahrazení drsného, leč výstižného pojmu opisem, zjemněním, které však již skutečnou podstatu skrývá. Ve propagandě např. sociální smír nahrazuje třídní boj, místo pojmu třídy s užívají vrstvy, místo majetková nerovnost zásluhovost, místo agrese humanitární pomoc, zrádce je nazýván přeběhlíkem, opuštění volebního programu koaliční smlouvou apod. Prodejní žurnalisté jsou placeni stejně dobře za eufemismynadávky, pokud se v jejich užívání nepletou.

Eugenika

Vědou zdůvodňovaná snaha zlepšit genetický fond lidstva, objevující se už u Platóna. Vychází z některých poznatků genetiky, které absolutizuje, přičemž bere v úvahu pouze dosud poznané zákonitosti genetiky a nikoliv nahodilosti, které je doprovázejí. Byla zneužita k násilným sterilizacím „nevhodných“ jedinců v Německu, USA i jinde. Dnes se omezuje ve vyspělých zemích pouze na problémy těhotenství a omezení přenášení dědičných chorob, jinak je spíše odmítána. To ale na druhé straně vede k podcenění problémů, které při praktické likvidací přírodního výběru u člověka ve vyspělých zemích způsobují zhoršování genetického fondu. Propagátoři eugeniky se snaží nahradit přírodní výběr výběrem umělým, avšak jakékoliv šlechtění člověka by se ve světě peněz nutně muselo zvrhnout ve vypěstování a následnou degeneraci nové šlechty.

Eucharistie

křesťanství ideje a obřady přijímání „těla a krve Kristova“ v podobě chleba a vína, které jsou pozůstatkem podobných totemistických obřadů a oficiálně byly přijaty až ve 13. století. V pravoslavíprotestantismu se přijímá obojí, v katolicismu dlouhá staletí přijímali víno pouze kněží, což bylo výrazem jejich nadřazenosti a předmětem sporů; např. husité jako symbol přijímání „pod obojí“ zvolili kalich.

Euro

€, měnový kód EUR, společné platidlo části zemí spojených v Evropské unii, racionální idea iracionálně realizovaná. Nahradilo  tzv. "eurodolary", do té doby převládající  zúčtovací jednotku mezinárodního obchodního styku v Evropě, které však nebyly masovým reálným platidlem. Euro snížilo částečně závislost Evropských zemí na USA, usnadnilo obchodní i běžný platební styk, avšak jeho idealisticky rychlé zavedení nerespektovalo výraznou rozdílnost ekonomické úrovně jednotlivých zemí a nebylo doprovázeno nutným společným  plánováním a jednotnou fiskální politikou. Neopírá se jako dolar o jednotnou, stabilní globální ekonomickou sílu, ale převážně o ekonomiku Německa, proto se mu někdy přezdívá "Deuro". Nestabilita části zemí, které jej užívají, jeho existenci v dosavadním rozsahu ohrožuje.

Eurokomunismus

Ideje a hnutí komunismu, oddělující se v druhé polovině 20. století v části západní Evropy od mezinárodního hnutí jako reakce na násilné potlačení odporu v některých socialistických zemích. Oprávněně kritizoval některé prvky praxe reálného socialismu. Jeho podstatou je vykleštěný marxismus bez revoluce, snaha o zařazení tzv. Nové levice do etablovaných komunistických stran, o získání umírněných voličů a účast ve vládách. Po rozpadu světové socialistické soustavy, o jejíž autoritu se opíral a proti níž vystupoval, ztratil smysl i částečnou podporu.

Eurocentrismus

Europocentrismus, jedna z forem etnocentrismu; domýšlivý způsob hodnocení ostatního světa, který se u Evropanů rozšířil v době imperiální kolonizace. Evropské a později euroatlantické zkušenosti, kulturu a hodnoty považuje za univerzální, platné i pro ostatní svět a má tendence vnucovat mu je. V současnosti je např. základem hodnocení globálních sociálních konfliktů jako "střetu civilizací".

Euroskeptik

Politik zdůrazňující zápory evropské integrace, její administrativní charakter a negativní tendence k rychlému potírání národních rozdílů, na druhé straně často přehlížející objektivní nutnost integračních procesů vyplývající z rozvoje výrobních silvýrobních vztahů.

Evangelíci

Protestanté, jeden z hlavních směrů křesťanství vzniklých v západní Evropě v období reformace v období pozdního středověku a raného novověku. Za hlavní autoritu považuje Bibli, nikoli papeže a duchovenstvo.

Evangelium

Dobrá zpráva, pojednání o životě, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Některá z nich, vzniklá v rozdílné době u různých autorů pro odlišné publikum, byla převzata do Bible.

Evidence

Viditelnost, zřetelnost; jedna ze základních snah člověka chtějícího mít přehled o životních podmínkách obklopujících jej a současně předpoklad jakékoliv racionální činnosti. V.I.Lenin to charakterizoval slovy: "Socialismus - toť evidence".

Evoluce

Dlouhodobý samovolný vývoj. Chybně se předpokládá, že v něm nedochází ke kvalitativním skokům. To byl i Darwinům omyl; nepochopil, že vysvětlením vzniku druhů objevil v přírodě právě ony kvalitativní skoky.

Evolucionismus

Opak katastrofismu, metafyzické, mechanické učení o vývoji, absolutizující kvantitativní změny, pozvolnost a kontinuitu vývoje. Popírá náhlé kvalitativní změny skokem a diskontinuitu. Ztotožňuje pojmy evoluce a vývoj. Mechanicky přenáší toto pojetí i do společnosti a biologizuje společenské jevy, vyúsťuje v teorii konvergence. Hlavním představitelem byl Herbert Spencer.

Evoluční psychologie

Jeden z řady teoretických přístupů v nejednotné psychologii; snaží se vysvětlit psychické procesy jako evolučně biologickou adaptaci na prostředí. Odstraňuje tak zčásti některé vady sociobiologie, přesto stejně jako ona vytváří směsici materialismuidealismu, a nechápe člověka plně v jeho sociálních vztazích.

Evoluční teorie

Souhrnné označení pro Darwinovu teorii vzniku druhů, její vědeckého rozpracování, ale i nevědecké dezinterpretace mj. i absolutizující Darwinovy omyly, např. že „příroda nezná skoku“ a rozšiřující platnost jeho poznatků i mimo živou přírodu, tedy i na společnost. Do tohoto pojmu jsou zahrnovány i různé dosud neprokázané hypotézy o vzniku života, kterým se ale Darwin nezabýval.

Evoluční výhoda

Náhodně vzniklá změna organismu, která, projevila-li se jako výhoda proti normálnímu stavu, měla lepší šanci na přežití a rozmnožení. Příbuzenským křížením se upevňovala, promiskuitou rozšiřovala. Všechny současné druhy jsou sbírkou nahromaděných evolučních výhod. Z toho vyplývá udivující účelnost v přírodě budící dojem, že vše živé v sobě obsahuje z vnějšku jakýmsi stvořitelem vložený záměr. Z oho pak idealisticky vychází např. teleologie, kreacionismus či křesťanství.

Evropská unie

Momentální, neustále se vyvíjející výsledek objektivních a nutných integračních tendencí v Evropě, zdeformovaný historickými velmocenskými zájmy Německa, Francie a Velké Británie i nově vznikajícími zájmy byrokracie, která tuto politiku organizuje a při tom politikaří. Jde o vnitřně rozporný ekonomický, politický a vojenský konglomerát států stojící v opozici proti USA a SSSR, nově Rusku i Číně, s nimiž však mají jednotlivé členské státy rozdílné, často životně důležité vztahy. Je jednou z forem, jimiž se kapitalismus snaží přizpůsobit se Marxem objeveným tendencím rozšiřování se výrobních sil i vztahů a zespolečenšťování výrobních prostředků.

Exaktní vědy

Část věd zabývající se přesně definovanými, uzavřenými a vypočitatelně se chovajícími systémy, umožňujícími přesná měření, výpočty a předpovědi výsledků. Pozitivismus a namyšlená část přírodovědců považují za skutečnou vědu pouze tuto skupinu věd, zatímco ostatní discipliny jako vědu odmítají. Humanitní, společenské a část přírodních věd však zkoumají systémy stochastické, příliš složité a nevypočitatelně se chovající; přesto jsou vědami, pokud zkoumají skutečnost, hledají její zákonitosti a nenahrazují je vlastními výmysly. Musí si však více než exaktní vědy uvědomovat omezenost svého poznání; nemohou své dílčí poznatky absolutizovat, stejně tak jako vědy exaktní. Vědy zkoumající příliš složitá prostředí, tedy hlavně vědy společenské, musí počítat s tím, že jimi objevené zákony se ve stochastickém prostředí mohou projevovat jen nepřímo, jako zákonitosti, tj. jako tendence. Pak mohou zůstat vědami.

Excelence

Oslovení nejvyšších představitelů států a jejich vyslanců v mezinárodním styku.

Exsempce

Vynětí z územní pravomoci

Exil

Vyhnání, vypovězení vlastního občana státem ze svého území. Současná politika a propaganda zahrnuje do tohoto pojmu i dobrovolnou emigraci, útěk před odpovědností, trestem a pod., čímž tento termín devalvuje.

Existence

Entita, jsoucno, bytí, tj. současný stav vývoje, vytvořivšího určitý dočasný celek, stmelený vnitřními rozpory, odolávající vnějším vlivům a bojující o zachování tohoto stavu, přičemž dochází jen ke kvantitativním změnám nerušícím podstatu tohoto celku. Existující má svou podstatu i jev, obsah i formu, souvislosti s ostatním existujícím, má svou vnitřní strukturu, kvalitukvantitativní stránky, je součástí vyšších celků a neustále se mění. Většina idealistických koncepcí vysvětluje existenci jinak.

Existencialismus

Filozofie "pobytu" člověka na světě.Subjektivně idealistické, individualistické, pesimistické a iracionalistické filozofické směry odmítající poznání a společenskou determinovanost jedince; nihilistický pohled na svět člověka uzavřeného do sebe a do prožívání své existence. Jsou plodem duchovní krize kapitalismu v důsledku 1. světové války a fašismu i odrazem postavení inteligence ve společnosti. Hlavními představiteli jsou Sartre, Heidegger, Jaspers. Předchůdcem byl Kierkegaard.

Exkláva

Oddělené území státu obklopené územím státu jiného; nemusí být vždy opakem enklávy.

Ex libris

Umělecky zpracovaná značka majitele knihy, razítko či nálepka na vnitřní straně desek.

Exodus

Odchod, biblický popis odchodu Izraelitů z egyptského otroctví, nebo také závěrečný chorál řecké tragedie. Přeneseně hromadný odchod či emigrace.

Exorcismus

Vymýtání ďábla, v katolické církvi zaklínání za účelem zapuzení démonů a zlých duchů; dodnes jej provádí kněz při "prokázané posedlosti duchem" s povolením diecéze.

Explicitní

Výslovný, vyslovený, přímo či otevřeně vyjádřený, vycházející z litery textu, zmíněný prvek, požadavek, podmínka, výsledek apod. Opakem je implicitní.

Export

Mezinárodní ekonomický vztah, opak importu; vývoz zboží mimo území státu. Je projevem jedné ze základních ekonomických tendenci, kterou je rozšiřování výrobních silvýrobních vztahů, která lidstvo provází od jeho vzniku. Při rovnoprávných ekonomických vztazích je základem bohatství země. Při nerovnoprávných vztazích je nahrazován vývozem kapitálu, který zdánlivě přináší hodnoty do určité země, ve skutečnosti je však formou zisku odčerpává. Rozdíl mezi exportem a importem je obchodní bilancí; přebytek exportu v ní charakterizuje ekonomickou výkonnost země.

Expresionismus

Umělecký směr vzniklý jako reakce na impresionismus, oproti jeho pasivnímu vztahu ke skutečnosti se naopak snažil vnutit svou vizi realitě. Tím se často vzdaloval realistickému pohledu na svět a upadal do výrazové křečovitosti. Odráží krizi společnosti i depresi z nebezpečí války a později z jejích důsledků, vyjadřuje pocit vnitřního napětí izolovaného subjektu, je individuálně anarchistickou reakcí na společnost a odporem proti předchozím uměleckým směrům; často vyústil v pesimismus.

Extáze

Vytržení mysli z reality za účelem psychického blaha. Je součástí mnoha rituálů, zejména náboženských. Dosahuje se hudbou, tance, případně za pomoci drog.

Exteritorialita

V mezinárodním právu vynětí osob, věcí a pozemků cizího státu ze soudní a výkonné pravomoci místních orgánů, nikoliv z působnost právního řádu vůbec. Poskytuje se na základě mezinárodních smluv představitelům států a některých mezistátních organizací i jejich doprovodu, vyššímu diplomatickému personálu, pozvaným vojenským jednotkám, budovám, památníkům apod. Někdy bývá nesprávně zaměňována s imunitou.

Externismus

Fiktivní filozofie fiktivní postavy Járy Cimrmana.

Externista

Vnější pracovník, není stálým zaměstnancem instituce, pracuje v ní dlouhodoběji za úplatu mimo hlavní pracovní poměr.

Extradice

Vydávání osob k trestnímu stíhání v jiných státech, v případě vlastních občanů vždy problematické. Např. Česká republika se zavázala vydávat své občany, na které byl vydán evropský zatykač, přestože je to v rozporu s Ústavou. Některé státy, zejména velmoci, nevydávají své občany vůbec.

Extremismus

Nevědecké označení čehokoliv radikálního, s čím nesouhlasím. Užití tohoto pojmu je výsledkem neochoty pochopit, definovat a veřejně pojmenovat určitý společenský jev, jeho příčiny a důsledky; je pouze jeho hanlivým odmítnutím. V praxi často ospravedlňuje pomlouvání a potírání jakéhokoliv hnutí či idejí podle momentální potřeby.

Extrovert

V psychologii typ člověka otevřeného k okolní společnosti, v tomto smyslu opak introverta. Toto dělení ale nebere v úvahu jaký je člověk a jaká je ona společnost, jaká je jejich vzájemná závislost, a proto je zjednodušené. Stejný člověk se v různých společnostech může, ale nemusí chovat rozdílně. Tomuto typu bývá přisuzována spontánnost, povrchnost, nižší vnímavost a pod., což je ale velmi individuální. Každé členění lidí může být přesné jen tehdy, jestliže si uvědomuje, že dělí nekonečné množství stránek neopakovatelné osobnosti pouze podle jediného kriteria, které může být absolutizováno pouze pro potřebu onoho členění.

Fabianismus

Maloburžoasníintelektuálské socialistické učení usilující o zespolečenštění hospodářství nikoli revolucí, ale postupnými reformami, vyčkávací taktikou; tzv. fabiánský socialismus. Je to pokračování idejí utopického socialismu a komunismu, k němuž se dnes hlásí především anglická Labour Party. V praxi jde o hlásání socialismu při faktické podpoře kapitalismu, což je charakteristické pro celé sociálně demokratické hnutí.

Fabilismus

Absolutizace omylnosti a nedostatečnosti poznání; skepticismus skrývaný za snahu vyvracet omyly.

Faktor

V počátcích kapitalismu zprostředkovatel domácí práce, zajišťující suroviny a odbyt.

Fakulta

Samostatná oborově vymezená organizační složka vysoké školy v jejímž čele stojí děkan, se samosprávou tvořenou akademickým senátem a vědeckou radou. Neuniverzitní vysoké školy se na fakulty nedělí. V mnoha zemích se tento pojem užívá odlišně.

Falanga

Ve starověku a středověku sevřená bojová formace pěchoty, vyzbrojené štíty a dlouhými kopími. Jedinou obranou proti ní bylo masové nasazení lučištníků. Přeneseně se tento pojem užívá pro skupiny semknutých politických bojovníků.

Faleristika

Pomocná historická věda zabývající se řády a vyznamenáními.

Falzifikace

V běžném vědomí padělání, ve filozofii pojem nepříliš šťastně zavedený K. Popperem znamenající vyvracení jako opak verifikace. Podle něho je vědecká pouze taková teorie, která je falzifikovatelná a úkolem vědy je teorie vyvracet, nikoliv dokazovat. To však je v rozporu každodenní praxí vědy. Racionálním názorem však zůstává, že vědou nemůže být teorie vystavěná jen na neověřitelných a tudíž i nevyvratitelných předpokladech.

Fáma

Nepotvrzená, i když třeba zčásti pravdivá, zpočátku úmyslně a později spontánně se šířící informace, sloužící k diskreditaci určité osoby, ideje či akce. Je nástrojem politickéhokonkurenčního boje, na který se specializuje bulvár.

Familiant

Od druhé poloviny 18. století, kdy se při raabizaci dělily vrchnostenské statky, drobný dědičný nájemce dílu panské půdy, odpovídajícího zhruba potřebám jedné rodiny - familie. Byl osvobozen od roboty a odváděl peněžní, příp. i naturální daň. Toto opatření přišlo po třicetileté válce, kdy poklesl počet obyvatel a velká část vrchnostenské půdy ležela ladem. Tímto způsobem vznikalo i mnoho nových vesnic.

Fanatismus

Přemrštěné myšlení a jednání aktivního dogmatika. Je přímo úměrný sociálnímu tlaku nutícímu člověka jednat a nepřímo úměrný znalostem, které o svém jednání má. Fanatik nahrazuje rozum vírou a vášní, nepotřebuje znalosti, stačí mu hesla. Je zneužitelný každým, kdo jej ovládá. Fanatismus je sociálně podmíněným jevem a bez ohledu na své cíle je společnosti vždy nebezpečným.

Fangličkářství

Formálně a okázale předstírané, plané vlastenectví nevycházející z vnitřního trvalého a hlubokého přesvědčení člověka, ale z jeho momentálního zájmu také navenek zdůraznit svou příslušnost k širšímu společenství.

Fantazie

Obrazotvornost, schopnost člověka spojovat ve svém vědomí reálné poznatky nereálným způsobem a vytvářet tak obrazy něčeho, co ve skutečném světě neexistuje. Spojí-li se reálné poznatky možným, i když ještě neexistujícím způsobem, stává se fantazie i nástrojem velkých objevů. Fantazie na rozdíl od abstrakce pracuje nejen s podstatnými, ale i s jevovými stránkami, je tedy širší a bohatší. Není jen matkou náboženství, ale i umění.

Fara

Obydlí a úřadovna faráře, správce farnosti, centrum duchovní a ve středověku i státní správy, zpravidla blízko kostela; místo kde byly do r. 1950 vedeny matriky. Jsou zakládány a rušeny úměrně vlivu církve a počtu obyvatel; obce byly různě „přefařovány“. Josefínskými reformami byly rozšířeny a posílena jejich funkce orgánů státní správy. Spolu s rychtou byly fary centrem obcí, dnes jsou mnohé neobsazené pro nedostatek kněží i věřících. Farnost je územní obvod působnosti fary, její součástí jsou i filiální kostely a lokálie.

Farář

Kněz, který je řádným, trvalým správcem farnosti, nikoliv jejím dočasným administrátorem. V katolické církvi je jmenován biskupem, v evangelických a starokatolické církví je volen většinou hlasů příslušníků farnosti. V evangelických církvích nemusí být knězem. V Československé církvi husitské může tuto funkci vykonávat žena.

Faraon

V egyptské říši nejprve královský palác, později titul panovníka.

Farma

Samostatná specializovaná jednotka zemědělské prvovýroby v kapitalistických výrobních vztazích; forma hospodaření v českých zemích nepříliš rozšířená, a pojem proto původně neužívaný. Dnes jej užívají především ti, kterým se odpovídající české pojmy stateksedlák zdají málo vznešené.

Fašismus

Souhrnné označení pro krajně pravicová hnutí ochotná nastolit otevřenou diktaturu a potlačit levicové síly v případě, že by ovládly politický systém a ohrožovaly zájmy vládnoucí buržoazie. V takovém případě dostává fašismus její plnou podporu a vykonává špinavou práci: Nacionalismem, radikalismem a populismem získává nespokojenou maloburžoazii i radikální masy, ovládne silou státní aparát a bez milosti potlačí revoluční a s nimi i všechny demokratické síly. Poté co splní svou úlohu, bývá stejnými vládnoucími silami odstraněn a nahrazen běžnou formou liberální demokracie.

Fatalismus

V běžném vědomí víra v osud, teoreticky mechanický, metafyzický determinismus. Víra v nezměnitelnost budoucnosti člověkem, která může vycházet jak z idealistické představy, že to „vše někdo řídí“, tak z nedialektického materialismu uznávajícího jen neměnné působení zákonitostinutnosti. V praxi vždy vede k pasivitě člověka majícího dojem, že nic nelze změnit.

Fatva

V islámu právní dobrozdání vyslovené duchovními autoritami k určitému skutku či politice. U sunnitů jde o nezávazné doporučení, u šíitů o závazný příkaz.

Federace

Svazek států či organizací zachovávající jejich odlišnosti, samostatnost a právní subjektivitu, v němž centrální orgány řeší jen společné otázky stanovené dohodou. Má některá společně platná pravidla, např. Ústavu či Stanovy, a dohodnuty podmínky, za nichž lze ze svazku vystoupit. Ještě volnějším svazkem je konfederace, existující jen na základě společné smlouvy.

Fejeton

Podčárník, tvůrčí novinářský žánr, graficky oddělený od informací čarou, subjektivně zpracovávající určité společenské téma formou zlehčujícího komentáře, přinášejícího neotřelý pohled na problém.

Fejk

Z anglického fake, falzifikát, podvod, falešný; novodobými vzdělanci užívaný pojem pro průmyslový padělek. Maloměšťák se tak kdysi honosil jakousi znalostí němčiny, latiny, ruštiny a nyní předvádí svou zpravidla chatrnou angličtinu.

Feláh

Arabský rolník, usedlý zemědělec, převážně v Egyptě.

Feminismus

Emancipační hnutíideje směřující k zrovnoprávnění žen ve společnosti, které jsou logickou reakcí na pozůstatky patriarchálního uspořádání v současné morálce i společenské praxi. Absolutizován vede ke směšným snahám odstranit některé přirozené rozdíly mezi mužem a ženou i jejich důsledky.

Fenomén

Ve filozofii jev tak, jak se jeví ve smyslové zkušenosti, tj. bez jakékoli podstaty. V běžné řeči výjimečný člověk či úkaz.

Fenomenologie

Zkoumání jevů, nikoliv hledání podstaty. Filozofické přístupy při posuzování společnosti nezabývající se podstatou, ale tím, jak se nám věci jeví; za vědu se vydávající metoda přesného popisného poznání ulpívajícího na povrchu jevů.

Fetišismus

Zbožšťování věcí, připisování neexistujícího významu předmětům jako sídlům duchů. Formoval se nejprve jako přírodní náboženství, např. totemismus, všechna soudobá náboženství jej převzala jako uctívání symbolů. Projevuje se i jako sexuální úchylka. V marxistické politické ekonomii je to zvěcnění výrobních vztahů formou uctívání zboží, peněz, ale i luxusních předmětů nebo jejich značek, které zdánlivě propůjčují člověku zvláštní postavení ve společnosti.

Feudalismus

Vývojová fáze lidské společnosti, společensko-ekonomická formace v níž základním výrobním prostředkem byla půda a určujícím společenským vztahem její vlastnictví. Vznikl rozpadem předchozích formací, tedy prvotní pospolitosti či otrokářství a byl pokrokovější a nahradil je. Ústřední postavou byl feudál, dědičný vlastník i pronajímatel půdy. Hlavní výrobní silou byl nevolník, k této půdě násilím vázaný, osobně závislý na jejím vlastníkovi a nucený odvádět mu formou své práce i daní podstatnou část nadproduktu, který vytvářel. Období feudalismu je v Evropě přibližně totožné s pojmem “středověk“, který spíš vyjadřuje čas než podstatu.

Fideismus

Náboženské stanovisko uznávající absenci důkazů o boží existenci a z toho vyvozující, že náboženské poznání přesahuje schopnosti rozumu. Bůh má být proto poznáván vírou, nikoliv rozumem.

Fedrovní list

Pracovní povolení vydávané městy a vrchnostenskými kancelářemi, opravňující držitele k cestování a přijetí práce mimo své rodiště. Bez něho mohl být člověk zatčen či zadržen vrchností a stával se jejím nevolníkem. Obdobnou funkci plnil i výhostní list.

Filantropie

Snahy o lidumilnost, dobročinnost, objevující se už ve starém Řecku. Snahy o zmírňování bídy a utrpení některých lidí, nevedoucí však k odstraňování příčin těchto jevů, ale jen k částečnému otupení dopadů. V praxi se projevují jako charita. Opakem je misantropie.

Filiální kostel

Pobočný kostel bez vlastního kněze tvořící součást určité farnosti. Josefínskými reformami, které zahustily duchovní správu země, byly tyto kostely většinou změněny na lokálie.

Filologie

Společenská věda zkoumající konkrétní jazyky a literaturu v jejich historických souvislostech. Rozděluje se na klasickou, zabývající se antikou, a moderní, zkoumající svůj předmět v soudobých evropských podmínkách. Její podobory zkoumají příbuzné skupiny jazyků. Předmět jejího zkoumání se prolíná s mnoha dalšími obory, např. s lingvistikou.

Filografie

Sběratelství autogramů.

Filozof

Nesprávně každý, kdo se filozofií či jejími dějinami nějak zabývá, píše o ní, studuje či vyučuje ji. Ve skutečnosti však jenom ten, kdo třeba málo, ale trvale obohatil filozofii o nové poznání. Stejně tak jako umělcem či vědcem není každý, kdo se tím zabývá, ale jen ten, kdo přináší něco nového, něco ze sebe. Bývá-li filozof oslavován ještě za svého života, neznamená to ještě, že je dobrým filozofem; vždy to znamená především že někomu dobře slouží.

Filozofie

Nejvyšší stupeň zobecnění skutečnosti, hledání nejobecnějších zákonitostí vývoje přírody, společnosti a myšlení, zkoumání světa jako celku. Vznikla s rozvojem poznání jako náhrada za mytologii, která již výklad rozvíjejícího se poznání nestačila. Ve svých předpokladech vždy překračuje hranici poznaného, je nejobecnější hypotézou světa, pro ostatní vědy je metodologií. Do té míry, do jaké je v souladu s poznatky ostatních věd, je sama vědou. Odráží materiální podmínky, poznání i zájmy velkých skupin lidí své doby, tříd. A protože jsou tato základní východiska v různém čase, na odlišných místech i v rozdílných skupinách nestejná, často protikladná, je stejně různorodá i filozofie. Je vždy potírána všemi, na jejichž zájmy naráží, a propagována těmi, jejichž zájmy obhajuje. Přežívá dobu, v níž vznikla, různě reaguje na nové vlivy, žije svým vlastním životem, není jednotná. Mnozí z filozofů k ní přistupují jako k literatuře, v níž je dovoleno myšlenky řadit libovolně, více s ohledem na formu než na obsah; mnozí z těch, kteří ji učí, ji chápou jen jako dějiny lidského myšlení. Proto nebývá ostatními vědami často oprávněně za vědu považována. V současnosti se užívají i termíny jako filozofie podniková, marketingová aj., čímž je tento pojem stále více devalvován.

Filozofie života

Základní široký světonázorový proud buržoasní filozofie z konce 19. a 20. století, jehož prvky obsahuje pragmatismus, existencialismusfenomenologie. Jde o idealistickou redukci filozofie na život, iracionalismusromantismus, relativismusgnoseologický pesimismus, absolutizace intuice i vnitřní zkušenosti apod., to vše smícháno v různém poměru u různých směrů. V podstatě jde vždy o subjektivní idealismus, hledající východiska k životu v sobě samém, nerespektující, že uvnitř jednotlivce se skrývají rozdílné znalosti, zkušenosti, emocenálady, z nichž nelze objevit pravdu.

Finalismus

Teleologie

Finanční kapitál

Monopolní bankovní a průmyslový kapitál srostlý koncentrací obou v jeden celek. Jeho vlastníci si na přelomu 19. a 20. století podřídili ekonomiku a politiku kapitalistického světa, což se stalo základem vzniku imperialismu a určujícím rysem světa dodnes.

Flegmatik

Typ temperamentu formovaného slabými a nestálými emocemi. Ve společenských vztazích bývá spíše vyrovnaný, netečný, pasivní, nekonfliktní, zjednodušeně pozitivně nestabilní.

Floskule

Fráze, slovní klišé; bezobsažné, povrchní, nadužívané a tím otřelé slovní spojení. V politice je často využíváno těmi, kteří nemají co říci.

Fojt

Na Moravě rychtář, fojtík byl obecním sluhou.

Folklor

Projevy lidové kultury zanechané po předcích formou zvyků, obyčejů, obřadů, hudby, tanců, způsobů odívání, slovesných i výtvarných prvků  apod. Jsou vždy něčím odlišné na určitých územích tak, jak vznikaly v období feudální izolovanosti, ale i něčím podobné tak, jak se vzájemně mísily a ovlivňovaly před vznikem národa. Dohromady tvoří součást národních tradic, které jsou od 19. století objevovány, uchovávány a oživovány jako součást duchovního bohatství, z něhož národ vznikal. Přetrvaly především na venkově, který byl svým kolektivnějším životem vznikajícím z větší izolovanosti, nutnosti sounáležitosti a vzájemných příbuzenských vztahů pro jejich vznik příhodnější, a který, protože jej pomaleji ovlivňoval prudký rozvoj novověku, vytvářel lepší podmínky pro jejich udržení. Folklor je součástí kulturního bohatství lidstva, které je svým rozvojem tlačeno do kulturní unifikace. Elitáři i primitivy bývá znevažován.

Fond

Peněžní či jiné prostředky trvalejší hodnoty, odděleně uchovávané ve zvláštním režimu pro konkrétní účel. Nejsou součástí běžného hospodaření, nemohou být spotřebovávány a využívány k jinému než dlouhodobě stanovenému účelu, což podléhá zvláštní kontrole.

Forma a obsah

Polární kategorie dialektiky postihující mnohotvárnost světa. Obsah je souhrn vnitřních stránek a částí jevu, je širší než podstata, ve vztahu k formě je určující. Forma je způsob existence obsahu, jeho uspořádání, vyjádření souvislosti částí obsahu. Forma je obsahem determinována, je odrazem obsahu i podmínek jeho existence. Mezi nimi je dialektický vztah, vzájemně na sebe působí. Pouze abstraktní myšlení či bezmyšlenkovitý zvyk dokáže oddělit formu od obsahu, reálně existují vždy společně. Podcenění či absolutizace obojího vedou k chybám v poznánípraxi.

Formalismus

Přeceňování formy na úkor obsahu. Vyplývá z nepochopení cílů, podstaty věcí či jevů, v praktické činnosti vždy doprovází byrokracii, zakrývá pasivitu či hloupost, je samoúčelný a vede k odtržení od skutečného života. Je to myšlení a jednání líného úředníka.

Formální logika

Jedna ze součástí logiky, věda studující myšlenkové pochody z hlediska jejich struktury, formy a vzájemných vazeb, abstrahující od obsahu myšlenek a od proměnlivosti i protikladnosti jevů. Jejím vyšším vývojovým stupněm je matematická či symbolická logika.

Formy hmoty, pohybu a rozporu

Způsoby její existence, jako např. látka organická či neorganická, pole, záření, částice, antičástice, plazma, společnost atd. Existují i další známé, ale i dosud neznámé formy. Každé formě hmoty odpovídá i forma jejího pohybu, ale i formy rozporu, který tento pohyb hmoty vyvolává. Běžné pojetí však zná většinou jen látkovou formu hmoty.

Frankfurtská škola

Kruh neomarxistických německých filozofů a sociologů z 30. let 20. století, navazující zprvu idealisticky na marxismus, později se ostře stavící proti němu a sklouzávající na pozice existencialismu, negativní dialektikyfilozofie života, pseudorevoluční kritiku kapitalismu měnící se v jeho obhajobu.

Franšíza

Podnikání pod pronajatou cizí značkou; při tom se pronajímá i další know-how. V pojišťovnictví je termín chápán odlišně.

Františkáni

Katolický žebravý kanovnický řeholní "Řád menších bratří", který má i svou světskou větev. Jeho odnožemi jsou kapucíni minorité. Soustředí se na kazatelskou a misijní činnost. Symbolizuje jej hnědá kutna převázaná bílým provazem se třemi uzly.

Fraucimor

Služebnictvo a družina šlechtické paní ve středověku, případně její pokoj.

Frenologie

Pavěda, metoda zjišťování duševních vlastností a schopností člověka podle tvaru lebky. Vědou byla vyvrácena již před více než 100 lety.

Freudismus

Idealistické, biologicko-deterministické pokusy následovníků objevitele psychoanalýzy Sigmunda Freuda o vysvětlování dějin, morálky, umění, válek i dalších společenských jevů neuvědomělými, zejména sexuálními pudy člověka. V současnosti je reprezentován neofreudismem (Erich Fromm). Jde o přecenění biologické a psychologické stránky jednotlivce i jejího vlivu na společnost, v podstatě o diskreditaci Freudových objevů.

Front

Strategický svaz armád a samostatných divizí v době obou světových válek v Rusku a Sovětském svazu, jinde skupina armád se společným velením. Zahrnoval až okolo milionu vojáků v čele s maršálem či čtyř až pětihvězdičkovým generálem.

Frustrace

Psychický stav jednotlivců či skupin vyvolaný nemožností dosahovat cíle v důsledku neodstranitelných překážek či přetížení, uvedením do bezvýchodného stavu. Vyvolává buď neadekvátní, iracionální jednání nebo ztrátu aktivity. U jednotlivců vede i k psychosomatickým poruchám, u skupin k jejich neovladatelnosti. Nesprávně bývá zaměňována s deprivací.

Fundamentalismus

Urputné lpění na základních dogmatech, zejména náboženských, neberoucí ohled na vývoj světa a poznání od dob jejich vzniku. Přerůstá-li do politiky, vede k nesnášenlivosti a rozkládá samo náboženství i celou společnost.

Funkce

Obecně činnost, souhrn pohybů mezi částmi a pohybem celku ve vnějším prostředí. Funkce je především pohybem, řešícím rozpory s vnějším prostředím. Je vztahem mezi dvěma prvky téže struktury. Je to činnost směřující k uhájení, ospravedlnění existence celku. Mezi funkcí a strukturou je dialektický vztah. V užším pojetí činnost člověka vyplývající z jeho zařazení v organizaci, v ještě užším smyslu jen pojmenování tohoto postavení, ale vždy je tím míněna činnost, nikdy nečinnost.

Funkcionalismus

Filozofický směr odvozující smysl faktů z jejich funkce, ze vztahu k ostatním faktům. V hmotném umění odvozuje tvary a linie z jejich funkce; po 1. světové válce významný styl architektury zanechávající trvalé stopy i v současné architektonické tvorbě. V sociologii proud zabývající se funkcí jednotlivých sociálních prvků v celé struktuře sociálního systému. Obecně věcný, strohý, racionálně technický přístup k řešení problémů.

Funkční období

Časově vymezený úsek pro výkon různých funkcí omezující mj. i vznik provozní slepoty. Vyplývá ze zkušenosti, že se vedoucí pracovník dlouhodobě obklopuje stále stejnými lidmi, dopouští se stejných chyb a vyčerpává svou schopnost přinášet něco nového, neúměrně se soustřeďuje na upevnění své pozice, přeceňuje dosažené úspěchy a stává se nekritizovatelným, zpomaluje nástup mladších a schopnějších. To vše se po určitém čase stává nevyhnutelně brzdou rozvoje, který vyžaduje změnu. U funkcí, v nichž se zastupují zájmy vlastníků či jejich tříd, bývá proto stanovena i nepřekročitelná mez, aby nositel funkce nemohl přerůst skutečným vlastníkům přes hlavu. To platí i pro hlavy států. Na druhé straně příliš krátká doba ve funkci neumožňuje realizaci žádné koncepce, jen pouhou údržbu stavu. Nadměrné střídání osob pod vlivem nahodilých událostí a změn nálad je rovněž škodlivé. Obecně se proto uvažuje o optimální délce funkce asi 4 - 8 let s tím, aby byla 1 - 2x v průběhu období obhajována.

Futurismus

Umělecký směr z počátku 20. století, v různých zemích odlišně reagující na rychlou technickou modernizaci snahou radikálně popřít dosavadní chápání umění a způsobu života, navyklé kulturní či společenské stereotypy a konvence i tradiční akademismus, a prolomit společenskou stagnaci. Narozdíl od jiných směrů této doby byl více optimistický a méně individualistický.

Futurologie

Nesourodá směsice pokusů vědeckými prostředky předvídat možnosti a sociální i technické prvky budoucího vývoje, někdy též ztotožňovaná s prognostikou. Nezabývá se zpravidla protikladností společenských zájmůzákonitostmi jejich vývoje, zkoumá spíše jevy než podstatu, přičemž jejich mnohostrannost a vzájemnou souvislost není schopna plně postihovat. Její předpoklady jsou značně nejisté, ale při jejich různorodosti občas některý může vyjít.

Fyziokratismus

Soubor ekonomických teorií z poloviny 18. století odrážející plně zájmy nastupující buržoazie. Narozdíl od předchozího merkantilismu klad důraz na produktivní lidskou práci, ovšem pouze v zemědělství. Vytvořil předpoklady pro vznik klasické buržoazní politické ekonomie.

Garda

Zvláštní bojová jednotka původně vytvářená na ochranu panovníků a vojevůdců jako jejich palácová a tělesná stráž, později plnící i další úkoly, dostávající zvláštní výcvik a tvořící elitu armády.

Gaučo

Jihoamerický pastevec dobytka na pampě.

Gemblerství

Chorobné podlehnutí hře, závislost na ní. Ačkoliv člověk zná hru již od té doby, kdy mu výroba nadproduktu vytvořila volný čas, ačkoliv mu vždy nahrazovala nedostatek práce jako první lidské životní potřeby, nepodléhal ji. Závislost na hře se stala individuálním problémem teprve tehdy, kdy na ní člověk mohl vydělat, a společenským problémem až když začala být ve velkém organizována jako výnosný druh podnikání. Je selhání člověka i systému, degeneruje jednotlivce i společnost.

Gender

Soudobé označení pro kulturně vzniklé rozdíly mezi pohlavími, které jsou často přeceňované, skutečnou vědou nedoložené či přirozené. Jsou pozůstatkem patriarchálního uspořádání společnosti a ve vyspělých zemích ustupují. Idealistické snahy o jejich úplné odstranění jsou nesmyslné, neboť důsledkem biologických rozdílů jsou nutně i rozdíly další. Rovnost pohlaví nemůže znamenat jejich stejnost.

Genealogie

Pomocná historická věda zkoumající rodovou posloupnost lidí. Podává svědectví o sociálně ekonomické vazbě na předky, nepřesná je však v otázkách biologické dědičnosti, neboť může předpokládat rozmnožování jen v rámci oficiálních manželských svazků. Její poznatky vycházejí především z matrik.

Generál

Skupina hodností v ozbrojených sborech vyhrazená nejvyšším velitelům. Bývá odstupňována přidáním dalšího slova buď podle velikosti vojsk, kterým zpravidla velí, např. brigádní, divizní, sborový, armádní, nebo názvem důstojnického hodnostního stupně např. major, poručík, plukovník. Vyšší hodností je u některých mocností maršál či generalisimus. V námořnictvu je obdobou generálské hodnosti admirál. Generál není důstojníkem, jeho postavení je vyšší; stejně tak jako ministr není úředníkem. V církevních řádech je to někdy označení nejvyššího představitele.

Generace

Souhrn vrstevníků, lidí, kteří se socializovali přibližně ve stejné době, pokolení. Jde o nepřesně ohraničenou velkou skupinu charakterizovanou vývojem v určitých konkrétně historických společenských podmínkách.

Generalizace

Zobecňování, rozšiřování platnosti poznatků na ostatní jevy, rozšiřování vlastností na ostatní součásti, vytváření obecných pojmů z méně obecných.

Genesis

První kniha židovské i křesťanské bible, popisující stvoření světa a nejstarší dějiny. Je kompilací několika záznamů různých starších mýtů různých rodů, které se snaží spojit v jeden celek. Při popisu stvoření člověka např. uvádí, že v té době jediný syn Adamův odešel do jiné země, kde se oženil. Z toho je patrné, že jde o mýtus jednoho rodu, přičemž existovaly rody další. Ačkoliv papež Pius XII. v roce 1948 veřejně prohlásil, že tuto knihu musíme chápat jen jako alegorii, většina církve na stvořitelské teorii dosud lpí.

Genialita

Neurčitý pojem vzniklý až v období romantismu zidealizováním tvůrčí síly člověka. Za genia bývá považován ten, kdo učiní velkou věc v okamžiku velké společenské potřeby, přičemž v ostatních oblastech může být i značně podprůměrný. Nestačí vysoký stupeň inteligence, ten má mnoho lidí umírajících v zapomenutí. Společnost si svého genia vytvoří tehdy, když jej potřebuje. Genius nevytváří dějiny, pouze je ilustruje; bere na sebe společenskou úlohu, kterou by musel sehrát jiný  - později, jinde a jinak, hůře či lépe.

Genius loci

Původně ochranný duch domu či místa. Přeneseně zvláštní atmosféra daného prostoru, vyvolávající určité nálady.

Genocida

Vyhlazování národů, etnických, rasových či náboženských skupin obyvatelstva. Od r. 1946 je zločinem podle mezinárodního práva, od r. 1951 jsou zásady boje proti ní závazné i pro ty státy, které je nepřijaly. Je nepromlčitelná. Zahrnuje nejen usmrcování lidí, ale také jejich úmyslné přivádění do likvidačních životních podmínek a bránění přirozené reprodukci. V propaganděpolitice však bývá genocidou nazýváno ledacos, což rozmělňuje její strašný význam a odvádí pozornost od zločinů německého nacismu, které jí daly jméno.

Gentleman

V Anglii obecně muž, v Americe oslovení poslance a senátora, v reálném kapitalismu muž s vyšším společenským postavením, obdoba zidealizovaného kavalíra za feudalismu. Oběma bývá připisována šlechetnost, zdvořilost a čestnost bez ohledu na historickou skutečnost, že se největších zločinů na vlastním lidu i na cizích zemích dopouštějí právě gentlemani a kavalíři. Jeden český internetový slovník nám jej představuje jako muže s kravatou, sedícího v Metru.

Geocentrismus

Antická představa o Zemi jako středu vesmíru, podporovaná katolickou církvi, z níž dodnes vychází astrologie. Věda dodnes někdy používá střed Země jako místo pozorování, z něhož vytváří některé vztažné soustavy jako abstrakce, nemající jiný fyzikální či filozofický smysl.

Gerila

Guerila, partyzánská válka.

Germanizace

Německé a rakouské snahy o poněmčení českého obyvatelstva po bitvě na Bílé hoře, po nástupu Habsburků o za německé okupace. Doprovázely vždy úsilí o ekonomické ovládnutí českého prostoru. V důsledku historické zkušenosti, že poněmčování obyvatel vzbuzuje zbytečně odpor a je spíše na překážku ekonomické expanzi, současné německé snahy o ovládnutí české ekonomiky zatím doprovázeny germanizací nejsou, a je ponecháván volný prostor pro technickým rozvojem vyvolaný růst významu angličtiny.

Gestapo

V letech 1933 - 1945 tajná státní policie nacistického Německa, prostřednictvím svých velitelů podřízená SS. Po porážce fašismu byla prohlášena zločineckou organizací.

Ghetto

Část města, do níž jsou různou formou segregace vytlačováni obyvatelé odlišného etnického původu či náboženství. Vznikala v celé Evropě na základě papežské buly z r. 1555 jako protižidovská restrikce, německý nacismus je ze stejných důvodů obnovoval; dnes je znovu vytváří tzv. vyspělá demokratická společnost pro přistěhovalce z méně vyspělých zemí či romské obyvatelstvo. Jsou důsledkem selhání politiky tzv. multikulturalismu.

Globalizace

Soudobé označení pro kosmopolitní rozšiřování výrobních vztahůvýrobních sil, materiální i duchovní produkce, zájmůpolitiky z toho vyplývající, které K. Marx a B. Engels rozpoznali a popsali již v Komunistickém manifestu. Pochopení globálních souvislostí vývoje umožnilo Engelsovi desítky let dopředu předpovědět vznik zcela nového jevu – světové války. Obě, které skutečně nastaly, pak tyto procesy urychlily a učinily je zjevnými. Globalizace je jen novým pojmem pro starý obsah. Jejím odrazem je kosmopolitismus.

Globální oteplování

Pozorovatelný, leč možná přirozený jev způsobený přírodními, člověkem určitě přiživovanými příčinami. Tak jako všechny zásadní globální změny přírodního prostředí nepochybně zpochybňuje budoucnost lidstva. Stává se předmětem boje rozvinutějších a méně rozvinutých ekonomik, modernějších i klasických energetických odvětví, vyspělejších i méně vyspělých vědeckých skupin, stejně tak jako bojem racionálnější i méně racionálních politiků. Je praporem i strašákem, vděčným tématem pro sdělovací prostředky a nevděčným tématem pro skutečnou vědu. Pod tím vším je zcela skryta skutečnost, že jediným východiskem je plánovité, zdrojům přiměřené a plošně rovnoměrné rozvíjení ekonomiky, které však tržní ekonomika neumožňuje.

Glorifikace

Záměrné vytváření zdání svatozáře nad něčím, co rozhodně svaté není; zbožšťování nehodných, zatajování chyb a nedostatků něčeho nebo někoho, doprovázené připisováním vymyšlených vlastností a nekritickou oslavou, opak ostrakizace. Je novodobým, profesionálním vytvářením mýtů, kultů či hrdinů, krásných falešných obrazů ve veřejném mínění; je to legální podvádění zcela běžné v propaganděreklamě.

Gnóm

Trpaslík, skřítek; mýtická bytost, rozdílně pojímaná magií, pohádkami či fantastickou literaturoutradicemi různých národů.

Gnoseologie

Noetika, epistemologie, různé názvy a odlišná pojetí teorie poznání. Jde o filozofické zpracování poznatků ostatních věd, např. logiky, psychologie, heuristiky, informatiky, sémiotiky či jazykovědy. Jsou výkladem příčin, cílů, podstaty a metod dosažení pravdy, ale i poznatelnosti světa. Dialektický materialismus samostatnou gnoseologii neobsahuje, zkoumá vědomí vždy společně s reálnou praxí.

Gnosticismus

Mystický filozoficko náboženský proud začínající v Antice mezi židovskou diasporou, dnes téměř zaniklý. Jeho učení, gnóze, je charakteristické nezájmem o materiální svět a dějiny.

Gotika

Souhrnné označení pro umělecký sloh vrcholného a pozdního středověku. Odrážel upevňování centrální feudální a církevní moci, koncentraci a růst jejího bohatství. Současně ale také rozvoj řemeslné výrobysměny, soustředěné v rukou měšťanstva, a s tím související rozvoj měst. Gotika zeštíhlila a zvýšila stavby, zvětšila okna, přinesla nový typ měšťanského domu jako kombinace odděleného obydlí a provozovny; jejím charakteristickým rysem se stal zalomený oblouk. Ve výtvarném umění byl vytlačován církevní monopol a u všech bohatších vrstev byl kladem požadavek na reprezentativnost.

Graffiti

Dekadentní ilegální subkultura americké společnosti, rozšiřující se spolu s dalšími americkými vlivy světem. Projevuje se činností špatně socializovaných mladíků, především chlapců, kteří se "výtvarně" projevují na zdech jim nepatřících, a kteří tak vyjadřují svůj negativní vztah ke společnosti, k níž nemohou i nechtějí patřit. Jsou výsledkem sebeprosazování se těch, kterým společnost lepší seberealizaci nenabízí. Jakékoliv pokusy hledat v tom umění jsou stejně absurdní, jako tvorba sama. Jde jednoznačně o kýč, dále deformující svého tvůrce i vnímatele v již deformovaném světě.

Grunt

Podstata, základ, přeneseně selský statek, který byl základem středověkého selského rodu. Dědil jej až do josefínských reforem podle patriarchálního práva nejmladší syn, sourozenci mohli být vyplaceni, nebo žili a hospodařili pod jeho vedením. Později dědil nejstarší a grunt mohl být i dělen.

Gulag

Obecný název pro vězeňské tábory v SSSR do r. 1960. Propagandou bývají ztotožňovány s německými vyhlazovacími tábory, ve skutečnosti šlo o tábory pracovní s vysokým důrazem na produktivitu práce, zaměřené především na těžbu surovin a velké stavby. Kromě běžných zločinců zde byli internováni i političtí odpůrci a váleční zajatci. Podmínky jejich života byly výrazně odlišné v místě i čase. Počty táborů i vězňů uvádí propaganda velmi rozmanitě, přičemž zamlčuje, že obdobná zařízení byla a dodnes jsou ve světě častá.

Guru

Dříve v Indii označení pro osobního duchovního učitele, který je uctíván jako božstvo. V současné Indii je to běžné pojmenování učitele. V předchozím slova smyslu se v euroatlantické civilizaci používá tento pojem pro označení zakladatele určitého myšlenkového směru či životního stylu, který má následovníky, jimž je osobním vzorem.

Guvernér

Rusky gubernátor, osoba zastupující skutečného vládce na vzdáleném území, jeho nejvyšší úředník. Stojí v čele ruských gubernií, amerických států, Kanady a Austrálie, kde zastupuje britskou královnu, ale také v čele národních bank, kde zastupuje skutečného vládce - Mezinárodní měnový fond.

Habáni

Novokřtěnci, anabaptisté, později hutterité, toufaři; náboženská sekta, jejíž příslušníci se v 16. století přistěhovali na Jižní Moravu z Německa, odkud byli vyhnáni pro účast na selských povstáních. Žili v komunitách se společným vlastnictvím, byli zručnými řemeslníky a vinaři. Po bitvě na Bílé hoře byli vypovězeni. Předchůdci baptistů.

Habilitace

Kvalifikační řízení konané před vědeckým orgánem vysoké školy před jmenováním docentem. Skládá se ze zpracování habilitační práce a její obhajoby.

Hajduch

Ozbrojený feudální sluha, dráb v Uhersku.

Hajduci

Protiosmanští bojovníci v jižní Evropě, u nás i na Valašsku, kteří v oblastech okupovanými Turky žili v družinách v horách i lesích a vedli partyzánskou válku. Živobytí si obstarávali loupením. Přidávali se k protitureckým povstáním; byli považováni za lidové hrdiny i zločince.

Haló efrekt

První dojem, který člověk vzbuzuje u ostatních; je závislý na vzhledu i chování, může být naučen. Z významné části ovlivňuje pozdější vztahy. Prvním předpokladem úspěšnosti každého politika i podvodníka je tedy působit dobrým dojmem; u ostatních lze zpravidla první dojem korigovat ještě včas.

Handlíř

Obchodník s koňmi či dobytkem, někdy též kupec.

Hantýrka

Slang

Happening

Druh recese, netradiční, šokující, provokující forma shromáždění či prezentace umění, vzniklá v 60. letech minulého století v USA jako projev bezradného protispolečenského protestu, snaha o upoutání pozornosti. Objevila se v činnosti beatniků i hippies, a v nejrůznějších podobách se rozšířila po celém tzv. vyspělém světě. Je to pokus oslovit širší okruh lidí formou, přičemž obsah většinou uniká. Nejznámějším příkladem u nás je Havlovo srdce na Pražském hradu či růžový tank na Smíchově.

Harém

V některých patriarchálních kulturách, zejména islámských, část domu určená pro ženy, do níž nesmějí muži, pouze pán. Zde žijí manželky, konkubíny a ženské služebnictvo. Jde o předislámskou, osmanskou tradici pocházející již z období rozpadu prvotně pospolné společnosti, islám ji pouze kodifikoval.

Hastrman

V českých a německých tradicích lidové démonologie vodník, součást mnoha pověstí vzniklých v okolí většiny historických vodních ploch; možná pozůstatek dávného polyteismu, lidovou tvořivostí transformovaný do podoby sladkovodního čerta.

Hawala

V Jižní Asii hundi, systém bezhotovostního převodu peněz mimo bankovní systém. Využívá prostředníků z rodové či klanové sítě a jejich vzájemné důvěry; je rychlejší a levnější než klasické banky, ale hlavně se vymyká jakékoliv kontrole. Oficiálně je rozšířen hlavně mezi muslimy, v česku, ačkoliv se o něm vůbec nemluví, je nedílnou součástí šedéčerné ekonomiky.

Hazard

Jednání jehož výsledek závisí na náhodě, spoléhající na shodu příznivých okolností nikoliv na racionálně poznatelné podmínky. Hazardní hra organizovaná třetí stranou je vždy výnosným podnikáním zaručujícím jistý zisk organizátorovi ve výši až 50% vsazených částek, bez ohledu na výsledek hry. Pro hráče tak vždy představuje dlouhodobě ztrátu. Celý princip pak spočívá v tom, že se v hráčích vytvoří závislost na hře, tzv. gemblerství, při němž hra přestává být zábavou a stává se nástrojem vykořisťování. V tržní společnosti je tento jev regulovatelný, ale neodstranitelný.

Hédonismus

Naturalismus v etice, jeho základní představou je, že hlavní hybnou silou v člověku je požadavek slasti a potřeba jeho uspokojení. Vytvořil jej Aristippos, žák Sokratův, nacházíme jej u Demokrita, Epikura, Helvétia, Holbacha i jinde. Zpravidla reprezentoval a zdůvodňoval morální sklony privilegovaných vrstev, které si podobný způsob života mohly dovolit, případně prosazoval takový život i pro jiné.

Hegemonie

Dominance, jiný název pro vedoucí úlohu. Je to takové postavení skupiny, třídy, politické síly či státu, které sjednocuje určité hnutí a jeho úsilí ke svým cílům, dokáže je sjednotit a získat, zvrátit výsledek ve svůj prospěch. Je to přirozená tendence společnosti, která musí být vedena, má-li existovat, tj. rozvíjet se. Vzdá li se někdo role hegemona, převezme ji jiný. V současném světě je nepopiratelná hegemonie finančního kapitálu a USA.

Hejtman

Hauptmann, vojenský velitel, kapitán, zástupce panovníka v zemi, zemský předseda vlády či parlamentu, jmenovaný šéf územní správy. V České republice hlava krajského zastupitelstva.

Henoteismus

Monolatrie, přechod mezi polyteismem a monoteismem; uctívání hlavního boha i bohů vedlejších.

Heraldika

Pomocná historická disciplina zkoumající znaky a erby jako historické prameny. Podává však jen dílčí vysvětlení, neboť zkoumá symboly, často zkreslující skutečnost. Jen ilustruje minulost.

Hereze

Odchylná volba, odlišný pohled; výraz používaný církví ve stejném smyslu jako kacířství či blud pro názory, které jsou odchylné od oficielního učení. Přeneseně se občas používá i v nenáboženském smyslu.

Hermeneutika

Nauka o správném chápání a výkladu starých, kulturně vzdálených či nesrozumitelných textů, původně nesrozumitelných věšteb.

Hermetismus

Druh esoterismu, souhrn astrologie, alchymie a magie. Jeho podstatou je starověké magicko-panteistické pojetí světa, které významně ovlivnilo vývoj západního okultismuesoterismu. Jeho filozofickým základem je těžko srozumitelný a nic neříkající text "smaragdová deska", který je připisován bohu Hermovi.

Herold

Od středověku posel, diplomat, parlamentář ve válce, rozhodčí při turnajích, hlasatel, obřadník, znalec symbolů a ceremonií. Podřízen přímo svému pánu, nosil oděv s jeho znakem.

Heydrichiáda

Proces krutého zesílení nacistických represí v protektorátu Čechy a Morava po nástupu zastupujícího německého říšského protektora Heydricha v r. 1941 a zvláště atentátu na něj v r. 1942. Její součástí byla mj. poprava bývalého předsedy vlády gen. Eliáše, vyvraždění Lidic a Ležáků i dočasné rozbití domácího odboje.

Hierarchie

Jakýkoliv řád, věcí, hodnot, systémů, lidí i jejich skupin, který vytváří stupňovitě řazenou soustavu a vztahy nadřazenosti a podřazenosti v ní. V přírodě se vytváří živelně a je výsledkem působení přírodních zákonů i dialektických vztahů částí a celků. Ve společnosti a lidských výtvorech to vždy subjektivní odraz objektivních vztahů, vytvořený s určitým záměrem. Hierarchie mezi lidmi existovala již v prvotní pospolitosti, byla odrazem biologické nerovnosti. V civilizaci se staly jejím základem ekonomické rozdíly, pomalu sílí i hierarchie na základě morálních a kulturních kvalit člověka. V budoucí společnosti by se měla stát rozhodující. Představy o absolutní rovnosti lidí bez hierarchie jsou absurdní a nejsou vlastní historickému materialismu, jen jeho dogmatickým vykladačům. Podle T.G.Masaryka hierarchie znamená pořádek, organizaci, kázeň, vedení a poslouchání, nikoliv vykořisťování člověka člověkem.

Hinduismus

Nepřesné evropské označení pro různorodé tradiční filozofické a nábožensko sociální koncepty, vyvinuté z předchozích tradicpolyteistických kultů v době přeměny indické společnosti z otrokářské na feudální, svým způsobem reformovaný bráhmanismus. Hlásá cykličnost vývoje, reinkarnaci, kastovní rozdělení společnosti a neplnoprávnost žen. Nemá jednotné obřady, církevní organizaci a dogmatiku. Převládá v Indii, Barmě, Bangladéši a rozšířil se do dalších zemí, částečně se přizpůsobil buddhismu.

Hippies

Děti květin, spontánní anarchokomunistické hnutí americké mládeže ovlivněné tzv. generací beatniků proti konzervativní americké společnosti a válce ve Vietnamu v druhé polovině 60. let dvacátého století. Rozšířilo se do dalších vyspělých zemí. Později zaniklo pro svou živelnost, sklony k drogám, volné lásce a mysticismu, které jej rozkládaly. Jejich protijaderný symbol přetrval jako symbol míru.

Historie

Minulá politika, psané dějiny, období vývoje společnosti od vzniku prvních civilizací a vynálezu písma dodnes, přibližně od starověku. Předchozí období, pravěk, bývá nazýván prehistorií. Současnost vstupuje do historie již zítra, ale objektivní poznávání historie je podle mnohých historiků možné teprve tehdy, až zemřou poslední pamětníci, nositelé zájmů o které v ní šlo. Základním pramenem historie jsou písemné prameny, nikoli subjektivní vzpomínky jednotlivců, které ji jenom ilustrují.

Historický materialismus

Materialistické pojetí dějin, vzniklé v dílech K. Marxe a B. Engelse. Je to výklad dějin a společnosti opírající se o hospodářskou činnost lidí a vztahy při ní vznikající, z nichž teprve a jejich důsledkem se formují všechny vztahy ostatní. Vysvětluje dějinný vývoj nikoliv na základě idejí jako idealismus, ale naopak ve skutečném životě hledá příčiny vzniku idejí, a teprve poté zkoumá jejich působení na společnost prostřednictví činnosti lidí. Nehledá zdroje pohybu v zájmech jednotlivců, byť významných, ale ve společných zájmech velkých skupin, tj. tříd, národů a mas. Jednotlivce nechápe jako tvůrce dějin ovládajícího masy, ale jako jedince, kterého doba svými potřebami, zájmy i zápasy učinila významným. Chápe společnost jako nejsložitější pozemský hmotný systém a hledá materiálně podmíněné zákony a zákonitosti jeho fungování. Nehledá ovlivňování společnosti působením bohů nebo osudu, vidí jej v práci celých generací bezejmenných mas v materiální výrobě. Nechápe společnost jako souhrn jedinců, ale výtvor společenských vztahů, z nichž vztahy ekonomické považuje za rozhodující.

Hitlerjugend

Polovojenská mládežnická organizace v Německu v letech 1922 - 1945. Vychovávala v nacistickém duchu chlapce od 14. do 18 let, kteří pak na sklonku války byli nejfanatičtějšími bojovníky.

Hlavní a vedlejší

Dialektické kategorie označující vlastnosti, stránky, souvislosti, rozpory i ostatní vztahy podle jejich významu v určitém čase a v dané situaci. Tento význam není trvale dán, je konkrétně historicky proměnlivý jako zkoumaná věc sama; hlavní se proměňuje ve vedlejší a naopak. Vedlejší prvky skutečnosti se mohou nutně či náhodně zřetězit, přestat se projevovat samy o sobě a spojit se v prvek nový, který se v daných vztazích může stát určujícím. Hlavní i vedlejší se vzájemně tlumí či zesilují, zakrývají či odhalují, dokonce se mohou i vyvolávat. Hlavní nemusí být vždy zjevné, bývá to v hlubinách vedlejšího ukryto, což vede k nejčastějším lidským chybám.

Hlavní článek

Leninem zdůrazňovaná metoda práce spočívající v uchopení hlavního problému, který je v dané situaci tím nejdůležitějším.

Hloupost

Hovorový termín pro nedostatek znalostí přiměřených věku, postavení či tématu, který není vnímán sebereflexí, přičemž ta je důležitější než dosažený stupeň vzdělání. Za hlupáky se mezi sebou považují i profesoři.

Hmota

V běžném vědomí jen to, co je poznatelné hmatem. Pro dialektický materialismus vše pohybující se v prostoručase, existující mimo lidské vědomí a nezávisle na něm. Její formy jsou např. látka, pole, záření, plazma, antičástice, živý organismus, společnost a nespočetně dalších, které ještě nebyly poznány. Každá forma má své odpovídající formy pohybu, má schopnost odrážet a být odrážena, což je základem její poznatelnosti. Je nekonečně strukturovaná, nezničitelná, nestvořitelná, existuje v univerzální souvislosti všech svých forem a částí. Je základem jednoty světa. Pojem hmota je abstrakce odhlížející od všech konkrétních podob a forem, shrnující pouze její základní atributy, tedy pohyb v prostoručase, její poznatelnost a nezávislost existence na vědomí. Hmota jako taková neexistuje, existují jen její konkrétní formy. Kategorie hmota bývá občas zaměňována s hmotností, která označuje vlastnost hmoty, míru jejích setrvačných či gravitačních účinků. Tato hmotnost se v určitých situacích může měnit v jinou vlastnost, energii, což bývá chybně interpretováno jako přeměna hmoty v energii či naopak, a z toho pak bývají vyvozovány idealistické závěry.

Hnutí

Širší, vnitřně diferencovaný, ne zcela pevný a třídně nejednotný názorový proud, formálně nepříliš organizovaný, více spontánní kolektivní aktivita mající spíše protestní charakter, usilující o změnu. Vytváří se při společenském pohybu, bez pohybu se rozpadá; rozpadá se i při dosažení svých mlhavých cílů podle třídních zájmů.

Hobby

Koníček, zájmová činnost člověka, záliba, forma hry. Rozvíjí člověka v jeho volném čase.

Hodnost

Zařazení člověka do stupnice v určité organizaci, odrážející jeho kvalifikaci, funkci, zásluhy, někdy i délku služby. Zajišťuje jisté výhody a úctu. Na rozdíl od funkce se hodnost neztrácí přeřazením na jiné místo a zůstává uznávána po celou dobu působení, běžně i v podobných organizacích. Narozdíl od titulu však ztrácí význam při úplném odchodu z takového pracoviště, někdy však bývají oba pojmy ztotožňovány.

Hodnota

V ekonomii veličina vyjadřující množství lidské práce vložené do zboží, projevující se s odchylkami podle nabídky a poptávky při směně jako cena.

Hodnocení

Ve filozofii, psychologiisociologii proces a výsledek přiřazování negativního či pozitivního významu jevům podle potřebzájmů jednotlivce či skupin, přičemž obojí bývá rozdílné. V tomto procesu se ve vědomí jednotlivců i společenském vědomí vytváří vlastní hodnotová stupnice, proměnlivá s měnícími se podmínkami, zájmy a stupněm poznání. Neexistují hodnoty jako takové, jednou pro vždy dané, neměnné, všelidské; jsou vždy jen konkrétně historickou abstrakcíidealizací vyplývající z objektivníchsubjektivních podmínek. Teorií hodnot se zabývá axiologie, mravními hodnotami etika. Idealismus, např. náboženství, morální realismus a pod. považují chybně hodnoty za objektivní a trvalé, nikoliv za proměnlivý výtvor člověka.

Hofmistr

Správce dvora; původně domácí učitel, později v německy mluvícím prostředí vysoký úředník dvora, mající na starosti vladařovu domácnost a její finance.

Hochštapler

Dobrodružný individualista, podvodník vyššího stylu využívající momentální společenské podmínky ke svému prospěchu. Je vždy produktem doby společenských změn a zmatků, otevírajících prostor novým podvodům a neznámým tvářím.

Hold

Původně válečné výkupné, výpalné, spojené se vzdáním úcty dobyvateli a veřejným podrobením se jeho moci. Lenní hold byl veřejným uznáním svrchovanosti vyššího pána a přísahou věrnosti, čím se holdující stával jeho vazalem. I dnešní vzdávání holdu se tomu podobá, byť jde formálně jen o okázalou poctu.

Holdingová společnost

Koncern, právní forma ekonomického subjektu, v němž mateřská společnost bez vlastní výroby řídí prostřednictvím kapitálového vlastnictví společnosti dceřiné.

Holismus

Idealistická filozofie jejíž ústřední problematikou je celek. Neredukovatelnost celku na souhrn částí vysvětluje existencí nemateriálního a nepoznatelného „faktoru celistvosti“ s mystickým charakterem. Nahrazuje jím to, co materialismus chápe pod pojmem „vztahy“, které jsou materiální a poznatelné. Své příznivce tato filozofie často nachází ve zdravotnictví, ve kterém opravdu nelze vidět jen nemocné části těla, ale i člověka jako celek. Dialektika celku a části je však pouze jedním z mnoha pohledů na nekonečnou rozmanitost rozporného světa, a nelze ji absolutizovat ani vcelku, ani po částech.

Holobyt

Humánní vynález nehumánní společnosti, demokraticky cestou práva stěhující člověka neschopného platit nájem do bytu s holými zdmi, bez jakéhokoliv příslušenství. Fakticky jde o skrytou formu sociální segregacebezdomovectví, neboť tito lidé mají smlouvy jen krátkodobé a při vysoké nezaměstnanosti nemají zpravidla ani dlouhodobou šanci na zlepšení svého sociálního postavení.

Holocaust

Německým nacismem organizované vyvraždění 6 mil. Židů v Evropě, které bylo vyvrcholením sta let trvajících občasných pogromů, pokusů zbavit tuto menšinovou část obyvatelstva rostoucího ekonomického a politického vlivu, který byl důsledkem jejich vysokého podílu na obchodním a finančním podnikání. Cílem bylo sjednotit třídně rozdělený německý národ proti domnělému nepříteli a zmocnit se židovského majetku. Všechna rasová, náboženská či nacionalistická zdůvodnění při tom měla zakrýt skutečnou ekonomickou podstatu tohoto zločinu. Počátky tohoto přístupu k Židům leží již ve středověku, kdy byli svými vznešenými křesťanskými dlužníky beztrestně zabíjeni, čímž byly jejich dluhy smazány.

Homaranismus

Idealistický filozofický názor spjatý s esperantem, předpokládající dosažení jednoty mezi národy vytvořením jednotného jazyka a neutrálního náboženství.

Homeopatie

Vědou odmítaný směr tzv. „alternativní medicíny“, vyznávaný i řadou lékařů. Jde více o obchodní než vědeckou záležitost. Homeopatika jsou u nás zařazena mezi tzv. léky zvláštního druhu, u nichž se kontroluje jen bezpečnost, nikoli účinnost, což je vynikající byznys.

Homiletika

Křesťanská nauka o významu a formách kázání, výuka kazatelství.

Homilie

Forma kázání při němž se vysvětluje věta za větou i slovo za slovem pro užití v praktickém životě.

Homosexualita

Odchylná sexuální orientace na stejné pohlaví; trpí jí asi 4 % populace. Dlouhá léta byla považována za nemoc, ještě déle byla většinou společnosti odmítána zčásti pod vlivem křesťanství, ale i z přirozených důvodů. Stejně jako každá jiná odchylka neškodící společnosti by měla být v soudobém světě tolerována. Pokud však je (jako jakákoli jiná odchylka) přehnaně zdůrazňována, vyžaduje pozornost nebo dokonce zvláštní práva, vzbuzuje i v moderní společnosti odpor.

Honorář

Finanční odměna za práci u svobodných povolání, tedy nevykonávaných v pracovním poměru, ani podle živnostenského zákona.

Honvéd

Maďarský termín pro zeměbranu vytvořenou v Rakousko-Uhersku v r. 1848, německy landwehr. Původně dobrovolníci, později odvedenci; v letech 1918-1945 název maďarských ozbrojených sil.

Horoskop

Grafické znázornění postavení nebeských těles v daném čase, vedlejší produkt starověkých astronomických pozorování a hledání zákonitostí pohybu v kosmu. Z jevu, jehož podstata tehdy unikala, byly vyvozovány vlivy na život jednotlivců. Zatímco kdysi šlo o nutný omyl poznání, dnes jde vždy o vědomý podvod, který je podstatou astrologie, tedy obchodu s nevědomostí.

Hospodářský cyklus

Periodicky se opakující stavy oživení a stagnace tržní výroby v kapitalismu způsobené anarchií v makroekonomických vztazích. Jejich vyvrcholením je hospodářská krize, proměňující se v krizi celospolečenskou. Příčinou je neplánovitost výroby v celospolečenských měřítcích, což je podstatou tržního hospodářství. Snahy hledat příčiny hospodářských cyklů např. ve slunečních cyklech či jiných přírodních jevech, v nových objevech či lokálních konfliktech, ve státních zásazích či nesprávných teoriích apod. jsou vždy jen vědomým podvodem, odvracejícím pozornost od příčin skutečných, objevených už dávno Marxem.

Hra

Jedna ze zálib, náhrada práce jako životní potřeby člověka. V ranném dětství si člověk hraje, stejně jako mláďata ostatních vyšších živočichů, rozvíjí se tím. Teprve později se začíná odlišovat, jeho hra je složitější, protože potřebuje dosáhnout vyššího stupně než ostatní živí tvorové, kteří už se na tomto stupni rozvoje živí zpravidla sami. Potřebuje dosáhnout lidské úrovně vzniklé prací. Ale hraje si většinou po celý život, ženy méně a muži více, protože tím kompenzují jednostrannost či nedostatek práce, kterou potřebují ke svému rozvoji i k udržení jeho dosaženého stupně. Hra, stejně jako práce, je-li přiměřená a rozmanitá, člověka rozvíjí, je-li nadměrná či jednotvárná, ubíjí jej. Závislost člověka na hře je nazývána gemblerstvím.

Hrabě

Původně vůdce vojenského oddílu, později vyšší šlechtický titul; v Maďarsku gróf, anglicky earl, count, německy graf, v románských jazycích conde či conte. U nás užívaný až v pobělohorské době.

Hrad

Opevněné sídlo vládnoucího rodu po vzniku feudální společnosti a dovršení třídní diferenciace. Asi od 13. století poskytuje ochranu už ne všem, jako předchozí hradiště, ale jen vládcům, jejich nejbližším rodinným příslušníkům a poddaným. Po vzniku pravidelných armád, u nás přibližně od 17. století, se postupně sídlem mocných stávají zámky.

Hradiště

Opevněné sídlo prvotně pospolného rodu, později už jen centrální útočiště pro rozrůstající se společenství, poskytující rovnou ochranu všem. Po vzniku třídní společnosti jeho význam postupně zaniká a po dovršení třídní diferenciace v ranném středověku funkci centra plní hrad.

Hradská soustava

Systém správy země budovaný Boleslavem 1. již od poloviny 10. století, zajišťující panství Přemyslovců v Čechách a později i na Moravě. Spočívala v dobytí a zničení hradišť dosavadních místních vládců a vybudování nových, Přemyslovských, z nichž byla země centralizovaně řízena. Tomu byla přizpůsobována i církevní správa. Tato soustava zanikla v pol. 13. století v důsledku narůstání dědičného pozemkového vlastnictví šlechtycírkve, a tím i růstu jejich moci. Svůj význam si ponechaly pouze některé hrady v blízkosti velkých měst.

Hranice

Subjektivní ostré, pevné meze, které v přírodě ani ve společnosti neexistují, neboť vše plynulo přechází v něco jiného. Rozmezí existence jevu v časeprostoru je relativní, proměnné, odlišné pro jednotlivé stránky. Mezi dvěma podstatou odlišnými jevy existuje vždy skupina dalších, které je spojují. Skutečné hranice vždy tvoří určité spektrum, nikoli ostrou čáru. Tu si svým myšlením vytváří člověk pro snazší pochopení a konkrétní jednání. Jejich absolutně ostré chápání při posuzování společenských jevů vede k dogmatismuformalismu, jejich absolutní relativizaceavanturismu. Ačkoliv myšlení tyto ostré hranice vytváří a nemohlo by bez nich existovat, samo je nemá; i v něm je vše spojeno se vším.

Hrdost

Intenzivní sebevědomí projevené v emotivně vypjatých společenských vztazích. Projevuje se též jako krátkodobý intenzivní emoční vztah sobě samému či k vlastní skupině v okamžiku sociálního ohrožení, úspěchu či neúspěchu.

Hromadná výroba

Někdy též masová, současný stupeň kvantitativního vývoje velkovýroby, vynucený rozvojem výrobních sil v období imperialismu. Výrobní schopnosti člověka již překračují rámec národních států a výrobky z jednoho zdroje zaplavují celý svět. To vytváří i nové výrobní vztahy a jejich důsledky v procesu nazývaném globalizace.

Hromadné jevy

Jevy běžně a opakovaně se vyskytující, mající v každém konkrétním případě více těžko zjistitelných příčin, takže je lze jen přibližně zobecňovat a zkoumat je možné spíše jejich četnost a pravděpodobnost než příčiny. Tím se zabývá především statistika a teorie her.

Hromnice

Původně starověký pohanský svátek očekávání příchodu jara, jehož předzvěstí byl v souvislosti s oteplováním atmosféry po zimě první jarní blesk a hrom. U Slovanů to byl příchod Peruna, u Keltů svátek světel či žehnání svící nesených v průvodu, jinde smírné průvody městem apod. Slavil se očišťováním polního nářadí i ducha, většinou na počátku února, tedy v polovině mezi slunovratem a rovnodenností. Křesťanství jej v 5. století sjednotilo na 2. února, a aby vytěsnilo jeho pohanský obsah, slavilo jej jako "Očišťování panny Marie". Od r. 1960 jej přeměnilo na "Uvedení Páně do chrámu" podle staré židovské tradice, kdy novorozeně po šestinedělí matka poprvé přinášela do chrámu. Transformovaným pozůstatkem původních tradic je posvěcování svící, "hromniček", které pak věřící zapalují na ochranu při bouřích. Katolická církev navíc tento svátek slaví i jako den řeholníků.

Hřích

Původně chyba, omyl, později ošizení kněze při oběti, v biblických náboženstvích jednání proti bohu či jeho přikázáním, odvozeně proti církvi a jejím požadavkům. Obsah pojmu se mění časem a místem i s proměnami náboženství. Přeneseně jej používají i ateisté ve smyslu chyba či neetické jednání.

Huláni

Junáci, polská kavalerie. Původně kopiníci na koni, později k výzbroji přibyla šavle a dvě pistole.

Humanismus

Ideje lidskosti, poměřující vše vzhledem k člověku, jeho rozvoji, svobodě a důstojnosti, úcta k životu jedince a jeho právům. V široké ideové hnutí se zformoval teprve v období renesance, ovlivnil výrazně rozvoj myšlení, inspiroval mj. i vznik utopického socialismu a komunismu, později i marxismu, který je humanismem nejen pro jednotlivce, ale pro široké lidové masy. V socialistické praxi se však na humanistický obsah marxismu v mnohém zapomínalo. Humanismus usiluje o zlepšení lidského života změnou jeho sociálních vztahů a tím i materiálních podmínek jeho života, zatímco transhumanismus hodlá měnit biologickou podstatu člověka samého

Humanitární bombardování

Termín vymyšlený bývalým dramatikem V. Havlem pro trestání nepohodlných režimů, po desetiletí praktikované některými velmocemi pod jinými názvy. Plní tutéž úlohu, jako středověké křížové výpravy. Ochraňuje lidská práva z bezpečné výšky nad 4 km, aby stateční američtí vojáci nemuseli být převáženi do USA v kovových rakvích, což je pro americké prezidenty předvolební nepříjemnost.

Humanitní vědy

Vědy o člověku, bývají za ně považovány filozofie, historie, filologie, dějiny umění apod. Rozdělení věd na humanitní a společenské vychází z idealistické, individualistické koncepce společnosti jako souhrnu individuí; ve skutečnosti každá humanitní věda je vědou společenskou, neboť člověk nežije, a tudíž nemůže být zkoumán jinak než ve společnosti a současně s ní.

Husaři

Původně tělesná stráž uherského krále, později lehká jízda, která se rozšířila do dalších zemí. Uniforma měla barevný, zdobný kabátec s hustým šněrováním, vycházela z uherského národního kroje. V dobách romantismu šlo o prestižní jednotky, které přežily až do počátku 20. století.

Husitské hnutí

Pod náboženskou rouškou probíhající sociální revoluce v první polovině 15. století. Byl to odpor městské chudiny, nižší šlechty a nevolných mas proti rostoucí moci církevních a feudálních špiček. Předpokladem k tomu byla jinak pokroková vláda Karla IV., zaměřená na rozvoj Prahy a mezinárodní vztahy, která však vedla k zubožování nižších vrstev a posilování politického a ekonomického vlivu nejvyšších kruhů. Přispěla k tomu i následující slabá vláda Václava IV., která rostoucí společenské rozpory prohloubila. Rovnostářské náboženské učení Jana Husa tak našlo odezvu v širokých masách. Po počátečních úspěších se však k hnutí počaly přidávat i vyšší vrstvy a jejich zájmy jej rozložily. Výsledkem pak byl vznik stavovské společnosti, dočasné oslabení církevní i královské moci, doprovázené úpadkem nižší a růstem vlivu vysoké šlechty. Polistopadová propaganda se snaží historický význam tohoto období bagatelizovat, absolutizovat jeho náboženskou stránku i negativní ekonomické důsledky a izolovat jej od podobných sociálních hnutí v Evropě.

Husitská církev

Československá církev husitská, národní církev hlásící se k odkazu Jana Husa a prvotního křesťanství.

Hutterité

Odnož anabaptistů, původem z Německa, žili na Jižní Moravě jako Habáni, po Bílé hoře vypovězeni a emigrovali do Ameriky. V USA a Kanadě žijí uzavřeným životem na farmách v komunitách okolo 100 osob se společným vlastnictvím, vyznávají absolutní pacifismus a křest v dospělosti. Mluví starým německým dialektem, v jejich řeči jsou dodnes slovanské prvky.

Hylozoismus

Filozofický názor oduševňující přírodu. Je pozůstatkem původních přírodních animistických náboženství, projevil se v řecké přírodní filozofii, zastával jej G.Bruno a D.Diderot. Dodnes nacházíme jeho stopy i v běžném vědomí, je blízký panteismu, který rozpouští boha v přírodě i antropomorfismu připisujícímu přírodě lidské vlastnosti.

Hymnus

Chvalozpěv, přeneseně větší oslavné umělecké dílo

Hypotéka

Dlouhodobá peněžní půjčka krytá zastavením nemovitosti. Její vlastník má sice formální vlastnické právo, ale ve skutečnosti je v postavení nájemce, neboť platí nájemné ve formě úroku. Nezaplacení dluhu vede k exekuci nemovitosti, která však zpravidla vynáší jen na zaplacení dluhu a exekuční náklady; o zbytek hodnoty dlužník většinou přichází.

Hypotéza

Předpoklad; výpověď jejíž platnost je pouze předpokládána. Je to východisko k dalšímu zkoumání, které překlenuje mezeru mezi teorií a zkušeností. Musí být formulována tak, aby byla ověřitelná či vyvratitelná. Soudobé idealistické směry pozitivismuempirismu odmítají vytváření hypotéz ve vědě, čímž vědu zbavují jednoho z nástrojů pravdivého poznání. To jim ale nevadí, protože v ně samy nevěří.

Chalífa

Kalif, titul nástupců proroka Mohameda, nejvyšší duchovní autorita islámu (imám), později i světský vládce říše.

Chalupář

Forma rekreace kombinované s kutilstvím, specificky československý sociální jev vzniklý za socialismu; běžný člověk vlastnící vedle městského bytu též vesnické rekreační obydlí, v němž realizoval i svou zájmovou činnost. V jiných společenských systémech je vlastnictví venkovského rekreačního sídla výsadou nejbohatších.

Chalupník

Drobný rolník bez většího pozemkového vlastnictví a koňského potahu, mající své obydlí a živící se nejen zemědělstvím, ale i příležitostnou službou či výrobou. Nižší sociální vrstva než sedlák, vyšší než zahradník. Vlastnil nanejvýš asi 4 ha, tj. asi 1/4 lánu.

Chán

Turecký, mongolský, avarský, hunský, zčásti i perský vůdce kmene, později kmenového svazu a panovník celé říše.

Charakter

Z řeckého slova vryp, souhrn relativně stálých psychických vlastností člověka, vytvořený v procesu jeho socializace pod vlivem životních podmínek. Není biologicky dědičný, je determinován sociálními vztahy jedince a společnosti.

Chargé d’affaires ad interim

Diplomat, zmocněnec cizího státu zastupující velvyslance či vyslance v případě jeho nepřítomnosti, nebo nebyl-li jmenován či byl odvolán v důsledku ochlazení vzájemných vztahů států.

Charisma

Výrazná osobní přitažlivost, schopnost vyvolávat pozitivní emoce u druhých. Přeceňovaný i podceňovaný prvek v interpersonálních vztazích, který, není-li doplněn schopnostmi a výsledky, po čase ztrácí účinnost. Z původně charismatických osobností se někdy rychle stávají nenávidění hlupáci, aniž se oni sami nějak výrazně změnili.

Charita

Korporátní, institucionalizovaná dobročinnost, filantropie; privatizace humanitární práce v sociálně nespravedlivé společnosti. Nahrazuje neochotu a neschopnost státu pomáhat potřebným a bezmocným, přenáší tuto pomoc na dobrovolníky. Nikdy neodstraňuje příčiny společenských problémů, jejich řešení jen oddaluje a tím je prohlubuje. Snímá vinu z těch, kteří nespravedlnost způsobili a přenáší ji na ty, kteří nepřispěli. Důsledky problémů řeší jen částečně, povrchně a hlavně viditelně. Ve skutečnosti může fungovat jen tehdy, když si na ní někdo zvyšuje prestiž, používá ji jako reklamu či přímo vydělává. Funguje spíše jako hlučný stroj s vysokou spotřebou a malým výkonem.

Charta

Veřejné písemné prohlášení psané na papíře, nikoliv na pergamenu, kterým se deklaruje určitý soubor cílů, zásad, názorů či práv.

Chasa

Čeleď

Chasidismus

Původně východoevropské židovské lidové hnutí na venkově, hlásající radost a pokoru, charismatický mysticismus, planý náboženský prožitek hraničící s extází. V současnosti jeden ze směrů ultraortodoxního judaismu

Chátra

Původně bělošská chudina, dnes spíše expresivní označení pro skupinu hodnou pohrdání, často vypovídající více o tom, kdo slovo užívá, než o těch kteří jsou takto označováni.

Chiliasmus

Náboženské učení o tisíciletém království božím na zemi, po němž následuje konec světa. Bylo typické pro judaismus a rané křesťanství. Poté, co se stalo křesťanství oficiálním náboženstvím, vzdalo se snahy změnit poměry na Zemi, začalo slibovat odměnu po smrti a chiliasmus zavrhlo. Od těch dob se udržuje jen jako kacířská idea a víra některých sekt.

Chirologie

Posunková řeč hluchoněmých, posunčina.

Chirognomie

Druh lidoznalství, nevědecká metoda odvozující povahu člověka ze stavby rukou.

Chiromantie

Okultistické věštění osudu člověka z rýh a výstupků na jeho dlani.

Chodské rebelie

Několik století trvající odpor původně svobodných obyvatel 11 chodských vesnic na Česko-bavorském pomezí proti postupnému znevolňování. Zesílil po bitvě na Bílé hoře, kdy se tyto vesnice staly feudálním majetkem německých Lammingenů a vyvrcholil r. 1695 popravou vůdce povstání Jana Sladkého-Koziny. Poté se znovu rozhořel v roce 1767 a byl definitivně potlačen až v následujících letech. Narozdíl od dřívějších sociálních bouří nebyl tento boj zahalen do náboženského hávu, jeho požadavky byly otevřeně třídní, tj. sociální a politické.

Cholerik

Typ temperamentu determinovaného silnými, ale nestálými emocemi. Jeho reakce bývají prudké až nevypočitatelné, ve společenských vztazích bývá zdrojem konfliktů, zjednodušeně negativně nestabilní.

Chování

Souhrn vnějších pozorovatelných projevů člověka, způsob jeho adaptace na vnější prostředí. Je vytvářen dialektickým vztahem genetických a sociálních vlivů. Změna materiálního i sociálního prostředí nemění člověka, ale jeho chování; ve skupině postupně mění morálku, která jedince zpětně ovlivňuje, tj. některé stránky jeho osobnosti rozvíjí a jiné potlačuje. Biologické stránky chování studuje etologie, sociální stránky sociologie; oběma se pak zabývají i další vědy, např. pedagogikapsychologie.

Chovatelství

Vývojová fáze člověka následující po lovu, většinou kombinovaná se zemědělstvím. Vznikla z lovu odchytem, kdy si člověk při nadměrném množství zvířat ukládal část jako živou zásobu. Při tom zjistil, že některá při dostatku vody a potravy neutíkají, naopak mohou přilákat další. Tím člověk hospodářská zvířata domestikoval a umožnil vznik pastevectví. Tento způsob obživy snížil výrazně závislost člověka na krátkodobých změnách přírodních podmínek, přispěl k jeho snadnějšímu přežití a rychlejšímu rozmnožení.

Christologie

Křesťanská nauka zabývající se osobou Ježíše Krista. Vzhledem k tomu, že jde o postavu historicky nedoloženou, není vědou, ale jen vyprávěním o vyprávěních.

Chudoba

Sociální status člověka jehož životní prostředky postačují k pouhé prosté reprodukci jeho sil a rodiny pod standardem, ve společnosti dosahovaným. Neumožňuje plný rozvoj jeho schopností a potomků jinak než s cizí podporou a na úkor jiných členů rodiny. Stejně jako bohatství je sociálně dědičná s náhodnými výjimkami, způsobenými zpravidla vnějšími vlivy. V praxi bývá zaměňována s bídou, která je ještě horší.

Chvostismus

Leninem užívaný termín znamenající být ve vleku událostí, na chvostu dějů, reagovat zmateně a opožděně. Odpovídá to zhruba filmařskému termínu "být mimo obraz".

Chyba

Činnost neodpovídající poznání, porucha praxe. Často bývá zaměňována s omylem, který vzniká v poznání. Při zjištění omylu je třeba změnit poznání, při zjištění chyby praxi. Ve skutečnosti však obě tyto poruchy bývají dialekticky spjaty: z omylu vzniká chybná praxe a její špatné vyhodnocení vede k omylu.

ICDr.

Doktor kanonického práva, od středověku akademický titul psaný před jménem. Dnes se u nás neuděluje.

ICLic.

Licenciát kanonického práva, dnes u nás neudělovaný akademický titul, zkratka se uvádí za jménem.

Idea

Myšlenka, produkt myšlení, rozumem přetvořený odraz skutečnosti vytvořený činností člověka. Nestojí nad společností, vychází z ní a spolu s ní je proměnlivá. Ideje jsou nemateriální, ale podle Marxe „jakmile podle nich začnou žít a jednat masy lidí, stávají se ideje materiální silou“.

Idealismus

Souhrnné označení pro stovky filozofických i náboženských směrů, jejichž společným základem je víra v ideu, jako prvotní a určující, na hmotě nezávisející faktor, ovlivňující svět. Ačkoli jeho filozofické základy položili již Sokrates a Platon v antice, jeho název použil až Diderot v 18. století. Je to filozofie, nejprve vkládající do hmotného světa vědomí, ducha či ideu a teprve z nich svět vysvětlující. Objektivní idealismus při tom alespoň částečně uznává poznatelnost světa, zatímco subjektivní idealismus ji neuznává. Pojmy "materialismus a idealismus" nelze zaměňovat s jejich historickým a hovorovým užíváním, při němž vyjadřují spíše povahové rysy jedince, jejich zaměření na materiální či duchovní životní cíle.

Idealizace

Ideologie

Ucelená soustava názorů na ekonomické a z něho vyplývající politické uspořádání světa, vyjadřující zájmy určité třídy v konkrétní epoše; forma v níž si třída uvědomuje svou existenci. Je součástí politiky, jejím gnoseologickým základem; teoreticky zdůvodňuje a obhajuje třídní zájmy a slouží jim. Obsahuje stejně tak pravdu jako společenské iluzeomyly, je historicky proměnlivá s měnícími se zájmy, přičemž nemění svou podstatu. Jakékoliv opovrhování ideologií vůbec je vždy součástí ideologie jiné, je vytvářením prostoru pro ni.

Idiot

V antickém Řecku soukromník, člověk zabývající se pouze svými zájmy a ignorující zájmy celé společnosti. Později, když se takovýto přístup stal základem oficiálního liberálního individualismu, se toto slovo počalo načas používat vědou k definovatelnému označení slabomyslnosti; dnes od toho psychiatrie upustila, a pojem slouží již jen jako nadávka. Smysl se ale tolik nezměnil, vždy šlo o člověka nějak odtrženého od společnosti.

Idolatrie

Modloslužba, poskytování náboženských služeb symbolům vytvořeným člověkem.

Ikona

V Platonově idealistické filozofii duchovní realita, zjevení, předmět kultu; v ortodoxních církvích kultovní obraz ze života svatých mající svou zázračnou funkci. Přeneseně grafický symbol určité funkce na obrazovce, odvozeně jakýkoli věcný či personifikovaný symbol určité činnosti.

Ilumináti

Osvícenci, tuto charakteristiku si většinou neprávem přisuzuje celá řada myšlenkových směrů.

Iluze

Zdání, mylný smyslový vjem vycházející ze skutečného podnětu, jeho nedokonalý smyslový odraz. Vzniká vždy, když se spokojíme s vnějším smyslovým poznáním jevu, ponecháme jeho vyhodnocení emocím a nezkoumáme rozumem jeho podstatu a příčiny. Přeneseně a nepřesně tak bývá nazýván i omyl rozumu. Vytváření iluzí je regulérní metodou umění, ale i neregulérní metodou propagandy, pro kterou je přesnějším pojmem lhaní. Iluze bývá krásnější než pravda, a proto jí člověk snadno podléhá.

Image

Představa záměrně vyvolávaná ve veřejném mínění o určitém subjektu s cílem pozitivně či negativně masově ovlivnit jeho popularitu a prestiž; falešný obraz jedince či instituce vytvářený profesionálními agenturami a sdělovací prostředky. Je to jev zkresleně vyjadřující podstatu i forma neodpovídající obsahu, jeden z rozšířených legálních podvodů. Bývá doprovázen řízenou přetvářkou subjektu.

Imám

Původně hlava muslimské komunity na úrovni knížete, později uznávaný znalec a učitel koránu, dnes islámský duchovní. U sunnitů zakladatel náboženské obce či právnické školy, u šíitů nejvyšší duchovní představený.

Imanence

Nepřesažnost, vnitřní příslušnost vlastnosti či zákonitosti k danému celku; opak je transcedence. Filozofie imanence, to jsou subjektivně idealistické směry považující realitu za vnitřní vlastnost poznání, za neexistující mimo poznání. V teologii, např. v deismu, imanence znamená Boha rozpuštěného v přírodě jako vnitřní součást světa, tedy boha poznatelného, zjevného.

Imateriální produkce

Imateriální produkcí člověka je změna společenských vztahů vznikající jeho materiální činností. Povrchním pozorováním jevu, jehož podstatou je růst podílu duševní práce v materiální výrobě vzniká iluze, že jde o samostatnou činnost člověka, nezávislou na produkci materiální. Růst objemu výroby software a jeho významu např. svádí k představě, jako kdyby se duševní produkce stávala rozhodující, zatímco význam materiální produkce ustupuje. Tento omyl je vyvolán nepochopením skutečnosti, že každá duševní práce přináší výsledek jen tehdy, je-li materializována, tj. v konečném důsledku zpředmětněna v produkci materiální či ve společenských vztazích. Sebesložitější dělba práce neodtrhuje duševní činnost člověka od materiálního života společnosti, to dělá pouze idealismus.

Imigrace

Přistěhovalectví, pohled na emigraci z druhé strany, důsledek migrace. Základní příčiny jsou vždy ekonomické, tj. hledání lepšího způsobu obživy; k nim se přidávají i příčiny politické, náboženské, rasové a individuální, tj. útěk před dosavadními sociálními vztahy, provázející lidstvo po celou dobu civilizace. Jednotlivé státy se podle své konkrétní hospodářské situace imigraci buď brání, nebo ji podporují. Vždy však naráží na odpor domácího obyvatelstva, jehož intenzita se stupňuje s hospodářskými problémy a kulturními rozdíly. Silnější imigrace vytváří přechodnou multikulturní společnost, která je však vždy potenciálním zdrojem sociálních konfliktů.

Imperialismus

Vývojová fáze kapitalismu od poloviny 19. století, snahy o vybudování moderních říší po vzoru historických imperií. Poprvé byl tento pojem použit v druhé polovině 19. století pro označení anglických snah o vybudování velké říše, rozšířil se spolu s těmito snahami i pro politiku dalších mocností. Lenin jej charakterizoval jako nejvyšší stadium kapitalismu kdy 1. koncentrace výroby a kapitál vyvolala vznik monopolů, 2. Vnikl finanční kapitál a finanční oligarchie, 3. vývoz kapitálu má větší význam než vývoj zboží, 4. vznikají mezinárodní monopoly, 5. rozdělení světa mezi mocnosti je skončeno a dochází k jeho přerozdělování. Imperialismus je historicky monopolním stádiem kapitalismu. Po rozpadu světové koloniální soustavy se v západním světě přestal pojem „imperialismus“ používat, přestože se jeho podstata nezměnila a tendence k vytváření velkých říší nezmizela.

Impertinence

Drzost, vyzývavost, nestoudnost; vnější projev vypjatého individualismu.

Implicitní

Přímo nevyjádřený, nezmíněný, ale z textu nějak odvoditelný, samo sebou se rozumějící, vycházející z ducha textu. Opakem je explicitní. Absolutizace implicitního v právu vede ke sporům mezi legalitoulegitimitou.

Import

Mezinárodní ekonomický vztah, dovoz zboží jako důsledek rozšiřování výrobních sil a vztahů, opak exportu. Přebytek importu nad exportem v obchodní bilanci charakterizuje ekonomické zaostávání země a musí být nahrazován jinými příjmy či jejím zadlužováním.

Impresionismus

Umělecký směr 19. století ovlivněný individualismem, usilující o vyjádření subjektivního dojmu v daném okamžiku. Byl reakcí na strnulý akademismus a formální dokonalost oficiální tvorby, odmítl idealizovat a věnoval se i běžnému civilnímu životu, který nepřikrašloval. Posílil v umění výrazovou stránku na úkor oficiálně požadované věrnosti zobrazení. Vyjadřoval spíše pasivní vztah tvůrce ke skutečnosti. Projevil se i v literatuře, hudbě, dramatu aj. Reakcí na něj byl expresionismus.

Improvizace

Prvek živelnosti v činnosti lidí, aktivita bez předběžné přípravy a plánu. Čím širší a hlubší má člověk znalosti, dovednosti a zkušenosti v daném oboru, tím je improvizace snazší, ale tím více přestává být improvizací, neboť je vždy opakováním již dříve ověřeného. Úspěšná lidská činnost je vždy dialektickou jednotou plánovitosti i improvizace, rutinyinvence.

Imunita

Zvláštní právní ochrana osob vykonávajících určité funkce před trestními procesními úkony státu. Chrání nikoliv osobu, ale úřad který zastává, jako např. hlava státu, poslanec, senátor, soudce, diplomat a pod. Účelem je, aby jednotlivé orgány státu nemohly zneužívat svých práv a znemožňovat záměrně výkon určité funkce, a tím zasahovat do politiky. Stalo se tak např. v ČR, kdy byl z formálních důvodů uvězněn poslanec Sládek před volbou prezidenta republiky, což rozdílem jediného hlasu umožnilo zvolení Václava Havla. Přestupkovou imunitu zčásti mají i vězni, policisté a vojáci, u nichž přestupky řeší zvláštní interní orgán. Imunita bývá někdy doprovázena i indemnitou, je užší než exteritorialita.

Inaugurace

Slavnostní uvedení uvedení do funkce, tento obřad se vyvinul z dřívější korunovace.

Incest

Krvesmilstvo, příbuzenské rozmnožování běžné v přírodě, kterým se v populaci rozšiřují a upevňují vrozené přednosti, ale i vady. Člověk si jej zakázal poté, co se mj. i na jeho základě zformoval jako živočišní druh. Dodatečně poznal jeho škodlivé důsledky při uzavřeném chovu domestikovaných užitkových zvířat, kde přinášelo vysoké ztráty. Podmínkou k tomu, aby jej zapověděl i sám u sebe, však bylo až vytvoření nadproduktu, tedy určité hodnoty dávající lidskému životu cenu, kterou již předtím znal jen u chovaných zvířat. Takto získaná zkušenost pak byla převzata většinou náboženství a později kodifikovaná i v právních systémech. Zákaz incestu zahájil zeslabování původně určujícího vlivu biologického původu na společenské vztahy a zpomalil další biologické rozrůzňování člověka.

Indemnita

Vyšší stupeň imunity, materiální imunita; ochrana před hmotně právním postihem. V ČR například chrání poslance a senátory, které nelze trestně stíhat za jakékoliv projevy učiněné v Parlamentu a jeho orgánech, což ale nevylučuje možnost zahájení disciplinárního řízení příslušnou komorou.

Indeterminismus

Odmítání, existence zákonitostídeterminace, zejména ve společnosti. Jeho základním východiskem je individualismus, voluntarismus; projevuje se i v posibilismu a probabilismu. Odmítá nutnost i příčinnost, abstraktně zveličuje svobodnou vůli člověka a nahodilost. Je reakcí na neschopnost mechanického materialismu vysvětlit společenské jevy, je jeho protipólem. Zpravidla je spjat se subjektivním idealismem a uznává determinaci člověka pouze zevnitř - svými počitky, prožitkyvědomím. Dnes se objevuje v nihilismu ve filozofiích existencialismu, pozitivismu a jejich odrůdách. V přírodních vědách má podobu kondicionalismu. V politice se projevuje jako anarchismus, živelnostsubjektivismus, je příznačný pro maoismus, trockismus i neotrockismus a pseudorevolucionářství všeho druhu. V praktické činnosti vyúsťuje ve svévoli. Je neuznáním zákonitostí a přeceněním individua.

Individualismus

Opak kolektivismu, životní postoj, světový názor či filozofie nadřazující jednotlivce a jeho zájmy nad společnost a její zájmy. Ačkoli se vždy ohání zájmy všech jedinců, má na mysli především své vlastní. Podstatou každého individualismu je egoismus, sobectví.

Individualita

Soubor osobních vlastností jedince, odlišující jej od ostatních ve svém neopakovatelném celku, odhlížející od všeho, co je všem ostatním v různé míře společné. Každý jedinec je více či méně výraznou individualitou, ale nelze jej redukovat pouze na ni. I individualita je produktem společnosti.

Indoktrinace

Vnucování určité víry pod tlakem, nepřipouštějící samostatné uvažování či pochybnosti, směřující k jejímu slepému přijetí. Takové působení je nejúčinnější v období dospívání či dlouhodobé izolace. Není typické jen pro náboženské či extremistické organizace, jak se často tvrdí.

Indukce

Úsudek vyvozující z jednotlivých faktů obecná tvrzení, zjednodušeně opak dedukce. Jedna z mnoha metod poznání, z nichž žádná sama o sobě neposkytuje úplnou pravdu a všechny musí být užívány ve vzájemném spojení. Indukci zcela odmítl K. Popper, vydávaný za největšího filozofa 20.století, což pro většinu filozofů není přesvědčivé.

Indult

Dočasné vynětí z působnosti zákona.

Infant

Titul korunních princů i jejich potomků v následnické linii udělovaný často v útlém dětství. Užíval se v královstvích na Pyrenejském poloostrově.

Inflace

Přebytek finančních prostředků v oběhu nad potřeby národního hospodářství, doprovázený poklesem hodnoty měny a růstem cen. Podle některých ekonomických pověr důsledek nerovnováhy nabídky a poptávky, neodborných zásahů do ekonomiky, výsledek volné hry tržních sil apod. Ve skutečnosti vždy státem řízený proces přerozdělení národního bohatství ve prospěch vládnoucích sil, kterým se rozřeďuje státní dluh na úkor vlastníků hotových peněz, kterými jsou především námezdně pracující. Reálná hodnota jejich mzdy klesá, nominální stoupá, a tak platí vyšší ceny a větší daně. Vlastníků výrobních prostředků, nemovitostí, drahých kovů a uměleckých předmětů se to příliš nedotýká, protože jejich ceny rostou úměrně s inflací, kapitál se zhodnocuje vyššími cenami produkce. Drobní výrobci jsou postihováni více než velcí, nevíce jsou postiženi příjemci pevných důchodů a mezd i drobní střadatelé. Ceny rostou rychleji než mzdy, a tak je vždy výsledkem další polarizace bohatstvíchudoby. V hodnocení příčin a způsobů zastavení inflace se různé ekonomické školy neshodují a skutečnými sociálními důsledky se většinou nezabývají. Opakem inflace je deflace.

Infrastruktura

Souhrn materiálních, institucionálních a personálních předpokladů zajišťujících existenci a všestranný rozvoj společnosti. Jedná se o dopravní, komunikační, energetické, vzdělávací, zdravotnické, sociální a kulturní sítě, jejichž plánování, budování i provoz nemůže být ani v kapitalistické společnosti pouze předmětem volného působení tržních sil a musí být veřejně regulováno s ohledem na dlouhodobé celospolečenské zájmy, nemá-li dojít ke kolapsu.

Ing.

Zkratka akademického titulu inženýr, srovnatelného s titulem magistr;  ve větě psaná i s malým písmenem.

Ing. arch.

Český akademický titul udělovaný absolventům magisterského studia architektury, zkratka uváděna před jménem.

ING-PAED IGIP

Titul Mezinárodní učitel technických předmětů, evropské uznání kvalifikace.

Iniciativa

Podnětnost, přičinlivost, vlastní aktivita směřující k vyvolání aktivity ostatních, tvůrčí vydávání podnětů k cizí aktivitě; vědomé úsilí subjektu uvádějící do pohybu své společenské prostředí k lepšímu uspokojení společných potřeb a účinnějšímu prosazení společných zájmů, snaha o prosazení nových možností do skutečnosti. Je subjektivním základem společenského vývoje. Subjekt bez iniciativy se ve společnosti stává objektem.

Inkluze

V sociologii sporný pojem označující "vyšší stupeň integrace znevýhodněných jednotlivců či skupin do společnosti". Spornost tohoto pojmu spočívá v tom, že integrace nemá žádný vyšší či nižší stupeň - je to proces, který probíhá či neprobíhá. Takže tento pojem vždy označuje spíše přání než skutečnost; kdyby k ní docházelo, nevyžaduje zvláštní pojem.

Inkvizice

Od 13. století církevní policie sloužící k vyhledávání, potlačování a trestání kacířů, odpadlíků a čarodějnic, postupně však trestala jakýkoliv protifeudální a národně osvobozenecký odpor. Vyšetřování bylo tajné, stačili dva svědkové, přiznání vynucováno mučením, obhájce byl vyloučen, soud neveřejný. Původně byla tato činnost svěřena dominikánskému řádu, později sehráli významnou roli i jezuité. V důsledku inkvizice zemřelo v Evropě asi 12 milionů lidí. Zrušena byla až v 19. století. Přeneseně jakékoliv násilné potlačování duchovního odporu.

Insignie

Odznaky hodnosti nebo moci, např. nárameníky, výložky, rukávové označení, symboly držené v ruce či zavěšené na krku a pod.

Insolvence

Platební neschopnost. Krátkodobá může vzniknout časovým nesouladem příjmů a výdajů, dlouhodobá je důsledkem předlužení.

Instinkt

Pud, biologicky podmíněné chování určitým způsobem. V běžném vědomí je však tento pojem často zaměňován s intuicí, či náhodně správnou reakcí, je idealizován a zkreslován, a proto jej věda spíše opouští.

Instituce

Relativně stálý souhrn norem, vztahů a vzorců chování s jasně vymezenou rolí ve společnosti, jako např. rodina, škola, armáda, církev, stát, právo, zaměstnání apod. Vznikly na základě kolektivní zkušenosti. Jsou to historicky podmíněné, proměnlivé výrazy celkového uspořádání společnosti v dané etapě vývoje. Nelze je zaměňovat s konkrétními organizacemi, tj. právními subjekty které jsou jejich materiálním a personálním výrazem.

Instrumentalismus

Subjektivně idealistická filozofie, varianta pragmatismu. Pojmy, vědecké zákonyteorie považuje za pouhý prostředek přizpůsobení se člověka proměnlivým podmínkám, pravdu za prostředek zajišťující úspěch. Popírá poznatelnost objektivní reality.

Integrace politická

Sjednocení, je logickým důsledkem integrace ekonomické, vytváří nový prostor pro rozšiřující se výrobní vztahy, je to zákonitá tendence lidského vývoje. Jedině ekonomicky a politicky integrovaný svět bude schopen čelit hrozbám budoucnosti a je schopen zajistit přežití lidstva. Odmítání integrace některými marxisty je vždy namířeno proti jejím konkrétním formám, a je vždy v rozporu se samotným Marxem, který vyžadoval podporu jakékoliv integrace, „byť kapitalistické".

Intelektuál

V běžném vědomí jakýkoliv vzdělanec, v užším smyslu humanisticky zaměřený kritik či obhájce společenských poměrů. Podle S. K. Neumanna je to překultivovaný, zjemnělý liberální individualista odtržený od života, převádějící vše na „čisté“myšlenky.

Inteligence

Inteligentní design

Jedna z idealistických teorií stvoření světa, tvrdící že živé organismy nesou znaky inteligentního záměru, avšak otázku tvůrce většinou neřeší. Někdy naznačuje dílo mimozemské civilizace, jindy, ač se formálně od náboženství formálně distancuje, ponechává prostor biblickému vysvětlení. V rozporu s tím i církev svatá ústy papeže Jana Pavla II. připustila, že Bůh stvořil pouze ducha a vše ostatní bylo jinak a papež Pius XII. již v roce 1948 ustoupil vědě tím, že biblický popis stvoření světa je třeba chápat jako „alegorii“.

Intendant

Hospodářský správce.

Interakce

Ve společenských vědách vzájemné, oboustranné působení mezi lidmi a jejich skupinami, jejich vzájemná konverzaci, ovlivňování se apod. Absolutizace interakcí ve zkoumání společnosti často vede k odhlížení od materiální a objektivní podmíněnosti jevů. Přeceňuje jejich viditelné stránky, nehledá podstatu a dosahuje jen dílčích výsledků.

Interbrigadista

Příslušník dobrovolnických internacionálních brigád španělské republikánské armády v letech 1936 - 1939 v občanské válce, v níž proti legální levicové vládě vystoupila pozemní armáda pod vedením generála Franka, podporována fašistickými režimy v Německu a Itálii. Po porážce byli českoslovenští interbrigadisté přesunuti do Francie, kde byli internováni, později většinou přešli do československé zahraniční armády a bojovali ve 2. světové válce na straně spojenců. Většinu interbrigadistů tvořili komunisté a socialisté ze všech evropských zemi a USA.

Interdikt

Papežská klatba, ve středověku užívaný církevní trest pro osoby či určitá území, které byly vyloučeny z náboženských obřadů, tedy i sňatků a pohřbů, což komplikovalo život. Byl používán církví v mocenských bojích se státem jako nástroj vydírání.

Internace

Nucený pobyt v omezeném prostoru bez rozhodnutí soudu a na dobu omezenou trváním příčin. Ve válkách se internují příslušníci nepřátelského státu či jeho národa pobývající na území bojujícího státu. Masově byli takto za 2. světové války internováni japonští přistěhovali v USA, Němci v Anglii a SSSR, Židé v Terezíně apod.; internováni jsou běžně i nežádoucí imigranti. Zařízení za tímto účelem vybudovaná nelze zaměňovat se zajateckými, vězeňskými či koncentračními tábory, které mají jiný účel a charakter. Někdy bývá tento pojem užíván pro vyhnanství na konkrétní místo či domácí vězení.

Internacionála

Internacionální pomoc

Eufemistický výraz pro sovětskou intervenci v Československu v roce 1968. Při desítkách vojenských intervencí prováděných jinými zeměmi se používají eufemismy jiné.

Internet

Celosvětový systém vzájemně propojených počítačových sítí, vzniklý z iniciativy ministerstva obrany USA. Ačkoli se o něm traduje, že nemá žádné centrum, je nejlépe řízeným skutečně celosvětovým technickým systémem. Vedle pokroku, který nepochybně přinesl, umožňuje důkladnou dálkovou kontrolu každé instituce a jednotlivce. Je největším shromaždištěm duševního vlastnictví lidstva, ale i jeho největším smetištěm; je nejlepším prostředkem jeho výměny i krádeže. Je nejmasovějším prostředkem informace, ale i dezinformace, jaký kdy lidstvo vytvořilo. Zdánlivě lidi spojuje, ve skutečnosti je odděluje; dává člověku pocit nezávislosti, ve skutečnosti u něho vytváří závislost zcela novou. Je dobrým sluhou i zlým pánem. A nikdy nevíte, komu právě slouží.

Intervence

Zásah jednoho subjektu do vnitřních věcí subjektu druhého. Používá se po celé trvání civilizace mezi jednotlivci, institucemistáty. Provádí-li se veřejně, bývá zdůvodněna tzv. ušlechtilými cíli, za nimiž je vždy skryt hmotný zájem.

Introvert

V psychologii označení člověka žijícího především svým vnitřním životem, tedy vůči společnosti se uzavírajícího, což ovšem nebere v úvahu o jakou společnost jde, jaké s ní má jedinec zkušenosti či jak je na ní závislý. V tomto smyslu je opakem extroverta. Bývá mu sporně připisována řada dalších individuálních vlastností. Každé členění osobností do dvou skupin však může odrážet jen jedno jediné hledisko, přičemž všechna ostatní musí opomíjet, jinak je zcela nepřesné. Ostré hranice ale neexistují.

Interview

Metodicky vedený rozhovor s cílem získat informace. Využívá se především v žurnalisticesociologických výzkumech. Tazatel rozhoduje o tématech, otázkách a rozsahu využití získaného materiálu.

Intifáda

Povstání, arabský výraz pro odpor Palestinců proti izraelské okupaci.

Intuice

Rychlé, podvědomé pravdivé poznání podstaty jevu bez účasti myšlení. Je to přirození duševní proces, v němž člověk konfrontuje vjem přímo se svým světovým názorem, vytvořeným na základě předchozích zkušeností. Při tom neužívá dalších vrstev svého vědomí a logického úsudku. Schopnost intuice roste s uceleností a bohatostí jeho světového názoru i zkušeností. Za intuici se však někdy vydává náhodné uhádnutí pravdy.

Intuicionismus

Intuitivismus, odlišující se idealistické filozofické názory pokládající vědění nikoli za výsledek odrazu skutečnosti, ale za vnitřní, vrozenou vlastnost člověka. Přeceňování intuice, její chápání jako samostatné poznávací činnosti jako zření, tedy jako mimosmyslové  vnímání, podceňování smyslové zkušenosti a praxe, izolace vědění jako samostatného světa apod.

Invalidita

Snížení či úplná ztráta pracovní schopnosti v důsledku tělesného či duševního postižení. Ve vyspělých společnostech jsou částečně zmírňovány její důsledky formou zdravotní péče, důchodu, úlev či výhod. Přesto je vždy pro každého jedince těžkým traumatem, neboť jej omezuje při uspokojování první lidské životní potřeby, tj. potřeby pracovat, vřazovat se tím do společnosti a seberealizovat se.

Invence

Schopnost tvořivého myšlení podmíněná talentem. Ve spojení s pracovitostí se projevuje tvořivostí.

Investice

Prostředky vynaložené na nákup kapitálu, tedy s cílem dosažení dlouhodobějšího zisku. Není ani tak důležité co se kupuje, ale právě onen cíl. Např. nákup zlata v době nejistoty růstu jeho ceny není investicí, ale vytvořením pokladu, zatímco v předpokládání růstu jeho ceny o investici jde. Uložení peněz do banky investicí není. V zásadě jde o investici vždy při nákupu výrobních prostředků, které v budoucnosti zvýší výrobu a přinesou vyšší zisk. Tento pojem se však v propaganděreklamě používá tak nedbale, že zcela ztrácí smysl, jako např. u "investic" do svého vzdělání, zdraví či dokonce dovolené.

Investiční zlato

Zlaté slitky či mince uchovávané jako poklad místo papírových peněz či nakupované ze spekulativních důvodů v očekávání zvýšené jeho ceny. Jeho hodnota se snižuje s obchodovaným objemem, ceny bývají udávany zpravidla při množství 10 kg. Narozdíl od ostatních zlatých předmětů je osvobozeno od daně z přidané hodnoty.

Investigativní žurnalistika

Soudobé označení pro práci novináře, odhalujícího pozadí a souvislosti událostí běžně nezveřejňované. Oficielně tak činí ve „veřejném zájmu“, ve skutečnosti však jde často jen o zvýšení zájmu o příslušné médium. Běžně slouží i jako vědomý či nevědomý nástroj politického boje, zvláště jsou-li mu podsouvány důvěrné informace, kterými se státní orgány nechtějí nebo nemohou zabývat, nebo které se informátor bojí zveřejnit sám.

Investitura

Slavnostní uvedení duchovní osoby do funkce.

Inženýr

Ve světě velmi různě užívaný titul od absolventů středních škol po postgraduální studium. U nás titul absolventa běžné vysoké školy technického, ekonomického zemědělského či vojenského směru na úrovni magistra, uváděný před jménem zkratkou Ing., ve větě psané i s malým písmenem.

Iracionalismus

Souhrnné označení pro nerozumový či protirozumový směr myšlení, zdůrazňující omezenost rozumuabsolutizující úlohu intuice, emocí či instinktů v poznání. V etice odmítání společenského charakteru morálky a její objektivnosti.

Ironie

Zdvořilé znevážení názoru či tématu diskuse.

ISBN

Mezinárodní standard pro jednoznačnou identifikaci knihy číslem a čárovým kódem. Vyžaduje dobrovolnou registraci každého nakladatele i každé knihy.

Islám

Muslimství, mohamedánství, nejmladší světové náboženství rozšířené zejména v severní Africe a Asii, spolu s ekonomickou emigrací proniká i do Evropy. Jeho základem je posvátná kniha Korán a všemocný předislámský bůh Alláh. Nabádá věřící k pokoře před Alláhem a duchovními, pěstuje nepřátelství k nevěřícím, ospravedlňuje sociální nerovnost, podřadnost žen, mnohoženství a slibuje posmrtné štěstí. V mnohém vychází z judaismukřesťanství. Tak jako každé náboženství je trvale zneužíván k politickému ovládnutí mas. Při obhajobě rozdílných zájmů se rozštěpil na řadu nesmiřitelných směrů, především na sunnityšíity.

Islamismus

Radikální hnutí fundamentalistického islámského duchovenstva, původně podporovaného Západem proti sílícím levicovým tendencím v muslimském světě. Po jejich porážce se obrátil proti domácím sekulárním vládám a po ztrátě podpory i proti svým dřívějším podporovatelům. Usiluje o politickou moc a pro své národně osvobozenecké rysy je mnohde přitažlivý pro široké masy i pro část muslimské buržoazie a inteligence. Je reakcí na ekonomické, vojenské, politické a kulturní pronikání Západu do arabského světa i na postavení muslimských emigrantů ve vyspělejších zemích.

Izolacionismus

V politice absolutizace vnitřní politiky na úkor zahraniční. Bývá důsledkem značných rozdílů domácího a okolního ekonomického a politického prostředí, ale i vnitřních problémů. Je mj. protipólem světovládných tendencí v USA, kde reprezentuje názor spíše menší buržoazie, schopné ovládnout pouze domácí trh, bývá doprovázen ekonomických protekcionismem.

IWE

Mezinárodní svářečský inženýr, zkratka uváděna za jménem.

Jáhen

Předstupeň kněžského svěcení, k němuž jsou připuštěni i ženatí muži, pomocníci církve.

Janičáři

Elitní pěchota osmanské armády, rekrutovaná především z násilně odvedených balkánských Slovanů, často jako rukojmí z místních urozených rodin, aby se nebouřily. Byli to žoldáci bez citového vztahu k území, na kterém bojovali a mohli tvrdě zasahovat proti místnímu obyvatelstvu. Později patřili k střední a nižší vrstvě tureckého obyvatelstva a věnovali se více než vojenské službě svému civilnímu povolání.

Jansenismus

Katolické reformní hnutí 17. století v západní Evropě, které je odrazem nástupu rodící se buržoazie. Navazovalo na karteziánství, vyvrcholilo zrušením jezuitského řádu.

Jasnovidectví

Údajná schopnost mimosmyslového vnímání skutečnosti. Funguje odpradávna při předvádění na veřejnosti jako zajímavá zábava či zdroj příjmů, zatímco při exaktních pokusech na seriózních pracovištích vždy selhává. Přesto se dodnes někteří jasnovidci uživí při ovlivňování jedinců i společnosti.

J.D.

Doktor práv, akademiciký titul odpovídající u nás udělovanému PhD., tedy po doktorandském studiu a disertaci. Zkratka se uvádí za jménem.

Jedinec

Pro idealismus biologická jednotka tvořící základ společnosti. Pro historický materialismus biosociální jednotka, produkt společnosti, Marxovými slovy „souhrn společenských vztahů“. Idealismus chápe společnost prostřednictvím jedince, materialismus vysvětluje individuum prostřednictvím společnosti. Individualismus absolutizuje jeho jedinečnost a nezávislost, kolektivistické přístupy zdůrazňují jeho sociální zakotvenost.

Jedinečnost

Všeobecná vlastnost věcí a jevů, které nikdy nejsou zcela totožné s ostatními podobnými, vždy se odlišují. Vše je souhrnem obecných, zvláštních a jednotlivých stránek, které se všechny opakují v jiných podobných jevech, ale vždy jinak; v jiném poměru, místě, čase, pohybu, vnitřních či vnějších souvislostech a rozporech. Proto je každý jev jako celek jedinečný, neopakovatelný.

Jednota

Podstata entity jako celku, vnitřně rozporný, dialektický vztah jejich částí. Protože vše je součástí více celků, je i součástí více navzájem rozporných jednot. Jednota vzniká vnějším působením a jeho přerůstáním do nově se vytvářejících vnitřních vztahů. Není-li jednota vnitřními vztahy udržována, je zvenčí rozvolňována. Každá konkrétní jednota je vždy i konkrétní kvalitou; tato dva pojmy však nelze ztotožňovat, jsou jiným pohledem na tutéž skutečnost, postihují jiné vztahy téhož.

Jednota a boj protikladů

Klíčový vztah materialistické dialektiky, která každou jednotu materiální, společenskou i duchovní chápe jako protikladnou, vytvářenou rozporem jejích jednotlivých prvků či stránek. Tyto protiklady mezi sebou bojují, jejich boj udržuje a mění každou jednotu, je střetem pohybů i univerzálním vztahem všeho existujícího. Není bezrozporné jednoty a není rozporu bez jednoty. Rozhodujícím rozporem jsou vždy rozpory vnitřní, jejich poznání umožňuje pochopit podstatu věci a její vývoj. Rozpory vnější se mohou stát rozhodujícími teprve tehdy, přerostou-li dovnitř jevu a ovlivní existující rozpory vnitřní. Tyto vztahy odhaluje zákon jednoty a boje protikladu, který je základním zákonem dialektiky. Při jeho zjednodušeném chápání často uniká skutečnost, že vše je vždy součástí více jednot najednou.

Jednota bratrská

Čeští bratři, protestantská církev vzniklá v Čechách v době husitských válek, mezi jejími nejvýznamnějšími představiteli byl J.A.Komenský. Snaží se pronikat na Slovensko a do Polska. Její centrum je v Hejnicích.

Jednota světa

Svět byl odpradávna pro člověka složitý, a proto hledal něco, co by jej sjednocovalo a umožňovalo jej chápat vcelku. Onu jednotu nacházel nejčastěji v božstvech, po vzniku filozofie byla jednota světa hledána v různých základních součástech či principech, které jej vytvářejí, v idejích či jakýchsi neměnných zásadách. Dialektický materialismus všechny tyto spekulace odmítá a jednotu světa nalezl v jeho materiálnosti.

Jednotlivé

Stránky vlastní jen jednomu jevu dané množiny. Nevytvářejí postatu, ale neopakovatelnost jevu. Nevylučují jej z dané množiny; jiné jednotlivé stránky mají i ostatní prvky v množině. Jednotlivé se jako stránka opakuje i v jiných množinách, ale nevytváří je. Vše existující má alespoň jeden rys jednotlivého. Tím se odlišuje od ostatního, zdánlivě stejného a stává se jedinečným. Tyto jednotlivé rysy zdánlivě stejného se nemusí projevovat ve všech fázích svého vývoje, ale za určitých situací se mohou stát určujícím. Jednotlivé stránky mohou být důležité, zvláště v lidských skupinách musí být respektovány. Zejména u vedoucích skupin se v kritických situacích mohou projevit jako rozhodující.

Jehovité

Protestantská náboženská sekta Svědků Jehovových, přísně centralizovaná mezinárodní organizace se sídlem v USA. Uznávají Jehovu a Ježíše Krista jen za vykonavatele jeho vůle, považují se za vyvolené, kteří přežijí, zatímco ostatním předvídají záhubu v celosvětové katastrofě, armagedónu. Vyžadují u věřících disciplinu a materiální podporu, odmítají krevní transfuzi, alkohol i dietní předpisy, úctu k státním symbolům, službu v armádě a používání zbraně. Neslaví většinu církevních svátků a osobní jubilea, nevěří v duši a ostatními křesťany nejsou za křesťany považováni.

Jeptiška

Příslušnice křesťanského církevního řádu nebo kongregace, řádová sestra, řeholnice; v buddhismutaoismu mniška. Charakteristickým způsobem života je absolutní služba a osobní podřízenost své církevní organizaci, vzdání se manželství a mateřství, dobrovolná chudoba, nesvoboda a kázeň.

Jev

Produkt nebo vztah objektivního světa, je projevem podstaty toho, co zkoumáme. Obsahuje v sobě podstatu, ale i další vlastnosti a stránky, je širší, složitější, bohatší a většinou také na první pohled zdánlivě srozumitelnější než podstata. Jev je vnějším projevem podstaty; vždy ji vyjadřuje částečně, zkresleně, nikdy ne přesně a úplně. Podstata i jev jsou stejně reálné, existují objektivně, nikdy samostatně, vždy pouze spolu a vytvářejí dialektickou jednotu. Navzájem na sebe působí, mohou v sebe přecházet. Nikdy nejsou zcela totožné. Jev je proměnlivější, podstata stálejší, jsou rozporné. Jev může vyjadřovat podstatu falešně, podstata pak vystupuje jako zdání. Jev je vnějším projevem podstaty i nepodstatných faktorů, je odrazem nahodilosti a proměnlivosti.

Jezuité

Tovaryšstvo Ježíšovo, jeden z nejvýznamnějších a nejstarších řádů římskokatolické církve, založený na její obranu. Pro nemilosrdný postup při protireformaci byl v řadě zemí zakázán a na žádost evropských panovníků v roce 1773 papežem zrušen. V roce 1814 však byl obnoven a působí dodnes především v oblasti vědy a vzdělávání, kde hájí pozice#církev církve. Nosí černé roucho bez kolárku, avšak jeho příslušníci působí většinou v civilu.

Ježíš Kristus

Historicky nedoložená ústřední postava Nového zákona, potulný kazatel jehož učení se stalo základem křesťanství. Podle pověstí se narodil v Betlémě z neposkvrněného početí Panně Marii jako boží syn, jehož vychovával Mariin druh Josef. Žil v Nazaretu, odtud i přezdívka Nazaretský. Na konci působení jej přijali jeho učedníci jako Krista, což byl podle Starého zákona titul krále, podle Nového zákona mesiáš. Jeho pouť skončila v Jeruzalémě, kde byl jako buřič ukřižován. Podle jeho učedníků se jim po smrti zjevil. Monoteistické křesťanské náboženství jej později koncipovalo jako součást trojjediného Boha, nebo také Svaté trojice, kterou tvoří Bůh Otec, jeho syn Ježíš Kristus a Duch svatý. Jde o kompilaci různorodých textů Bible, o těžko pochopitelný kompromis mezi popisovanými více bohy a centralizovaným monoteismem.

Jidáš

Postava z novozákonních biblických textů, postupně do nich dodatečně vnášená jako symbol zrady. Zatímco ve starších textech se neobjevuje, v těch mladších o něm i o jeho zradě přibývá podrobností. Šlo zřejmě o pokus svést vinu za ukřižování Krista na Židy v době, kdy už křesťanství stálo v opozici proti judaismu a snažilo se usmířit s římskou mocí. V této době vzniká křesťanský antijudaismus.

Jidiš

Západogermánský jazyk, židovská němčina ovlivněná slovanskými a dalšími prvky, přičemž výrazy související se židovskou tradicí jsou hebrejské. Má řadu dialektů; užívá jej asi 4 mil. evropských Židů. Někdy je nesprávně považována za dialekt němčiny.

Jin a jang

Prvky dialektiky v dávné čínské filozofii, popisující dvě síly nacházející se v každé součásti světa. Jsou protikladné, nevylučují se, ale doplňují. Jsou na sobě závislé, vzájemně neoddělitelné, ale zaměnitelné. Jsou nekonečně dělitelné a vytvářejí spolu rovnováhu. Tuto teorii převzaly obě hlavní čínské filozofie, taoismus i konfuciánství.

Jméno

Cokoliv člověk pozná, pojmenuje to, aby to odlišil od ostatního podobného. Co nemá jméno, je zapomenuto. Jméno přiřazené jevu postupně ztrácí některé původní souvislosti s ním. Jev i způsob jeho poznání se vyvíjejí, jméno nikoliv. Jméno se často začne používat i pro jiný jev, a tak se jméno a pojmenované dostávají do rozporu. Jevy proto nelze vysvětlovat ze jména, ale z podstaty. V logice je jméno chápáno daleko složitěji.

Johanité

Duchovní rytířský řád úzce spojený s maltézskými rytíři, později i sdružení protestantských řádů v některých západních monarchiích.

Josefínské reformy

Souhrn racionálních reforem v letech 1760-1790, započatý již za vlády Marie Terezie a dovršených jejím synem Josefem II. Posílily centrální moc státu, zlepšily evidenci obyvatel, vytvořily podmínky pro efektivnější zemědělskou výrobu a rozvoj průmyslu ve městech. Podřídily římskokatolickou církev státu a začaly ji efektivněji využívat ve státní správě. Zrušením poloviny neužitečných klášterů a prodejem jejich majetku vznikl fond pro placení kněží ze státních prostředků a personální podmínky pro rozšíření počtu far, které plnily některé správní funkce. Uvolnily se náboženské poměry, zpřísnila evidence obyvatel, půdy a domů, podmínky roboty a byl zaveden jednotný státní jazyk. Bylo zrušeno nevolnictví, omezena moc nižší šlechty i městských samospráv. Smrt Josefa II. majetnější vrstvy oslavovaly, a poté byly některé z reforem zrušeny či zmírněny. Přesto vytvořily lepší podmínky pro pozdější nástup kapitalismu v zaostávajícím Rakousko-Uhersku.

J.D.

Doktor práv, americký tzv. profesní doktorát udělovaný po postgraduálním studiu; zkratka za jménem.

J.S.D.

Někdy též S.J.D., doktor právní vědy, zkratka za jménem, americký titul udělovaný za odbornou vědeckou činnost; odpovídá Ph.D.

JUC.

Do r. 1953 neoficiální titul kandidáta práv, uváděný před jménem studenta po složení 1. rigorózní zkoušky.

Judaismus

Nejstarší světové náboženství, první monoteistické, židovské. Zdrojem věrouky je Starý zákon, z něhož vychází i pozdější křesťanství, a talmud soustava komentářů k Starému zákonu. Hlásá víru v jediného boha Jahve a mesiáše, spasitele a božskou vyvolenost Židů. Rituálními předpisy upravuje do podrobností každodenní život věřících. Ženu považuje za otrokyni svého otce či muže, odmítá její vzdělání i práci pro společnost. Vede věřící k fatalismu a víře v nadpozemský života. Přežil staletí trvající útisk v rozptýlení Židů, v diaspoře, a stal se státním náboženstvím Izraele.

JUDr.

Juris utrisque doctor, doktor práv, historicky doktor obojího práva, tedy římského a církevního; akademický titul udělovaný absolventům právnických fakult po složení rigorózní zkoušky s výjimkami let 1951-1953 a 1990-1998, kdy se z vnitropolitických důvodů neuděloval.

Jurisdikce

Soudní pravomoc nad určitým územím nebo okruhem osob.

Jurodiví

Ve východním křesťanství, v pravoslaví označení pro slabomyslné náboženské fanatikypodivíny, tzv. svaté muže a ženy žijící nekonvenčním způsobem, z nichž nejznámějším byl Rasputin. Vydávali se za proroky, někdy svou psychickou posedlost předstírali, což jim v bigotním prostředí dodávalo větší váhy.

Jusnaturalismus

Právní směr myšlení upřednostňující přirozené právo před právem pozitivním.

Justice

Soudní moc, vedle moci zákonodárné a výkonné třetí složka moci státní. Podle buržoazní právní teorie má být nezávislá na složkách ostatních, což je vždy iluzorní, neboť nemůže vznikat jinak než z jejich rozhodnutí a rozhodovat jinak než podle jimi navržených a schválených zákonů, vyjadřujících vůli stejné vládnoucí třídy.

Kabala

Tajné židovské mystické učení, které podle legendy svěřil bůh Mojžíšovi a poté bylo ústně sdělováno jen vyvoleným. Z něho vznikla i křesťanská kabala, která ovlivnila vznik evropského okultismu, a židovský chasidismus rozšířený dnes v USA a Izraeli.

Kabaret

Původně malá scéna s občerstvením a zábavným hudebním, tanečním a scénickým programem, spojovaným konferenciérem. Převažoval-li hudební obsah, šlo o šantán.

Kabinetní politika

Nesouhlasné označení pro rozhodování v uzavřeném prostoru a malém počtu osob, opak veřejného rozhodování. Skutečná rozhodnutí však vždy vznikají kabinetní formou a tzv. veřejná rozhodnutí jsou výsledkem kabinetních dohod.

Kacířství

Odchylky od oficiální náboženské věrouky, často forma odporu proti státní moci, náboženstvím podporované. Čím užší je sepjetí vládnoucích sil s náboženstvím, tím silněji se kacířství projevuje, a tím více je potíráno nejen církví, ale i státem. V sekulárních státech se přeměňuje v pouhé náboženské sektářství.

Kádry

Pojem poprvé použitý Napoleonem pro označení těch jednotlivců, kteří tvoří spolehlivý základ společného úsilí. Ve shodě s tím J.V.Stalin správně pochopil, že „kádry rozhodují vše“. Jsou to lidé zaujímající klíčové postavení v organizaci tohoto úsilí, mají dostatek vůle ke splnění úkolů a jsou vybaveni odpovídajícími schopnostmi. Ve vztahu k minulosti současné „kádry“ tento pojem používají pouze pejorativně, a tak se ve veřejném projevu objevuje pouze v kolektivních sportech.

Kalokagatia

Antické přesvědčení o spojitosti krásy a dobra; ideál harmonie duševní a tělesné krásy; vychází z něho mj. olympijská myšlenka, sokolské hnutí i skauting. Jde o prastarou souvislost pojmů krása, dobro a užitek.

Kalvárie

Golgota, hora u Jeruzaléma, na které byl údajně ukřižován Kristus. Přeneseně cesta k místu ukřižování s dvanácti zastaveními, mnohokrát výtvarně či architektonicky ztvárňovaná. Obecně strastiplná cesta, utrpení.

Kalvinismus

Jeden ze směrů protestantismu vzniklý v 16. století jako odraz zájmů rodící se buržoazie v boji proti feudální a římskokatolické moci. Jeho podstatou je strohé, lidmi nezaměnitelné boží předurčení, posvěcující majetkovou nerovnost. Ospravedlňoval individuální úspěch jako důkaz vyvolenosti, odmítal okázalé obřady, zcivilněl a demokratizoval postavení duchovních. Později se rozštěpil na reformátorství, presbyteriánstvíkongregacionalismus.

Kancelista

Jeden z nejnižších úředníků kanceláře, úředník bez pravomocí, písař a pod. Někdy ale také vedoucí kanceláře podřízené vyššímu úřadu, v takovém případě doplněno titulem vrchní, dvorní aj.

Kancléř

V zemích navazujících na tradice říše Římské oficiální titul s proměnlivým obsahem. Může jít o premiéra (např. v Německu), vedoucího kanceláře, vedoucího univerzitní správy či správního úředníka diecéze.

Kandrdas

Herecký učeň, elév

Kanibalismus

Lidožroutství, pojídání lidského masa v minulosti rozšířené z rituálních důvodů, někdy i z nedostatku potravy. V pravěku se vyskytoval i v Evropě. V soudobém světě je téměř vymýcen, objevuje se občas jako průvodní jev duševní poruchy.

Kanonické právo

Součást církevního práva v katolicismu, pravoslavíanglikánské církvi, které jsou jeho tvůrcem. Zkratka JUDr, původně znamenající doktor obojího práva, se udělovala absolventům studia církevního i římského práva.

Kanonie

Klášter či řeholní dům premonstrátů či cyriaků.

Kanonizace

Proces svatořečeníkatolické církvi, v protestantismu jednorázový akt, přeneseně též nekritické uctívání a oslavování člověka.

Kanovník

Duchovní katedrální kapituly či pověřený vedením slavnostních obřadů ve významnějším kostele.

Kantovství

Filozofické myšlení vycházející z Kantovy idealistické dialektiky.

Kapitál

Společenský vztah vytvářený zhodnocující se hodnotou vloženou vlastníkem do reprodukčního procesu (výroba, rozdělování, směnaspotřeba) s cílem dosáhnout ziskuvykořisťování námezdní práce. Je to vztah vytvořený prostřednictvím peněz mezi vlastníkem výrobního prostředku a námezdní pracovníkem, který se může živit jen tak, že prodává svou pracovní sílu, jež má schopnost vyrobit více hodnot, než je zapotřebí k její reprodukci. Dokáže vyrobit i něco navíc, nadhodnotu, která však připadne vlastníkovi výrobních prostředků, nikoliv vlastníkovi pracovní síly. Tento způsob výroby se začal rodit již za feudalismu, kde prvním kapitálem byly volné peněžní prostředky získané z lichvy či feudálních daní. Jakmile byly použity k nákupu pracovní síly vyrábějící nadhodnotu, staly se kapitálem. Postupně se tento způsob výroby stal převládajícím,vytvořil dvě nové, principiálně odlišné společenské třídy a vynutil si vznik nového společenského systému – kapitalismu. Kapitálem tedy nejsou jakékoliv peníze; jsou jím pouze takové, které jsou užity k nákupu výrobních prostředků (tj. konstantní kapitál) a pracovní síly (variabilní kapitál), jejichž spojení prací při výrobě zboží je zdrojem zisku. Podle formy v jaké je kapitál vkládán do reprodukčního procesu a jeho pohybu jej lze dělit na fixní a oběžný, průmyslový, obchodní a zbožní, finanční, bankovní a zápůjční, zbožní, fiktivní, obchodní aj. V předchozích způsobech výroby, tedy v naturální, otrokářské či feudální kapitál neexistoval, nebo hrál jen zcela okrajovou společenskou roli. V současném systému je základním ekonomických a společenským vztahem, ať je jakkoli zastírán.

Kapitalismus

Společensko ekonomická formace střídající feudalismus, výrobní způsob založený na soukromém vlastnictví výrobních prostředků a námezdní práci, při níž je bezprostředním výrobcům odnímána část vytvořené nadhodnoty. V 19. století se stal rozhodující formou výroby ve vyspělých zemích a v porovnání se všemi předchozími výrobními způsoby přinesl ohromný pokrok. Na druhé straně zbavil stát podstatného vlivu na ekonomiku, ponechal ji pouze v rukou vlastníků kapitálu a působení trhu. Základním rozporem tohoto uspořádání společnosti je podle K.Marxe „rozpor mezi přísným plánováním výroby uvnitř podniku a její živelností v celé společnosti“. Masivní růst výroby a její neplánovitost způsobují opakovaně vážné krize z nadvýroby, které jsou řešitelné pouze státními zásahy do ekonomiky, což naráží na odpor soukromých vlastníků. Průvodním jevem kapitalismu je vytvoření početných skupin nezaměstnaných, které je nucen živit stát formou sociálních dávek. Neustálý růst výrobních sil a rozšiřování výrobních vztahů naráží na meze individuelního vlastnictví, které musí být regulováno nejen státem, ale i nadnárodními institucemi, aby vůbec mohlo být zachováno. To vše vyvolává socialistické a komunistické tendence, které jsou reakcí na příkrou sociální diferenciaci společnosti. Slovy signatáře Charty 77 L.Vaculíka „s pádem komunismu vrátily se příčiny, z nichž vznikl“. Pojem kapitalismus současná propaganda cudně nepoužívá a oficiální společenská věda se jeho podstatou nezabývá.

Kapitalista

Vlastník kapitálu, osoba, jejíž hlavní příjem plyne nikoliv z vlastní práce, ale z práce jiných prostřednictvím vlastnictví kapitálu, ať je jeho forma jakákoliv. Může to být továrník, podílník, společník, akcionář, rentiér apod.; není to živnostník, který na vlastních výrobních prostředcích sám pracuje. Současná politika a žurnalistika tento pojem nepoužívá, neboť příliš vyjadřuje podstatu.

Kapitán

V ozbrojených sborech nejvyšší hodnost nižších důstojníků, odpovídající v armádě přibližně veliteli roty, menší jednotky čítající okolo 200 mužů. Ve válečném námořnictvu je však námořní kapitán většinou nejvyšší důstojnická hodnost velitele velké lodi na úrovni plukovníka, nižšími jsou fregatní a korvetní kapitán. V civilním letectvu a námořnictvu jde o funkci nebo kvalifikaci velitele lodi či letadla. Ve zkratce před jménem kpt.

Kapitula

Církevní shromáždění sboru kanovníků katedrály, příslušníků kláštera, řádové provincie či celého řádu.

Kaplan

křesťanských církvích duchovní působící v kapli, dnes duchovní přidělený zvláštní skupině lidí či instituci, např. vojenský, univerzitní, nemocniční, vězeňský, dvorní apod. mající k disposici pouze kapli.

Kápo

Ve slangu pomocník dozorce z řad vězňů, ve zločineckých skupinách vedoucí. Přeneseně, vždy pejorativně, i hlava, hlavní organizátor apod.

Kaprál

Desátník v ozbrojených sborech; přeneseně energický člověk se sklony k velení.

Kapucíni

Odnož františkánského kanovnického žebravého řeholního řádu. Nosí hnědé kutny s kapucí, převázaném bílým provazem se třemi uzly. Ženskou odnoží řádu jsou klarisky.

Karbonáři

Tajné revoluční spolky buržoazie v Itálii a Francii v 1. polovině 19. století, inspirované hnutím svobodných zednářů. Byly silně protifeudální, usilovaly o sjednocení země. Jejich heslem v Itálii bylo: "je spravedlivé zabít italského krále".

Kardinál

Příslušník sboru nejvyšších církevních hodnostářů jmenovaných papežem. Tento titul se vkládá mezi jméno a příjmení. Jeho symbolem je purpurová barva, automaticky získává biskupské svěcení. Kardinálové mladší 80 let mají povinnost zúčastnit se konkláve, tj. volby papeže; starší jej nevolí.

Kariérismus

Myšlení a způsob života jedince bezohledně podřizujícího vše společenskému vzestupu, bezzásadové hledání cest k úspěchu za jakoukoliv cenu. Společensky bývá tolerován když se to daří, a odsuzován v případech nezdaru. Nelze jej zaměňovat za přirozenou snahu člověka uplatnit se ve společnosti, seberealizovat se, což je předpokladem k rozvoji jedince i společnosti.

Karikatura

Převážně výtvarný společensko kritický žánr, zjednodušeně a humorně vyjadřující charakteristické fyzické či povahové rysy známé osobnosti. V podstatě opak aktu, který zkresleně znázorňuje neznámou osobu tak, aby si ji vnímatel mohl představit jak chce, zatímco karikovanou osobu musí poznat.

Karma

Náboženská idea vysvětlující, že naše pozitivní či negativní myšlenky a činy zanechávají otisk v mysli a ovlivňují naše budoucí prožitky: v buddhismu v životě současném a v hinduismu v životě příštím. O svém osudu tak je možné rozhodovat vlastním chováním i meditací. Lepší budoucnost tak vidí nikoli v přeměně společnosti, ale sebe samého.

Karmelitáni

Méně významný katolický žebravý řád, který se několikrát v historii neúspěšně pokoušel uchytit na našem území. Má několik členů a nakladatelství, 4 členná ženská větev se rozpadla. Ve existuje i odnož bosých karmelitánů.

Kartel

Smluvní dohoda konkurentů omezující jejich hospodářskou soutěž s cílem zabránit negativním důsledkům konkurence. V iluzi o blahodárnosti konkurence ji v některých případech státy omezují či zakazují. V případech životně důležitých produktů např. zemědělských výrobků, těžby ropy apod. ji však tolerují, nebo dokonce přímo organizují, jako např. Organizace zemí vyvážejících ropu.

Karteziánství

Kartesianismus, filozofie René Descarta a její pokračování, především okasionalismusjansenismus. Objektivně idealistické ideje vycházející z křesťanství i poznatků vznikající moderní vědy. Je počátkem moderního idealismu absolutizujícího rozum odtržený od materiální podstaty světa.

Kartuziáni

Katolický mnišský polopoustevnický řád s ženskou odnoží, který do Čech přivedl Jan Lucemburský. U nás zlikvidovaný Josefínskými reformami. Dodnes přežívá, zejména ve Francii a Španělsku. Nosí bílý hábit s bílým opaskem a venkovní černý plášť s kapucí.

Kasta

Původně třídní rozdělení indické společnosti, uměle modifikované během portugalské a britské koloniální nadvlády za účelem hlubšího rozdělení a snazšího ovládnutí země. Přeneseně tento pojem označuje uměle vytvořenou, zřetelně ohraničenou a uzavřenou skupinu lidí.

Kastelán

Správce hradu

Kasuistika

Kazuistika, souhrnná zpráva o konkrétním případu, případová studie hledající příčiny, podstatu a řešení jevu.

Katastrofismus

Přeceňování vývojového skoku jako jediného momentu vývoje. Názor, že k vývoji dochází pouze přírodními nebo společenskými katastrofami, válkami, revolucemi apod. Je to v přímém rozporu s dialektickým pojetím, které vývoj chápe jako jednotu kvantitativních a kvalitativních změn.

Katedra

Vyvýšený stůl pro učitele; přeneseně sbor stejně či podobně zaměřených pedagogů vysoké školy tvořící její nižší organizační jednotku.

Katedrála

Hlavní kostel diecéze, sídelní chrám biskupa. Jeho fyzickým správcem je probošt, zatímco biskup je duchovním správcem celé diecéze.

Kategorie

Katechismus

Souhrn křesťanské nauky, která je vyučována či učebnice v níž je text obsažen. Katechetou je učitel náboženství, který může být knězem i laikem.

Katolicismus

Nejrozšířenější křesťanská víra, centralisticky organizovaná celosvětová církev s centrem ve Vatikánu, jehož hlavou je papež. Jejím ústředím je římská kurie, aparát složený z kongregací, sekretariátů, tribunálů a kanceláří, ovládající direktivně prostřednictvím hierarchie duchovenstva všechny nižší články. Toto centrum je současně suverénním státem Vatikán, udržujícím běžné diplomatické styky se všemi významnými zeměmi.

Kauce

Peněžitá záruka, ekonomický nástroj k prosazení sociální nerovnosti v systému formální rovnosti; forma selekce a diskriminace. V ekonomických vztazích, při kandidatuře do sněmovny a senátu, při propuštění z vazby a v dalších případech, kdy je požadována, ji může zaplatit pouze majetný subjekt, čímž je zvýhodněn.

Kauzalita

Příčinnost, vztah příčiny a účinku, uznání tohoto vztahu. Subjektivní idealismus buď příčinnost neuznává, nebo ji považuje za dodatečně vnesenou poznávajícím subjektem. Objektivní idealismus vidí kořeny příčiny v duchu, ideji či pojmu. Dialektický materialismus uznává příčinnost, narozdíl od ostatních druhů materialismu však vidí aktivní zpětné působení účinku, který mění příčinu.

Kavalerie

Jezdectvo, od středověku součást většiny armád. Oproti pěchotě měla vyšší mobilitu, rychlost, ale i pořizovací a provozní náklady při vyšší zranitelnosti. Málokdy proto byly vytvářeny čistě jezdecké armády. S rozvojem motorismu postupně ztrácela význam.

Kavalír

Realitě vzdálená feudální idealizace urozeného a bohatého muže, vyznačujícího se šlechetností, čestností a dobrými mravy; v kapitalismu nahrazen pojmem gentleman. V soudobé běžné češtině muž ochotný platit za jiné, příp. společník dámy.

Kázeň

Uvědomělé plnění sociální role při respektování autority, nezbytná podmínka existence každého společenství. Pro krajně individualistické pojetí pedagogiky je to však nepřijatelný prostředek, neboť prý neumožňuje plné rozvinutí individuality. Zastánci této teorie si zřejmě nepovšimli, že věznice jsou plné rozvinutých individualit, kteří neměli kázeň, zatímco učebnice jsou plné rozvinutých individualit, které ji měli.

Kenotaf

Symbolický náhrobek zemřelého, jehož hrob leží jinde či není znám.

Kineziologie

Seriózní věda o pohybu člověka a zvířat. Pod tímto názvem ale parazituje i skupina pseudovědeckých metod léčitelství, jako např. One-Brain.

Keynesiánství

Ekonomické teorie vznikající ve 30. letech minulého století jako reakce na velkou hospodářskou krizi, která odhalila do té doby oslavovanou schopnost samoregulace trhu. Požadují státní zásady do ekonomiky formou velkých veřejných zakázek v době stagnace a jejich úhradu prostřednictvím schodkového státního rozpočtu pozdějším zvýšeným výběrem daní. Tato politika vedla v 60.a 70. letech k velkému prohlubování státních zadluženosti a růstu inflace. Neokeynesiánství spolu s neoliberalismem patří dnes k nejvýznamnějším buržoazním ekonomickým teoriím; z jejich kritiky vzešel monetarismus.

Klaka

Placený nebo jinak předem organizovaný potlesk či protesty při veřejných vystoupeních. Jeho cílem je vytvořit dojem pozitivní či negativní odezvy tam, kde by sama nevznikla. Od spontánního přijetí se zpravidla odlišuje svou nepřiměřeností. Nelze zaměňovat s klikou.

Klan

Přibližně totéž co rod. Někteří etnografové se snaží nalézt rozdíly mezi těmito pojmy, leč činí tak velmi vágně. Vyplývá to z toho, že rod měl v různých epochách a na odlišných územích rozdílnou velikost, organizaci i pravidla. V obecné mluvě se tento termín užívá spíše pro příbuzensko-mocenské vazby.

Klarisky

Chudé sestry svatého kříže, katolický ženský řeholní řád, odnož kapucínů. Jsou vegetariánkami, chodí na boso. Nosí hnědý nebo černý oděv se závojem a bílou kápí, přepásaný bílým provazem se třemi uzly.

Klasicismus

Navázání na klasické umění antiky v období končícího barokarokoka, od poloviny 18. století převládající umělecký sloh ovlivňovaný romantismem. Důstojná, klidná a logická tvorba doprovázela období osvícenství, racionalismu a příprav středních tříd na buržoasní revoluce. Jeho vyvrcholením byl empír.

Klasik

Výjimečný tvůrce díla stálé hodnoty, na něhož lze navazovat a rozvíjet jej. Člověk jehož je možné i opravovat při zachování úcty k němu.

Klášter

křesťanství, islámu, taoismu i buddhismu uzavřený hospodářsko-obytný areál sloužící k životu a působení náboženského řádu. Je izolován od ostatního světa klauzurou, nepřístupný laikům a běžně i světské moci. Je samostatnou ekonomickou jednotkou a centrem šíření náboženství i jeho politického vlivu. V Rakousko-Uhersku začal s jejich rušením Josef II.

Klatba

Interdikt, forma církevního nátlaku na stát prostřednictvím obyvatelstva, nelze zaměňovat s kletbou.

Klauzura

Pravidla odloučení od okolního světa, život v odloučení, případně ona uzavřená část kláštera k tomuto životu určená. Tato pravidla jsou odlišná v jednotlivých církvích i řeholních řádech, stanovuje je papež či příslušní nadřízení biskupové.

Klerikalismus

Tendence k politizaci náboženství. Snaha duchovenstva o prosazení svého vlivu v ekonomickém, duchovním i politickém životě společnosti zpočátku přímo prostřednictvím kněží, v současnosti především prostřednictvím vlastních, jimi ovládaných politických stran, odborových, zájmových, hospodářských i jiných organizací a sdružení. V různé míře je patrná u všech náboženství, majících vlastní aparát. Opakem je antiklerikalismus.

Klerofašismus

Klerikalistické politické hnutí slučující fašismuskatolicismus pod vedením kléru. Zformoval se pod vlivem italského a německého fašismu odlišně na Slovensku, v Rakousku, Chorvatsku, Španělsku a Portugalsku. Usiloval o zřízení autoritativního stavovského státu s vedoucí rolí katolické církve, který by byl obranou proti sílícím socialistickým tendencím. V publicistické rovině našel odezvu i v Čechách mj. u někdejšího knížete Karla Schwarzenberga st., píšícího pod pseudonymy.

Klérus

V katolicismu církevní aparát s vnitřní hierarchií, který je nadřazen laikům, tj. věřícím, jehož prostřednictví je řízena církevní organizace. Podobný, zpravidla profesionální systém si pod různými názvy se stejným obsahem vytvářejí i ostatní náboženství po celé období civilizace. Bývá to doprovázeno snahou tohoto aparátu ovlivňovat celou společnost, nejen církev.

Kletba

Prokletí, žádost nadpřirozeným silám o potrestání někoho, či něčeho; o očarování živých bytostí či věcí. Nelze ji zaměňovat s klatbou, která je církevním trestem a nemá magický účinek.

Klid

Skrytý rozpor, zdánlivá absence pohybu, ve skutečnosti však jeho fáze, odraz souladu některých pohybů. Je to abstrakce vyjadřující relativní stálost věcí ve vztahu k něčemu, je to pohyb, který v daném okamžiku nepovažujeme za důležitý či rozpory a pohyby v daném čase vzájemně vyrovnané. Absolutizace klidu vede ke strnulému, mechanickému chápání světa, jeho popření vede k absolutnímu relativismu a k uznání nepoznatelnosti světa. Ačkoli věci poznáváme pouze prostřednictvím pohybu, jen jejich relativní stálost nám poznání umožňuje.

Klient

Ve starověkém Římě chráněnec patrona, dnes vznešenější označení zákazníka.

Klientelismus

Kmotrovství, soudobé označení pro běžnou formu korupce, při níž dochází k skrytému uplatňování vlivu příslušníků vládnoucích tříd na politiku prostřednictvím politiků. Vychází z dialektického vztahu politiky a ekonomiky, v němž politika musí sloužit ekonomice. Je jednou z forem uplatňování vedoucí úlohy určité třídy ve společnosti a ač je kritizován, je v třídně rozdělené společnosti neodstranitelný. Je důsledkem zbožštění tržních vztahů a jejich absolutizace, což vede k jejich logickému prorůstání z ekonomiky i do oblasti práva a veřejné správy.

Klika

V interpersonálních vztazích disfunkční útvar neformální struktury, jehož účastníci nekooperují na základě svých funkčních vztahů a zájmů organizace, ale v rozporu s formální strukturou na základě svých osobních vztahů a zájmů proti zájmům organizace. Vytváří se všude tam kde neexistuje pevný řád, vnitřní kontrola a racionální personální obměna. Je základním nástrojem korupcepolitikaření. Nelze zaměňovat s klakou.

Klišé

Myšlenkový stereotyp v řeči či duchovní tvorbě; bezmyšlenkovité, časté opakování slov či představ, charakteristické pro líné myšlení. Při řeči bývá nazýváno floskulí.

Klub

Úzké, výběrové, uzavřené společenství vytvářené za určitým cílem, přijímající členy podle určitých kriterií, v omezeném množství a zpravidla jen na doporučení členů; také neveřejné společenské prostory určené pouze pro členy a jejich hosty. V praxi se však tímto názvem označuje ledacos.

Klub společenských věd

Dobrovolné vědecko-osvětové a vědecko-výzkumné sdružení levicově orientovaných občanů zajímajících se o společenské vědy. Viz http://www.klubspolved.cz

Kmen

Skupina příbuzných rodů, sdružující se dále v kmenový svaz. Hranice mezi těmito pojmy nejsou ostré, v praxi bývají tyto pojmy zaměňovány i směšovány.

Kmotr

Spoluotec, patron, ochránce; osoba přebírající záruku, že bude pečovat o dítě v případě úmrtí rodičů, případně jim pomáhat tam, kde nestačí, slibující být důvěrníkem a rádcem dítěte. V prostředí ovládaném mafií hlava klanu, která je pánem i ochráncem všech jejích příslušníků. V prostředí tzv. demokratických politických stran pán, ochránce a financiér jednotlivých politiků, přičemž podobnost s mafií je čistě náhodná, neboť zdaleka není jasné kdo koho vlastně ochraňuje a financuje; jejich vztah je dialektický.

Kněz

Duchovní, v češtině původně vladař, protože bohoslužby vedli otcové rodů. V jiných civilizacích od pradávna, u nás až od 13. století v křesťanství, zvláštní vrstva lidí, někdy i dědičná, pověřená konat bohoslužby, vedoucí oddělený život a svázaná řadou pravidel, věnující se službě boží jako celoživotnímu povolání. V pravoslaví pop, v protestantismu pastor, kazatel, reverend, v judaismu kohen, v buddhismu bonz.

Kníže

V některých evropských zemích i u nás nejvyšší dědičný šlechtický titul, udělovaný někdy i církevním hodnostářům.

Know-how

Technologické, informační a znalostní předpoklady pro určitou činnost i zkušenosti z ní získané. Nepodléhají patentové ochraně, nejsou účetně evidovány a daněny, přesto jsou důležitou součástí bohatství jejich vlastníka, neboť vznikly z lidské práce. Patří sem i receptury, postupy, návody, kontakty, dobré jméno, klienti apod. Při prodeji firmy často představují vyšší hodnotu než účetně evidovaný majetek. Know-how lze pronajímat formou franšízy.

Knuta

Karábáč, krátký bič, přeneseně krutovláda.

Koalice

Dočasné oportunistické spojenectví protivníků v parlamentní demokracii za účelem posílení moci. Vždy vyžaduje částečný ústup od některých cílů, kompromis, respektování zájmů spojence a potlačení zájmů vlastních. Dobře funguje v boji proti někomu, hůře při prosazování čehokoli nového. Existovat může pouze do doby, než se jednomu z účastníků naskytne možnost uzavřít koalici výhodnější.

Kodifikace práva

Sjednocování práva v ucelené, přehledné soubory norem, zákoníky či kodexy, řešící kompletně určitou oblast práva. V racionálních právních systémech převažují tendence ke kodifikaci; v iracionálních, jako např. v českém právu, probíhají opačné tendence diskodifikace právních norem. Někteří odborníci vidí příčinu pouze v hlouposti zákonodárců a legislativců, přičemž přehlížejí jejich zločinný záměr: vytváření systému nepřehledných, vzájemně si odporujících, rozdílně vysvětlitelných a těžko dohledatelných zákonů, v nichž se prostý občan ani běžný právník nevyzná, a skutečně využívat práva může pouze ten, kdo je schopen najmout si týmy úzce specializovaných právních odborníků. Jde o záměrné vytváření nerovnosti občanů před zákonem. K tomu účinně přispívá i přibyvší právo evropské.

Koedukace

Společná výchova obou pohlaví. Dlouhou dobu nebyla samozřejmostí, zvláště v období dospívání. Zčásti bylo vyšší vzdělání dívkám odpíráno a zčásti jej získávaly odděleně. Pokusy o obnovu oddělené výchovy jsou u nás dnes patrné jen u některých katolických škol.

Koexistence

V přírodě výskyt dvou jevů vedle sebe. Ve společnosti, jejíž formou existence je vědomý život, je to vztah, vždy jen soužití rovných. Nerovní nežijí vedle sebe, ale nad sebou; nejde u nich o koexistenci, ale o útisk. Žijí-li lidé mimo sebe, není to koexistence. Soužití se skládá ze dvou dialekticky spjatých stránek: kooperacekonkurence, které se vzájemně podmiňují a prolínají. Obojí se historicky vytvořilo jako důsledek nesoběstačnosti člověka; kdo nekooperoval či nekonkuroval, byl přírodním výběrem vyřazen z dalšího vývoje. Obojí je tedy člověku vrozené, je pro něj přirozené, a tyto vlastnosti může společnost pouze rozvíjet či deformovat. Koexistence je pro člověka i jeho skupiny základní podmínkou života.

Kognát

Antropologický a právní pojem pro označení příbuzenství v přímé linii, tedy po otci i matce. Užším pojmem je agnát.

Kognitariát

Z lat. cognitio – poznání. U některých levicových autorů soudobé chápání námezdně pracujících jako nové třídy, postihující správně jejich rostoucí úroveň vzdělání, avšak opomíjející, že rozdíly kvalifikace mezi antickým negramotným proletariátem, zaučeným proletariátem 18. století, vyučeným meziválečným proletariátem a středoškolsky či dokonce vysokoškolsky vzdělaným proletariátem 21. století neruší jeho podstatu: ani dnes nevlastní výrobní prostředky a živí se pouze prodejem své pracovní síly, a proto pro něj není třeba vymýšlet nové jméno. Ve skutečnosti jde jen o vrstvu napříč třídami, která se odlišuje úrovní poznání podle subjektivně stanovených hranic. Vzdělání samo o sobě nemá schopnost lidi spojovat; vzhledem k tomu, že je vždy rozdílné, mívá spíše tendenci je rozdělovat.

Koherence

Soudržnost, spojitost. V psychologii soudržnost psychických procesů, v sociologii soudržnost skupiny.

Koherenční teorie

Novopozitivistické pojetí pravdy nikoli jako odrazu skutečnosti vědomím, ale považující pravdu za formální koordinaci tvrzení a pojmů v určitém vědeckém systému. Tím pravdu relativizuje a de facto odmítá. V podstatě jde o absolutizaci formální logiky v procesu poznání.

Kolaborace

Od r. 1940 francouzský výraz pro spolupráci s německou okupační mocí, který se postupně rozšířil do všech okupovaných zemí. V poúnorové a posrpnové československé emigraci se postupně rozšířil na všechny, kteří jakkoli aktivně pracovali ve své vlasti, dokonce i na emigranty, snažící se udržovat své vztahy s Československem. Po r. 1989 byl tento pojem postupně devalvován.

Kolektiv

Vyšší vývojový typ sociální skupiny. Je částečně formalizovaná, ale skládá se z osob chovajících se k sobě neformálním, osobním, emocionálním, stmelujícím způsobem. Z pracovní či jiné skupiny může kolektiv vzniknout právě těmito neformálními vztahy.

Kolektivismus

Ideje a životní postoje preferující zájem společnosti před zájmem jednotlivce. Vycházejí z nepopiratelné skutečnosti, že člověk je součástí vyšších celků, jedině v nich žije a reprodukuje se a rozvíjí, je na nich závislý a ony jej přežijí. Jeho opakem je individualismus. Protiklad obou bývá absolutizován tvrzením, že kolektivista chce všechno znárodnit a individualista ukrást.

Kolektivizace

Proces zespolečenšťování malovýroby v některých socialistických zemích a vytváření družstev. Na jedné straně umožnil vybudování zemědělské velkovýroby a vyrovnání rozdílů mezi městem a venkovem v evropských podmínkách roztříštěné půdní držby; na druhé straně byl doprovázen násilím vůči střednímu rolnictvu, které už Lenin charakterizoval jako nepřípustné. V západní Evropě, kde zespolečenšťování zemědělství probíhalo jen velmi pomalu a pouze ekonomickými tlaky, musí být zemědělská malovýroba udržována při životě neúměrnými státními dotacemi.

Kolektivní nevědomí

Spekulace rozšířená v části psychologie, spočívající v názoru, že vedle nepodmíněných instinktů lidstvo geneticky dědí i další nejhlubší duševní obsah ve formě archetypů, historických zkušeností, vizí či předpokladů k nim, společný celému lidstvu či rase, obsažený v individuálním nevědomí. Tento přístup se snaží biologicky vysvětlit to, co člověk získává výchovou i sociální zkušeností a je obsaženo v jeho vědomí i podvědomí. Autor této teorie Jung dokonce připouštěl, že psychika člověka není vázána na mozek či není lokalizována v prostoru, čímž přešel zcela na půdu idealismu.

Kolokvium

Odborná rozprava na dané téma; forma výměny názorů či zkoušek.

Kolonialismus

Systém politického útlaku za účelem ekonomického využívání nerozvinutých zemí vyspělými kapitalistickými státy. Jeho podstatou je odčerpávání přírodního bohatství, využívání levné pracovní síly a dovoz hotových výrobků při neekvivalentní směně. Vyvolal obrovské rozdíly mezi státy a vyvrcholil imperialismem, v němž bylo rozdělení světa dovršeno a nastalo přerozdělování v podobě dvou světových válek. Po rozpadu světové koloniální soustavy má méně otevřenou formu nazývanou neokolonialismus.

Kolón

V době rozpadu otrokářského systému otrok osvobozený z důvodu nerentability otrocké práce, způsobené jeho nezájmem a odporem, vyčerpaností zdrojů otroků i půdy. Byla mu pronajata půda, na které pracoval a odváděl část nadproduktu vlastníkovi v naturáliích či formou daní. Postupně byl stále více znevolňován a jeho poddanský vztah se stal základem nové společensko ekonomické formace - feudalismu.

Kolonizace

Proces řízeného osidlování nových území, u nás od 11. do 13. století, později i za vlády Karla VI. a při tzv. raabizaci. Probíhalo jako zvaní přistěhovalců, kterým se za určité výhody poskytovala feudální půda, kterou však nejprve museli v určité lhůtě zúrodnit, což později zvyšovalo hodnotu panství; odtud pochází i název mnoha vesnic "Lhota". Stávali se tak poddanými vlastníka půdy, jeho vykořisťovanými nevolníky.

Kolonie

Nejprve nová sídla kolónů, zajatců či přizvaných odjinud za účelem rozšíření obdělatelné plochy půdy, tj.  větších skupin lidí mimo svou domovinu, v nichž se udržel způsob života z původní vlasti. Po delší době se většinou neudržely v čisté podobě, pronikaly do nich vlivy z obou území. Postupně se tento název rozšiřoval i na velká dobytá či jinak mocnostmi ovládnutá území, v nichž vládu zajišťovala vojenská posádka, koloniální správa a zkorumpované horní vrstvy domorodého obyvatelstva, z níž vyrůstala kompradorská buržoazie. Tento systém se rozšířil natolik, že vytvořil světovou koloniální soustavu s dlouhodobým vnitřním odporemodbojem, který vyvrcholil v 60. letech 20. století a přivodil její rozpad.

Kombatant

Bojovník podléhající ochraně mezinárodního práva válečného, viditelně označený či viditelně nosící zbraň, včetně obyvatel takto zapojených do obrany neokupovaného území. V případě zajetí mají status válečného zajatce. Nepatří sem vojenští zdravotníci, duchovní či váleční zpravodajové, ani neozbrojené civilní obyvatelstvo.

Komercializace

Podřizování se obchodním hlediskům, základní tendence služeb, politiky i kultury v tržní společnosti. Jsou patrné i u nás ve školství, zdravotnictví, sdělovacích prostředcích, jejichž primárním úkolem je vydělávat, nikoliv sloužit.

Komfort

Přebytek při uspokojování lidských potřeb, plné nevyužívání užitné hodnoty životních prostředků, předstupeň luxusu a plýtvání.

Komodor

Vysoká letecká či námořní hodnost, nižší než generál či admirál, vyšší než plukovník či námořní kapitán; odpovídá funkci velitele skupiny lodí. Někdy též velitel přístavu či představitel jachetního klubu.

Komorník

Osobní sluha bohaté rodiny, za feudalismu též soudní posel, královský úředník či komoří.

Komoří

Vysoký čestný úřad v období pozdního feudalismu, původně správce obydlí a pokladu panovníka. Nižším byl úřad podkomořího.

Kompetence

Oprávnění, způsobilost; obecně souhrn právních předpokladů subjektu k určité činnosti. Skutečná způsobilost je však dána i dalšími objektivnímisubjektivními podmínkami, např. materiálními či morálně volními.

Kompilát

Vykradení a sloučení jiných literárních či odborných prací, prezentované jako vlastní takovým způsobem, který nepřináší nic nového.

Komplementarita

Dvojice postojů, pohledů či pojmů, které se vzájemně doplňují, ale současně i vylučují, což je jiné vyjádření dialektické rozpornosti každé jednoty. Nesprávné je však tehdy, jestliže je uznává existenci dvou pravd. Pravda je jenom jedna, ale vždy je složitější, než se zdá.

Komprador

Španělsky kupec, v koloniích zbohatlý domorodec zprostředkující obchod mezi zahraničním kapitálem a domácím trhem. Byl závislý na zahraničním kapitálu a hájil jeho zájmy. Stal se základem rodící se buržoazie v rozvojových zemích. Ve stejném postavení je dnes v rozvojovém světě, ale i v Česku velká část domácí buržoazie.

Kompromis

Ústupek učiněný v zájmu dohody, podřízení taktiky v zájmu strategie. Je základní formou vztahů mezi jedinci i skupinami. Ohrožuje-li však samu podstatu existence ustupujícího subjektu, nebo znemožňuje-li dlouhodobě dosažení jeho základního cíle, je zradou. Je-li soustavnou metodou, odvádějící pozornost od hlavního cíle, je oportunismem.

Kompromitace

Prozrazení skutečností umožňující společenské útoky na určitý subjekt, vystavující jej diskreditaci.

Komtesa

Po Bíle hoře neoficiální titul neprovdané dcery hraběte.

Komtur

Nositel středního stupně některého záslužného řádu v německy mluvících zemích. V řádu německých rytířů funkce velitele základní správní jednotky.

Komunismus

Idea sociálně spravedlivé společnosti vznikající jako důsledek nespravedlnosti světa. Objevovala se nejprve jako určitá vzpomínka na rovnost lidí v prvotní pospolitosti, jako idea posmrtné spravedlivosti v křesťanství, v utopických představách myslitelů i v lidových hnutích. Byla vždy vyjadřována dobově podmíněným obsahemformou. V nejkomplexnější podobě ji formulovali K.Marx B.Engels ve stejně historicky podmíněném „Komunistickém manifestu“ a pozdější pracích.

Jejím základem je sociální spravedlnost a rovnost všech lidí, založená na zespolečenštění výrobních prostředků, odstranění ekonomické i politické moci velkých vlastníků a převzetí této moci nejširší lidovou samosprávou. Je to učení veskrze humanistické, jehož cílem je podle K.Marxe vytvoření takové společnosti, kde „všestranný rozvoj každého jednotlivce je podmínkou všestranného rozvoje všech“.

Komunismem je nazýváno i hnutí k těmto cílům směřující. Opustilo jej sociálně demokratické křídlo, které se vydalo cestou postupných reforem, tedy i obhajoby kapitalismu, a původního cíle se vzdalo. Komunistické hnutí představuje široké spektrum názorů, lišících se zčásti především v používaných prostředcích, ale i v rychlosti a detailech vytvoření nové společnosti. Komunismem je nesprávně nazýván i socialismus, který byl v části Evropy jedním z mnoha pokusů o cestu ke komunismu, tedy přechodnou fází mezi kapitalismem a komunismem, jeho předstupněm. Neúspěch tohoto pokusu nic nemění na lidskosti a nezbytnosti přeměny světa k lepšímu. Vyjádřeno slovy K.Čapka „věřím v zespolečenštění výrobních prostředků a omezení soukromého vlastnictví, v organizaci výrobyspotřeby, v konec kapitalismu“ či slovy P. Picassa: „Šel jsem za komunismem, jako se chodí k prameni.“

Komunismus kasárenský

Pokusy o předčasné a slepé uplatnění komunistických zásad v podmínkách zaostalosti a proti zájmům většiny, které jsou v rozporu s marxismem a jsou odsouzeny k nezdaru. Zrůdným byl např. takový vývoj v Kambodži vyvolaný hnutím tzv. Rudých Khmérů potlačený až zásahem vietnamských vojsk.

Komunismus spotřební

Společnost organizovaná na základě falešné představy o rovnosti potřeb. Přibližně podobné jsou ale pouze biologické potřeby člověka, jeho rozvoj nad živočišnou úroveň potřeby jedinců rozmnožil a rozrůznil především podle způsobů obstarávání obživy. Tyto nesprávné ideje spotřební rovnosti byly jedním z omylů husitů, ale vyskytovaly se i mezi chybami reálného socialismu.

Komunismus utopický

První pokusy formulovat a později i realizovat ideje sociálně spravedlivé společnosti. Vznikaly od počátku 16. století v dílech T. Campanelly, T.Mora, později i Saint-Simona, Ch. Fouriera, R. Owena a dalších. Ti většinou zpravidla správně pochopili, že základem sociální rovnosti může být jen zespolečenštění výrobních prostředků, nesprávně se však domnívali, že je novou společnost možné vybudovat výchovou, vzděláním a přesvědčováním mocných. Ona utopičnost tkvěla v jejich prostředcích, nikoliv cílech. Na jejich odkaz navázal marxismus.

Komunismus válečný

Praktická politika sovětského státu v době zahraniční vojenské intervence v letech 1918-1921. Byla to nivelizace bídy vyvolaná nutností získat zdroje k likvidaci zahraničního vpádu a jeho následkem vyvolané občanské války. Po nezdaru intervence byl nahrazen novou ekonomickou politikou (NEP). Zčásti byl uplatněn i ve Velké vlastenecké válce.

Komunista

Formálně člen komunistické strany, obsahem člověk pro něhož jsou zájmy společnosti vyšší než zájem vlastní.

Komunistický manifest

Programový spis K. Marxe a B. Engelse z r. 1847, v němž jsou poprvé uceleně vysvětleny základní pohledy marxismu na svět.

Komunita

Územně spojená část populace, u níž je vzájemná závislost některých významných činností a z nich vyplývající některé společné prvky způsobu života.

Komunitarismus

Souhrnný název pro různé odnože soudobé americké politické filozofie, které oproti individualismu zdůrazňují nutnost sladění individuálních a společenských zájmů. Nezabývají se však podstatou rozpornosti těchto zájmů, kterou tvoří soukromé vlastnictví, přehlížejí třídní charakter společnosti a nemají nic společného s komunismem.

Koncentrace kapitálu

Proces růstu velikosti kapitálu akumulací nadhodnoty, zpravidla doprovázený centralizací kapitálu.

Koncentrace výroby

Objektivní, technický proces soustřeďování výrobních sil ve velkých celcích, které jsou schopny velkovýrobymasové výroby, vyššího stupně mechanizaceautomatizace, a tím i dosahování konkurenčních výhod proti menším výrobcům. Zpravidla bývá doprovázena centralizací výroby. Je to jeden z projevů Marxem objevené historické tendence rozšiřování výrobních silvýrobních vztahů.

Koncentrační tábory

Původně internační tábory, stavěné v USA v 19. století pro likvidaci indiánského obyvatelstva, Angličany pro likvidaci zajatých Búrů či Němci při kolonizaci Jihozápadní Africky. Termín koncentrační byl použit poprvé r. 1896 kdy Španělé soustřeďovali ze stejného důvodu do takových táborů kubánské obyvatelstvo. Masově je pro likvidaci židů, komunistů, socialistů a později i zajatců začal využívat německý nacismus. Základním společným rysem je, že jsou sem umisťováni lidé bez rozhodnutí soudu, na neurčitou dobu, nejsou propuštěni a záměrně jsou udržováni v podmínkách, které nelze dlouhodobě přežít; mají likvidační charakter. Soudobá propaganda využívá tento název pro jakékoliv kritizované vězeňské zařízení, čímž tento pojem znehodnocuje a de facto ospravedlňuje kapitalismus a nacismus, které tato zařízení vytvořily.

Koncern

Holding, sdružení formálně nezávislých podniků různých odvětví nad nimiž vedení společnosti vykonává finanční dozor především držením kontrolního balíku akcií.

Koncese

Státem vydané oprávnění k určité činnosti na svém území. Někdy zákon užívá pojmu licence, povolení či oprávnění.

Koncil

Synod, křesťanský církevní sněm biskupů.

Koncipient

Kandidát na určitou právní profesi; odborný zaměstnanec, který pod dohledem svého plně kvalifikovaného nadřízeného vykonává pomocné práce a zpravidla se tím připravuje na výkon samostatné činnosti.

Kondicionalismus

Filozofický subjektivně idealistický směr vzniklý ve fyziologii a medicíně na počátku XX. století, popírající objektivní existenci příčin a uznávající pouze soubory stejně nutných podmínek. Reaguje tak na mechanisticko-materialistické zjednodušené pojetí kauzality jako železné nutnosti, neuznávání modifikace příčin podmínkami a zpětné působení uvnitř kauzálního vztahu, což je při zkoumání složitých procesů v živém organismu samozřejmě nedostačující.

Konec

V běžném vědomí metafyzicky pojímaný absolutní, okamžitý zánik. Ve skutečnosti proces vrcholící vznikem nové kvality, počátek nového. Nikdy nezaniká vše, mnohé stránky či části jevu přežívají v nových podmínkách jako skutečnost nebo možnost. Konec je absolutizací některých stránek jevu; v přírodě i společnosti vše staré neustále dialekticky přechází v nové. Každý konec je vždy jen dílčí, relativní, stejně tak jako počátek.

Konference

Vícestranné jednání rovnoprávných zástupců.

Konferenciér

Spíkr, průvodce zábavným programem spojující jednotlivá čísla mluveným slovem, při čemž do jejich obsahu nezasahuje. Dnes se nesprávně užívá noblesního označení moderátor, který obsah jednotlivých vystoupení ovlivňuje.

Konfese

Způsob vyznání náboženské víry, charakterizující její odlišnost od ostatních výkladů téže víry. Přeneseně v nenáboženském smyslu osobní vyznání.

Konfirmace

Doslovně přijetí do firmy, v protestantských církvích obřad dospělosti, obdobný biřmování. V diplomatice potvrzení platnosti listiny.

Konfiskace

Násilné zabavení majetku státem bez náhrady, jedna z forem znárodnění. Byla uplatňována všemi režimy ve všech dobách jako nástroj potlačení skutečného či deklarovaného nepřítele. U nás byl např. po r. 1989 konfiskován majetek KSČ, Socialistického svazu mládeže a jeho Pionýrské organizace. V tzv. demokratických společnostech se pro tyto akty zpravidla užívá vznešenějších názvů.

Konflikt

Forma řešení rozporů, protisměrný společenský pohyb, boj vyvolaný protikladností zájmů zúčastněných, kteří se snaží prosadit je na úkor druhých. Stmeluje zúčastněné na obou stranách a v tomto smyslu je konstruktivní, vede k negaci jejích dosavadních vzájemných vztahů a v tomto smyslu je destruktivní. Společenský vývoj probíhá pouze formou konfliktů.

Konformismus

Důsledek sociální adaptability člověka, vnější přizpůsobování se převažujícím idejím a normám společnosti, v níž žije. Rozporný postoj, při němž je přijímána pouze forma, nikoli obsah. Je to přizpůsobení chování, nikoliv sebe samého. Nevychází z obsahu vědomí, ale z nutnosti, je objektivní. Běžným vědomím bývá označován jen jako kariérismus, který však je subjektivní; v životě někdy vystupují oba jevy společně, ale nelze je na sebe redukovat. V praxi reálného socialismu nebyl konformismus správně rozeznáván a vytvářely se na jeho základě iluze o „pevné jednotě strany a lidu“, stejně jako jsou dnes jsou vytvářeny iluze o nadšení lidí nad soukromým podnikáním či možností „svobodných voleb“.

Konfuciánství

Starověké učení čínského myslitele Konfucia, které se na rozhraní letopočtů změnilo v náboženství. Vede věřící k úctě ve stávající společenský řád a k respektování světské moci, která jej vždy využívala. Rozděluje lidi na vyšší a nižší, tlumí sociální a politické konflikty, nabádá k úctě k předkům. Nemá svůj vlastní aparát, který by se mohl zúčastňovat mocenských bojů. Bylo a zůstává jedním z nástrojů relativní stability čínské společnosti.

Konglomerát

Nesourodá směs; přírodní či společenský celek vzniklý spíše vnějším působením než z vnitřních příčin, v němž se vnitřní vztahy nutné k udržení jednoty teprve vytvářejí.

Kongregace

Shromáždění, v katolicismu označení pro různé orgány, zájmová společenství, sdružení klášterů či klášterní společenství s jednoduchými sliby. Někdy bývá nesprávně ztotožňováno s pojmem řád, kde se skládají sliby vyššího stupně.

Kongregacionalismus

Demokratický způsob vedení reformovaných církví, v nichž je každý sbor nezávislý na vyšší církevní moci, rozhoduje celý sbor a volená rada starších, a postavení duchovních je služebné. Násilně jej prosadil Oliver Cromwel, aby zbavil přívržence monarchie jednotné a organizované církevní podpory.

Konglomerát

Nesourodá směs; v ekonomice smíšený koncern, forma monopolu sdružující pod jednou finanční kontrolou společnosti působící v nesouvisejících odvětvích. Je výsledkem procesu diverzifikace kapitálu.

Koníček

Záliba, zájmová činnost, forma hry, hobby, věcmi zprostředkovaný vztah člověka ke společnosti, člověka rozvíjející.

Konkláve

Od vnějšího světa izolované shromáždění kardinálů při tajné volbě papeže a také prostory k tomu určené, v posledních staletích Sixtinská kaple ve Vatikánu.

Konkordát

Dohoda mezi státem a Vatikánem upravující postavení římskokatolické církve v určitém státu a vzájemné mezistátní vztahy. Je uzavírán vždy jen tehdy, jestliže zajišťuje výsadní postavení církve v zemi.

Konkrétně historický přístup

Základní metoda historického materialismu, požadující jevy zkoumat v jejich existujících souvislostech a dlouhodobém vývoji, a vysvětlovat je ze zákonitostí uvnitř jevu nalezených, z vnitřních vztahů a podstaty vyplývajících, nikoliv interpretovat děje jako statické, izolované a za pomoci subjektivních idejí dodatečně vzniklých a do jevu dosazených.

Konkrétní

Reálně existující jako jedinečné, neopakovatelné, předmětné, objektivní a reálné, srostlé se souvislostmi a podmínkami svého vzniku. Je smyslově vnímatelné, prostorově a časově určité; je jediným  zdrojem našeho poznání, které jej zkoumá v procesu abstrakce. Je prvním stupněm poznávání, spolu s abstraktním tvoří souvztažnou, párovou kategorii.

Konkubinát

Souložnictví; v církevním právu a běžném vědomí forma soužití muže a ženy bez oficiálního svazku. Historicky má monogamickoupolygamickou podobu. V některých patriarchálních kulturách je právem muže s vyšším sociálním postavením mít vedle manželky či manželek ještě konkubíny, otrokyně či poddané určené k službě a plození potomků. Např. islám povoluje čtyři manželky a neomezený počet konkubín, žijících v harému. Katolická církev považuje za konkubinát i manželství uzavřené jen před státním orgánem.

Konkurence

Konsorcium

Bankoví syndikát, zpravidla dohoda bank o společném provádění velkých finančních operací. Někdy se však tohoto pojmu užívá i pro sdružení podniků za jiným účelem.

Konspirace

Spiknutí, tajné spolčení politického či ekonomického charakteru, jehož cíle a metody jsou v rozporu s daným právním řádem.

Konstituce

Ústava. Konstituční monarchie je formou monarchie, v níž je moc panovníka omezena ústavou.

Konšel

Radní, ve středověku volitelný člen městské samosprávy, rady města.

Kontemplace

Rozjímání, ponoření se do vlastních myšlenek při vyřazení smyslového vnímání. Jde o součást meditativních technik východních náboženství, platonismu i novoplatonismu. Pro idealisty, zejména náboženské, je to rozhovor s bohem, zdroj poznání; ve skutečnosti však při ní může dojít pouze k novému uspořádání a vyhodnocení již před tím získaných poznatků.

Kontrarevoluce

politice opak revoluce, zpětný vývojový skok ve společnosti, restaurace předrevolučních vztahů, při níž se mění vládnoucí třída, obrana proti nastupujícím či vítězícím revolučním změnám. Při zkoumání přírody a myšlení se tento pojem nepoužívá.

Kontribuce

Historický název pro všechny druhy daní a peněžních či naturálních dávek, později již jen specielně vymáhaných na domácím území pro válečné účely. Platby násilím vymáhané na dobytém nepřátelském území byly nazývány výpalným.

Kontrolní balík akcií

Držení více než 50 % akciového majetku. Při rozptýlení vlastnictví mezi drobné akcionáře, kteří se běžně nezúčastňují valných hromad, však k ovládání společnosti stačí podstatně méně.

Konvence

Společenské pravidlo, morálkou ustálený, navyklý způsob. V mezinárodních vztazích dohoda mezi státy.

Konvencionalismus

Idealistický filozofický postoj vycházející z předpokladu, že všechny základní definice, axiomy, poznatky matematiky i přírodních věd jsou výsledkem dohody lidí. Jde o subjektivně idealistickou interpretaci vědy, popírající objektivní platnost jejích poznatků. Jsou to iluze geniálních, leč namyšlených teoretiků, kteří se v teorii topili tak dlouho, až jim uniklo, že svět a život jsou skutečné. Tyto prvky lze nalézt v pozitivismu, pragmatismuoperacionalismu.

Konvent

Shromáždění či budova k němu určená. V klášterech shromáždění všech řádových příslušníků, v politice název pro různá shromáždění mající zpravidla dočasné pravomoci.

Konzervatismus

Široce rozvětvené spektrum idejí, jednání a postojů, vymykající se přesné definici. Je proměnlivý v politickém prostoru v němž působí i v čase. Jeho obsah je závislý na momentálním protivníkovi a existujících společenskoekonomických podmínkách. Sám sebe označuje za ochránce trvalých hodnot a tradic, má sklony k popírání jejich historického vývoje. Za konzervativní se mohou vydávat politické strany či hnutí, stejně tak jako některá křídla ve všech stranách ostatních. Takto může být označována pasivita či zpátečnictví, stejně tak jako pevnost, zásadovost či neochota ke změnám. Nevyjadřuje ani tak samostatný názor na svět jako odpor k určitému vývoji. Neexistuje jako takový, vždy jen ve vztahu k něčemu konkrétnímu.

Konzul

Nepolitický zástupce státu na cizím území, úředník vyřizující obchodní, dopravní, pasové či vízové záležitosti. Je vybaven částečnou právní ochranou, nižší než diplomaté. Honorární konzul je neplacenou funkcí.

Konzumní společnost

Spotřební společnost, jedna z podob vrcholného kapitalismu, kdy se v důsledku územně nerovnoměrného rozložení spotřeby v části světa vytváří taková hojnost, že se úroveň spotřeby stává hlavním kriteriem kvality života; samoúčelným cílem, kdy spotřeba přestává uspokojovat lidské potřeby, stává se symbolem a uspokojuje především zájmy. Člověk pak nakupuje spotřební předměty ne protože je potřebuje, ale kvůli své prestiži a nakonec i ze zvyku, zcela bez potřeby; stává se to způsobem života.

Kooperace

Spolupráce, vzájemná vědomá návaznost a výměna činnosti lidí, která výrazně zvyšuje schopnost člověka nad souhrn sil, z nichž se skládá. Je vynucována rostoucím objemem poznatků i rozmanitostí práce a z nich vyplývající nutnosti specializace. U ostatních vyšších organismů probíhá pouze živelně, instinktivně.

Kooptace

Doplňování voleného orgánu rozhodnutím jeho vlastních členů. V zastupitelských sborech jej česká ústava nepřipouští.

Kopaničářství

Primitivní způsob zemědělského hospodaření na kopanicích, lazech, tj. v roztroušených horských usedlostech zejména na Moravsko-Slovenském pomezí. Spočíval v obdělávání polí po dva roky, která pak po další až desetileté období sloužila jako neobdělávaná pastvina.

Kopiník

Od starověku pěší bojovník či jezdec užívající bodnou zbraň kopí, původně krátké, v 16. a 17. století dlouhé, píku.

Koptové

Egyptští křesťané, souhrnné označení pro jejich dvě větve působící na severu Afriky a Středním východě, kde tvoří v islámském prostředí často utiskovanou menšinu. Pravoslavný směr má vlastního papeže (patriarchu) v Alexandrii, katolický uznává autoritu papeže římského. Pravoslavná větev má svou odnož i v Etiopii.

Korán

Posvátná kniha islámu, základ náboženského i občanského zákonodárství muslimů; sbírka kázání a výroků proroka Mohameda. Prohlašuje nerovnoprávnost ženy, povoluje mnohoženství, zakazuje alkohol, stanovuje pravidla obchodu. Vznikl pod vlivem křesťanstvíjudaismu a zachoval mnohé obyčeje různých etnik z předchozích dob. Přebírá části Bible, je monoteistický a za boha považuje již předislámského Alláha, uctívaného již dříve v Arábii.

Korelace

Souvztažnost souběžných jevů nemající zjevný příčinný charakter. Může jít o náhodnou shodu, ale také o naznačení možné, v příčinném řetězci a ostatních okolnostech skryté společné příčiny. Z korelace jsou často vyvozovány nesprávné závěry, jako např. ze vztahu mezi výší vzdělání a délkou života je vyvozován závěr, že vzdělanější lidé lépe pečují o své zdraví, přičemž se přehlíží ekonomická determinace obou jevů. Matematika a kybernetika se snaží tyto souvislosti postihnout kvantitativně.

Korelát

Souvztažný, párový pojem, vyjadřující dialektickou protikladnost světa, rozpornost každé jednoty, jako např. dobro a zlo, obsah a forma, podstata a jev, kladný a záporný. Každý člen tohoto páru má plnou vypovídací schopnost pouze v kontextu se svým protikladem. V podstatě všechny kategorie materialistické dialektiky jsou vzájemně souvztažné, párové, neboť tato disciplina zkoumá svět v jeho protikladnosti, rozpornosti.

Korouhev

Praporec či standarta, někdy s jedním či více cípy, umístěný původně na kopí, symbolizující velitele či majitele určité skupiny vojska.

Korporace

Právní subjekt vzniklý na základě společného ekonomického zájmu.

Korporativismus

Politický systém, ideje či hnutí pokoušející se překlenout rozpory mezi vládnoucím individualismem a nutností vyšší jednoty pomocí korporací; snaha o demokracii zájmových skupin - korporací, kterými jsou především zaměstnavatelské a profesní organizace. Ve skutečnosti zajišťuje podíl na moci pouze elitním skupinám těchto korporací, přičemž neruší vládnoucí postavení ekonomicky nejsilnější třídy, která má rozhodující slovo ve státě i zaměstnavatelských korporacích. Jde o formu spolupráce státu s privilegovanou částí občanské společnosti pod rouškou sociálního partnerství.

Koruna

Korupce

Boj uvnitř vládnoucí třídy o část nadhodnoty, přerozdělované státním či veřejnými rozpočty. Uplácení,  nelegalizovatelný ale účinný způsob uplatňování vlivu na společnost při získávání veřejných zakázek, výhod, dotací a úlev; skrytá hmotná stimulace těch, kteří o tom rozhodují, použitelná vždy jen tím, kdo na to má, tedy preferující majetnější. Jejími subjekty jsou nejen jednotlivci, ale i organizace, politické stranystáty. Ačkoliv ji každá společnost potírá, je v třídně rozděleném světě neodstranitelná. Rozkládá sice integritu jednotlivců, ale ne společnost; spoluvytváří ji. Panuje iluze, že dobře placení úředníci korupci nepodléhají; vysoký plat však pouze zvyšuje použitelné částky a zužuje okruh korumpujících jen na ty nejmajetnější.

Koryfej

Původně vedoucí souboru antického dramatu; přeneseně přední osobnost vědeckého či uměleckého oboru či politického směru.

Kořeny společenských jevů

Základy, z nich společenské jevy pramení jsou vždy trojího druhu: 1. Sociální, tedy společenské podmínky, vznikající z výrobních silvztahů, vytvářející potřebyzájmy a nutící lidi jednat; jsou rozhodující,  2. Gnoseologické, tedy dosažený stupeň poznání, determinovaný materiálně, tedy ideje vědomou činnost lidí umožňující, 3. Psychologické, tedy pudy, tužby,  křivdy a iluze vytvářející nálady, které samy nemohou jevy vyvolat, ale vždy je účinně doprovázejí, urychlují či tlumí. Teprve poznání všech těchto tří kořenů a jejich dialektických vztahů umožňuje pochopit vznik a vývoj společenských jevů.

Kořist

Hmotný výtěžek boje; u živočichů jen lovem získaná potrava, u lidí i přírodní zdroje, celé území, stát, výrobní prostředky či jiné výsledky lidské práce odejmuté jakýmkoliv násilím, včetně vykořisťování. Bohatství člověka je vytvořeno prací, ale většinou se mění v kořist. Nelze zaměňovat za trofej.

Kosmologie

Souhrn disciplin zabývajících se vesmírem jako celkem z hlediska filozofie, teologie, astrofyziky i dalších pohledů. Její součástí je i kosmogonie, zabývající se vznikem nebeských těles.

Kosmopolitismus

Světový názor a politika absolutizující a uměle urychlující procesy sbližování národů, podceňující národní zvláštnosti a svébytnost národů. Je odrazem zájmů nadnárodních vlastníků globalizujících se výrobních sil i částí inteligence s nimi spjaté, pro něž je v současném stadiu vývoje stát a národ příliš malý. Je na jedné straně výrazem hegemonismu velkých zemí a na druhé straně skrytou ideologií podřízení se větší nadnárodním vlastníkům.

Král

Titul panovníka, po císaři nejvyšší monarchistická hodnost.

Kralevic

Nereálný, v pohádkách užívaný titul pro prince, následníka trůnu. Byl odvozen od jižními a východními Slovany reálně užívaného titulu carevič.

Krásno

Měnící se, citově podmíněný souhrn názorů na vnější prostředí, nemající svá univerzálně platná kriteria. Ta jsou podmíněna historicky, nábožensky, věkem i jinak; jsou proměnlivá a subjektivní. Původně byla základním kriteriem krásy užitečnost. Např. do 16. století byly vysoké hory symbolem ošklivosti, protože si člověk nevytvořil podmínky k jejich využití a byly mu jen překážkou, zatímco dnes považuje hory za krásné, neboť je dovede využít. V kulturách, kde je žena jen nástrojem k plození dětí je krásnou kyprá a silná; v prostředí považujícím ženu za prostředek reprezentace se kriteria mění. Krása, ačkoliv bývá vydávána za objektivní vlastnosti věci, je vždy jen subjektivním vztahem člověka k ní. Krásno je výsledkem  hodnocení vnějšího prostředí člověkem; studuje jej estetika.

Kreacionismus

Souhrn idealistických teorií předpokládajících stvoření člověka nějakou vyšší bytostí. Popírají Darwinovu teorii, či spíše její nedialektický, mechanický výklad, který byl samotnému Darwinovi cizí.

Kreativita

Prakticky se projevující invence; tvořivost, výlučně lidská schopnost vytvářet nové. Dovednost bez fantazie nevyváří nové, obojí bez znalosti vytváří nesmysl a fantazie bez dovednosti nevytvoří nic. Kreativita je účinné spojení dovednosti a fantazie, podmíněné znalostmi. A to vše je podmíněno pracovitostí.

Kreditní karta

Platební karta jejímž prostřednictvím se čerpá úvěr. Nesprávně tak bývají někdy nazývány i běžné debetní karty, jimiž se čerpají prostředky v bance uložené.

Kreolové

Španělský výraz pro obyvatelstvo, narozené v koloniích, zpočátku jen bílé, později i pro původní obyvatele a míšence. Na různých územích má toto označení odlišný význam; v jejich kultuře a jazyce se prolínají španělské a domorodé prvky.

Kriminalita

Činnost jednotlivců a skupin, která naplňuje všechny znaky uvedené trestním zákonem dané země v daném čase a byla odhalena. Do tohoto pojmu není zahrnuta činnost neodhalená, dále činnost jsoucí v rozporu s duchem zákona, nikoli však s jeho literou, a další činnosti které sice jiným škodí, jsou morálně odsuzované, ale nejsou příslušným zákonem přesně definovány a označeny jako trestné, často záměrně. Kriminalitou nikdy není činnost vládnoucí třídy jako celku, byť by byla sebeškodlivější, neboť zákon je projevem vůle této třídy.

Kristus

Kristus, Ježíš Nazaretský, hypotetická, tedy nedoložená historická osobnost, ústřední postava křesťanství a dalších biblických náboženství, údajně syn tesaře Josefa z Nazaretu a panny Marie, pocházející z neposkvrněného početí jako syn boží, podle Bible narozený v Betlémě. Ve třiceti letech prý začal působit jako kazatel vykládající Starý zákon, tehdejší základ judaismu, při tom výstředně narušující náboženské a politické konvence. Při jedné z výtržností bylo zadržen, odsouzen a ukřižován; po smrti se jeho tělo ztratilo, což bylo později vysvětlováno jeho vzkříšením a nanebevzetím. Jsou mu připisovány mnohé zázraky, jeho život byl poté mnohokrát nejednoznačně vylíčen a některé z těchto výkladů byly převzaty do Nového zákona, který se stal součástí Bible a spolu s ní základem nového náboženství, křesťanství. Jeho apologetikou se zabývá christologie.

Kritický racionalismus

Rozporů plná filozofie vědy K.R.Poppera odmítající autoritativní nárok vědy na pravdu. Nepřipouští indukci jako metodu poznání, uznává pouzededukci, avšak neříká z čeho dedukovat, když je indukce nepřípustná. Za úkol vědy nepovažuje vytváření a dokazování teorii, ale jejich falzifikaci, tj. vyvracení, přičemž neříká, kdo by měl ty teorie vytvářet, aby je věda mohla vyvracet. Odmítá relativizaci poznání, avšak sám jej relativizuje. Jeho teoretický přínos je odmítán filozofy, za filozofa jej považují především přírodovědci, kteří však odmítají jeho základní přístupy.Jde o překonanou, svého času módní, mocensky podporovanou filozofii, která jej jako teoretického kritika idejí komunismu měla v době studené války představit i jako největšího filozofa XX. století.

Kritika

Lidská reakce na lidskou činnost, je odrazem určité skutečnosti i osobnosti kritizujícího; jeden z prostředků poznání a odstraňování chyb. Nachází rozpory ve společnosti i vědění a hledá nové cesty v teorii i praxi; spolu se sebekritikou patří k hybným silám vývoje. Nesprávně je do ní zahrnováno i osobní osočování a pomluvy, ale i principiální odmítání bez udání důvodů. Je to negace jen konkrétního a jen konkrétním, a v tomto smyslu je vždy konstruktivní. Přestože patřila za socialismu k leninským principům stranické práci, byla právě v ní omezována jen na kritiku shora, což vedlo ke ztrátě sebekontroly a pasivitě. Dnes je připuštěna kritika všeho s výjimkou kritiky podstaty kapitalismu.

Krize

Období zostření vnitřních rozporů systému, způsobených zesílením protisměrných pohybů, které se vychylují z dosavadní rovnováhy, tedy zdánlivého klidu.

V ekonomii fáze hospodářského cyklu, pokles hospodářské aktivity proti předchozímu období, eufemisticky nazývaný recese. Je součástí hospodářského cyklu střídavého růstu a propadu, který je způsoben živelností, neplánovitostí výroby v tržních ekonomikách, v podstatě rozporem mezi plánovitostí výroby uvnitř ekonomických subjektů a její živelností v celospolečenském měřítku. Má hluboké dopady na zaměstnanost, životní úroveň lidí a celkový rozvoj společnosti. Velcí vlastníci však na ní vždy relativně vydělají; vede k polarizaci chudobybohatství.

Krize z nadvýroby

Základní forma krize v kapitalismu. Je způsobena rychlejším rozvojem produkce proti pomaleji rostoucí poptávce po ní. Jde o střet dvou tendencí, z nichž jedna nutí vlastníky výrobních prostředků více vyrábět, čímž zvyšují své zisky, a druhá je nutí snižovat podíl mezd na nákladech, což vede ke snížení poptávky. Tento rozpor je umocněn tím, že je současně neúměrná míra akumulace, tedy investic do budoucího zisku, ale také neúměrné rozdělování nadproduktu mezi vlastníky a jeho špičkové manažery na jedné straně, což posiluje jejich tendence k akumulaci a luxusní individuální spotřebě, a na druhé straně mezi masy pracujících, což vede ke snížení masové koupěschopné poptávky a k prohlubování sociálních rozdílů. Tyto rozpory jsou v rámci tržního systému neodstranitelné, neboť neodstranitelná je tendence vyrábět více, která jediná zajišťuje zisky vlastníků.

Krize dluhová

Soudobá forma krize z nadvýroby, způsobená snahou nadnárodních monopolů a jimi ovládaných států řešit odbyt nadprodukce nadměrným zadlužováním ekonomických subjektů. Nadprodukce se tak kupuje na dluh, a namísto neprodejné produkce se hromadí nesplatitelné dluhy, což je horší. Jakékoliv snahy řešit tento stav dalším zvyšováním produkce jsou jen přiléváním oleje do ohně.

Kryptologie

Věda zabývající se šifrováním. Zahrnuje kryptografii, tj. tvorbu šifer, a kryptoanalýzu, tj. dešifrování. V politice se slovem krypto označují směry, jejichž podstata je skrytá, zpravidla proto, že je v rozporu se zákonem.

Kryptozoologie

Disciplina zabývající se záhadnými tvory, známými jen z legend. Zoologové to převážně pokládají za pseudovědu.

Křest

V mnoha starověkých náboženstvích forma přijetí člověka do společnosti a připoutání k její víře. Pochází z nejstarších kultů omývání těla vodou, majících racionální hygienický základ, jenž se však vlivem náboženství zcela vytratil. Na počátku letopočtu byl křest přijat i judaismem, a od něho jej převzalo křesťanství, které jej rozšířilo do většiny světa.

Křesťanství

Významné světové náboženství, rozdělené na tři směry: katolicismus, pravoslaví, protestantismus a mnoho menších odnoží. Vzniklo na počátku našeho letopočtu na východě Římské říše jako náboženství otroků a chudých, postupně bylo přijato vládnoucími třídami coby integrující nástroj ovládání lidí za státní náboženství. Jako pozůstatek předchozího polyteizmu je zde ústřední postavou trojjediný Bůh, zdrojem věrouky je Bible. Pěstuje utěšující představy posmrtného života a rovnosti před Bohem, které mají jako dočasnou zakrýt nerovnost pozemskou.

Křik

Jediná obrana opic před nepřítelem; pudem svolává tlupu a společně jej zahání. Zřejmě proto se hlasivky našich předků vyvinuly tak, že později umožňovaly složitější komunikaci. Také dítě, když se narodí, zpravidla zakřičí - svolává společnost a oznamuje jí svou bezbrannost. I u dospělých bývá známkou bezbrannosti; když si neví rady, zvyšují hlas, čímž si posilují sebevědomí a mobilizují obranné metabolické procesy.

Křivda

Bolestně vnímaná sociální nerovnost či jednotlivé činy z této nerovnosti vyplývající. Může být prožívána individuelně, ale i v malých či velkých skupinách jako součást jejich společenského vědomí. Provází ji pocit ztráty důstojnosti, svobody či intimity, dlouhodobě vede k sociální frustraci.

Kříž

Důležitý symbol mnoha starověkých rodů, kmenů a svazů. Vznikl ze dvou zkřížených dřev v souvislosti s používáním ohně. Křesťané jej zprvu odmítali jako pohanský symbol, za svůj jej přijali až ve čtvrtém století. Katolíci užívají čtyřramený latinský, na němž byl údajně ukřižován Kristus, pravoslavní šesti a osmiramenný; existuje i mnoho dalších podob.

Křížové výpravy

Kruciáty, středověké trestné expedice organizované papežem proti muslimům, pohanůmkacířům, tedy proti všem, kteří se nechtěli podrobit římskokatolické světové moci. Pod záminkou šíření a ochrany víry v nich vždy šlo o šíření a  ochranu majetku. Dnes mají např. podobu humanitárního bombardování a jsou organizovány jinými velmocemi.

Křížovníci

Malý katolický řád křížovníků s červenou hvězdou, jediný rytířský řád založený v Čechách, svůj původ odvozuje od laického bratrstva založeného Anežkou Českou. Má pár členů, nosí černý šat s červenou hvězdou a křížem, bílý hluboce vykrajovaný límec.

Křížovníci s červeným srdcem

Bílí křížovníci, cyriáci, kdysi špitálský katolický řád, jeden ze zrušených josefínskými reformami. Nosili bílý plášť s kapucí a našitým znakem. Dnes stejnojmenné občanské sdružení.

Křupan

Pohrdlivé označení feudálního panstva a jejich úředníků pro chudé vesnické obyvatelstvo, k jehož hlavní potravě patřily kroupy. Dodnes se užívá jako nadávka vypovídající více o namyšlenosti nadávajícího, než o lidské úrovni takto pojmenovaného.

KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy, legální parlamentní strana působící v České republice od r. 1990. Ačkoli je formálně povolena, má systematicky omezován přístup do sdělovacích prostředků. Charakteristickým rysem je, že má zákonem zakázáno používat pojem třídní boj, což ji vnucuje status neškodného utopického komunismu, nemajícího reálné prostředky k dosažení svých cílů. Je to totéž, jako kdyby legálnímu náboženství bylo zakázáno používat pojem "bůh".

Kubismus

Směr ve výtvarném umění počátku 20. století, spočívající v neperspektivním zobrazení reality, převedené do základních plošných tvarů. Byl odrazem deziluze a bezvýchodného protestu části umělců ve vztahu ke stagnaci a rozpornosti společenského a uměleckého prostředí, která pak vyvrcholila I. světovou válkou.

Kulak

Pěst, ruský termín pro vesnické statkáře a lichváře, na půdě nepracující, vesnickou buržoazii které sovětská moc vyhlásila boj. Později však byla takto označována i početná vrstva sedláků, která byla původně spojencem revoluce, a která byla při kolektivizaci zčásti násilně potlačena. To patřilo k nepopiratelným chybám J.V.Stalina a napáchalo škody i v Československu.

Kult

Předmět dlouhodobého hromadného uctívání a formy s tím spojené. Je součástí náboženství i jiných tradic, objevuje se v uměnípolitice.

Kult osobnosti

Zveličování úlohy jednotlivce ve vývoji společnosti, absolutizace jeho zásluh, zatajování chyb a nedostatků, zbožšťování člověka, vytváření modly, jejíž popularita má zakrýt problémy nebo získat výhody. Svůj kult zpravidla nevytváří jedinec sám, ale jeho parazitující okolí, které z něj učiní svého zajatce. Tento pojem začal být používán při kritice J.V.Stalina, stejnou kritiku je však možno vztáhnout na nespočet předchozích a následujících případů v dějinách i současnosti, včetně osobností českých. Pěstování kultu osobnosti je dnes zcela běžné nejen u politiků, ale i v showbyznysu, kde zvyšuje prodejnost a cenu některých umělců.

Kultura

Druhá, člověkem přetvořená příroda a její odraz ve vědomí lidí; souhrn duchovních i materiálních hodnot vytvořených během vývoje lidským společenstvím. Při práci člověk působí na přírodní podmínky s cílem přizpůsobit je svým potřebám, přičemž probíhá proces hodnototvorný. Aniž si to však uvědomuje, probíhá zpětně další působení, při němž člověk svou prací přetváří sám sebe, což je proces kulturotvorný. Kultura je souhrnem materiálních a duchovních hodnot vytvořených společností při osvojování světa, je výsledkem společného hospodářského života velkých skupin lidí. Jedno společenství si nutně vytváří jednu kulturu; představy multikulturní společnosti vždy vycházejí z reálné hospodářské segregace.

Kulturologie

Soudobé označení pro obecné studium teorie kultury, její sociální, filozofické, psychologické, historické a další širší souvislosti.

Kumulace funkcí

Běžný jev v politice, kdy v určitém systému jedna funkce organicky vyplývá z druhé. Například prezident nejmocnější země světa je automaticky předsedou nejmocnější vlády světa, britský panovník je zároveň hlavou národní církve apod. Tento pojem začal být používán jako hanlivý, když sloužil k odstranění A. Novotného z nejvyšších funkcí; od té doby je i v České republice kumulace funkcí znovu zcela normální. Někdy se pro takto obsazované funkce užívá pojem virilista.

Kunsthistorie

Uměnověda, společenská věda studující dějiny umění, v užším slova smyslu výtvarného, jeho vývojové etapy a společenské souvislosti.

Kuplířství

Svádění k prostituci, její organizování a těžení z ní. Jde o trestný čin, přičemž prostituce sama trestná není. Fakticky však není trestáno ani kuplířství, tedy vykořisťování prostituce, které je běžně pokrytecky považováno za stejně mravné jako jakékoliv jiné vykořisťování. Jinak by totiž nemohly existovat a veřejně inzerovat erotické kluby, kterých je v Čechách nespočet.

Kurát

Křesťanský duchovní s vymezeným okruhem působnosti, avšak nemající všechna práva faráře, např. polní, vězeňský či nemocniční, přičemž jeho činnost není vázána na určitou kapli jako u kaplana. Díky Jaroslavu Haškovi se tento pojem dnes neužívá.

Kuratorium

V letech 1942 - 1945 česká kolaborantská organizace pro výchovu mládeže, která se měla stát obdobou Hitlerjugend

Kurfiřt

Říšský kníže s právem volit římského krále. Mezi kurfiřty patřil i český král.

Kutilství

Forma hry, zájmové činnosti či zábavy dílčím návratem člověka k naturální výrobě, jejím specifickým projevem je zahrádkářství či chovatelství a jejich kombinace chalupářství.

Kurzíva

Krátký novinářský útvar, oddělený od informací graficky a často i skloněným typem písma, kurzívou, vtipná kritická poznámka.

Kvadrienále

Setkání, slavnost, výstava, soutěž a pod. opakující se po čtyřech letech.

Kvakeři

Protestantská sekta v anglofonním světě odmítající vnější okázalost a obřadnost, duchovenstvo i uctívání náboženských předmětů. Klade důraz na rovnost a morální život svých členů, inklinuje k pacifismu a sociálreformismu.

Kvalifikace

Způsobilost člověka k práci. Souhrn znalostí, praktických dovedností a duševních schopností, morálních vlastností, společenských postojů, životních i pracovních návyků a zkušeností potřebných pro výkon určité činnosti. Nesplnění požadavků v kterékoli z uvedených oblastí člověka diskvalifikuje.

Kvalita

Vnitřní určenost jevu daná jeho podstatou; je projevem podstaty. Charakterizuje věc jako takovou a odlišuje ji od jiných kvalit. Projevuje se pouze ve vnějších vztazích jako podstatná vlastnost. Každá entita má tolik kvalit, kolik má vnějších vztahů. Kvalita je odrazem relativní stálosti věcí, mění se v jinou kvalitu vývojovým skokem, který nastane poté, kdy pomalé kvantitativní změny dosáhnou hranice míry, tedy překročí podstatu. Vývoj je vždy dialektickou jednotou kvantitativních i kvalitativních změn.

Kvantita

Obecně množství, v dialektické filozofii rozsah jednotlivých stránek jevu dané kvality, jejich měřitelná mnohost, stupeň, intenzita, frekvence apod. Je to vnější určenost jevů. Je pozorovatelná navenek, poznatelná smysly. Její změny probíhají relativně pomalu, nepřetržitě, přičemž nedochází ke změně kvality. Dosáhnou-li však však hranice míry, dochází ke kvalitativnímu skoku a změně kvality. Vše existující má více kvantitativních stránek, které se mění pouze ve vnějších rozporech výměnou hmoty či pohybu s jinými entitami. Jednotlivé stránky jsou měřitelné, nejsou však měřitelné všechny měnící se vztahy mezi nimi.

Kvestor

V římské říši vysoký státní úředník či soudce, dnes hospodářsko-správní zástupce rektora vysoké školy.

Kvintesence

V Aristotelově filozofii po zemi, vzduchu, ohni a vodě pátý živel světa, který je nebeský, imateriální, světový éter, duch. Přeneseně též výtažek nejlepšího, tresť, jádro, podstata.

Kýč

Výtvor člověka jevově, formálně podobný umění; podbízí se však vkusu podprůměrného diváka či posluchače. Je obhajován tím, „že to lidé chtějí“, je obchodem s laciným, nekvalitním zbožím. Na rozdíl od umění svého tvůrce ani vnímatele nepovznáší, nepřispívá k jejich duševnímu rozvoji, naopak oba degraduje pod úroveň v dané době dosaženou. Společenským problémem se stává, je-li masově vyráběn a distribuován. Stejně jako ostatní jevy ve společnosti je nepřemožitelný, dosahuje-li velkých zisků, a stává-li se standardem, je projevem společenského úpadku.

Kyrysník

Od 15. století příslušník těžkého jezdectva, jehož zbrojí byl kyrys, chránící hruď i záda a další brnění chránící údy. Nahrazoval tradiční rytířské jezdectvo. Zpočátku vyzbrojen kopím, později sečnými zbraněmi a pistolemi. S rozvojem palných zbraní přestal být kyrys dostatečnou ochranou a kyrysníci byli nahrazováni dragouny.

Lady

Titul manželky lorda, tedy vévody, markýze, hraběte, vikomta a barona v Británii. Pokud je však sama nositelkou šlechtického titulu, užívá svůj.

Láma

Tibetský titul duchovních, učitelů buddhismu. Uděluje se mnichůmřeholníkům jako ocenění jejich znalostí a schopností.

Laik

Neodborník, neškolená osoba; v náboženském smyslu nezasvěcenec, nekněz, člen církevního řádu bez svěcení. Nelze zaměňovat se slovem amatér.

Lámaismus

Tibetský směr buddhismu, rozšířený i do Mongolska a okolí. Ústřední postavou je láma, buddhistický mnich zastupující Buddhu na zemi. Lámové vytvářejí centralizovanou hierarchii, na jejímž vrcholu stojí dalajláma, nejvyšší představitel duchovní i světské moci a pančenláma, nejvyšší představitel církve. Lámaismus vytvořil v Tibetu otrokářskou diktaturu duchovní oligarchie kombinovanou s prvky nevolnictví, kterou svrhla až čínská revoluce.

Lán

Nepřesná polní míra ve středověku, označující asi 18,5 ha, což byla základní výměra původních selských statků. Vedle tohoto selského lánu, existoval i přibližně stejný zemský lán, a lány panské, kněžské a královské, které byly větší. Když bylo Josefínskými reformami povoleno dělení statků mezi dědice, vžilo se vedle označení sedlákpololáníkčtvrtláník, což byl už vlastně chalupník.

Lancknecht

Pěšák, univerzální žoldnéř v renesanční Evropě, původně především z německých zemí, později z celého kontinentu. Jeho hlavní výzbrojí byla píka a meč.

Landsmanšaft

Sudetoněmecké krajanské sdružení, pravicové revanšistické německé hnutí sdružující část Němců odsunutých po 2. světové válce do Německa z Československa a jejich potomky. Usiluje revizi postupimských dohod a z nich vycházejících Benešových dekretů, na základě kterých byl odsun proveden. Cílem je dosáhnout vrácení německého konfiskovaného majetku, který byl použit jako jediná část zaplacených válečných reparací a opětné ovládnutí českého prostoru.

Lánový rejstřík

Též lánský, asi od r. 1655 obdoba českého urbáře na Moravě. Šlo o soupis rustikálního majetku, z něhož se vypočítávaly daně a ostatní poddanské povinnosti. Vedly jej vrchnostenské kanceláře.

Láska

Z prožitku vznikající komplex emocí, iluzí, idejí, pudů a zvyků, jejichž poměr se časem mění; kladný mnohovrstevný vztah k něčemu nebo někomu, mající nekonečné množství podob a vývojových proměn, odrážejících se v biochemických procesech uvnitř člověka a ovlivňujících jeho chování navenek. Je to takový vztah, kdy jeden bez druhého či bez něčeho nechce žít. Vědaumění k ní přistupují z nejrůznějších hledisek, idealizují ji i redukují, a při tom většinou zapomínají, že jde o materiálně podmíněný vztah vznikající při aktivní činnosti člověka jako její emotivní důsledek, nikoli příčina soužití lidí; stejně jako její opak nenávist. Vznikne-li tento vztah, může být kratší než ono soužití, ale může jej i přetrvat; může být jednostranný i dvoustranný. V případě pohlavní lásky bývá často zaměňována se zamilovaností či zalíbením.

Laudátium

Chvalozpěv

Laureát

Držitel významné ceny, např.Nobelovy; v Československu do r. 1990 Státní ceny Klementa Gottwalda.

Laz

Horská samota či skupina 2-3 domů se zemědělskými pozemky, obhospodařovanými kopaničářským způsobem.

Lazariáni

Řád svatého Lazara, vojensko špitálský řád zmítaný vnitřními spory, neuznávaný katolickou církví a působící ekumenicky i v České republice.

Leasing

Daňově zvýhodněná obchodní transakce s prvky nájmu a splátkového prodeje movité věci. Umožňuje směňovat výrobky, za které ještě nebyla vytvořena protihodnota, bez financování úvěrem. Je součástí fiktivního urychlování ekonomického rozvoje na dluh a růstu nadvlády finančních institucí nad materiální výrobou. Bankovnímu sektoru je v podstatě jedno, zda se u něj zadlužuje výrobce nebo kupující. Tato forma prodeje zvýhodňuje podnikající vrstvy společnosti, u kterých se zahrnuje do nákladů a snižuje odváděnou daň.

Léčitelství

Od pradávna vyvíjející se souhrn rozmanitých činností směřujících k diagnostikování a léčbě nemocí. I poté, co se z něho oddělila oficiální medicína, vycházející zčásti ze zkušeností léčitelů a vedle toho z vědeckého poznání, vyvíjí se až do současnosti. Pod tento pojem jsou zahrnovány jak činnosti vycházející z ověřených materiálních zkušeností, např. bylinkářů, tak i z idealistických představ zkušenostem odporujících. Od samého vzniku tuto lidskou činnost deklasuje i velké množství podvodníků, kteří ji provozují jako nekalou výdělečnou živnost s vědomím její neúčinnosti. Část léčitelství patří do lidové moudrosti, část do idealistických tradic a zpravidla viditelnější zbytek do šarlatánství.

Legalita

Formální, zjevný soulad se zákonem, s jeho literou; absolutizace explicitního. Bývá sporně vykládána s legitimitou.

Legát

Správně papežský legát, osobní zmocněnec papeže nebo nižší diplomatický zástupce Vatikánu.

Legenda

To co má být čteno, původně předčítání ze života svatých v den jejich svátků, absolutizující jejich velikost a význam. Od těch dob si každá propaganda vytváří legendy zveličující boje z nichž vznikla a velikost svých dobrých i zlých. Legendou se tak stali stejně Karel IV., T.G. Masaryk, Lenin i Václav Havel. Jen jejich skutečný význam je odlišný.

Legie

Původně velká jednotka starověké římské armády, později označení převážně pro větší dobrovolné vojenské jednotky složené z cizích občanů nebo vzniklé a působící mimo vlastní území; u nás nejznámější Československé legie.

Legislativa

Proces tvorby a schvalování právních norem a takto vzniklý právní řád. V moderní společnosti je formálně oddělena od výkonné a soudný moci a má být na nich nezávislá, což je vždy krásnou iluzí. Skutečná moc je objektivně v rukou vlastníků rozhodujících výrobních prostředků a ve fungující společnosti musí být ekonomická a politická moc v jednotě. Ono formální oddělení může jen v dílčích případech omezovat zneužívání moci; v zásadních věcech je legislativa i moc vždy zneužita ve prospěch vládnoucí třídy, což je podstatou státu.

Legitimita

Oprávnění, legalita, soulad se zákonem. Od dob Kanta se však vedou spory o tom, zda je legitimita nejen zákonnost, ale i jakési vyšší oprávnění. Takové pojetí je však idealistické, neboť nad skutečný právní stav nadřazuje ideové konstrukce, které jsou ještě libovolněji měnitelné než právní normy, a navíc nezakotvitelné, volně vykládané a umožňující zdůvodňovat jakýkoliv zájem i žonglování s právem. Jde o spor mezi explicitnímimplicitním. Legalita je tak stavěna proti legitimitě a naopak; říká se tomu právní stát, nebo také právní džungle, v níž bojují zastánci přirozeného právaprávní pozitivisté, a v níž mají proto dva právníci tři rozdílné názory.

Lektor

Odborný učitel či přednášející.

Leninismus

Nepřesné a nevědecké označení pro absolutizaci některých Leninových názorů a praktických kroků, při nichž na jedné straně rozvíjel i aplikoval marxismus v konkrétních historických podmínkách, v nichž se na druhé straně dílčím způsobem dostával do rozporu s Marxovou teorií. Jedná se např. o názor na integraci spojených států evropských, možnost vybudování socialismu v jedné zemi, využití části starého státního aparátu, vytvoření strany nového typu apod. Lenin sám se považoval za propagátora, nikoli teoretika marxismu, přestože jeho přínos je nesporný. Jako po Marxově smrti prosadil Engels k uctění jeho památky název „marxismus“, čímž jeho úlohu při vzniku nového učení absolutizoval a potlačil úlohu svou, tak po Leninově smrti absolutizoval jeho úlohu prosazením pojmu „leninismus“ Stalin, čímž i za jeho jméno skrýval některé své chyby. Marxismus zůstává marxismem bez ohledu na jeho název, ale vždy s ohledem na to, nakolik kdo rozvíjí či vyklešťuje jeho podstatu.

Léno

Latinsky feudum, německy Lehen, česky půda, podmíněná držba půdy či úřadu na základě smlouvy;  základní ekonomický, politický a právní vztah osobní závislosti za feudalismu mezi vlastníkem půdy a uživatelem, v tomto případě mezi feudálním vládcem a šlechtou, či vyšší a nižší šlechtou, tedy vazalství. Mezi šlechtou a rolníky se stejný vztah nazýval poddanstvím. V obou případech znamenal právo užívat půdu za stanovené poplatky, naturální odvody a služby, udělované zprvu osobně a později dědičně. Obdobně jako půda se přidělovaly i úřady (beneficium). S nástupem kapitalismu se tyto vztahy rozvolňovaly; po vítězství buržoazie byly zrušeny a osobní závislost jako základní společenský vztah byla nahrazena závislostí ekonomickou. Převládla alodiální forma vlastnictví půdy.

Les

Souvislý porost stromů, jeden ze základních předpokladů existence vyšších forem života na Zemi. Přeměňuje kysličník uhličitý na kyslík, stabilizuje hydrologické poměry půdy, teplotu a vlhkost ovzduší při výkyvech počastí a umožňuje život člověka. Je nenahraditelným, limitovaným faktorem, a proto v racionálně spravovaných státech požívá zvláštní ochrany. Všude tam, kde se na něj pohlíží jen jako na zdroj individuálního zisku, dochází k nenapravitelným škodám s globálními důsledky.

Lesklá bída

Také navoněná bída, lidové označení pro způsob života v přepychu, v dostatku spotřebních předmětů, který však není podložen majetkem trvale přinášejícím výnos, tedy důchodem z vlastnictví výrobních prostředků.

Letka

Vojenský letecký útvar na úrovni roty, složený z několika rojů. V českém letectvu je to největší existující klasická jednotka, neboť více letadel nemá.

Letniční hnutí

Entuziastické křesťanské hnutí vzešlé z baptismumetodismu, oddělené od tradičních církví. Vyznává vědomý křest ponořením do vody a definitivní autoritu Bible ve věcech víry. Je jedním z mnoha projevů rozkladu tradiční víry v důsledku společenských proměn. U nás jej reprezentuje Apoštolská církev.

Levice

Označení proudů v politickém spektru prosazujících zájmy sociálně slabších, přičemž za základní nástroj považují zpravidla silný vliv státu na ekonomiku. Levici nepostačuje rovnost právní, ale požaduje skutečnou ekonomickou rovnost, kterou pravice odmítá. Rozdělení na pravici a levici vzniklo na konci 18. století podle zasedacího pořádku ve francouzském Národním shromáždění a již tenkrát bylo relativní. Skutečným kriteriem politiky je její vztah k rovnosti vyjadřující zájem určité třídy. K diskreditaci levice je využívána ultralevice.

Levitace

Přírodě odporující představy o překonání gravitace duchovními silami. Někdy tak bývá chybně nazýváno i vznášení se těles působením magnetického pole či jinými materiálními silami.

Lež

Vědomé šíření nepravdy, mladší a krásnější sestra pravdy; proto se jí tak snadno uvěří. Lží je i přikrášlená pravda, záměrná absolutizace, bagatelizace či zatajování. Nelze ji zaměňovat s omylem.

Liberalismus

Ideologiepolitika a ekonomické teorie; abstraktní, učený individualismus, přeceňování formálních svobod a otevírání prostoru plné ekonomické závislosti člověka. Rozvíjel se s nástupem buržoaziemoci jako sledování vlastního zájmu jednotlivce, jehož individuální rozhodování má být korigováno pouze trhem. Je to odmítání zásahů státu do ekonomiky i vyšších autorit nad míru chránící mé vlastní, měnící se zájmy. Je základem politiky mnoha stranhnutí, které však vždy volají po státní regulaci, pokud to vyžadují jejich zájmy. V praxi jsou liberální politické systémy charakteristické častou obměnou představitelů i směrů, což vylučuje dlouhodobou strategiipolitice, která je tak plně ponechávána v rukou velkých vlastníků, kteří jsou stabilizovanější.

Liberální společnost

Opěvovaný ideál buržoazie. Podle Eduarda Beneše je to však "krajně vypěstovaný kapitalismus a industrialismus, vyvolává neúprosný třídní boj vykořisťujících a vykořisťovaných." Je to "chorobná nejistota hledající něco a nejsoucí s to to najíti." Je to "společnost s rozvaděným a svářícím se světem četných anarchizujících politických stran, rozvracejících svým bojem národ jako celek". Tak ji charakterizoval na svém promočním projevu v Karolinu při udělování čestného doktorátu.

Liberalizace

Uvolňování některých společenských vztahů dosud mocensky regulovaných. Bývá považována za jednoznačně pozitivní, přičemž se zapomíná, že každé uvolnění některých společenských vztahů vždy upevňuje vztahy jiné; a nikdy není dopředu zřetelné, které to budou. Každá liberalizace vyvolává změny morálky, vždy i ty neočekávané a nežádoucí. Cílem těch, kteří prosazují jakoukoli liberalizaci je vždy jejich zájem, a na každé liberalizaci vždy participuje někdo třetí.

Libertarianismus

Souhrnný název pro různé směry soudobého krajního liberalismu, zahrnující např. anarchokomunismus, anarchokapitalismus, minarchismus, mutulismus apod.

Libertinismus

Volnomyšlenkářství prosazující nejen volnost myšlenek, ale i mravů. Jeho součástí jsou anarchisté, neuznávající žádnou moc, a minarchisté, připouštějící pořádkové a obranné síly státu. V ekonomice připouštějí minimální zásahy státu.

Lic.

Licentiate degree, stupeň vzdělání v anglosaském světě po absolvování doktorandského studia a obhajobě postgraduální práce kratšího rozsahu než disertace. Nižší stupeň než Ph.D.; zkratka za jménem.

Licence

Úřední povolení či oprávnění k určité činnosti či potvrzení určitého práva. V konkrétních případech se užívá obdobného termínu koncese, dříve i privilegium.

Licenciát

Vyšší akademický titul používaný od středověku dodnes, u nás v současnosti udělovaný pouze studentům katolické teologie. Je přibližně na úrovni absolventa magisterského studia(ThLic.). V některých evropských zemích se dodnes užívá běžně jako mezistupeň mezi magistrem a PhD.

Lid

V běžném vědomí národ, veškeré obyvatelstvo. V historickém materialismu souhrn skupintříd v daném čase pokrokových, jehož základem jsou široké masy bezprostředních výrobců, tvořící hlavní výrobní sílu a objektivně mající společný základní politický zájem. Je zárukou trvalé produkce obživy, kontinuity národa i jazyka; nedbaje na střídání vlád, bohů či idejí žije svým každodenním životem a prací, a tím je základem budoucnosti. Lid vybojoval veškeré války a přestál všechny pohromy. Každý, kdo chce prosadit jakoukoliv podstatnou změnu ve společnosti, musí pro ni získat lidové masy; jen ty jsou schopny uskutečnit revoluční procesy, a po nich se opět vracejí ke každodenní tvorbě hodnot.

Lidová moudrost

Součást společenského vědomí, soubor po staletí získávaných obecných zkušeností obsažených v lidové slovesné tvorbě, zejména v příslovích, pořekadlechpohádkách. Je zpravidla nadčasová, a proto často zdánlivě odporuje momentální společenské situaci.

Lidovci

Obecné označení politických stran a jejich příslušníků, vznikajících z iniciativy církví, především římskokatolické a zpravidla nesoucích ve svém názvu slovo "lidová". Vznikly na základě zkušenosti, že kněží svou přímou účastí v politice kompromitují nejen sami sebe, ale především celou církev, která musí zůstat věčná, a tudíž nezávislá na změnách politických nálad. Proto byla jejich veřejná politická aktivita potlačena a církevní politika je od těch dob prosazována především světskými, křesťansko-demokraticky orientovanými politiky, které je možno podle potřeby vyměňovat, aniž by odpovědnost za jejich činy dopadala na církev.

Lidové milice

Domobrana organizovaná v letech 1948-1989 Komunistickou stranou Československa původně za účelem ochrany průmyslových podniků. Byly cvičeny a vyzbrojovány společně s jednotkami armády a SNB jako součást územní obrany státu. Nasazovány byly i při živelných pohromách, ve společných hlídkách s SNB a někdy též při potlačování politických nepokojů. Byly územně podřízeny vedoucím tajemníkům územních stranických orgánů, při konkrétních akcích podléhaly velení SNB či armády. Jejich příslušníky byli dobrovolníci, členové i nečlenové KSČ, jen náčelníci štábů počínaje okresem byli zaměstnanci aparátu strany. Na obdobném principu funguje např. Národní garda v USA.

Lidská práva

Abstrakce vytrhující z celkových vztahů člověka jeho politická práva, odhlížející od jeho práv existenčních, přičemž vždy posvěcuje práva té třídy, která je formuluje a zakotvuje v nich existující sociální nerovnost a nespravedlnost. Poprvé se tak stalo asi 450 let přnl. v Římě v Zákoně dvanácti desek, který např. potvrzuje otroctví, právo otce nad životem a smrtí dětí, majetkové třídy občanů, zakazuje sňatky mezi patricii a plebejci apod. V roce 1215 vznikla v Anglii Magna charta libertatum, která je vydávána za počátek lidských práv, ale která řeší jen práva šlechty vůči králi a nezabývá se skutečným bezprávím - nevolnictvím. Deklarace nezávislosti vzniklá v USA v r. 1776 sice konstatuje rovnost lidí, ale neruší otroctví. Francouzská Deklarace práv občana a člověka z r. 1789 neruší majetkové výsady šlechty a feudální platby za užívání půdy, za to zavádí institut tzv. Nejvyšší Bytosti; nestala se součástí práva, stejně tak jako Všeobecná deklarace lidských práv přijatá OSN v r. 1948. I později, když byla lidská práva zakotvena v právních systémech, jsou vždy především právy vlastníků. Právo totiž přestává být literaturou jen tehdy, je-li materiálně zajištěno.

Lichva

Původně jakýkoliv příjem úroku, později vyžadování úroku příliš vysokého. Českým právním řádem je zakázána, hranice lichvy je stanovena na čtyřnásobek běžného úroku. To je běžně obcházeno různými poplatky a dalšími podmínkami.

Lichvářský kapitál

Předkapitalistická forma kapitálu půjčovaného na vysoký úrok po vzniku třídní společnosti a peněz. Vytvářel podmínky pro koncentraci kapitálu a tím i pro vznik kapitalismu. Jakkoliv byl ve své době považován za nemravný, protože parazitoval na tísni jednotlivců, kterou pak často prohluboval, stal se často otcem pozdějšího kapitálu tzv. "počestného"

Limit

Krajní, nepřekročitelná horní či dolní mez, kvantitativní hranice, která je i hranicí kvality. Může být stanovena subjektivně, avšak existují i objektivní limity, při jejichž překročení dochází ke změnám kvality věci či jevu skokem.

Limuzína

Tříprostorový reprezentační osobní automobil pro 6 až 8 cestujících s přepážkou mezi řidičem a cestujícími, vymezující jejich třídní rozdíl. To ale méně vzdělaní čeští novináři nevědí, a proto tak nazývají každé velké auto.

Lingvistika

Jazykověda, studující z nejrůznějších úhlů existující jazyky, jejich formu, vývoj a souvislosti, přičemž jazyk zkoumají v jiných souvislostech i vědy další.

Lions Club

Jedna ze soudobých forem pokračování svobodného zednářství, k němuž se většinou nehlásí. Jde o veřejné mezinárodní společenství uzavřených klubů místní honorace, které má společensky upevnit její vzájemné kontakty a vliv, navenek nepolitické, zaštiťované společenskou a charitativní činností. Jde o jeden z prvků sítě mezinárodní integrace buržoazie a vrcholné elity s ní spjaté, mající ve světě asi 1,5 milionu členů. Podobnou organizací je Rotary Internacional.

Listovní tajemství

Jedno ze základních práv člověka v tradiční buržoasní demokracii. V době, kdy je většina zpráv předávána elektronickými prostředky po cestách zcela nekontrolovatelných, a kdy se prostředky odposlechu běžně prodávají, se stává stále více líbivým anachronismem.

Litanie

Prosebná modlitba.

Literatura

Písemnictví popisující, vykládající, idealizující, hodnotící či kritizující svět podobně jako filozofie. Narozdíl od ní se však může utápět v detailech, nemusí vidět vše v nejširších souvislostech a není povinna nic zdůvodňovat. Literatura hledá krásu vyjádření, filozofie krásu poznání. Zatímco filozofie se opírá o logiku pojmů a faktů, literatura jen o logiku děje. Bývá vydávána za svědomí národa, ve skutečnosti je stejně tak často jen nesvědomitostí jednotlivců.

Liturgie

Bohoslužba či shromáždění podle tradic a pravidel určitého náboženství.

LL.B.

Bakalář práv, americký vysokoškolský titul; zkratka za jménem.

LL.D.

Doktor práv, zkratka za jménem, ve Spojeném království titul vyšší než Ph.D., udělovaný někdy (a v USA vždy) jako čestný titul.

LL.M.

Magistr práv, zkratka za jménem, americký titul absolventa právnického studia orientovaného na praxi. Pokud jej uděluje česká vysoká škola, jde o titul profesní, nikoliv akademický.

Loajalita

Původně věrnost panovníkovi, později i oddanost a ochota dodržovat závazky vůči nadřízenému, organizaci, instituci či idejím. Je základem spolehlivosti člověka, avšak je-li jako kterákoliv jiná vlastnost člověka absolutizována, může působit i negativně. Nadměrná loajalita omezuje kritické myšlení, tlumí zpětnou vazbu, vždy se dostává do konfliktu s loajalitou k někomu či něčemu jinému a deformuje vnitřní hodnoty člověka. Nadměrná loajalita vůči vedoucímu jedinci může poškozovat širší společenství, jež reprezentuje. Vedoucí pracovník bývá schopen rozlišit loajalitu vyšší jen tehdy, pociťuje-li ji jako loajalitu vůči své osobě. Preference loajality před schopnostmi tak vede k degeneraci systému.

Lobing

Poloveřejné působení vlivných ekonomických skupin na politiku, které spolu s neveřejným působením, politikařenímkorupcí činí politiku nepřehlednou a nevypočitatelnou. Je jedním z nástrojů prosazování neoficiální vedoucí úlohy vlastníků v tržní společnosti. Je objektivním projevem nutnosti udržení ekonomické a politické moci v jedněch rukou. Snahy o jeho regulaci jsou v kapitalismu iluzí.

Logo

Slovní či grafický symbol označující instituci, firmu a pod. Může být chráněno ochrannou známkou ®.

Logika

Široce strukturovaná věda o metodách správného usuzování, původně součást filozofie. Na rozdíl od dialektiky předpokládá jevy jako neměnné. Její poznatky jsou důležitou součástí metody každé vědy.

Logický rozpor

Běžné označení pro rozdílné, nesouhlasné poznatky. Pokud se nestávají předmětem sporu prostřednictvím myšlení, jsou pouhým rozdílem. Dostanou-li se do myšlenkového protipohybu, vytváří novou dialekticky rozpornou jednotu, v níž boj protikladů vede k vytvoření něčeho nového. Tento pojem je někdy obecně používán tak, jako by v přírodě existovaly rozpory dialektické a v myšlení logické. Nikoli, oboji jsou logické i dialektické současně a probíhají podle týchž vývojových zákonů. Logický rozpor je odrazem reálných dialektických rozporů, zkresleným neúplností našich poznatků a chybami v uvažování.

Lokálie

Pobočný kostel určité farnosti obsazený vlastním knězem. Od Josefínských reforem byla takto zahušťována duchovní správa: namísto pobytu v neužitečných klášterech byli kněží přesouváni mezi lid k přímému výkonu administrativní správy. To omezovalo existenci filiálních kostelů.

Lombard

Krátkodobý úvěr poskytnutí bankou na zástavu cenných papírů, drahých kovů nebo zboží pod jejich hodnotou, což kryje věřitele před jejím poklesem. Lombardní úvěr je vždy vyšší než diskontní. Oba tyto rozdíly jsou základem bohatnutí bank.

Lord

Anglický titul nejvyšší šlechty a některých vysokých státních úředníků či biskupů; manželka je titulována jako Lady, pokud nemá svůj vlastní titul. Ve Velké Británii jsou držitelé tohoto titulu automaticky členem horní sněmovny parlamentu, tzv. Sněmovny Lordů, jejíž práva jsou demokratickými silami postupně oklešťována.

Lovectví

Druhá vývojová fáze člověka po sběračství, v němž se stal všežravcem a naučil se konzumovat i mršiny; poté probíhala současně s ním. Trvalejší usazení v důsledku používání ohně vedlo k rychlejšímu vyhubení lovných zvířat v okolí a jejich odchyt do zásoby přivedl člověka na myšlenku pastevectví a spolu s příchylností zvířat přilákaných odpadky a vůní masa i k domestikacichovu.

Lukrativní

Výnosné, ekonomicky přitažlivé.

Lumpenproletariát

Marxistické označení deklasované části proletariátuživnostníků, která je vinou společnosti či vlastní ze společnosti vyřazena a živí se na její úkor. Vytváří sílící společenskou spodinu, zneužitelnou k organizované kriminalitě i v nekalé politice.

Luteránství

Jeden ze směrů křesťanství, nejvýznamnější forma protestantismu, rozšířená zejména v Německu, severských zemích a USA. Vzniklo jako duchovní vzpoura rodící se buržoazie proti feudálnířímskokatolické moci. Zdůrazňuje autoritu bible proti autoritě papeže, její svobodný výklad proti oficiálnímu výkladu klérem, osvobozuje věřící z ideového útlaku římské církve. Po převzetí moci buržoazií se však podobně jako katolicismus spojuje se světskou mocí. Např. ve skandinávských zemích je státní církví a biskupy jmenuje stát.

Luxus

Přepych, nadměrné užívání životních prostředků jejichž cena neodpovídá ani potřebám ani užitné hodnotě, ale jen vyššímu společenskému postavení a s ním souvisejícími nadměrnými ambicemi či emocemi. Jde vždy o plýtvání, které je umožněno jen chudobou jiných. V případě poklesu ceny směrem k užitné hodnotě se přepych může stát standardem.

Lůza

Expresivní označení pro chudinu, které často deklasuje více toho, kdo jej užívá než toho, kdo je tím myšlen.

Lyrika

Druh poezie, jejímž základem není děj, ale emoce a subjektivní stavy autora nebo postav.

M.A.

Anglický magisterský vysokoškolský titul udělovaný především v uměleckých a společenskovědních oborech; zkratka uváděna za jménem, někdy bez teček.

MAE

Magistr technické architektury, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

MAED

Magistr umělecké výchovy, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Mafie

Tajná společnost ilegálně působící buržoazie, vzniklá v polovině 19. století na Sicílii. Její decentralizované odnože se rozšířily po celé Itálii a s emigrací i ve Spojených státech. Tato forma organizovaného zločinu však působí po celém vyspělém světě, proniká do státního aparátu, politických struktur i legálního podnikání a působí mezinárodně. Stává se nedílnou součástí systému a neexistují zřetelné hranice, oddělující ji od „počestného“ byznysu.

MAG

Magistr zemědělství, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Magie

Rituální chování s cílem nadpřirozeně působit na chod věcí. Bílá magie má vyvolávat dobré účinky, černá naopak negativní. Na rozdíl od náboženství obě pracují s představami neosobních nadpřirozených sil, které v důsledku rituálu působí samočinně.

Magistr

Původně mistr, učitel, později nižší akademická hodnost a ještě později titul užívaný jen u farmaceutů. V současnosti titul absolventů některých vysokých škol (Mgr.); vyšší než bakalář, nižší než doktor. Anglickým ekvivalentem je master.

Magistrát

Městský úřad velkého města, v současnosti u nás statutárního města, v jehož čele stojí primátor.

Magnificence

Vznešenost, velkolepost; oslovení rektora vysoké školy, v jeho nepřítomnosti při akademických obřadech též prorektora, který jej zastupuje.

Maháradža

V hinduistických zemích panovník, nadřízený rádžům. Srovnatelné s evropským velkovévodou, velkoknížetem.

Mahdí

V arabštině čestné označení pro člověka "bohem správně vedeného". Podle šíitů je to jméno skrytého nesmrtelného imáma, který obnoví na zemi víruspravedlnost; islámský vykupitel. V dějinách islámských zemí se za Mahdího prohlašovali někteří vůdci lidových hnutí a reformátoři.

Macha

Netvůrčí, mělký, ale obratný rutinní přístup k umění, formálně správný ale nepřinášející nic nového; tvorba bez invence.

Mainstream

Hlavní proud, někdy v umění nesprávně označovaný jako střední proud. Ve společnosti jde o velké skupiny politiků, novinářů, propagandistů a celých institucí, udávajících tón. Jejich úkolem je znevážit a potlačit proudy jiné, vybírat a interpretovat informace v zájmu vládnoucích sil, nahrazovat či doplňovat cenzuru v masových sdělovacích prostředích. Ten, kdo ovládá tyto skupiny, rozhoduje o výsledku voleb stejně jako o popularitě jednotlivých politiků, které dokáže během krátké doby podle momentální potřeby znemožnit či vyzdvihnout. V období socialismu jej otevřeně představovala komunistická strana, dnes jej skrytě, ale stejně důsledně řídí nadnárodní finanční korporace.

Majetek

Obecně, právně i účetně každé vlastnictví hmotných i nehmotných hodnot. Za skutečný majetek však lze považovat jenom to, z čeho plyne, nebo může plynout výnos, tedy vlastnictví výrobních prostředků v jejich fyzické i peněžní podobě, či vlastnictví pokladu jehož cena neklesá, ale roste. Kdo nemá takový majetek a musí se živit prací, není a nikdy nebyl považován za majetného. Skutečný majetek hodnoty nespotřebovává, ale vynáší, jeho cena neklesá, ale stoupá; majetkem tedy nejsou ani drahé spotřební předměty.

Major

Vyšší důstojnická hodnost v ozbrojených sborech, v armádě přibližně odpovídající veliteli jednotky o několika stovkách mužů. Ve zkratce před jménem mjr.

Majordomus

Správce domu, panovnického dvora, velkého hospodářství či domácnosti; v tomto smyslu nadřízený služebnictvu či technickému personálu.

Makrobiotika

Iracionální a rizikový způsob vegetariánské výživy a s ním spojený způsob života. Vydává se za vědu prodlužující lidský život, tváří se veskrze materialisticky, ale při tom základní materiální potřeby podřizuje idejím. Snaží se vědecky zdůvodňovat, ale není schopna se shodnout na míře jednostrannosti výživy. Reaguje sice na některé nezdravé tendence v konzumaci potravin, ale při tom vytváří nové. Nerespektuje dostatečně fakt, že člověk se evoluci zformoval jako všežravec a základem jeho zdravé výživy je pestrost a střídmé využívání všech dostupných zdrojů. Jde o potlačování výživového pudu vědomím.

Makroekonomie

Část ekonomické vědy zabývající se hodnotovými vztahy v národním hospodářstvím, případě hospodařením v ještě širších měřítcích jako celkem. Zkoumá hospodářský život v širokých ekonomických souvislostech. Vedle procesů výroby, rozdělování, směnyspotřeby bere v úvahu i procesy přerozdělování. V užším měřítku se ekonomikou zabývá mikroekonomie.

Makrosociologie

Část sociologie zkoumající nejširší souvislosti vývoje sociálních vztahů společnosti jako celku.

Maloburžoazie

Střední vrstva, mezitřída buržoasní společnosti vlastnící výrobní prostředky jako buržoazie, ale pracující na nich obdobně jako námezdní síly nebo společně s nimi. Z toho vyplývají její dvojaké, protikladné zájmy, v něčem společné s oběma hlavními třídami. Je velkými vlastníky každodenně vykořisťována, protože s nimi v nerovných podmínkách musí kooperovat, a sama je nucena vykořisťovat, aby obstála v konkurenci. Pracuje pouze v ekonomickém prostoru, který je momentálně pro velké vlastníky nevýnosný, což se může rychle změnit. V krizi neztrácí jen práci, ale i výrobní prostředky a vyšší společenské postavení, proto je často radikálnější než nižší vrstvy. V konjunktuře může naopak násobit své malé zisky rychleji než velcí vlastníci. Ekonomické problémy na ni dopadají rychleji a na rozdíl od velkých vlastníků okamžitě snižují její životní úroveň, obdobně jako u dělníků. Je nucena a schopna rychleji měnit svou ekonomickou činnost než velké podniky. Z toho všeho vyplývá její politická kolísavost a občasný nadměrný radikalismus. Na rozdíl od velkých vlastníků je její konkurence širší, bližší a personifikovaná, boj s ní je těsnější a osobnější; nemůže tolik spoléhat na úvěry ale jen sama na sebe, a z toho všeho vyplývá její individualismus. Bezprostředně svou ekonomickou řídí, takže má mnoho společných rysů i z částí pracující inteligence. Obdobné postavení, zájmy a chování má i část inteligence s maloburžoasií spjatá. Maloburžoazie je nejroztříštěnější třídou, která sjednotí-li se, může se stát převažující, ale ne určující silou v politických konfliktech. Po jejich odeznění se její jednota rychle rozpadá.

Maloměšťáctví

Tento pojem nepochází ze slov „malé město“, ale „malý měšťan“. Označuje myšlení a způsob života části středních vrstev společnosti, snažící se za každou cenu navenek dosáhnout vyšší společenské prestiže než odpovídá jejich skutečnému ekonomickému postavení. Je to předstírání životního způsobu a myšlení privilegovaných, přejímání jejich kulturymorálky a zakrývání vratkého materiálního i duchovního základu svého stavu. Za jejich životní styl býval považován biedermeier. Expresivním výrazem je šosáctví. Ačkoliv se dnes tohoto pojmu neužívá, jev stále existuje; jeho nositelé se chlubí bohatstvím i anglickými slovíčky a halasně se vydávají za podnikatele, zatímco skutečné podnikatele nikdo nezná.

Maloobchod

Způsob prodeje zboží určeného přímo drobnému spotřebiteli, bez prostředníka. Započal již před několika tisíci lety na trzích.

Malovýroba

Po naturální výrobě druhý stupeň kvantitativního rozvoje výrobních prostředků, odpovídající otrokářskémufeudálnímu výrobnímu způsobu. V této době plně postačovala k uživení lidstva, s rozvojem výrobních sil a růstem počtu obyvatel však své rozhodující postavení v ekonomice ztrácela, až se v kapitalismu stala pouze doplňkovým zdrojem užitných hodnot. V současném světě ztratila schopnost uhájit existenci lidstva.

Maltézští rytíři

Křesťanský duchovní rytířský řád vzešlý z johanitů. Dnes je sporně uznáván jako nestátní suverén mezinárodního práva, udržuje diplomatické styky s Českou republikou. Řád vede šlechta, členkami mohou být i ženy. Za přijetí se platí vstupné. Symbolem je na šatu osmihrotý bílý kříž v obrysech, u šlechticů plný.

Malthusiánství

Nevědecká asociální doktrína anglického národohospodáře R. Malthuse, vycházející z údajného nadhistorického populačního zákona, podle kterého se růst životních prostředků zvětšuje pouze aritmetickou řadou, zatímco populace roste řadou geometrickou, což způsobuje přelidnění. Vinu za stav společnosti sváděla na sociálně slabé, kteří jsou přebyteční, nezasluhují soucit, neodpovědně se množí, a ospravedlňovala válku, která tento růst zpomaluje. Stupňovala se až do zločinných forem, vědou byla odmítnuta, upozornila však na reálně existující problém. Darwina inspirovala k vytvoření evoluční teorie, dodnes je inspirací pro některá radikální, populistická hnutí.

Malverzace

Forma defraudace, zpronevěra peněz.

Mameluci

Správně Mamlúci, zotročení chlapci, vycvičení jako vojáci v Egyptě v nemilosrdné islámské bojovníky, věrné ochránce svého pána. Žili asketickým, většinou homosexuálním životem, nemohli své řady obnovovat biologickou reprodukcí. Od 9. století sami nakupovali chlapce, cvičili a používali je k boji, a stali se vládnoucí vrstvou v několika zemích Orientu. Od poloviny 13. století do začátku 16. století vytvořili vlastní sultanát na Blízkém východě.

Manažér

Původně osoba za provizi zastupující zájmy umělců, sama umění neprovozující. V současnosti módní slovo různého významu označující zpravidla člověka, který za úplatu organizuje či řídí určité dění, v němž sám nevyniká, a činí tak v zájmu někoho jiného.

Mandala

Starověký abstraktní symbol vyskytující se v mnoha kulturách, dnes rozšířený především v buddhismulámaismu. Ornament, kosmologický diagram spojují kruh jako symbol vnějších, nadpozemských sil a čtverec jako symbol sil pozemských.

Mandatorní výdaje

Současnými politiky nesprávně používaný výraz pro obligatorní tj. objektivní, nutné, povinné výdaje vyplývající z předchozích závazků a rozhodnutí, tedy výdaje nezávislé na subjektu, který je právě nositelem mandátu. Mandatorními výdaji jsou správně takové, které vyplývají z práva rozhodovat daného mandátem, oprávněním, tedy výdaje o nichž lze subjektivně uvažovat. Tato pojmová nejasnost pramení z toho, že byl termín přeložen z angličtiny nikoli z latiny, v niž vznikl.

Manifestace

Slavnostní veřejné hromadné vystoupení politického charakteru. Nesprávně bývá zaměňováno s demonstrací, která má protestní charakter.

Manipulativnost člověka

Pro individualistické přístupy je to špatná vlastnost hloupých a nevzdělaných, tvořících většinu. Ve skutečnosti jde o přirozenou vlastnost všech normálních lidí, vzniklou vývojem ve skupinách, bez nichž člověk nemohl existovat a jimž se musel přizpůsobovat, chtěl-li přežít. To se vývojem neodstraňuje, ale prohlubuje. Vzdělancům pohrdajícím tzv. „manipulovatelnými“ zpravidla uniká, že jsou sami manipulováni.

Mantika

Systém věšteckých praktik v okultismu, věštecké umění používající umělé prostředky, jak např. karty, skleněnou kouli apod. Bývá zaměňována s divinací.

Mantra

V hinduismubuddhismu svaté slabiky či slova nemající žádný konkrétní význam; jsou opakována při bohoslužbě a je jim připisována zvláštní moc. V naší kultuře přeneseně slova často užívaná bez hlubší obsahové souvislosti jako zaklínadlo.

Manufaktura

Počáteční forma centralizované velkovýroby v 17. a 18. století, specializovaná dílna s více zaměstnanci založená na dělbě převážně ruční práce.

Manýrismus

Přesněji nedefinovaná přechodová fáze mezi renesancíbarokem, kdy byla v katolicismu narušena dosavadní jednota, což se přeneslo i do narušení klasické jednoty uměleckých výtvorů, do jejich vnitřního neklidu. Obecně znamená afektovaný styl uměleckého díla.

Manželství

V běžném vědomí biologický, ve skutečnosti hospodářský vztah, o čemž svědčí např. zákon platný u nás až do r. 1782 povolující manželství pouze tomu, kdo je schopen uživit rodinu. Nevzniklo z potřeby plodit potomky, ale umožnit jejich přežití v podmínkách rostoucí závislosti jedince na společnosti. Historicky proměnlivá forma společensky regulovaného soužití mužů a žen, kterou na ně společnost přenáší práva a povinnosti vytvořené z hospodářského života, uznané morálkou, kodifikované náboženstvím a později i právem. Upravuje postavení partnerů i potomků a způsob dědění. V prvotně pospolné společnosti jde nejprve skupinové manželství bez pravidel, později z růstu majetku vzniklé manželství párové, monogamie. Současně se ze stejných příčin v odlišných podmínkách vyvíjely nejrůznější formy mnohomužstvímnohoženství či předpisy upravující svazky pozůstalých partnerů se sourozenci svých manželů tak, aby děti i majetek zůstávaly v rodině. Po vzniku civilizované společnosti převládlo manželství párové, v němž se běžně spojovaly nejprve majetky a potom teprve lidé. Na základě rostoucí ekonomické soběstačnosti žen ve vyspělých společnostech funkce tradičního manželství slábne, což ovšem neznamená, že lidstvo nalezlo lepší způsob své reprodukce. Rozšířenou iluzí je, že manželství vzniká z lásky, ale spíše opak je pravdou; skutečná láska vzniká až v důsledku soužití.

Maoismus

Maloburžoazní, ultralevicový, pseudoradikální čínský výklad marxismu, akcentující tradiční čínské prvky sinocentrismukonfucianismu, přeceňující význam své země, vůli vůdce a podceňující objektivní podmínky. Svým pojetím revoluce je blízký trockismu. Jsou v něm obsaženy i prvky anarchismu, voluntarismusociálního darwinismu. Spolu se stalinismem výrazně poškodil mezinárodní revoluční hnutí.

MAR

Magistr architektury, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Marginálie

Poznámky k textu na okraji stránky.

Marginalizace

Vytlačování jedinců nebo skupin na okraj společnosti, znemožňování jejich plné účasti na společenském životě. Vede k pocitům nerovnoprávnosti, marnosti a odcizení. Vždy ochuzuje jedince a většinou i společnost, neboť neumožňuje využívat část existujícího potenciálu. Do marginálního postavení se člověk může dostat i sám svou neschopností či neochotou adaptovat se v novém hmotném či sociálním prostředí.

Markýz

Původně markrabě, titul vysoké šlechty mezi hrabětemvévodou, užívaný v románských zemích a Anglii.

Maronité

Křesťanská církev pocházející z Libanonu, dnes rozšířená i do dalších zemí. Jde o katolicismus s prvky syrských tradic, udržující jednotu s římskými katolíky.

Maršál

Vysoký titul používaný v některých zemích v různých souvislostech. V armádách jde zpravidla o nejvyšší vojenskou hodnost, vyšší než generálové. Někde se neužívá, jinde se uděluje jen v době války. Odpovídá veliteli skupiny armád či frontu, v některých zemích je ekvivalentem pětihvězdičkový generál. Tradičním symbolem bývá maršálská hůl, někdy zobrazovaná zkřížená na insigniích.

Martyrium

Smrt nebo mučení pro víru; odvozeně velké trápení, utrpení.

Marxismus

Racionální, ateistický, radikální humanismus. Filozofické, ekonomické a z nich vyplývající politické učení K.Marxe a B.Engelse, vzniklé jako odraz předchozího lidského poznání a reakce na sociální nespravedlnost rozvíjejícího se kapitalismu. Často bývá nesprávně ztotožňován s překrývajícím se pojmem „komunismus“, ke kterému Marx směřoval. Ačkoliv tři základní součástí tohoto učení vznikaly společně, byly po jeho smrti pro snazší výklad a pochopení rozděleny na marxistickou filozofii, politickou ekonomii a vědecký komunismus.

  • Marxistická filozofie je spojením dosavadních pravdivých poznatků dialektikymaterialismu, jejich rozvinutím v dialektický materialismus, zabývající si nejobecnějšími zákonitostmi vývoje přírody i myšlení. Jeho logickým vyústěním je materialismus historický, zkoumající nejobecnější zákonitosti vývoje společnosti.

  • Politická ekonomie je zkoumáním nejobecnějších vztahů i jejich zákonitostí, vznikajících v ekonomickém životě společnosti.

  • Vědecký komunismus se zabývá politickými vztahy v epoše kapitalismu a při jeho přechodu ve společnost novou. Ze všech tří součástí je nejkonkrétnější, a proto byl při aplikaci v reálných podmínkách nejvíce v rozporu s chybami praxe, za což často kritizován a odmítán.

Marxismus je jediným učením o společnosti v historii lidstva, jehož základy se nedostaly do rozporu se skutečným vědeckým poznáním. Zákonitě je však v rozporu s vládnoucími společenskými zájmy, a proto je jejich nositeli kritizován, znevažován a odmítán, což jenom potvrzuje jeho skutečnou autoritu. Kdyby ji neměl, nebojovalo by se proti němu, byl by tolerován stejně jako všechna „neškodná“ učení. Marxismus není jen popisem společenských jevů či rozhořčením nad nespravedlnostmi světa, je hlubokou analýzou jejich podstaty a příčin i racionálním hledáním způsobů jejich odstranění. Marxismem není jen to, co napsali klasikové, ale i vše co z jejich poznání logicky vyplývá; podle Engelsových slov to "není dogma, ale návod k myšlení a jednání".

Marxistická filozofie

Důsledný monistický, deterministický, dialektický materialismus. Její základy položil Karel Marx, rozvíjel ji spolu s Bedřichem Engelsem a na jejím dalším vývoji se podílela řada levicových myslitelů, především Franz Mehring a V.I.Lenin. Vývoj této filozofie pokračuje dosud. Z čistě pedagogických důvodů byla později rozčleněna na dialektický materialismus, hledající nejobecnější zákonitosti vývoje přírody a myšlení a na historický materialismus, zkoumající nejobecnější zákonitosti vývoje společnosti. Ostrá hranice mezi těmito dvěma částmi však není. Tato filozofie zkoumá svět jako hmotný celek v jeho nepřetržitém pohybu, v procesu změn, v rozpornosti způsobující neustálý vývoj a v univerzálních souvislostech nekonečně strukturované, pohybující se a vzájemně odrážející se hmoty. Odmítá vnášet do materiálního světa jakékoliv ideje, které by jej vysvětlovaly, a naopak shodně s ostatní vědou hledá zákonitosti v tomto světě obsažené. Ideje chápe jako produkt lidského vědomí, vznikající a neustále se měnící odrážením objektivní reality; pravdu vidí jako proměnlivý výsledek tohoto procesu vždy obsahující vedle správně poznaného i dobou podmíněné nesprávnosti a neúplnosti. Svět chápe jako poznatelný, přičemž nekonečný proces jeho poznávání nelze dovršit jakoukoli konečnou pravdou. Dějiny chápe jako výsledek vývoje výrobních silvýrobních vztahů člověka, vytvářených a člověkem měněných podle potřeb rozvoje výroby, jako základní činnosti lidstva. Ve svých důsledcích se marxistická filozofie stala teoretickým základem emancipačního hnutí bezprostředních výrobců - dělnictva. To je základní důvod, proč je vládnoucí buržoazií odmítána jako celek.

Marxista

Člověk vycházející z učení Karla Marxe. Problém je však v tom, že takto bývají označováni či sami sebe označují lidé, kteří akceptují pouze určitou část marxismu, zatímco jiné části ve jménu Marxe komolí. Sám Marx takovéto označení odmítal, a na jednu z takovýchto skupin reagoval slovy "Já nejsem marxista, já jsem Marx". Někdy to je dnes falešně vykládáno tak, jako by se Marx svého učení vzdal. Za marxisty se dodnes považuje mnoho lidí vyznačujících se rozsáhlými znalostmi jeho díla a jeho nepochopením. Na první pohled je to patrné z jejich odmítání revoluce, diktatury a třídního boje, což je vždy karikaturou marxismu.

Marxologie

Méně užívaný pojem označující okázalou formální znalost toho, co kdy a kde Marx napsal. Dogmaticky vytrhává jednotlivé myšlenky z celého kontextu díla, nelámajíc si příliš hlavu nad tím, proč to napsal a co tím myslel, i celkovými souvislostmi s jeho dílem. Používá marxistické pojmy s pozměněným obsahem, bývá využíváno jak k obhajobě, tak ke kritice Marxe. Je to zaklínání se Marxem v rozporu s Marxem. Nazývá-li se marxismem, pak jej degraduje.

Masa

Pro mnohé sociologické směry velké množství osob nemajících společné znaky, patřících k různým skupinám, tvořících pasivní, nevzdělaný a manipulovatelný objekt působení náboženství, politiky či reklamy. Tato pravicová, elitářská a individualistická pohrdající pojetí neberou v úvahu, že ona masa je nositelem existence lidstva, národa i jeho jazyka, kulturytradic, že je hlavním výrobcem materiálních hodnot, a že v konečném důsledku rozhoduje o úspěchu každé politické, náboženské či ekonomické aktivity i o vzestupu a pádu jejich představitelů. Pro marxismus jsou široké lidové masy hlavní hybnou silou dějin.

Maskulinismus

Hnutí za práva mužů, v krajních podobách mužský šovinismus. Ve světě, v němž stále přežívají či dokonce dominují prvky patriarchátu působí až směšně.

Masopust

Pohanské lidové obřadyobyčeje, převzaté zčásti křesťanstvím. Souvisejí s viditelným prodlužováním dne od Tří králů a očekáváním jara. Je to čtyřicetidenní půst původně podmíněný nedostatkem potravy po dlouhé zimě a březostí hospodářských i lovných zvířat.

Matematika

Věda zabývající se z formálního hlediska kvantitativními vztahy. Je produktem abstrakce, při níž člověk odhlíží od některých jednotlivých a zvláštních stránek věcí a zobecňuje je do pojmů. Vznikla tím, že se pravěký lovec či pastevec dokázal myšlením oprostit od velikosti zvířat a začal je počítat jako stejná. Obrovský rozvoj zaznamenává až po dělbě práce na fyzickou a duševní. Rozvíjela se s praktickými potřebami a dokázala je překračovat. Spolu s filozofií je nejvyšší mírou abstrakce.

Materialismus

Protipól idealismu, názor že svět je hmotný, nestvořitelný, ale vnímatelný vědomím. Uznává nezávislost jeho existence na vědomí, které je druhotné. Nevkládá do materiálního světa předem připravenou ideu, která by svět vysvětlovala, naopak zdroje idejí hledá v materiálním světě. Vznikl v antice jako živelný protipól mýtického výkladu světa, jeho nejvýraznějšími představiteli byli Thalés z Milétu, Anaximenés, Anaxagorás, Leukipos a Démokritos. Protože vždy odporoval náboženství, byl celá tisíciletí znevažován, odmítán a potírán. Přesto se rozvíjel v nejrůznějších formách. Jeho mechanistické podoby vycházejí z fyzikálního přístupu i absolutizace zákonů mechaniky při posuzování společenských jevů a myšlení. Přírodovědecký materialismus je charakteristický pro ty, kteří jej uplatňují v rámci poznaného svou vědou, ale mimo tuto oblast nebo jakmile narazí na něco nepoznaného, sklouzávají k idealistický výkladům. Vyskytují se i naivní a vulgární podoby materialismu a hlavně nedůslednost při jeho aplikaci. Nejdůsledněji se materialistické chápání světa projevilo v díle L.Feuerbacha, což umožnilo vznik dialektickéhohistorického materialismu. Člověk je při práci materialistou, idealistou se stává až když si neví rady, a nebo z dlouhé chvíle.

Materializace

Zhmotňování, vědomá činnost člověka proměňujícího své poznatky, myšlenky, ideje ve hmotnou skutečnost, jejím základem je práce, protikladem idealizace. Ideje, podle nichž žijí a pracují lidé, se stávají materiální silou; člověk je svou činností zhmotňuje.

Matriarchát

Některými, zejména křesťanskými historiky neuznávaná prehistorická fáze vývoje prvotně pospolné společnosti, předcházející na části Země patriarchát. Bylo to uspořádání rodové společnosti, jehož základem byla matka, dárkyně života, kojící ochránkyně potomků upoutaná k obydlí, strážící oheň, k němuž se ostatní vraceli ze sběru potravy či lovu, nejstarší personifikovaný a zobrazovaný bůh. S vývojem hospodářské činnosti byl nahrazen patriarchátem. Matriarchát nemohl být v žádném případě patriarchátem naruby, jak to chápou jeho popíratelé. Jeho dokladem jsou první zobrazení člověka - ženy, matky, které se opakuje u většiny pravěkých pospolitostí. Aby se soudobá etnografie vyhnula z podezření, že podléhá marxistickému vlivu, používá raději termín matrilinearita.

Matrika

Původně nejednotné církevní záznamy farních úřadů o narození, sňatku a úmrtí osoby, od poloviny 16. století nařízené, avšak ve skutečnosti vedené většinou až od poloviny 17. století. Josefínské reformy z nich učinily státní listiny a sjednotily jejich formu s cílem zpřesnění evidence obyvatel pro účely daní a odvodů k vojenské službě. Dnes jsou vedeny jako knihy pověřenými obecními úřady a 100 let po posledním zápisu narození či 75 let po posledním zápisu sňatku či úmrtí jsou ukládány u státních oblastních archivů, které je postupně necentralizovaně zpřístupňují na internetu. (např. www.actapublica.eu)

Matrilinearita

Historické uspořádání společnosti, níž se majetek a práva dědí v mateřské linii, dodnes dochované u některých nerozvinutých společenství. Znevažující idealistické výklady jej zdůvodňují tím, že matka je vždy známa. Opomíjejí tak prostý fakt ženy, ochránkyně dětí a ohniště, tedy tvůrkyni domova a základ rodu, jak to chápe historický materialismus a pojetí matriarchátu. Protipólem matrilinearity je patrilinearita.

Matrilokalita

Historické uspořádání matriarchální společnosti, v níž se muž stěhuje za ženou do rodiny její matky. Taková manželství prý nebývala příliš stálá z důvodů nadměrného vlivu tchýně a častých konfliktů mezi nepříbuznými muži v místě. Základem této formy bylo společenské vlastnictví výrobních prostředků rodem, který reprezentovala matka. Pozdější vývojovou formou je patrilokalita.

MBA

Magistr obchodu a administrativy, také M.B.A, anglosaský střední akademický titul neupravený českým vysokoškolským zákonem, tudíž v Čechách neakademický. Je udělovaný některými, převážně soukromými vysokými školami v oboru obchodu a administrativy absolventům studia vychovávajícího tzv. globální managery. Podmínkou přijetí je předchozí minimálně bakalářské studium či dostatečná praxe v managementu; studium u nás není dotováno státem, školné činí i více než 150 tis. Kč ročně. Titul se podle anglosaských tradic uvádí za jménem. Nižší je BBA, vyšší DBA.

MBC

Master of Bussines Creativity, anglosaský vysokoškolský magisterský titul; zkratka se uvádí za jménem.

MBE

Zkratka uváděná za jménem člena Řádu britského impéria, tj. nejnižšího stupně tohoto ocenění.

Mccarthismus

Hnutí americké pravice v padesátých letech minulého století, které v USA zlikvidovalo levici, nazvané podle jinak bezvýznamného republikánského senátora, který jej organizoval. Viz neamerická činnost.

M.D.

Doktor medicíny, zkratka uváděná za jménem, anglosaská obdoba našeho titulu MUDr.

MDDr.

Doktor zubního lékařství, současný český akademický titul udělovaný po pětiletém vysokoškolském studiu a složení státní rigorózní zkoušky.

M.Div.

Anglosaský magisterský titul absolventa teologického vysokoškolského studia; zkratka za jménem, někdy bez teček.

Mediace

Ve filozofii zprostředkování vyjadřující univerzální souvislost světa. V právu pokojné zprostředkování sporu dvou stran v České republice zajišťované probační a mediační službou.

Meditace

Rozjímání, přemýšlení bez vnějších podnětů, zklidnění mysli uzavřením se do sebe sama, bezobsažná bdělost, příprava na koncentraci, její dialektický protiklad. Je součástí duševní hygieny člověka, léčebných postupů i náboženských obřadů. Může být formou přetřídění již získaných poznatků, nikoliv zdrojem poznání. V hinduismubuddhismu forma motlitby.

Mečovití bratři

Livonský řád, pobaltský duchovní rytířský řád, který si založil vlastní tzv. Livonský stát. Střídavě existoval samostatně i jako součást německých rytířů.

Mechanicismus

Mechanický, tj. nedialektický determinismus, vznikající v 17. a 18. století z poznatků klasické mechaniky. Materialistický světový názor vysvětlující vývoj přírody a společnosti zákony mechaniky; redukuje přírodní i společenský pohyb na nižší formy, absolutizuje jednoduchou kauzální souvislost a nutnost, je základem fatalismu.

Melancholik

Typ temperamentu vytvářený silnými a stálými emocemi, zpravidla do sebe uzavřený, vše těžce prožívající člověk, ve společenských vztazích spíše pasivní, zjednodušeně negativně stabilní.

Melouchářství

Pojem z jazyka jidiš označující pokoutní kvalifikovanou práci, z němčiny pochází i synonymum "fuška". Vznikl v 16. století, kdy Židé neměli přístup do cechů a řemeslnou práci museli provádět bez povolení a tudíž i bez odvodu daní. Poté se ujal i pro nepovolenou práci vedle oficiálního zdroje obživy. Hloupá propaganda tento jev zařazuje jen do socialismu, ačkoli je daleko starší a přetrvává dodnes. Jestliže většina živnostníků provádí část své práce mimo účetní a daňovou evidenci, bez dokladů a zdanění, pak jde o stejný jev.

Memetika

Nevědecká teorie o pohybu "memů", tj.psychických genů schopných se replikovat, jež jsou základními jednotkami kulturní informace, majícími podobné vlastnosti jako geny a stejně nezvratně ovlivňují chování a jednání člověka. Vznikla pod vlivem absolutizace genetiky a je idealistickým vysvětlením vlivu informací v moderním světě i úspěšné snahy masově manipulovat lidským vědomím. Je reakcí na podceňování společenského charakteru individua a vědomí skutečnými vědami. Vědeckým světem je většinově odmítána, avšak nelze s vaničkou vylévat i dítě, neboť sociální přenositelnost informací je nepopiratelná.

Memoáry

Paměti, spisy slavných o vlastní slávě. Bývají považovány za historické dokumenty, ve skutečnosti jsou vždy více literárními díly. Autor v nich líčí své subjektivní vzpomínky, je v nich středem děje a poučen výsledky dodatečně vysvětluje, ospravedlňuje, zamlčuje i zveličuje své někdejší počínání. Jsou součástí tzv. orální historie, jsou jen dobovou ilustrací k dějinám; pramenem poznání mohou být jen ojediněle, zpravidla když autor píše o někom jiném.

Memorandum

Pamětní spis, diplomatická korespondence obsahující širší výklad stanovisek či situace, právně nezávazný.

Měna

Peněžní soustava a její základní jednotka, původně v úředně stanoveném poměru směnitelná směnitelná za zlato, či jiný drahý kov, který symbolizovala. Dnes je směnitelná za zlato či jiné měny podle nabídky a poptávky.

M.Eng.

Anglosaský magisterský stupeň absolventů vysokých škol v inženýrských oborech; zkratka za jménem.

MEN

Magistr techniky, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Mennonité

Jedna ze součástí hnutí novokřtěnců, anabaptistů. Jsou charakterističtí prostou bohoslužbou, přísnou kázní, absolutním pacifismem, odmítáním práce ve státní správě, vojenské služby a placeného duchovenstva. Vzájemně se liší ve způsobu života a v přijímání nových technologií. Nejpočetnější jsou v Severní Americe a Kongu.

Menora

Sedmi až devítiramenný kříž, spolu s Davidovou hvězdou jeden ze symbolů judaismu.

Mentalismus

Subjektivně idealistický filozofický směr pokoušející se vysvětlit procesy myšlení. Redukuje svět na vlastní myšlení o něm, přičemž se snaží oddělit od solipsismu.

Mentalita

Neurčitý pojem označující někdy smýšlení, jindy způsob myšlení, temperament, charakteristické rysy, duševní uspořádání či celkový souhrn psychických vlastností člověka či uvažování skupiny, dokonce i národa.

Meritokracie

Literárně popsané představy o vládě nadaných a jejích důsledcích. Pokud takové představy někteří elitáři skutečně mají, jde vždy o omyl: géniové se vládou a správou nezabývají. Daleko blíže je pravdě Leninova idea, že státní správa by měla být tak jednoduchá, aby ji zvládl každý průměrně inteligentní člověk.

Merkanitilismus

Teorie ekonomického nacionalismu z období vzniku absolutistických monarchií. Spatřoval základ ekonomiky v obchodubohatství panovníka, velkých finančních a obchodních domů s ním spjatých a v zásazích státu v jejich prospěch. Bývá považován za první buržoazní ekonomickou teorii, stejně tak byl ale odrazem zájmů feudálního absolutismu, v němž vznikl. Teprve pozdější fyziokratismus položil důraz na produktivní lidskou práci.

Mesiáš

Biblický spasitel, vykupitel, zachránce, očekávaný Židy jako osvoboditel od otroctví a nadvlády; přeneseně idealistická víra v osobu, která se zjeví a způsobí ve společnosti významný zvrat k lepšímu.

Mestic

Míšenec evropských a mongoloidních předků, nejčastěji indiánských a španělských v Latinské Americe, kde tvoří většinu populace. Jde převážně o důsledky španělské kolonizace těchto území.

Městiště

Celní stanoviště na potravinové čáře při vstupu do města, na němž se od středověku do r. 1942 vybíral akcíz.

Městys

Městečko, městec, latinsky oppidum, větší venkovská sídla vznikající od 14. století na pozemcích šlechty a církve. Měla vyšší podíl zemědělců než města, malý počet obyvatel a nižší sociální i profesní rozvrstvení. Dostávala práva některých trhů a plnila další spádové funkce pro okolní vesnice. V posledních letech byl jejich status formálně obnoven a má jej u nás okolo 200 obcí. Nejsou s tím spojena žádná zvláštní práva, výhody či povinnosti.

Mešita

Islámský chrám skládající se ze dvora se studnou, modlitebny a kazatelny. Součástí bývá i minaret, věž ze které muezzin svolává věřící k modlitbě. Protože náboženství zakazuje vstup s obuví, jsou vnitřní prostory pokryty koberci. Vzhledem k zákazu islámu zobrazovat osoby je výzdoba tvořena ornamenty a citáty z koránu. Vedle mešity bývají i školy a sociální či zdravotnická zařízení.

Měšťan

Středověký svobodný obyvatel města, podílející se na městském právu a samosprávě. Rekrutoval se z cechovních mistrů, obchodníků, úředníků, bohatších pozemkových vlastníků a jejich potomků. Ostatní byli pouze obyvateli. Nejmajetnější měšťané se stali základem pro vznik buržoazie.

Měšťanosta

Historický výraz pro představitele města, tj. primátora, purkmistra či starostu.

Metafyzika

Původně všechny vědy nezabývající se přírodou, v třídění Aristotelových spisů zařazeny za fyzikou; později se tento pojem používá s různými významy. Dialektika jej užívá jako svůj opak a označuje jím strnulé, mechanické chápání světa jako izolovaných, bezrozporných a neměnných jevů. V běžném vědomí občas znamená přemýšlení o nadpřirozenu, neskutečnu.

Metoda

Cesta za něčím, plánovitý postup praxe či poznání, výlučný u člověka.

Metodisté

Z anglikánství vzniklá odnož protestantismu v USA, rozšířená v mnoha zemích. Redukuje náboženské obřady, nevynucuje zpověď, neuznává očistec; je civilnější formou křesťanství měšťanské společnosti.

Metropolita

Arcibiskup stojící v čele církevní provincie, kterou tvoří několik biskupství, diecézí. V římskokatolické církvi podléhá papeži, v pravoslaví patriarchovi.

Metrosexuál

Pejorativní označení mužů přehnaně pečujících o svou krásu a zevnějšek vůbec, přejímajících v těchto záležitostech módní chování žen; fintivý muž, velkoměstský manekýn obdivující sebe samého.

Mezinárodní den žen

Organizací spojených národů uznaný svátek, který se slaví 8. března po celém světě. Vznikl jako připomínka ohromné, krvavě potlačené stávky newyorských švadlen v r. 1808 a ještě téhož roku byl americkou socialistickou stranou vyhlášen za svátek ve spojení s bojem za práva žen, a od r. 1911 byl slaven i západoevropskými socialisty. K potlačení významu toho svátku počala manželka tehdejšího prezidenta USA organizovat trucpodnik nazvaný Den matek, který ovšem nikdy jako mezinárodní svátek uznán nebyl.

M.F.A.

Anglosaský magisterský titul udělovaný absolventům vysokoškolského studia v uměleckých oborech, někdy bez teček.

Mgr.

Magistr, česká zkratka akademického titulu psaná před jménem.

MgA.

Magistr umění, akademický titul v uměleckých oborech, nahrazující dřívější tituly akademický malíř, sochař či architekt. Dnes se však ve všech uměleckých oborech.

MHL

Magistr rabínských studií, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání, zkratka za jménem.

Migrace

Přesídlování obyvatelstva, jeden z faktorů podílejících se na formování člověka jako druhu a vytváření kulturní rozmanitosti lidstva. Hlavní důvod byl vždy hospodářský, je vedena především snahou o nalezení lepších životních podmínek. Je-li vyvolána uměle jako masová, působí vždy komplikace na území vysídlovaném i osídlovaném. Při přesunech na území jiných států bývá užíván termín exil, emigraceimigrace.

Mikroekonomie

Část ekonomie studující vnitřní i vnější hodnotové vztahy konkrétního ekonomického subjektu do úrovně státu. Vyšší celky studuje makroekonomie.

Milice

Územně organizovaná občanská armáda, domobrana, občanská garda s malým počtem profesionálních velitelů a organizátorů. Je dobrovolnickým ozbrojeným sborem, jehož úkolem je ochrana území, při čemž v různé míře spolupracuje či je podřízena pravidelným ozbrojeným sborům, běžně je podřízena územním funkcionářům. Na tomto principu pracovaly např. Lidové milice v Československu a dodnes funguje Národní garda v USA, která však má navíc i letectvo.

Militarismus

Politika opírající se o ozbrojené síly, hájící především zájmy vojensko-průmyslového komplexu. Přerozděluje formou státních zakázek prostřednictvím státního rozpočtu neúměrné množství nově vytvářené hodnoty ve prospěch vlastníků zbrojařského a souvisejícího průmyslu i bankovního sektoru, čímž jim umožňuje vyšší zisky než ostatním částem buržoazie. Proto je zdrojem sporů uvnitř vládnoucích tříd v zemích založených na tržním hospodářství. Současně plodí nejistotu a napětí v mezinárodních vztazích, vytváří globální rozpory a hrozby.

MIM

Master of Information Management, magisterský titul udělovaný na některých školách v USA.

Mimosmyslové vnímání

Nevědecká představa o schopnosti člověka vnímat okolní svět jinak než svými pěti známými smysly, o komunikaci s bohem či prostřednictvím telepatie, kontemplací, nebo o vrozených znalostech. Přes intenzivní výzkum se nepodařilo nikdy nalézt prostředky, nástroje ani důkazy takové schopnosti. Touto oblastní se zabývá parapsychologie

Mimozemské civilizace

Vznik myslících bytostí, ač má své zákonitosti, je výsledkem mnoha náhod, kterými příroda člověku jeho vývoj umožnila a zároveň jej k němu donutila. Je možné, že podobné procesy proběhly i jinde ve Vesmíru, ale je nepravděpodobné, že by byly synchronizovány s vývojem na Zemi. A pokud ano, bylo by to v takové vzdálenosti, že je téměř vyloučené, aby se s takovými bytostmi člověk na dálku vůbec domluvil, natož setkal. A pokud ano, spotřebovaly by k tomu obě civilizace zřejmě více času, než jim příroda k jejich existenci poskytuje. A pokud by se to přece jen podařilo, byli by nám ti mimozemšťané ve všem podstatném podobní, prodělali by obdobný vývoj jako lidstvo a byli by fyzicky schopni přetvářet své přírodní podmínky, duševně je odrážet, a při tom navazovat sociální vztahy obdobně jako člověk.

Minaret

Věž islámské mešity, z níž muezzin svolává věřící k modlitbě.

Minarchismus

Libertariánská politická teorie, podle níž je úkolem státu chránit svobodu jednotlivce. Oproti anarchismu připouští minimální stát. V ideologii je nejednotná, v ekonomice liberální.

Mincmistr

Středověký správce mincovny, později zemský úředník spravující horní města. Měl na starosti výrobu a kvalitu vydávaných mincí.

Mínění

viz domněnka, názor

Ministr

Člen vlády stojící v čele ministerstva; má-li jinou odpovědnost, je ministrem bez portfeje. Předseda a místopředsedové vlády ministry nejsou, pokud současně neřídí konkrétní ministerstvo; pokud ano, přísluší jim oba tituly. Ministr není úředníkem, ale politickým představitelem; úředníky jsou až jeho náměstci.

Minorité

Řád menších bratří konventuálu, odnož františkánů, žebravý řeholní řád kanovnický. Nosí černé kutny převázané bílým provazem se třemi uzly. V jejich čele je provinční ministr.

Minulost

Minulost a budoucnost jsou abstrakce, vzniklé ve vědomí člověka, odhlížejícího od všech podrobností a zachycujícího jen to, co jej zajímá. Objektivně existuje jen souhrn měnících se příčin, vytvářejících přítomnost, a spolu s tím i souhrn neúplných podmínek pro další vývoj, jako možnost podmiňující budoucnost.

Mír

Stav, kdy se na určitém území nevede otevřený ozbrojený boj. V celé historii lidstva se však vždy vedl jinde. I v době míru se vedou boje, často nemilosrdné, neboť boj je jedním ze základních prostředků, jakým velké skupiny lidí dosahují svých cílů. Mnohdy bývá mír považován jen za období příprav na válku. Jsou situace, kdy mír přináší více obětí než válka. Mír je zpravidla výsledkem něčí porážky ve válce, někdy je podporou války jiné. Jde o relativní pojem, propagandisticky často zneužívaný.

Míra kvality

Filozofická kategorie označující hranice v nichž existuje určitá kvalita. Jsou to hranice v nichž jev nemění svou podstatu. Jejich ostrost je dána vnitřní složitostí jevu, množstvím a vlastnostmi jednotlivých stránek. Jsou vymezeny nutnými a rozostřovány nahodilými vztahy, jsou pohyblivé vývojem. Kvantitativní překročení tohoto rozmezí vede k vývojovému skoku a změně kvality. Míra není jen abstraktní konstrukcí, i každé praktické konání má svou míru, při jejímž překročení se slušné chování mění v neslušné, potravina v nepoživatelnou; je to rozsah podstaty.

Misantropie

Psychická porucha projevující se nenávistí k lidem. Nemusí vždy jít o chorobu, ale i o dlouhodobou frustraci společenskými vztahy. Opakem je filantropie.

Misie

Vysílání šiřitelů víry, misionářů, velkými náboženstvími do jiných zemí s cílem rozšíření vlivu církve.

Misogynie

Pohrdání ženami, odpor či nenávist k nim. Ideologie provázející rozpad prvotně pospolné společnosti a vznik patriarchátu, doprovázející vznik třídní společnosti, kdy prvními zotročenými byly zpravidla vlastní ženy. Tyto ideje ospravedlňující nadvládu mužů zakonzervovala ve společenském vědomí na dlouhá staletí velká náboženství, především křesťanstvíislám.

MJA

Magistr soudní administrativy, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Mlaw

V některých zemích užívaná zkratka titulu magistra práv.

MM

Magistr hudby, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Mmed

Magistr medicíny, v zahraničí akademický titul, zkratka za jménem či před jménem.

Mnemotechnika

Soubor metod, technik a pomůcek usnadňujících zapamatování.

Mnohoženství

Polygynie

Mnich

Osamocený, člověk praktikující náboženský život podřízený určitému cíli samostatně či v řeholním řádu. Je oddělen od lidí nesdílejících jeho zaměření. V praxi bývá tento pojem nesprávně ztotožňován s řeholníkem.

Mobilita sociální

V sociologii a zejména ve stratifikačních teoriích schopnost přesunu lidí z níže sociálně postavené skupiny do vyšší. Užívání tohoto pojmu zpravidla záměrně rozostřuje skutečnost, že základní zařazení člověka do tříd je dědičné spolu s vlastnictvím výrobních prostředků.

Moc

Vliv zajištěný i silnějším než morálním způsobem, tedy ekonomickým, fyzickým či právním donucením. Základem moci je vláda nad ekonomickým životem lidí, tedy nad výrobourozdělováním, směnouspotřebou materiálních hodnot. Pokud je moc nad jinými oblastmi života v rukou někoho jiného, není schopna působit dlouhodobě proti moci ekonomické, musí se jí podřídit. Je to v zájmu fungování každého systému, který se hroutí vždy, když jakákoli moc ohrožuje jeho ekonomické základy. Chce-li systém dlouhodobě existovat, musí být základní jednota moci zajištěna v jedněch rukou. Moc, která nemá v rukou ekonomiku, je jen krátkodobá. Nemá-li sílu, je bezmocná a vratká. A nemá-li autoritu, síla jí dlouho nevystačí. Moc nepramení z lidu, ale z majetku.

Móda

Aktuálně oblíbený nový způsob činnosti, u níž ještě praxe nestačila prokázat její trvalou výhodnost. Pokud ji praxe dlouhodobě potvrdí a rozvine ji, stává se moderní; jinak je jen módní a po čase je nahrazena něčím novým. Tyto dva pojmy jsou v běžné praxi chybně směšovány. Móda bývá jen pokusem o hledání moderního.

Moderátor

Osoba řídící veřejně sledovanou diskusi, jejímž úkolem původně bylo, aby „řeč nestála“. Ve skutečnosti často cenzor odnímající slovo a měnící téma vždy, když jsou vyslovovány „nevhodné“ názory a směřující výsledek k předem připravenému závěru. V praxi takto bývá nesprávně označován i konferenciér, uvádějící a spojující jednotlivá samostatná vystoupení, do nichž nemůže zasahovat.

Moderna

Nové, nynější; neurčité obecné označení pro filozofické, uměleckénáboženské myšlenkové směry, vymezující se proti předchozím, což ale provází vývoj člověka neustále. Pojem je proto velmi relativní; označuje buď fázi novověku v západní kultuře nebo jen její pozdější část. Skutečně moderní je však vždy jen to, co přinese něco nového, čím dlouhodobě obohatí další vývoj. Jinak je to jen móda.

Modlitba

Prosba, rozhovor věřícího s bohem v teistických náboženstvích, v katolicismupravoslaví i s Pannou Marií a svatými; v islámu je předepsána pětkrát denně. V buddhismuhinduismu plní tuto úlohu meditace. Jako forma obřadu se vyskytovala už v polyteistických náboženstvích.

Modus vivendi

Vzájemné vztahy nezaložené na základě platného právního dokumentu, ale jen na neoficiální dohodě respektující reálný stav věcí.

Mohamedáni

Muslimové, islámští věřící.

Monarchnie

Jedinovláda; forma státu jehož hlavou je privilegovaný král, císař, kníže, car či jiný panovník, který funkci získává zpravidla doživotně a dědičně. Vznikla v otrokářském státu a později byla typická pro feudalismus. V průběhu vývoje byla modifikována z původního absolutismu na konstituční, čili ústavní formu, kdy byla moc monarchy omezena ústavou, či parlamentní, kdy byla omezena parlamentem. Existuje i teokratická monarchie, kdy je panovník současně hlavou státní církve.

Monarchismus

Roajalismus, hnutí přívrženců monarchie, snahy o obnovení moci krále a šlechty. Zpravidla se opírá o individualisticky nazíranou historii, absolutizuje úlohu panovníků v dějinách. Zahrnuje různé přístupy od recesistických až po seriózní formou a naivní obsahem, vždy vychází z idealismu, často z osobní neuznanosti, nepřiznané touhy po privilegiích a středověkého zapouzdření.

Monearismus

Různorodé buržoazně liberální ekonomické teorie absolutizující úlohu peněz, jejich samoregulační funkci v ekonomickém vývoji a odmítající státní zásahy do ekonomiky. V tomto smyslu jde o protiklad keynesiánství.

Monismus

Učení o jednotě světa, která je základním určením skutečnosti, uznání jediného základu této jednoty. Marxismus je materialistickým monismem, vidí jednotu světa v jeho materiálnosti; učení hledající jednotu v bohu, světovém duchu apod. jsou monismem idealistickým. Vedle toho existují i přístupy dualistické a pluralistické. Tyto pojmy necharakterizují konkrétní filozofii komplexně, označují pouze její vztah k jednotě světa.

Monetarismus

Ekonomické teorie a hospodářská politika vzešlé z kritiky keynesiánství v polovině 60. let minulého století. Požadují malý stát nezasahující do ekonomiky, omezené přerozdělování pomocí státního rozpočtu, odmítají stimulaci hospodářství prostřednictvím veřejných zakázek a úvěrové politiky. Tyto teorie se v praxi ukázaly stejně málo účinnými jako předchozí. Hlavním představitelem je Milton Friedman, u nás Václav Klaus.

Monofyzitské křesťanství

Především východní křesťanství, uznávající pouze božskou podstatu Ježíše Krista, protikladem je diofyzitismus západních křesťanství, uznávající jeho dvojí podstatu, tedy i lidskou.

Monogamie

Párové manželství muže a ženy, vznikající již při rozpadu prvotně pospolné společnosti. Historicky doložené jako povinné je však doloženo až v roce 1000 u středoevropských Židů, křesťanství jej přijalo jako povinné až v r. 1563. Narozdíl od polygamních forem manželství respektuje přibližně stejný počet rodících se jedinců obou pohlaví. V přírodě se tato forma soužití po dobu rozmnožování vyskytuje tam, kde je k přežití potomků zapotřebí péče obou rodičů, především u ptáků. Protože u lidí je čas potřebný k výchově potomka výrazně delší, přesahující biologický cyklus jednoho plození, a to už neumožňovala překlenout kolektivní péče rodu rozpadajícího se v důsledku soukromého vlastnictví, osvědčila se dlouhodobá forma párové rodiny jako optimální pro přežití. Také pro zachování vytvořeného soukromého majetku potomkům bylo dlouhodobé soužití výhodnější, a proto přetrvalo celé dlouhé věky. S rostoucí ekonomickou emancipací žen, snižováním počtu potomků potřebných k reprodukci, zkracováním celkové doby plození a rozvíjejícími se sociálními službami však ke škodě společnosti v tzv. vyspělých zemích význam párové rodiny slábne.

Monokultura

Rozsáhlé porosty tvořené jediným druhem rostliny, v přírodě vyskytující se jen zřídka a spíše v menším rozsahu. Uměle jsou vytvářeny člověkem od nástupu kapitalistických výrobních vztahů do zemědělství a lesního hospodářství; narušují přirozené ekosystémy i po staletí se formující způsob výživy obyvatel. Snižují schopnost půdy udržet vláhu, zvyšují odnos spraše. Současně snižují úrodnost půdy, zvyšují výskyt nemocí a škůdců, což vyžaduje nadměrné užívání umělých hnojiv a chemické ochrany. Monokultura je základem plantáže, ale vyskytuje si i mimo tuto formu hospodaření.

Monoteismus

Uznávání jediného boha, ve skutečnosti však vždy hierarchie bohů, protože ve všech monoteistických náboženstvích ve větší či menší míře přežívají prvky polyteismu v podobě nižších mystických bytostí. Tato centralizace božstev je odrazem centralizace moci na zemi v době, kdy je vznik velkých říší provázen vznikem velkých náboženství.

Monseigneur

Francouzský šlechtický titul, dnes titul biskupů.

Monstrance

Ozdobný předmět, v němž je předkládána věřícím k uctívání hostie.

Moonisté

Pejorativní označení příslušníků mezinárodní křesťanské sekty Církev sjednocení. Rozšířena je především v Jižní Koreji, Japonsku a USA, v ČR jí byla odmítnuta registrace. Jejími charakteristickými rysy je mesiášství zakladatele Moona, silný antikomunismus, podpora pravicového extremismu, aktivity na pokraji šedé ekonomiky a organizování hromadných mezirasových svateb, při nichž partnery určuje církev.

Morálka

Odraz skutečného života, panující společenská praxe; historicky podmíněný souhrn nepsaných pravidel chování umožňujících vzájemné nutné soužití. Vždy vyrůstala ze skutečných podmínek života, odlišných v různých dobách i skupinách. Její dodržování bylo vynucováno celou společností způsobem, který také odpovídal daným podmínkám. Nikdy nevznikla jednotná morálka pro všechny, podle Engelse „má každá třída, dokonce každé povolání svou vlastní morálku, i tu porušuje, může-li tak činit beztrestně“. Etika není zdrojem morálky, jen její idealizací. Morálka je způsob života společnosti konzervovaný i měněný vědomím.

Morální opotřebení

Prohlubující se rozpor mezi fyzickým opotřebením, tj. pohybem produktu lidské práce, směřujícím k nižšímu stupni uspokojování potřeb, a pohybem myšlení člověka, které směřuje obráceně.

Morální realismus

Eticko-filozofické idealistické koncepce, podle nichž jsou morální pojmyhodnoty objektivní, tedy nezávislé na vědomí lidí a neproměnlivé v čase.

Moralizace

Směšná snaha napravit slovy reálnou morálku. Vychází zpravidla ze subjektivních, idealistických představ, nechápajících že morálka je materiálně podmíněna skutečnými společenskými vztahy.

Morbidita

Nemocnost, chorobnost, statistický údaj vyjadřující poměr nemocných určitou chorobou k počtu zdravých či jinak nemocných. Přeneseně označuje názory či výtvory chorobného mozku.

Mormoni

Americká nábožensko-obchodní společnost, rozšiřující se i v Evropě. Je směsicí idejí křesťanství a prvků islámu. Vychází z ideje, že Ježíš po svém vzkříšení odešel do Ameriky a založil zde „pravou“ církev. Původního mnohoženství se zřekli, praktikují křest ponořením do vody a vybírají od svých členů desátky. Uznávají existenci bohů nižších řádů. V USA vlastní své střední i vysoké školy, nemocnice, kulturní zařízení, nemocnice, sdělovací prostředky i továrny. U nás existují jako Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů.

Moře

Spolu s oceány, od kterých je jen relativně odděleno, je základním faktorem existence života na Zemi. Stabilizuje hydrologické a teplotní podmínky zemského povrchu a plní mnoho dalších funkcí. Jeho globální význam je tak veliký, že je jednou z mála součástí planety, která podle mezinárodního práva nesmí být v soukromém vlastnictví.

Morseova abeceda

Skupina mezinárodních symbolů pro písmena latinky, vytvořených z krátkých a dlouhých signálů v polovině 19. století. Umožnila prudký rozvoj telegrafie a radiotelegrafie, po vzniku radiofonie a dalších komunikačních prostředků její význam poklesl. Byla celé století mimořádně důležitým prostředkem dálkové komunikace, stala se předpokladem pro vznik unifikovaných kódů, s nimiž dnes pracují počítače po celém světě. Dnes se užívá především v amatérském radiovém sportu.

Mortalita

Úmrtnost; demografický údaj sledující kvantitativně úmrtí jako hromadný jev. Uvádí se zpravidla na tisíc obyvatel za kalendářní rok, její výše je ovlivněna průměrným stářím populace a životními podmínkami.

Motivace

Souhrn potřeb, zájmů a očekávání vytvářející vnitřní příčiny k určitému jednání jednotlivce či skupiny. Je nezbytným předpokladem k aktivní činnosti člověka. Má své obecné, zvláštní i individuální stránky, jejichž poznání je předpokladem k úspěšnému vedení lidí a k jejich stimulaci.

Moudrost

Ucelené poznání opřené o všestranné životní zkušenosti a spojené se zdrženlivostí vůči vůči momentálním nepodstatným podnětům, tedy s rozvahou a skromností. Žádné vzdělání samo o sobě moudrost neposkytuje. Sebevzdělanější cholerik si vytvoří spíš pověst blbce než moudrého člověka.

Možnost

Vlastnost skutečnosti, její dialektický protipól, chybějící podmínka změny. Vše, co neodporuje zákonůmzákonitostem daného prostředí, je možné. Možnost to jsou materiální předpoklady určité změny, je to budoucí pohyb, ke kterému dosud nejsou splněny všechny podmínky. Možnost je vlastností skutečnosti, spočívající ve schopnosti měnit se. Je objektivní, vyplývá z vnitřních i vnějších souvislostí jevů a procesů. Možností je vždy více, jakákoli nová skutečnost vytváří vždy nejméně dvě nové možnosti; každá možnost však nemusí být naplněna. Jedna možnost se může přeměnit ve více nových skutečností. Možnost nestojí nad skutečností, nepředchází ji - je v ní obsažena, vždy existují nejméně dvě možnosti. Je to neplný soubor podmínek ke změně skutečnosti. Čím složitější je jev, tím více možností obsahuje; s rozvojem k složitějšímu a vyššímu roste i množství možností dalšího vývoje. Plánování je hledáním podmínek chybějících k žádoucí změně, práce je jejich záměrným doplňováním, přičemž člověk vždy nechtěně vytváří možnosti nové.

MPA

Anglosaský vysokoškolský titul magistra manažerského studia veřejné administrativy uváděný za jménem.

MPh.

Magistr filozofie, anglosaský vysokoškolský titul, zkratka za jménem.

MPH

Agnlosaská obdoba titulu MBA ve zdravotnictví. Zkratka se uvádí za jménem.

M.Phil.

Master of Philosophy,anglosaský vysokoškolský titul odpovídající zhruba našemu PhDr., podmínky udělování se na různých univerzitách liší. Zkratka se uvádí za jménem.

M.Pol.Sc.

Magistr politických věd, anglosaský vysokoškolský titul; zkratka za jménem.

MS

Magistr věd, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

M.Sc.

Magistr věd, anglosaský vysokoškolský titul, zkratka uváděna za jménem.

MSCIS

Magistr výpočetních a informačních systémů, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

MSDr.

Doktor zubního lékařství, vysokoškolský titul udělovaný v letech 1951 - 1953, později změněný na MUDr, v současnosti nahrazen MDDr. Zkratky se uvádějí před jménem.

MSIA

Magistr pojišťovnictví, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

MSN

Magistr ošetřovatelství, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

MSS

Master of Strategy Studies, titul udělovaný na amerických válečných vysokých školách i některým českým důstojníkům. Zkratka se uvádí za jménem.

MSW

Magistr sociální práce, anglosaský stupeň vysokoškolského vzdělání; zkratka za jménem.

Mše

Jeden ze základních obřadů v katolické církvi.

MUC.

Neoficiální titul kandidáta medicíny uváděný do r. 1953 před jménem studenta po složení 1. části rigorózní zkoušky. V současnosti není českým právním řádem upraven, avšak prý existuje směrnice EU, podle které se tak má stát.

MUDr.

Doktor všeobecného lékařství, doktor medicíny; český i slovenský vysokoškolský titul uváděný před jménem absolventům šestiletého studia po složení rigorózní zkoušky.

Mudžahedíni

V širším slova smyslu obhájci a šiřitelé islámu. V užším smyslu účastnící svaté války - džihádu proti odpůrcům islámu. Vytvářejí nejrůznější skupiny, často na kmenovém základě. Rostoucí vnější  tlaky stupňují jejich aktivitu. Podle Koránu nesmějí zabíjet ženy, děti, starce a ostatní živé bytosti, ničit a rabovat.

Muezzin

Služebník mešity, který z minaretu svolává  arabsky muslimy k motlitbě. V sunnitských zemích tak činí 5x denně, v šíitských 3x. Dnes bývá nahrazován zvukovou technikou. V obecné češtině z toho vznikl mezulán, hlučné dítě.

Mulat

Míšenec, potomek evropských a černošských předků.

Mulla

Patron, ochránce, muslimský duchovní; u šíitů nejnižší titul, u sunnitů čestný titul náboženských učenců.

Multikulturalismus

Idealistické teorie trvalého soužití více kultur na společném území. Vycházejí zpravidla z umírněného nacionalismu, skrytě bránícího „čistotu“ svého etnika v demokratické společnosti, která tuto čistotu neumožňuje bránit otevřeně. Proto jen zpomalují přirozený vývoj. Jen zřídka je to chvályhodná snaha bránit etnickou menšinu. Je to iluze přeceňující biologické odlišnosti člověka. Společné soužití různých etnik na jednom území je možné i po mnoho generací, avšak je podmíněno pouze subjektivně, a proto není trvalé. Shodné objektivní sociální a hmotné podmínky vedou vždy k procesům asimilace, byť po generace trvající. Subjektivní brzdění těchto procesů nebo jejich urychlování vedou ke společenským konfliktům. Multikulturní společnost je žádoucí a nutná, ale je to jen historicky přechodná fáze vývoje, směřujícího k postupnému ekonomickému i etnickému splývání lidstva v jeden celek, přičemž konec tohoto procesu je v nedohlednu. Kultura je výsledkem společného hospodářského života, multikulturalismus proto v sobě vždy skrývá představy hospodářské segregace.

Muslim

Vyznavač islámu, zastarale mohamedán.

Muslimské bratrstvo

Velké radikální panislámské hnutí, převážně sunnitské, usilující o politický vliv. V části arabského světa je ilegální, v části opoziční. Takzvané arabské revoluce v r. 2011, které proběhly za podpory Západu jej legalizovaly. Šíří se i v Západní Evropě a USA; jeho cílem je nahlodávat a bourat západní civilizaci.

Mutualismus

Anarchistický politicko-ekonomický systém proudhonismu, spočívající na družstevnictvímaloburžoasním soukromém vlastnictví bez vykořisťování a zásahů státu; odmítá bezpracné příjmy a podporuje svobodný trh.

Muzeum

Stálá, nevýdělečná, kulturně výchovná instituce sloužící společnosti, uchovávající hmotné doklady o životě lidí pro budoucnost. Její expozice jsou přístupné veřejnosti, depozitáře, zpravidla rozsáhlejší, jsou přístupné pouze odborníkům. První muzea vznikala iniciativou jednotlivců, bez širší společenské podpory by ale nemohla existovat trvale, což by vedlo ke ztrátě jejich smyslu.

MVDr.

Doktor veterinární medicíny, akademický titul udělovaný absolventům magisterského studia veterinárního lékařství či hygieny; zkratka se uvádí před jménem.

Mystika

Souhrnné označení pro idealistické představy setkávání se s nadpřirozenem.

Myšlení

Produkt přírody a společnosti, specificky lidský vztah člověka k vnějšímu prostředí; vyvíjející se komplex duševních pochodů, jehož základ tvoří abstrakce spolu s tvorbou pojmů a výsledkem je inteligence. Je to výlučná schopnost člověka; jako celek je u každého jedinečná. Vzniklo v dialektické jednotě s vývojem práce, společenských vztahů a řeči, je podněcováno i regulováno společenskými vztahy. Ani nejvyšší živočichové tuto schopnost nemají, protože jim právě tyto předpoklady chybí; mají z nich pouze zlomky. Myšlení není a nebude vlastností sebesložitějších počítačů. Pokusy o sestrojení umělé inteligence mohou vést pouze k předávání stále větší části lidských schopností za určitým účelem stroji. Žádný stroj však není univerzální – myšlení ano, protože univerzálním je jeho nositel, člověk.

Myšlenka

Idea, nová formulace poznatků, vzniklá na základě vnějších podnětů, vnitřních znalostí i zkušeností. Není důležité, zda ji vyslovil někdo věhlasný či neznámý, ale jen to, zda je pravdivá či není. Myšlenky věhlasných se však šíří lépe, i když pravdivé nejsou.

Mýto

Při voroplavbě výtoň, původně clo, později i středověký poplatek za užívání komunikací, mostů a bran, vyplývající z feudální roztříštěnosti a neschopnosti soukromého vlastnictví investovat v širším zájmu. Spolu se clem jedna z překážek rozvoje. Zatímco cla jsou dnes v důsledku dalšího rozšiřování výrobních vztahů místy odstraňována, trapné pozůstatky mýta přetrvávají zejména proto, že jsou předmětem soukromého podnikání.

Mytologie

Bájesloví, jedna z nejstarších forem společenského vědomí, fantastický odraz skutečnosti v prvobytném vědomí. Soubor mýtů určité kultury, poskytující výklad světa na základě pověstí ústně předávaných po generace. Jejich základem byl zpravidla skutečný příběh, postupně idealizovaný a zbavovaný reálného obsahu, do něhož vypravěči ukrývali různá poučení. Po vzniku písma byly mýty konzervovány, jejich dnešním pozůstatkem jsou pohádky. Jejich společenským význam s rostoucím objemem poznatků postupně zmizel; staly se pouhou součástí historie.

Mzda

Cena pracovní síly, tedy práce nutné k vytvoření hodnot umožňujících její komplexní reprodukci. Je to hodnota práce vyjádřená v penězích, tedy cena produktů nutných k reprodukci pracovní síly v nejširším kontextu, tedy včetně zachování rodu, přičemž kolísá v důsledku nabídky i poptávky, a v konečném důsledku je výsledkem ekonomického boje mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Obecně musí dlouhodobě růst, neboť s rozvojem roste náročnost obnovy pracovní síly. Nesprávně bývá považována za cenu práce, jindy bývá nesprávně ztotožňována s platem.

Nabídka a poptávka

Vzájemný vztah v procesu výroby, rozdělování, směnyspotřeby regulující výrobu. Jednostranně bývá zdůrazňován určující vliv poptávky na výrobu a cenu, opomíjen je fakt, že teprve nabídka vyvolává poptávku, pocit potřeby a později i potřebu samu.

Nabob

Titul bohatého správce provincie v Indii, přeneseně pejorativní označení okázalého zdůrazňování bohatství a moci.

Náboženství

Víra v nadpřirozené bytosti, tedy v personifikované nadpřirozeno, ideje tuto víru zdůvodňující, činnosti i vztahy z ní vycházející a instituce to vše zprostředkující. To všech je člověkem vytvořeno, a poté člověka ovládá. V užším slova smyslu jedna z forem společenského vědomí. Náboženství vzniklo až jako produkt schopnosti člověka abstraktně myslet, tedy vytvářet si kromě pravdivých i nepravdivé odrazy skutečnosti ve vědomí – iluze. Jeho psychologickým kořenem je nejistota z poznaného a strach z nevysvětlitelného, což člověk musí každodenně překonávat. Sociálním kořenem je stav, kdy se člověk začal obávat vedle přírodních sil i stejně nepřemožitelných sil společenských. Náboženství se v třídně protikladné společnosti stalo jedním nástrojů vládnutí, např. podle Epištol sv. Pavla „Každá duše vrchnostem poddána buď, neboť není vrchnosti, jediné od Boha; a které vrchnosti jsou, od Boha zřízené jsou“.

Nacionální bolševismus

Ideje a hnutí části levých radikálů, zklamaných neúspěchem revolučních pokusů třídního boje a snažících se tento boj převést na celonárodní. Snahou o sjednocení národa však šíří ideje národní výjimečnosti, tudíž nerovnosti a stává se hnutím pravicovým.

Nacionalismus

Ideje, hnutí i praktická politika zdůrazňující národní odlišnosti. Zpravidla bývá produktem či nástrojem mírnějších, skrytějších forem národního útlaku či odporu proti němu. Objevuje se v období formování soudobých národů a v praxi je vládnoucími silami běžně využíván k odvádějí pozornosti od skutečných vnitřních problémů. Každý nacionalismus, ať o sobě tvrdí cokoli, hlásá de facto nerovnost národů a tím se stává pravicí. Bojovný nacionalismus je šovinismem.

Nacismus

Německý tzv. národní socialismus, jedna z podob fašismu. Po I. světové válce v kapitulací a reparacemi zdecimovaném Německu zdvihl vypjatým nacionalismem sebevědomí zbídačelého národa a pseudosocialistickými hesly jej obrátil proti skutečně socialistickým a komunistickým hnutím, sílícím pod vlivem bolševické revoluce v Rusku. Měl plnou podporu německé buržoazie, jejíž zájmy hájil proti buržoazii židovské. Podobně získal podporu maloburžoazie a nakonec většiny národa. Rozpoutal 2. světovou válku a po porážce se od něj buržoasie distancovala. Jeho odnože veřejně i skrytě existují v celém světě dodnes a jsou připraveny splnit stejnou úlohu, tedy potlačit násilím radikální levicová hnutí v případě, že by ovládly tradiční parlamentní demokracii. Přes zdánlivě levicová hesla byl pro své otevřené hlásání nerovnosti krajní pravicí.

Nadace

Právnická osoba účelně sdružující majetek pro dosahování obecně prospěšných cílů. Jejím základem je nadační jmění uvedené v nadační listině nebo závěti donátora, na jejímž základě vznikla, a tamtéž uvedený účel, který nelze dodatečně změnit. Statutární orgány nadace mohou nakládat s majetkem pouze v souladu s nadační listinou, v níž je petrifikována vůle zakladatele.

Nadávka

Hanlivé bezobsažné označení, které nevyjadřuje objektivní podstatu pojmenovaného, ale jen subjektivní, emotivní vztah k němu. Vypovídá více o nadávajícím než o tom, komu je určena.

Nádeník

Od starověku nejníže postavený nekvalifikovaný dělník, najímaný na 1 den a vyplácený po skončení pracovní doby, zatímco ostatní dělníci byli najímání a propláceni zpravidla týdně, později měsíčně. Dnes má často v tzv. švarcsystému obdobné postavení osoba samostatně výdělečně činná, nazývaná i podnikatelem.

Nadhodnota

Nezaplacená část námezdní práce v materiální výrobě, z níž je generován kapitál pro rozšíření reprodukcezisk. Část nadhodnoty postupuje vlastník výrobních prostředků subjektům zprostředkujícím prodej, druhá část je přerozdělována formou daní prostřednictvím státního rozpočtu. Způsob tohoto přerozdělování je hlavním obsahem politiky.

Nadprodukt

Výsledek dějinného vývoje při dosažení takového stupně, na němž se bohatství rozmnožuje rychleji než člověk. Je to výsledkem schopnosti člověka vyrábět více než potřebuje k prosté reprodukci svého života, je to ona část produkce umožňující reprodukci rozšířenou, tedy rozvoj. Tato schopnost odlišila člověka od ostatních živých tvorů a započala jeho vydělování z přírody. Schopnost vyrábět nadprodukt umožnila v prvotní pospolitosti nezabíjet protivníky, ale zajímat je a přinutit je k práci, což položilo základy otrokářství. Stejně tak vedl později nadprodukt k vytvoření mírnějších, ale efektivnějších feudálních vztahů a ke vzniku námezdní práce. Politickými vztahy akumulovaný nadprodukt vedl ke vzniku civilizace, umožnil dělbu fyzické a duševní práce, stal se základem výrazného urychlení rozvoje lidstva. Jeho rozdělování a přerozdělování vedlo ke vzniku tříd i bojů mezi nimi, vytvořilo politiku, která je zápasem o něj, i ke vzniku státu, který ochraňuje vztahy, za nichž je vyráběn. Je ústředním momentem ve vývoji lidské společnosti.

Nadpřirozeno

Svět bytostí, věcí a vztahů vzniklý lidskou fantazií, reálně neexistující a nemohoucí existovat, protože odporuje zákonůmzákonitostem světa reálného. Člověk do něj projektuje své sny i obavy, vysvětluje si v něm vše, co nedokáže pochopit; je falešným odrazem skutečného světa ve vědomí.

Nadšení

Zanícení, entusiasmus, elán. Počáteční vzplanutí člověka doprovázející jeho činnost, její předpokládané či dosažené úspěchy. Jeho intenzita a délka je ovlivněna temperamentem. Časem zákonitě slábne a je nahrazováno spíše racionálním, věcným přístupem, a v případě neúspěchů i resignací. Člověk, který se nedokáže nadchnout, zpravidla nic nedokáže; naopak ten, u něhož včas nepřevládne racionální přístup, bývá směšný, stane-li se fanatikem i nebezpečný.

Nadvýroba

Přebytek zboží pro které není odbyt; zákonitý důsledek živelného, neplánovitého rozvoje výrobních prostředků v kapitalismu, základní příčina hospodářských krizí. Projevuje se hromaděním zásob, snižováním cen, omezováním výroby čímž klesají zisky a propouštěním zaměstnanců, které snižuje koupěschopnou poptávku.

Nahodilost

V běžném vědomí protiklad nutnosti, v indeterminismu absolutně platný princip existence popírající nutnost. V dialektickém pojetí však nahodilost vždy doprovází nutnost; je jejím projevem. Jsou to dvě stránky téhož jevu, přičemž nutnost vychází z podstatyzákonitosti a předurčuje, co se musí stát, zatímco náhoda vychází z zřetězení nepodstatných okolností či souvislostí a určuje, kdy a jak se to stane. Náhoda je vnější stránkou nutnosti, rozporem zákonitých pohybů střetávajících se nezákonitě. Jevy jsou tudíž vždy současně nutné i nahodilé. Každý děj ovlivňují vztahy zákonité i nezákonité. Čím složitější je prostředí, tím silnější je vliv nahodilosti, přičemž nejsložitějším prostředím je společnost. Nahodilost je odrazem mnoha nutností nekonečně rozmanitého světa, v němž jevy probíhají, i jejich univerzální souvislosti. Náhoda neznamená bezpříčinnost.

Naivita

Nedostatečná sociální zkušenost projevující se nezvládnutím určité situace, např. přílišná důvěřivost, dětskost, nerespektování složitosti vztahů, primitivní přístup. Nelze zaměňovat s hloupostí, i když se často projevují společně.

Nakladatel

Ekonomický subjekt vydávající neperiodické publikace v jednorázovém nákladu. V důsledku amatérismu při polistopadové tvorbě zákonů však tento pojem bývá směšován s vydavatelem.

Nálada

Vnější, nejproměnlivější vrstva vědomí jednotlivce i společnosti. Odráží momentální podněty, jejím prostřednictvím se vědomí projevuje navenek. Krátkodobě ovlivňuje chování jedinců i skupin, pod vlivem nepředvídaných okolností i neočekávaně. U jedince je její proměnlivost odvislá od temperamentu a mění se rychleji než u velkých skupin, ale i v celé společnosti je schopna krátkodobě ovlivnit např. výsledek voleb.

Náměstek

Zástupce určitého funkcionáře, např. ministra či ředitele, nikoliv ministerstva či firmy, což někteří nevzdělaní novináři pletou.

Námezdní buržoazie

Iluze vznikající u některých teoretických kritiků kapitalismu povrchním zkoumáním jevu, v němž tradiční vlastníci výrobních prostředků jsou jim již tak vzdáleni, že nejsou vidět, a na jejich místo nastupují štědře placení manažeři, z nichž někteří se stávají i spoluvlastníky. Systém akciových a dceřiných společností ovládaných bankami však neruší tradiční buržoazii, která dál získává nadhodnotu vytvořenou v materiální výrobě a utrácí i či investuje ji. O co méně vládne svému vlastnictví, o to více času má na vládnutí nad celým světem. Jen jí už nestačí jeden ředitel a mistr; vkládá mezi sebe daleko více článků, za nimiž je skryta natolik, že skutečnou buržoazii už ani skoro nikdo nezná. Nastrčená vrstva spoluvlastníků a spoluviníků tak není novou třídou, jen spodní vrstvou třídy staré.

Námořní kapitán

Nejvyšší důstojnická hodnost ve vojenském námořnictvu, odpovídající hodnosti plukovníka. Nižšími jsou korvetní a fregatní kapitán, vyššími komodoradmirál. Odpovídá zhruba funkci velitele největších válečných lodí.

Námořní pěchota

Pozemní výsadkové vojsko válečného námořnictva, vznikající od pol. 17. století jako nástroj koloniální expanze. Dodnes slouží k obsazení území při prosazování zájmů mocností v zahraničí.

Nárameník

Insignie označující hodnost na uniformě na rameni, běžně bývá nesprávně zaměňována s výložkami.

Narcismus

Sebeláska, nezřízená sebeúcta,  krajní individualismus, přesvědčení o své výjimečnosti, záliba ve vlastních činech, arogance a chápání druhých jen jako nástrojů pro dosažení svých cílů.

Národ

V současné době převažující forma etnické pospolitosti lidí, vzniklá v období utváření moderních států v kapitalistickém výrobním způsobu z původních národností vytvářením státních celků s jednotným vnitřním trhem. Je to velké, historicky vzniklé, relativně stálé a pevné společenství lidí založené na jednotě území i hospodářského života a z nich vyplývající jednotě jazyka, zvláštností tradic, kulturyvědomí. Základem národa již není biologická příbuznost, jako tomu bylo v předchozích formách společenství, ale vzájemná ekonomická závislost, vynucující si jednotu materiální, duchovní i organizační. Mnohé národy tak vznikly ze zcela odlišných národností, majících odlišné předky, barvu pleti, jazyk, území i kulturu. Spojil je společný hospodářský život, což je typické např. na americkém kontinentu, zatímco jiná původní etnika odlišný hospodářský život rozdělil.

Národní fronta

Koalice československých politických stran nekolaborujících s fašismem, která vznikla v průběhu 2. světové války a vytvořila první, tzv. košickou vládu osvobozeného Československa. Po volbách v r. 1946, které vyhrála KSČ, byly všechny toto strany přizvány do vlády, a ve všech dalších volbách pak společně vytvářely na všech úrovních společnou kandidátku. Do Národní fronty pak byly zapojeny i odbory a společenské organizace při zachování vedoucí úlohy KSČ; v roce 1990 pak byla zrušena.

Národní hrdost

Národní sebevědomí, intenzivní si uvědomění příslušnosti k národu v emotivně vypjatých situacích vztahujících se k němu.

Národní obrození

Nesprávný, ale vžitý pojem pro formování novodobého českého národa koncem 18. a v 19. století. Do té doby existující česká národnost, roztříštěná podle feudální izolovanosti a utlačovaná germanizací se pod vlivem rozšiřujícího se trhu počala sjednocovat a bránit. Šlo především o hnutí vznikající české buržoasiemaloburžoasie, opírající se o negermanizované nižší vrstvy společnosti a venkov. V jeho průběhu se vytvořila česká inteligence a jednotná kultura, sjednocovala se česká řeč i národní pohled na dějiny. Původní snahy o autonomii Čechů v Rakousko-Uhersku postupně přerůstaly v tendence k obnově někdejšího českého státu.

Národní souručenství

Od počátku okupace jediná povolená, formální politická strana v Protektorátu Čechy a Morava. Sdružovala pouze muže. Od r. 1943 do osvobození působilo NS již jen jako politicko-kulturní propagandistická organizace; její představitelé v r. 1945 stanuli před Národním soudem.

Národní výbory

Soustava zastupitelských sborů do r. 1990 pracující na podobných principech jako dnešní zastupitelstva. Vznikaly na základě tajné volby z jednotné kandidátky Národní fronty, která byla sestavována z politických stran a společenských organizací v příslušném území pracujících. Jednotná kandidátka sice vylučovala konkurenci politických sil, ale na druhé straně zaručovala širší zastoupení zájmů v orgánech obce, okresu a kraje než dnes. Na jedné straně omezovala konkurenci osob, ale zároveň vylučovala, aby byla na kandidátku postavena osoba obecně nepřijatelná, protože nemohl být zvolen nikdo, kdo by nezískal nadpoloviční většinu hlasů. Tato soustava byla doplněna občanskými výbory.

Národnost

Poslední historická forma etnické příslušnosti lidí podle biologického původu z někdejších rodůkmenů. V důsledku protikladnému působení migrace i měnících se hranic a asimilace i ekonomické izolovanosti jednotlivých celků už ji nespojovalo společné území a jednota hospodářského života. Pod různě přijímanými cizími vlivy se rozdílně měnily původně jednotné náboženství, kultura, tradicejazyk, ze kterého vzniká dialekt. Teprve pozdější kapitalismus začal jednotným velkým trhem uvnitř států spojovat různé národnosti v moderní národy bez ohledu na biologický původ. Dnes je u nás národnost volitelná.

Nářečí

Dialekt, krajový jazykový styl vznikající v Čechách asi od 12. století z původně jednotného jazyka českých rodů a kmenů v důsledku feudální roztříštěnosti a izolovanosti jednotlivých uzavřených panství, mezi nimiž téměř neprobíhala hospodářská i kulturní výměna a stěhování nevolníků bylo velmi omezeno, přičemž vyšší vrstvy se dorozumívali často jazyky cizími. Jednotný jazyk si začal vynucovat až kapitalismus, bořící feudální bariéry, avšak některá dodnes přežívají v neformální ústní komunikaci.

Nástroj

Součást přírody člověkem opracovaná tak, aby lépe sloužila k využívání přírody ostatní; první vynález člověka. Výrobou nástrojů se zcela odlišil od ostatních živočichů. Obecně se má za to, že prvním nástrojem byl kamenný pěstní klín; ve skutečnosti však první nástroje musely být dřevěné, a ty se nedochovaly.

Natalita

Porodnost; demografický údaj sledující kvantitativně porody jako hromadný jev. Uvádí se zpravidla v počtu porodů na tisíc obyvatel během roku, přičemž k prosté reprodukci je třeba dosahovat porodnosti okolo 1,5%.

Nativismus

V etnografii používaný pojem pro nacionalismus u těch etnik, které se ještě v národ nekonstituovaly. Jde o nepřátelství vůči cizincům, zdůrazňování výjimečnosti vlastní kulturyxenofobii. Objevuje se všude tam, kde vzniká pocit ohrožení vlastní etnické identity.

NATO

Severoatlantická aliance, vojenská a politická organizace evropských států a USA od r. 1949 hájící zájmy euroatlantických mocností. V současnosti vynakládá více než 70 % celosvětových zbrojních výdajů. Formálně obranná instituce se postupně změnila v otevřeně agresivní sílu. Jako její protipól vznikla v r. 1955 Varšavská smlouva.

Naturalismus

Ve filozofii vysvětlování vývoje společnosti přírodními zákony. V umění zjednodušený přístup detailně zobrazující či popisující nahodilé, jedinečné jevy, kopírování malé části skutečnosti. V etice odvozování morálky z přírodních principů.

Naturální výroba

První, po většinu existence lidstva jediný kvantitativní stupeň rozvoje výrobních sil, výroba užitných hodnot pro vlastní spotřebu. V malovýrobuzbožní výrobu začala pomalu přerůstat po vzniku schopnosti člověka vyrábět nadprodukt, který bylo možné směnit, a po celou dobu otrokářskéhofeudálního výrobního způsobu si uchovávala své rozhodující postavení, zejména v zemědělské prvovýrobě. Byla základem i důsledkem uzavřenosti a soběstačnosti malých území a skupin, a definitivně ji odstranil až kapitalismus. Na současném stupni rozvoje výrobních sil je v podstatě již jen zájmovou činností.

Naturfilozofie

Spekulativní idealistický výklad světa, vycházející z jednoty rozumu a absolutna přírody, vzniklý jako protiklad mechanického osvícenského materialismu.

Naturismus

Životní styl blízký nudismu, někdy je s ním ztotožňován.

Nauka

Zpravidla synonymum pro vědu, ve skutečnosti vždy jen vyučovaná část vědního oboru, nebo dokonce soustava názorů nemajících s vědou nic společného.

Návyky

Stereotypy nezbytné k životu či uvědomělé praxi, vypěstované v průběhu přizpůsobování se okolí. Automatizované činnosti získané vědomě, ale vykonávané bezmyšlenkovitě, i když s určitým cílem. Jsou výsledkem i podmínkou praxe. Určité návyky jsou součástí pracovní kvalifikace. Nelze zaměňovat se zvykem.

Nazírání

Proces smyslového poznávání, vlastní na různé úrovni všem vyšším živočichům. U člověka je nezbytným předstupněm dalšího zpracování získaných informací rozumem, který je třídí, hodnotí a zařazuje, a vytváří názor. Ten se pak konfrontací s dalšími znalostmizkušenostmi může měnit v přesvědčení.

Názor

Mínění, kolísavý souhrn informací a domněnek člověka k danému tématu. V procesu poznání pomáhá pouze tehdy, slouží-li jako východisko k hledání pravdy a nenahrazuje ji. Je předběžným poznáním určeným k diskusi. V propagandě a sdělovacích prostředcích je běžně preferováním určitých názorů vytvářena iluze pravdy.

Neamerická činnost

Zaklínadlo politiky USA, pomocí kterého byla po 2. světové válce v této zemi státními orgány za masivní podpory sdělovacích prostředků rozprášena levice, tehdy silně sympatizující se socialismem a Sovětským svazem. Z veřejných funkcí, z vědecké a kulturní sféry byli vytlačeni levicoví intelektuálové. Represím neunikl ani nejznámější komik světa Ch.Chaplin, kterému byl odebrán americký pas a nesměl se vrátit do USA, všech funkcí byl zbaven tvůrce americké atomové bomby Oppenheimer a mnoho dalších. Pablo Picasso na protest proti této politice odmítl vstoupit na půdu Spojených států. Po úplné ztrátě vlivu levice byla veřejná kampaň utlumena, sledování všech osobností podezřelých ze sympatií k levici však potají pokračovalo až do jejich smrti, např. u nejslavnějšího amerického skladatele Leonarda Bernsteina či nejznámějšího amerického dramatika Athura Millera, odsouzeného za pohrdání soudem, když odmítl prozradit jména svých přátel, sympatizujících s komunismem. Mezi oběťmi byli i manželé Rossenbergrovi popravení v r. 1953.

Něcismus

Neurčitá víra v "Něco", co člověka přesahuje, ale co nedokáže přesně definovat. Vychází z přirozené lidské potřeby věřit něčemu stálejšímu, silnějšímu a spolehlivějšímu, než je on sám, která byla po tisíciletí uspokojována vedle náboženství také spoléháním se na svůj rod, rodinu, národ a přírodu jako na záruky stability a jistoty. Něcismus je produktem odcizení moderního člověka, jemuž stud brání ztotožnit se se středověkou komičností církví, rozum neumožňuje věřit v bohy, avšak zkušenost mu nedovoluje spoléhat se ani na měnící se, zprivatizovanou a devastovanou přírodu, zaniklý rod, rozplývající se rodinu i národ, ani na společnost která proti němu vystupuje jako vnější, cizí síla. Je to forma agnosticismu, bezradný idealistický ateismus opuštěného člověka, který se vzdal bohů, a nenašel za ně náhradu v lidech.

Negace negace

Jeden ze zákonů dialektiky, zkoumá převažující směr vývoje. Negací rozumíme popření, zavržení, odmítnutí či zánik něčeho. Nikdy však ze žádného jevu není negováno vše, některé stránky přežívají v nové kvalitě, jiné se změnily ze skutečnosti v možnost což je základem jejich opakovatelnosti při další změně podmínek v budoucnosti, tedy základem další negace. Protože všechny věci a jevy i jejich jednotlivé stránky zanikají v rozdílném čase i odlišných podmínkách, a při tom zpravidla zůstávají do budoucna možností, vytváří se stále složitější struktura podmínek a rozmanitější prostředí, v němž k dialektickým negacím dochází, a tím i stále širší vějíř možností dalšího vývoje. To je základem toho, že převažuje směr vývoje od jednoduššího ke složitějšímu, od méně organizovaného k organizovanějšímu. Zákon negace-negace říká, že vše nové musí být jednou negováno, že jeho jednotlivé stránky se nemusí, ale mohou při změně podmínek opakovat, a pokud se tak stane, bude to v důsledku změny podmínek vždy jindy, jinde a jinak, přičemž nikdy nemůže být opakován celý jev.

Negativní a pozitivní

Polární kategorie hodnotící vztah člověka k něčemu. Je relativní, podmíněno historicky i společensky, vychází ze zájmů člověka a skupin, jejichž je příslušníkem. Vše pozitivní sebou přináší negativní důsledky a naopak. Vše chtěné je provázeno nechtěným. Podle Hegela „negativní je stejnou měrou pozitivní“ podle Engelse „pozitivní a negativní lze nazvat i opačně“, a v lidové moudrosti je všechno zlé k něčemu dobré. Obě kategorie mají smysl jen ve vzájemném vztahu, samy o sobě nic nevyjadřují.

Negativní dialektika

Novoromantický odpor k vědě, charakteristický pro tzv. Frankfurtskou školu. Odmítá objektivní dialektikudialektický materialismus, je směsicí pozitivismufilozofie života.

Negramotnost

Analfabetismus, neznalost čtení a psaní, běžná do 19. století i ve vyspělých zemích. Od této doby se pomalu snižuje a ve vyspělých zemích téměř mizí. Negramotný je odkázán na informace mluveného slova, což je zcela nedostatečné a jednostranné. Lenin to charakterizoval slovy "negramotný je v politice objektem". Skutečná čísla o negramotnosti v jednotlivých zemích jsou obtížně získatelná a srovnatelná. Navíc i děti absolvující školu svou gramotnost ztrácejí, nemají-li možnost čtení a psaní běžně užívat. I ve vyspělých zemích roste tzv. sekundární negramotnost, vyplývající z toho, že rostoucí část populace je stále více odkázána na informace šířené mluveným slovem a obrazem prostřednictvím sdělovacích prostředků. Vedle toho existuje i funkční negramotnost, tj. neschopnost využívat svých omezených znalostí k praktickému získávání informací, rostoucí s nezaměstnaností, bezdomovectvím a emigrací.

Nekonečno

Matematicky nejpřesnější vyjádření bezradnosti člověka nad rozsahem a rozmanitostí světa, jejichž jakákoliv jiná definice je jen pouhou spekulací. I exaktní vědy běžně užívají čísla, jejichž velkost nelze, nebo je zbytečné zkoumat přesněji. Tento pojem zakotvil v matematice již v antice, nepůsobí ani tak problémy ve vědě jako v běžném vědomí, které si jej nedokáže představit. Nekonečnost se skládá ze samých konečností.

Nekrolog

Oficielní písemný či ústní projev, hodnotící život a význam zesnulé osoby.

Němečtí rytíři

Katolický původně špitální, později vojenský řád, mající dnes i ženskou větev. Snaží se organizovat inteligenci s vazbami na Německo. Symbolem je černý kříž na stříbrném poli.

Nenávist

Déle trvající, silně emotivní,  negativní sociální vztah vznikající z rozpornosti sociálního postavení subjektů a z nich plynoucí nesmiřitelnosti zájmů. Vytváří se pouze při aktivní činnosti, je důsledkem soužití a může dlouho přežívat podmínky, které ji zrodily. Její intenzita a stálost závisí na temperamentu. Opakem nenávisti je láska.

Neodarwinismus

Souhrnné označení pro různé směry rozvíjející, upřesňující a opravující dílčí stránky Darwinovy teorie přírodního výběru v souladu s pozdějšími poznatky biologie, především genetiky. Různí se v tom, kterou stránku absolutizují, tedy v čem chybují; v principu vždy tuto teorii potvrzují.

Neokolonialismus

Nové formy nadvlády vyspělých zemí nad méně vyspělými po pádu světové koloniální soustavy od 60. let dvacátého století. Spočívají ve formálním uznání nezávislosti nových států, v ovládání jejich ekonomiky, prosazování takových vnitřních pořádků, které tuto nadvládu umožňují, v úvěrování a pomoci vybraným vhodným vládcům a v odstraňování těch režimů, které se této nadvládě vzpírají. Tuto politiku se snaží dělat mocnosti i mimo své původní kolonie.

Neolokalita

Forma uspořádání společnosti z období počínajícího rozkladu patriarchátu, v níž se manželé nestěhují ke svým rodičům, ale hledají nové sídlo. Na jedné straně to omezuje mezigenerační konflikty, ale na druhé straně vztahy mezi generacemi vůbec. Nemá se pak kdo postarat o staré rodiče, ani o děti zaměstnaných rodičů. Jde o jednu z příčin počínajícího rozpadu tradiční rodiny. Předchozími formami byly matrilokalitapatrilokalita.

Neomarxismus

Levicový individualistickýelitářský liberalismus, neurčitý název pro sociologickéfilozofické koncepce navazující na některé části marxismu, přičemž jiné, především jeho sociálně ekonomickou podstatu odmítají. Podceňují historickou roli mas v dějinách, přeceňují úlohu kultury a přistupují na abstraktní pojetí svobody. Přestože na jeho půdě vzniknou i dílčí marxistické názory, jde vždy o revizionismus, který je pro svou neškodnost a rozkládání skutečného revolučního hnutí často oficiálně trpěn.

Neomylnost

Vlastnost připisovaná katolickou církví od r. 1870 papeži, což bylo vedeno snahou zvýšit jeho autoritu a posílit jednotu církve. Ve skutečnosti to však vedlo k rozkolu a odpadnutí některých skupin věřících, jako např. starokatolíků.

Neonacismus

Souhrnné označení pro krajně pravicové nástupce fašismunacismu, kteří se z taktických důvodů oficiálně od svých kořenů distancují, chtějí-li působit legálně. Jde jen o dočasnou změnu formy - obsah, podstata a cíle zůstávají stejné a otevřeně se mohou projevit až nabytím plné síly v krizové situaci, kdy už je vždy pozdě.

Neopakovatelnost

Základní vlastnost všech společenských jevů a procesů, které jsou vždy jedinečné, a mohou být jen zdánlivě podobné některým jevům minulým či budoucím. Spočívá v neustálé proměně přírodních i společenských podmínek, v nichž tyto procesy probíhají.

Neorealismus

Tendence k neilusivnímu zobrazení skutečnosti v umění, které vznikaly od 20. let minulého století v umění a po 2. světové válce převládly. Snahy přiblížit umění realistickému dokumentu a zobrazit život obyčejného člověka vyvolané i tím, že ten ve válce tolik nekolaboroval s fašismem jako vyšší vrstvy, které tím byly značně zprofanovány. Projevily se především v literatuře a filmu, zejména v Itálii.

Neposkvrněné početí Panny Marie

Nevědecká idea křesťanství vysvětlující božský původ Ježíše Krista tím, že už sama jeho matka Panna Marie byla počata bez styku s mužem. To odmítají pravoslavnéreformované církve, neboť to Bible nikde neuvádí. Tato idea se objevuje až v 9. století a dogmatem se stala v r. 1854. I mnoho věřících se mylně domnívá, že jde pouze o způsob zrození Krista, což mezi křesťany není předmětem sporu. Vulgarizací těchto dvou idejí může vzniknou dojem, že Kristus je plodem incestu.

Nepotismus

Pejorativní označení pro běžnou lidskou tendenci obklopovat se ve funkcích lidmi příbuznými, přeneseně něčím spřízněnými. Absolutizace tohoto kritického přístupu je nesmyslná, protože člověk může těsně a úspěšně spolupracovat pouze s lidmi, majícími společné základní zájmy, přičemž není rozhodující, zda tyto zájmy vyplývaly kdysi z příbuznosti biologické a nyní vyplývají z příbuznosti politické. Obsazování funkcí lidmi politicky spřízněnými je základním pilířem fungování pluralitní demokracie v celém světě.

Nepravda

Opak pravdy, tj. omyl či lež.

Nestrannost vědy

Svět, to je boj protikladůvěda zkoumá právě tento boj. Zkoumá-li pohyb galaxií nebo brouků, může tak činit pouze ze stanoviska člověka, a může se domnívat, že je nestranný. Zkoumá-li rozdělenou a neustále mezi sebou zápasící společnost, může to činit jedině tak, že stojí na jedné straně konkrétního sporu, ani zde jiné stanovisko nemá, protože kdyby stála mimo, neuvidí nic a dokonce nemá důvod zkoumat. Tak jako válečný zpravodaj pracuje vždy na jedné straně fronty, je na této straně a jejích úspěších závislý, má její materiální podporu a ochranu, tak i vědec zkoumající rozpolcenou společnost stojí chtíc nechtíc na jedné straně sporu. Někdo jeho práci platí, vytváří mu materiální podmínky, umožňuje publikovat. A tento novinář i vědec, v případě že přestane sloužit určitým zájmům, o tuto podporu přichází, ztrácí podmínky pro práci a schopnost dozvědět se. Nemůže být nestranný tím spíše, že je v této společnosti zakotven, má v ní své zájmy, shodné či rozporné s ostatními. Nestrannost je iluzí, způsobující impotenci společenské vědy. Vědec se nesmí tvářit jako suverénní bůh, stojící nad všemi malichernými konflikty lidiček tam dole, on je těchto sporů účasten. Jeho stranickost není překážkou v poznání, není-li skrývána, nezatajuje-li část pravdy, jestliže slouží, ale neposluhuje.

Nešpory

Odpolední či podvečerní pobožnost, dodržovaná zejména v klášterech.

Nešťastná třináctka

Představa o tom, že číslo 13 je nešťastné. Rozšířila se spolu s křesťanstvím z toho, že při poslední večeři Ježíše Krista bylo třináct účastníků, a ten poslední, Jidáš, zradil. V oblastech, kde křesťanství nedominuje, bývá nešťastným číslo jiné. Tato tzv. "nešťastná čísla" jsou pak někdy vynechávána při číslování domů, bytů, hotelových pokojů, poschodí a pod. Chorobná obava ze třináctky se nazývá triskaidekafobií.

Neutralita

Předstírání nezávislosti subjektu na existujících společenských silách a neúčast v jejich konfliktu. Pokud se tento konflikt nedotýká jeho potřebzájmů, jde o nezájem. Pokud se jich dotýká, je neutralita pokrytectvím, ústupem nebo hloupostí. V praxi je vždy skrytou formou nadržování jedné z bojujících stran, většinou uvolňováním prostoru pro silnějšího. Nezřídka je i zbabělostí.

Nevědomí

Nejednoznačný pojem vyjadřující opak bdělosti, neznalost, obsah paměti momentálně neužívaný či různé tajemné vrstvy duševního života. Idealistická psychologie jej někdy povyšuje na základ, na kterém je budováno vědomí. Bývají tak označovány i zážitkyemoce z vědomí vytěsněné, vcelku však při výkladu této problematiky převládá romantismus, stavící vědomí proti čemusi silnějšímu. Racionálním pojmem je spíše podvědomí.

Nevolič

Občan, který nevyužívá svého volebního práva, nejčastěji proto, že ho soudobá politika či spíše politikaření rozčilují a správně tuší, že to volby nezmění. Pochopil, že většina těch, kteří budou zvolení, patří k tomu, co ho rozčiluje. Barvy stran na tom většinou nic nemění. Nevolič se občas změní ve zblblíka, ale na rozdíl od něho rychleji pochopí svůj omyl. Tyto dvě skupiny jsou cílevědomě pěstovány propagandou, neboť jsou základem udržení soudobého stavu.

Nevolnictví

Feudální vztah závislosti rolníka na majiteli půdy, jehož základem byly osobní připoutání rolníka k půdě, nemožnost změny pobytu bez souhlasu pána, povinnost roboty, odvádění peněžních či naturálních dávek, omezení či zpoplatnění sňatky, čelední povinnost sirotků, soudní pravomoc pána apod. Bylo základním vztahem feudální společensko-ekonomické formace; bránilo rozvoji měst a kapitalistických výrobních vztahů. Jeho rušení, vynucené odporem nevolníků i rodící se buržoazie, předznamenalo konec feudalismu.

Nezaměstnanost

Neschopnost společnosti využít a uživit všechny, systémová sociálně-ekonomická vada kapitalistické společnosti, v předchozích formacích neznámá. Prvotní pospolitost zaměstnávala lidi rovnoměrně podle schopností, přebytečný otrok byl prodán, aby pracoval jinde, nevolník se rodil a pracoval na pronajaté či vlastní půdě. Teprve masové stěhování do měst, kde rozvíjející kapitalismus potřeboval pracovní sílu, aby ji po čase zčásti nahrazoval stroji, vytvořilo masovou nezaměstnanost jako společenský problém, v pozdějším socialismu rovněž neexistující. Podle Marxe vytváří nezaměstnaní „rezervní armádu pracovních sil“, podle liberálů jde o přirozený jev a podle demagogů „kdo chce pracovat, práci si najde“. Podle jiných je to neschopnost postarat se sám o sebe, což není pravda, neboť člověk může svou výměnu látkovou, tedy život, uskutečňovat pouze prostřednictvím společnosti. Jde o začarovaný kruh: dlouhodobá nezaměstnanost jedince se mění v nezaměstnatelnost, vytváří nezvladatelný lumpenproletariát, ale hlavně nespokojenou radikální masu, schopnou ohrozit systém a jejíž nespokojenost je nutné tlumit štědrými sociálním dávkami, což pak vytváří i částečnou nezaměstnanost dobrovolnou. Vysoká produktivita práce nekompenzovaná snížením pracovní doby a tím i zisků pak na druhé straně neúměrně zvyšuje náklady z výnosu daní na sociální systém. Nezaměstnanost je důsledkem rozporu mezi přísným plánováním uvnitř podniku a řevládající vnější živelností výroby, rozdělování, směny a spotřeby. V tržním hospodářství je dlouhodobě a systémově neodstranitelná.

Nezávislost

Popírání závislosti, často z důvodů přijetí závislosti nové. Absolutní nezávislost neexistuje, existují jen závislosti tak skryté, složitě zprostředkované a vzdálené, že mohou vzbuzovat iluzi své neexistence. Vše a každý vždy na někom či něčem závisí, nezávislost je druhou stranou izolace.

Nihilismus

Ve filozofiiumění popření možnosti pravého poznání. V protikladu s náboženským dogmatismem odmítání předem daných závazných mravních norem, ale také filozofie zániku a zmaru, např. Obereit, Jacobi, Nitzsche. Absolutizován vede k popírání všeho. Jeho gnoseologickým kořenem je

Nobelova cena míru

Nejspornější z pěti významných cen spojených se jménem norského vynálezce dynamitu Alféda Nobela. Vedle skutečných bojovníků za mír ji občas dostanou i významní zločinci. Ale tak už to v politice chodí.

Nobilita

Vznešenost, vrstva bohatých ve starém Římě, vzniklá z majetných patricijů i plebejců. Obsazovala nejvyšší úřady v zemi a do jejích řad už těžko někdo nový pronikal. Přeneseně označení podobných vrstev i jinde;šlechta.

Noetika

Teorie poznání, gnoseologie, epistemologie

Nominalismus a realismus

Středověký filozofický spor uvnitř scholastiky, týkající se vztahů obecného, zvláštníhojednotlivého. Realismus uznával existenci pouze tzv. obecnin, existujících trvale, zatímco jednotlivé existuje pouze jako nahodilé, proměnné a pomíjivé. Nominalismus naopak obecniny považoval pouze za jména, jímž žádná samostatná skutečnost nepřipadá. Jde o malicherný, ale dodnes řešený spor: Obecné reálně existuje, ale nikdy ne samo o sobě, vždy jen jako opakující se součást jedinečného. Jedinečné nemůže existovat, aniž by v sobě neobsahovalo obecné, tedy mnohokrát se opakující u jevů stejné třídy. Jestliže tenkrát nominalismus představoval materialistické stanovisko, na dnešním stupni poznání je stejně idealistický jako názor opačný.

Noosféra

V některých teoriích prostor do něhož zasahuje myšlením člověk, tedy část geosféry, biosféry a celou sociosféru, tedy oblast lidských vztahů a informací. Není to prostor ovládaný rozumem, neboť v něm kromě vůle člověka platí i zákony a zákonitosti přírodní i společenské, vytvořené činností člověka, které působí i tehdy, nejsou-li rozumem poznány.

Normalizace

Normativní věda

Označení spíše odmítající poznání společenských věd, z něhož vyplývají soudy a pravidla jednání subjektů. Takový přístup obhajuje právo vládnoucích sil stanovit si pravidla vlastní, s ohledem na své zájmy. To je v podstatě proti smyslu vědy: pokud by z ní nevyplývala zřetelně pravidla jednání člověka a jen popisovala stav, stala by se zbytečnou.

Normostrana

Standardizovaná stránka textu s třiceti řádky po šedesáti znacích včetně mezer, tj. 1 800 znaků, což bylo stanoveno podle běžných proporcionálních písem psacího stroje. Při použití počítačů, kde mezery mezi literami nejsou jednotné a jsou zkracovány podle charakteru každého písmene, je počet znaků na řádce zpravidla vyšší. Potom se normostrana přepočítává podle celkového počtu symbolů. Slouží to k měření rozsahu textů v literatuře, publicistice, překladatelství, školství apod.

Nóta

Základní forma diplomatické korespondence mezi zastupitelským úřadem a ministerstvem zahraničí přijímající země. Verbální nóta je oficiální ústní sdělení mezi nimi, většinou důvěrného charakteru.

Notář

Právník pověřený státem sepisováním, potvrzováním a úschovou veřejných listin. Tato funkce je neslučitelná s jinou výdělečnou či politickou činností s výjimkou správy vlastního majetku. Historicky i místně jsou jeho postavení a úlohy rozdílné.

Nová levice

Politické směry vznikající od 2. poloviny 19. století jako směsice socialismu, humanismu, pacifismu, liberalismu, neomarxismumultikulturalismu. Hlásí se k levici, ale opouštějí ideu sociální rovnosti a přistupují na pravicové ideje formální právní rovnosti, připouštějící nerovnost sociálně-ekonomickou. Kritizují kapitalismus, ale nepředkládají reálnou, nýbrž jen utopickou variantu, čímž navazují na utopický socialismus. V teorii levici opouštějí, v praxi zaujímají centristické postoje a v konečných důsledcích slouží pravici ke štěpení reálné levice. V politice nikdy není důležité, kdo koho kritizuje, ale komu třeba nechtíc slouží.

Nové a staré

Korelativní kategorie materialistické dialektiky označující kvalitativní i kvantitativní pohybčase. Vše nové je výsledkem starého a obráceně vše staré je zárodkem nového. Mezi nimi neexistuje ostrá hranice, obojí se prolíná, staré neustále přerůstá v nové, a je jen zdánlivě odděleno vývojovými skoky. Vývoj je dialektickou jednotou přetržitosti a nepřetržitosti, vzniku i zániku, koncepočátku, nového i starého. Nové neznamená vždy lepší, vyšší, pokrokovější či modernější, znamená jen změnu proběhlou v čase.

Novela

Kratší próza či úprava právního předpisu.

Novelizace

Změna, doplnění či oprava právního předpisu. Ačkoliv pojem vznikl od slova nový, může být v praxi krokem zpět či úplně mimo. V současné právní džungli jsou některé předpisy pouhým souhrnem novelizovaných novelizací.

Noviciát

Období jednoho až dvou let, kdy čekatelé na vstup do církevního řeholního společenství (novic, novicka), žijí společně s řeholníky a připravují se na složení řeholních slibů. V křesťanství noviciátu předchází ještě přípravné období tzv. postulát.

Noviny

Pravidelně, nejméně týdně vycházející publikace. Na počátku 8. století již existovaly v Číně, později i v Evropě, jejich rozmach znamenal až vynález knihtisku a zavádění poštovního spojení. V poslední době vycházejí i v elektronické podobě. Mají obrovský vliv na veřejné míněnípolitiku, o jehož směřování rozhodují vydavatelé, tj. majitelé, respektující zájmy velkých inzerentů. Jakoukoli politickou neutralitu vždy jen předstírají. Jejich význam zhodnotil už Napoleon slovy: "Desatery noviny mohou natropit víc škody, než celá armáda".

Novoosadník

Novorolník, termín užívaný za vlády Marie Terezie a Josefa II. při prosazování programu asimilace cikánského obyvatelstva. V zájmu jejich usazení k rolnickému způsobu života jim byla přidělována volná půda, především na Moravě.

Novoplatonismus

Nejrůznější idealistické filozofie navazující na platonismus v prvních stoletích našeho letopočtu, přinášející do staré řecké filozofie i prvky ranného křesťanstvímystiky.

Novověk

Současné historické období začínající v 16. století po objevení Ameriky. Je charakteristické rozpadem feudalismu, nástupem a vítězstvím kapitalistických výrobních vztahů, nástupem buržoazie k moci, bouřlivým rozvojem výroby a s tím souvisejícím rozvojem poznání.

Nový světový pořádek

V USA rozšířená konspirační teorie o malé skupině mezinárodních finančních elit ovládající již více než 100 let světovou ekonomiku, politikupropagandu. Pro značný podíl Židů ve finančním sektoru bývá spojována s judaismem. Za její současné nástroje bývá považován především Mezinárodní měnový fond a světová banka, někdy i OSN. Jakkoli se zdá tato teorie fantaskní, není v rozporu s Leninovou charakteristikou epochy imperialismu jako nadvlády finančního kapitálu.

Nudismus

V širším slova smyslu i naturismus, životní styl, kult „nesexuální nahoty“ provozovaný v soukromí či na vyhrazených místech, běžně zdůvodňovaný návratem k přírodě, což se však u většiny nudistů v ostatních směrech neprojevuje. Často jen způsob netradiční zábavy znuděné a přeorganizované euroatlantické civilizace, únik z konvencí, u části příznivců též neškodná, slabší forma exhibicionismu či voyérství.

Numerologie

Nevědecká nauka zabývající se údajnými vztahy mezi čísly či písmeny ve jménech a charakterem či osudy člověka.

Nuncius

Správně apoštolský nuncius, zpravidla titulární arcibiskup, diplomatický zástupce Vatikánu na úrovni velvyslance v katolických zemích, které uznávají zásady Vídeňského kongresu, podle nichž je mj. doyenem, tj. mluvčím diplomatického sboru v přijímaných zemích. Do ostatních zemí je vysílán internuncius, diplomat II. třídy, tedy jen vyslanec, který tuto výsadu nemá.

Nutnost

Odraz, výsledek působení zákonitosti; stálá a podstatná souvislost jevů, procesů i objektů, podmíněná předchozím vývojem. Vyplývá z vnitřní podstaty a za určitých podmínek se musí uskutečnit. Nutnost je přírodním procesem, probíhajícím nezávisle na vědomí člověka, tedy procesem objektivním. Nikdy se neprojevuje automaticky, mechanicky, sama o sobě; je pouhým směřováním. Vždy působí ve složitém prostředí a je modifikována mnoha okolnostmi. Vše má své zákonitosti a nutnost je jejich projevem, vyjadřuje objektivní tendence vývoje, avšak vždy je spojena s nahodilostí. Vše je vždy současně nutné i nahodilé.

Občan

Původně měšťan plnoprávný příslušník města, vlastnící dům. Ve většině jazyků je tento pojem totožný, v češtině označení občan vzniklo až v 19. století. V antických dobách byly občany patricijové, tedy nikoliv cizinci, ženy, děti, otroci, plebs či proletariát, tedy většina společnosti. Tenkrát se nijak nezakrývalo, že práva člověka jsou podmíněna materiálně, C.Helvetius to charakterizoval slovy „občan, to je vlastník“, O.Cromwell dokonce tak, že „ve společnosti nemá mít právo nikdo, kdo nevlastní majetek“. Dnes se to zakrývá, a proto jsou za občany považováni téměř všichni, což nemění nic na tom, že jejich práva jsou i nadále materiálně podmíněna.

Občanská společnost

Abstraktní, idealistický pojem pro společnost formálně rovných vlastníků - občanů, která vzniká po buržoazních revolucích v Anglii, Holandsku a Francii zrušením poddanství. Jedni vlastní výrobní prostředky a produkci, druzí pracovní sílu. Produkce ve formě zboží je směňována za pracovní sílu prostřednictvím peněz. Osobní závislost lidí byla nahrazena závislostí ekonomickou. Formální rovnost právní doplnila faktickou nerovnost sociální, neboť existují občané s majetkem a občané bez majetku. Představy teoretiků občanské společnosti spočívají v minimalizaci a privatizaci státní moci, její rozdělení mezi soukromé subjekty - ziskové i neziskové, které by tvořili opozici státu.

Občanské fórum

Radikální skupiny osob s nejrůznějším politickým zaměřením samovolně ustavené v listopadu 1989 s cílem vést dialog s Komunistickou stranou Československa a státní mocí. Jejich příslušníky byli i dosavadní členové KSČ. Velmi rychle se však činnost OF přesouvala doprava, dialog se přeměnil v diktát, a v obcích i na pracovištích začalo plnit tutéž úlohu, kterou plnily v roce 1948 akční výbory Národní fronty. Stalo se centrem antikomunismu, vynucovaly odchod komunistů z funkcí, získávalo podíl na moci a ustavilo se v celostátní politické hnutí. Projevovaly se v něm silné politické rozpory a ambice jednotlivců, původní organizátoři byli vytlačováni či znechuceně odešli a celé hnutí se počátkem r. 1991 rozpadlo. Stalo se základem pro vznik Občanské demokratické strany pod vedením Václava Klause; ti kteří jej z minulosti osobně znali, si raději vytvořili Občanskou demokratickou alianci. Ti, kteří jej lépe poznali až později, si pak vytvořili Občanské demokratické hnutí. Nakonec, aby se ho zbavili, jej všichni společně zvolili prezidentem republiky.

Občanské výbory

Pomocné orgány národních výborů do r. 1990. Byly ustavovány a voleny na veřejných schůzích občanů v částech měst a obcí a spolupracovaly s poslancem zvoleným za příslušný obvod. Ačkoliv neměly žádné zvláštní formální pravomoci, všude tam, kde byly aktivní, významně ovlivňovaly rozhodování obce o příslušném území a rozšiřovaly okruh lidí podílejících se na samosprávě. V rekreačních oblastech plnily tuto funkci osadní výbory.

Občina

Základní ekonomická jednotka prvotní pospolitosti, původně rodová, později pozůstatek někdejšího společenského vlastnictví výrobních prostředků z prvotně pospolné společnosti, přežívající v různých formách někde až do rozhraní 19. a 20. století. Šlo o společné obecní vlastnictví, přičemž orná půda byla zpravidla dočasně propůjčována k individuelnímu hospodaření rolníkům, zatímco pastviny, louky a lesy byly využívány společně. V různých dobách i zemích se rozsah a konkrétní podoba odlišovala, např. v Rusku před revolucí byla v občinovém vlastnictví ještě více než polovina zemědělské půdy. Definitivní konec této vlastnické formy vždy přineslo převládnutí kapitalistických výrobních vztahů a její násilné převedení do soukromého vlastnictví, jako např. v Anglii při ohrazování půdy. Pojem občina byl později v protikladu s pojmem dědina, u jihoslovanských národů přežívá jako název obce či územního uspořádání.

Obec

Nejmenší samostatná správní jednotka území, v různých zemích a dobách odlišně velká i rozdílně uspořádaná. V našich podmínkách ji nelze zaměňovat s vesnicí, která může být vedle městyseměsta jednou z jejích podob. V důsledku toho, že po listopadu 1989 byl zastaven proces integrace obcí a naopak na čas uvolněny dezintegrační procesy, je česká obec v průměru výrazně nejmenší v Evropě. To zvyšuje náklady na její správu a snižuje kvalifikovanost této správy v malých místech a vyvolává optický klam, že rozdíly ve státních dotacích podle velikosti obce přepočtené na jednoho obyvatele jsou příliš vysoké.

Obecné

Společné, opakující se ve všech jevech téhož druhu, moment objektivní souvislosti a materiální jednoty světa. V dané množině je obecná nejen podstata, ale i další charakteristické stránky. Obecné je širší nežpodstata, může být společné i jiným jevům a jejich množinám.Vedle obecného jsou vždy v jevu přítomny i zvláštní a jednotlivé stránky, určující jeho zvláštnosti i odlišnosti a v konečném důsledku vytvářejí jeho neopakovatelnost. Obecné je třeba respektovat, ale skutečnost na ně nelze redukovat.

Oběť

Ve starých náboženstvích dar nadpřirozeným bytostem, pokládaný na oltář k získání jejich náklonnosti, ve skutečnosti ale vždy dar knězi či církvi sloužící k jejich ekonomickému zajištění. K zatemnění této prosté skutečnosti pak sloužil celý systém rituálních obřadů a předpisů, stejně tak jako hlásání askeze. V novějších náboženstvích plní tuto funkci desátky, nejnověji pak církevní daň.

Obchod

Instituce zajišťující směnu vyrobeného zboží, vzniklá jako důsledek schopnosti člověka vytvářet nadprodukt již v prvotně pospolné společnosti, kdy bylo nutné směňovat nadvýrobek s jinými rody za potřeby, které si rod nemohl opatřit sám. Postupem dělby práce se tato činnost osamostatnila a již v otrokářské společnosti začala být postupně prováděna nikoli za účelem získání užitných hodnot, které bylo pouhým prostředkem, ale za účelem dosažení zisku, které bylo a dodnes zůstalo cílem.

Obchodní bilance

Rozdíl mezi exportemimportem zboží určité země. Je základem platební bilance. Pro vyspělé a rozvíjející se země je charakteristický převis exportu.

Objekt

Předmět, ta část přírody, na kterou je ve vzájemném vztahu vědomě působeno. Je to element, nevybavený vůlí a vědomím, nebo člověk a skupina vůli či vědomí v tomto vztahu neuplatňující, v podstatě pasivní účastník určitého konkrétního vztahu. Jeho reakce je spíše automatická, mechanická, nanejvýš reflexivní, předem definovatelná, nezávislá na vůlivědomí. V užším slova smyslu je objekt předmětem poznání nebo působení.

Objektivismus

Filozofie americké spisovatelky A. Randové, materialistickýracionalistický individualismus, odmítající sociální determinaci člověka, obhajující kapitalismus jako přirozené a nejlepší možné uspořádání společnosti. Obecně též snaha o objektivní zachycení situace bez vyjádření vlastního stanoviska; vyhýbání se vyslovení vlastního názoru či hodnocení, za němž se často skrývá zbabělé vědátorství

Objektivní

Opak subjektivního, nezávislé na vědomí, existující bez ohledu na to, co si o tom myslíme, nevytvořené vědomím. V běžné řeči se často užívá ve smyslu „já za to nemohu“, nebo také „pravdivé“. Ve filozofii to označuje vše existující s výjimkou vědomí a jeho výtvorů.

Objektivní idealismus

Souhrnné označení pro filozofické směry uznávající prvotnost jakési vnější duchovní entity či idejí před hmotnou skutečností, avšak v zásadě narozdíl od subjektivního idealismu uznávají poznatelnost světa. Pokud jsou důsledné, pak dospívají tak či onak ke stvoření světa jakousi nadpřirozenou bytostí či duchovním principem, v různé míře svět ovlivňujícími, což je typické u náboženských směrů. Řada filozofických názorů je však velmi nedůsledných.

Objektivní realita

Hmotná skutečnost, materiální svět a vztahy v něm, včetně existujících vztahů společenských; tedy vše, co existuje nezávisle na tom zda a jak si to uvědomujeme. Vedle toho existuje i subjektivní realita.

Objev

Nově nalezený objekt nebo vztah ve skutečnosti již existující či jeho využitelnost, která je dosud neznámá. Je výsledkem poznávací, nikoliv tvůrčí činnosti, a proto nemůže být chráněn autorským právem či patentován. Nesprávně bývá zaměňován s vynálezem.

Obláti

Také obláčky, ti kteří zasvětili svůj život některému z katolických řeholních řádu aniž by žili v klášterním společenství, obdoba terciářů. V užším slova smyslu příslušníci některého z řádů oblátů. U nás působí např. Misionáři obláti Panny Marie Neposkvrněné v Klokotech u Tábora.

Obligace

Dluhopis, cenný papír stvrzující že se její vlastník podílel vyšší zaokrouhlenou nominální částkou na půjčce poskytnuté státu či vydávající korporaci. Znějí zpravidla na doručitele, zaručují pravidelný výnos a pevně stanovenou dobu splatnosti. Jsou obchodovatelné a neformálně převoditelné odevzdáním další osobě. Obligace vydávané státem mají zpravidla nízkou míru rizika nesplacení a tudíž i nižší výnos.

Oblomovština

Ruský termín pro život sobeckého lenocha ze statkářské společnosti, bezostyšně a okázale parazitujícího na práci nevolníků. Tento pasivní postoj zbytečného člověka plného plánů, ale nemajícího schopnosti a vůli je realizovat, charakterizoval V.I.Lenin jako nebezpečný národní rys v ruské povaze, často popisovaný literaturou 19 století.

Obnovitelné zdroje energie

Krásná, leč utopistická maloburžoasní a intelektuálská idea všespásnosti větrné a sluneční energie, neslučitelná s moderní velkovýrobou a nepřetržitostí jejích provozů. Slunce a vítr zůstanou vždy jen doplňkovým zdrojem a jejich kapacita musí být pokryta stejným pohotovým výkonem zdrojů tepelných, aby mohla být udržena stabilita v energetické síti při měnících se přírodních podmínkách. Při vší ekologičnosti jde jen o parazitování nového odvětví podnikání na klasické energetice. Výhodným obnovitelným, ale vyčerpatelným zdrojem jsou vodní elektrárny, které však v běžných podmínkách mohou fungovat jen jako vedlejší a při pokrytí výkyvů spotřeby. Nejvíce využívaným obnovitelným, ale vyčerpatelným zdrojem energie je tak i v soudobém světě pálení dřeva.

Obrazoborectví

Původně křesťanské hnutí odmítající uctívání obrazů doprovázené jejich ničením. Poté průvodní jev každé revoluce, spočívající ve slepé destrukci předchozích symbolů bez ohledu na jejich užitnou, kulturní a historickou hodnotu. Jde o pozůstatky předkulturního totemismu, v němž zničení symbolu zla znamenalo odstranění zla samého.

Obročník

Feudální či církevní správce nebo úředník zastávající funkci spojenou s obročím, důchodem.

Obřad

Ceremoniál, veřejná slavnost probíhající podle přísně stanovených pravidel, rituálu. Doprovází člověka odedávna při všech důležitých příležitostech počínaje narozením a konče smrtí. Je součástí tradic pevně uchovávaných ve společenském vědomí, pomáhá upevňovat pocit sounáležitosti a kontinuitu ve společnosti. Snahy zavádět obřady při nedůležitých příležitostech končí většinou směšně. Obřad je prostředkem formální integrace skupiny.

Obsah

Souhrn částí daného celku. Vztahy těchto částí pak vytvářejí vnitřní formu, vztahy celku s vnějším prostředím vnější formu. Obsah je ve vztahu k formě určující, forma zpětně na obsah působí; jsou spolu v dialektické jednotě. Strukturaforma se pak musí přizpůsobovat funkci.

Obsese

Vtíravost myšlenky, posedlost. Projevuje se od občasného nutkavého návratu k určitému tématu, který nelze potlačit vůlí, až po chorobný stav vyžadující léčbu.

Obyčej

Zvyk, mrav, ustálená a respektovaná forma upravující chování lidí a jejich skupin za určitých běžných situací. V rozvíjejícím se právu má významné místo a je jako právo respektován. V našem právním řádu již není uznáván, avšak např. ve Velké Británii, Izraeli či Novém Zélandu je i ústavní právo vytvořené obyčejem. V mezinárodním právu řeší všechny otázky, které nejsou řešeny právem psaným, avšak okruh jeho působnosti se neustále zmenšuje.

Obyčejové právo

Zvykové právo, původní forma nepsaného práva vytvořeného zvykemtradicemi, které bylo morálkou konkrétní společnosti. Postupně jej začali jednotliví panovníci sepisovat a měnit do podoby závazných norem. V některých, zejména anglosaských zemích je právní obyčej pramenem práva dosud vedle práva psaného; např. ve Velké Británii má tuto formu i ústava. V mezinárodním právu se jím stává běžně uznávaná, opakovaná praxe, pomocí které jsou řešeny všechny otázky neupravené právem psaným. Zvyk se tak stává pramenem práva, okruh jeho působnosti se však neustále zmenšuje. V žádném případě však nemůže být v rozporu s právem psaným, stejně tak jako opakování zločinu nemůže být povýšeno na zákon.

Occamova břitva

Princip logické úspornosti, odmítající nadbytečné užívání slov a zdůvodnění, připouštějících nejednoznačnost definic a výkladu. Na jedné straně vede k přesnosti myšlení a vyjadřování, na druhé straně při absolutizaci redukuje složitost problému, zjednodušuje a vede k nesprávným, jednostranným závěrům. Nerespektuje totiž dialektiku skutečnosti, a sice to že vše je něčím, ale zároveň i něčím jiným. Věci proto musíme popisovat málo slovy, ale zkoumat z mnoha stran.

OD

Doktor optometrie, anglosaský postgraduální stupeň vzdělání, obdoba Ph.D., zkratka ze jménem.

Óda

Chvalozpěv, oslavná lyrická báseň či hudební skladba.

Odboj

Organizovaná vojenská, informační i politická podpora fronty v týlu nepřítele domácím obyvatelstvem v době války. Vzniká jako důsledek skutečné války, nikoliv propagandy či zákona. Z neznalosti či záměrně bývá zaměňován s pouhým odporem, jehož je vyvrcholením. Odboj lze porazit, odpor lze odstranit pouze s příčinami, které jej vyvolávají.

Odborové hnutí

Hnutí zaměstnanců, vzniklé v kapitalismu jako dělnické hnutí, později se rozšířilo i na další pracující. Jeho cílem je ekonomický boj za lepší pracovní podmínky, vyšší mzdy a sociální jistoty. Jeho orgány ochraňují a zastupují zaměstnance při jednáních se zaměstnavateli či úřady. Základními formami jeho práce je kolektivní vyjednávání, při jeho neúspěchu stávka. Odborové hnutí se významně podílelo na postupném zlepšování životních a pracovních podmínek pracujících v kapitalismu.

Odcizení

Pocity člověka, jehož práce se stává zbožím a její hmotné či duchovní produkty jsou majetkem nikoliv svého tvůrce, ale soukromého vlastníka výrobních prostředků, a vystupují pak proti svému tvůrci jako cosi cizího. Odcizení práce člověka je základem jeho odcizení sociálního při němž člověk společnost, na které je absolutně závislý, nepovažuje za svou.

Odlišnost a totožnost

dialektice dvě stránky jevu, které jsou vždy v sobě v různé míře zahrnuty. Neexistují jevy naprosto odlišné od všech ostatních ničím nepodobné jiným, stejně tak jako neexistují jevy zcela totožné s jinými. Rozdílná je jen míra odlišnosti. Jakékoliv konkrétní ztotožňování je vždy omylem. Každá totožnost je vždy abstraktní, žádná odlišnost není absolutní.

Odpad

Nežádoucí materiální výsledek lidské činnosti, především práce. Odpadem nejsou produkty volně žijících organismů, neboť se bezprostředně po svém vzniku stávají přirozenou součástí přírodního prostředí, v němž se recyklují. Nerecyklovaný odpad je jedním z největších nebezpečí pro budoucnost člověka.

Odpor

Reakce části společnosti na jakýkoliv nový společenský pohyb. Je nevyhnutelný vždy, když se jakákoliv změna dotýká podstatných zájmů větších skupin lidí. Lze jej částečně zmírnit nebo skrýt, ale ne porazit. Někdy vymírá až po mnoha generacích. Opírá-li se odpor o vnější ozbrojenou moc, mění se v odboj.

Odpovědnost

Dialektický vztah člověka ke společnosti a společnosti k člověku. Jako právní kategorie označuje společností stanovené hranice, za nimiž subjekt nese právní důsledky svého konání či nekonání, jako kategorie morální si vymezuje tyto hranice subjekt sám ve svém svědomí.

Odpustky

Odpuštění hříchů církví na základě určitého trestu, které se později dalo i koupit, což zakládalo církevní nerovnost majetnýchchudých a bylo předmětem odporu, např. i v Husově učení. Přeneseně vykupování si přízně a beztrestnosti i u světské moci formou korupce.

Odraz

Produkt rozporu, všeobecná vlastnost hmoty, její schopnost reagovat na vnější vlivy změnou svého pohybu a obráceně, svým pohybem ovlivňovat pohyb hmoty jiné; je výsledkem rozporu. Je základním vztahem i podstatou všech přírodních, psychických i společenských procesů, ale i základem poznatelnosti světa. Každá forma hmoty má jiné formy a schopnosti odrazu, ale každá je má. U hmoty anorganické je nejznámější odraz mechanický, u živé organické hmoty je jeho nejběžnější formou dráždivost a nejvyšší formou odrazu u člověka je vědomí. Mezi tím existuje nekončené množství jiných forem, ale i formy odrazu dosud nepoznané, nikoli však nepoznatelné. Také společenské procesy jsou odrazem vztahů i procesů jiných.

Odsun

Vysídlení asi 2,5 mil. německých obyvatel z území Československa po 2. světové válce, které proběhlo na základě postupimských dohod vítězných mocností a z nich vyplývajících Benešových dekretů, které se staly součástí čs. právního řádu. Vysídlencům byl konfiskován majetek, který byl využit jako jediná část zaplacených válečných reparací, stanovených poraženému Německu vůči Československu. Tento mezinárodně právní akt je neustále zpochybňován Sudetoněmeckým landsmanšaftem a je i mnohými českými sdělovacími prostředky v německých rukou vydáván za hlavní problém 2. světové války.

Oheň

První chemická reakce využívaná člověkem již před více než 300 tisíci lety. Na počátku byla vůně a chuť pečeného masa ze zvířete ohořelého v ohni, založeném bleskem či výbuchem sopky. Ta přivedla člověka na myšlenku oheň přenést, udržovat jej, což jej donutilo naučit se plánovat v čase a rozdělit práci jinak než dosud. To vše mu přineslo vydatnější potravu, zkrátilo čas potřebný k trávení, ochránilo jej před dravou zvěří i zimou a prodloužilo mu denní čas. Přispělo to k jeho usazení, což bylo podmínkou vzniku zemědělství atd. Oheň je největším objevem v dějinách lidstva.

Okase

Výhodná, příležitostná koupě. V současnosti byl tento pojem zdecimován přiblblými cedulemi "Akce".

Okasionalismus

Dualistické a idealistické filozofické názory předpokládající příležitostné spojení rozprostraněné myslící substance s Bohem. Za pravou příčinu všeho označuje Boha, zatímco materiální realita je pouhým podnětem.

Oktrojovaná ústava

Vnucená ústava, přijatá rozhodnutím panovníka bez schválení parlamentem či obdobným orgánem.

Okultismus

Učení vycházející z existence nepoznatelných, tajemných, nadpřirozených sil a obřady komunikace s nimi. V moderním světě přežívá jako pavěda, zábava či podnikání s nevědomostí. Snaží se při zachování vnějších, okázalých středověkých forem přizpůsobovat své vnitřní formy či jazyk vědě a vyvolat zdání modernosti.

Okupace

V mezinárodním právu faktické ovládání území státu cizími ozbrojenými silami, které na něm efektivně vykonávají svou moc prostřednictví vojenských velitelů nebo jimi jmenovaných orgánů okupační správy, jako např. v Protektorátu Čechy a Morava. V tomto smyslu byl např. vstup vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR intervencí, nikoli okupací. Současná přítomnost amerických vojsk v současném Německu rovněž nemůže být považována za okupaci, zatímco vojenská přítomnost v Iráku, Kosovu či Afghánistánu okupací je.

Oligarchie

Úzká vládnoucí skupina nejbohatších representantů své třídy. Podobný termín plutokracie nehledí ani tak na úzkost skupiny, jako na její bohatství.

Oltář

Původně obětní místo, většinou kamenný stůl, na nějž věřící pokládali oběť, formálně dar nadpřirozeným bytostem, ve skutečnosti dar kněžím. Postupně se různě měnily podoby oltáře i ekonomického zajištění církví a funkce oltáře, který zůstal ústředním místem bohoslužeb.

Olympijské hnutí

Humanistické romantické mezinárodní sportovní hnutí z přelomu 19. a 20. století idealisticky navazující na antické olympiády. Vzniklo na základě ideje sportovního amatérismu, což zcela neodpovídalo antickým tradicím a velmi brzy ani měnící se realitě. Postupně se staly olympijské hry nejdříve skrytě a později otevřeně zcela komerční záležitostí, při níž je účast amatérů jen symbolická.

Omyl

Deformovaný, neodpovídající obraz skutečnosti ve vědomí, obsahující kromě poznatků i iluze nebo absolutizaci dílčích pravdivých poznatků; nebytný průvodní jev každého poznání. Hledání pravdy, tj. přiznání vlastních omylů i její „vykrádání“ z  omylů cizích. Podle Komenského "i omyl, je účasten pravdě". Hanbou není dopouštět se omylů, ale při jejich obhajobě vytvářet novou „vědu“. Omyl je produktem myšlení, zatímco chyba je produktem nesprávné praxe; oba pojmy bývají často zaměňovány.

One-brain

Pseudovědecká metoda léčitelství parazitující na skutečné vědě - kineziologii.

Onomantika

Věštění ze jména, jedna z esoterických disciplin, o něž roste zájem v důsledku odporu k racionalisticky bezohlednému světu.

Onomatologie

Onomastika, společenská věda na pomezí jazykovědy a historie zkoumající vznik a vývoj vlastních jmen.

Ontologie

Samostatná součást některých idealistických filozofií zabývající se jsoucnem, bytím izolovaným od vědomí. Dialektický materialismus tento pojem neužívá, zkoumá zásadně bytí a vědomí ve vzájemné vazbě, tak jak skutečně existují.

Opak

Polarizovaný rozdíl; abstrakcí vytvořený a v pojmech vyjádřený protiklad, který vždy odráží jen určitou stránku jevu či podstaty. Žádný konkrétní celek není opakem jiného konkrétního celku. Někdy však za opak bývá vydáván protiklad, který se odlišuje protisměrnou orientací pohybu, někdy tak bývá označován i rozpor, který však je střetem těchto pohybů.

Opakovatelnost vývoje

Nekonečná rozmanitost podmínek a forem existence v sobě zahrnuje zdánlivou možnost opakovatelnosti zaniklého. Je to dáno tím, že nezanikají všechny stránky a příčiny negovaného jevu, některé z nich zůstávají zachovány v nové skutečnosti formou možnosti. Mohou se v nových podmínkách částečně opakovat, ale vždy jindy, jinde i jinak a vždy jen vyplývá-li to ze zákonitostí daného prostředí. Jev jako celek je neopakovatelný, vývoj je nevratný. Absolutizovat konec zaniklého je stejně nesmyslné jako předpokládat, že se to bude opakovat úplně stejně. Zvláště ve společnosti je vždy předčasné radovat se nad koncem čehokoli, nepominuly-li příčiny vzniku onoho jevu. Tuto stránku vývoje zkoumá zákon negace negace.

Opat

Představený kláštera u některých katolických řádů, zpravidla doživotně volený tajnou volbou. Jeho pravomoci jdou často i za hranice práva dané země.

Operacionalismus

Subjektivně idealistické prvky novopozitivismupragmatismu, redukování světa na soubor fyzikálních operací. Omezování poznání na jevy, které lze vyvolat laboratorně a zkoumat rozložené na dílčí operace, což je při poznávání společnosti nemožné.

Oportunismus

Záměna strategietaktiky, bezzásadovost, přizpůsobování se a kompromisnictvípolitice, ustupování tlakům a dílčím zájmům, snaha o získání momentálních výhod na úkor dlouhodobých cílů, vyhýbání se zásadním problémům, obcházení překážek, bezbřehé taktizování. Výsledkem takové praxe je, že nesměřuje k vytýčeným cílům a dokonce jejich dosažení znemožňuje. Je to jednání a politika předstírající zachování původních zásad a neměnnost cíle, ve skutečnosti je opouštějící, nakonec vždy dovršené zradou. Vyskytuje se i v běžném chování člověka.

Opozice

Organizovaný odpor proti způsobu vládnutí. Je to postavení těch, kteří usilují o moc, ale nemají převahu. Její funkcí je vytvářet zpětnou vazbu silám vládnoucím, kontrolovat je a kritizovat. Je však nucena kritizovat i to, co by dělala sama, kdyby moc získala; někdy dokonce i to, co už sama dělala. V liberální společnosti si vládnoucí třída pěstuje část opozice tak, aby byla schopna bez otřesů, nerevoluční cestou převzít moc v případě masového odporu proti vlastním politickým stranám.

Optimismus

Sklon člověka vidět věci z té lepší stránky, příznačný pro sangviniky. Je to důvěra v budoucnost, v pokrok, v poznání podložená důvěrou ke společnosti, v niž žije. Vytváří se jako charakteristický rys osobnosti z jeho temperamentu a životních zkušeností, je výrazně ovlivněn sociálními vztahy. Je součástí světového názoru a jako takový se pak přenáší i do filozofie, člověkem vytvářené. Jeho opakem je pesimismus. Člověk nedeformovaný svým sociálním prostředím je převážně optimistou, stejně tak jako dobře vychovávané dítě. Také věda je optimistická, pokud není deformována svými sociálně deformovanými tvůrci.

Orákulum

Proroctví, věštba.

Orální historie

Soudobá diskutabilní historická metoda opírající se nikoli o objektivní fakta, ale o paměti, zkušenosti, subjektivní vzpomínky a dojmy účastníků, které jsou vždy jen částečné, poznamenané nahodilostmi, jednotlivostmi i zvláštnostmi a zkreslené dodatečnou interpretací a emocemi; navíc vždy ovlivněné výběrem, tehdejšími i pozdějšími zájmy a ochotou respondentů přiznat je. Může jen ilustrovat, nikoliv dokumentovat historii. Charakterizovat ji lze slovy W.Churchila: „Historie k nám bude příznivá, koneckonců napíšu ji já sám“.

Ordinář

Církevní představený vybavený mocí podle církevního práva, tj. papež, sídelní biskup, opat apod.

Organicismus

Biologizující filozoicko-sociologické koncepce vysvětlují společenské procesy biologickými zákonitostmi odvozenými ze života jiných organizmů než člověka; sociologický naturalismus. Podstatou je absolutizace organizace i vztahu celku a části.

Organizace

Záměrné, plánovité uspořádání systému do jednoho celku; ve společnosti konkrétní projevy instituce, spojení lidí určitými formálními vztahy, vzniklé z jejich společných zájmů nebo na základě zájmu zřizovatele jim vnuceného jako cíl. Uvnitř existuje dělba práce a hierarchie, navenek jednotný postup. Vnější rozpory zpravidla nadměrně zdůrazňuje, vnitřní naopak nadměrně potlačuje, což často vede k jejímu rozpadu. Mají svou formální i neformální strukturu.

Organizovaný zločin

Plné uplatnění principů kapitalismu v trestné činnosti, při čem v reprodukčním cyklu výroba-rozdělování-směna-spotřeba je dělník hodnoty tvořící nahrazen zločincem, výsledků výroby se zmocňujícím. Jsou při tom uplatněny rozvinutá dělba práce, plánování, námezdní práce a zbožně peněžní vztahy, ovlivňování státní moci i další mechanismy kapitalismem vytvořené. Je nutným a neodstranitelným doplňkem soudobého tržního hospodářství, organicky z něj vyrůstá; je jeho samostatným odvětvím, které je s ostatními, legálními formami neviditelně propojené vlastnickými i politickými vztahy.

Orientalistika

Souhrnný pojem pro vědy zabývající se orientálními, tj. převážně asijskými a africkými zeměmi, jejich jazykem, kulturou, historiítradicemi. V praxi se dělí na jednotlivé discipliny zaměřené na konkrétní území, jako např. afrikanistika, egyptologie, arabistika apod.

Ornát

Svrchní část obřadního roucha duchovního v příslušné liturgické barvě.

Ortodoxie

Správné učení, setrvávání na určitých tradičních základech víry, vycházení z původních kořenů, pravověrnost nepodléhající novotám; není zcela totožná s dogmatismem.

Osada

Kolonie, část obce, sídlo venkovského typu menší než vesnice a větší než samota, zpravidla bez veřejného prostoru; zpočátku synonymum vesnice. Později se osadou mínily oddělené části obcí vzniklé za určitým účelem např. pro rychlé usídlení většího množství přistěhovalců bez půdy při rozvoji hornictví či jiné činnost, ale také nouzové usídlení, a ještě později skupiny chatových či zahrádkářských objektů. V současnosti jde o pojem právně neurčitý. Pro části obcí však mohou být zřízeny osadní výbory jako orgány zastupitelstva.

Osobní vlastnictví

Právní vztah vyjadřující sociálně ekonomickou podstatu vztahu skutečného, tj. disposice s hodnotou i užitnou hodnotou spotřebních předmětů. Vznikal současně s těmito předměty, individuálně vyráběnými již v prvotní pospolitosti vedle vlastnictví společenského, ve kterém byly předměty společně užívané, na nichž závisela existence celého rodu, např. území a oheň. Vedle toho začínaly být některé spotřební předměty ve vlastnictví skupinovém, např. u rodin, užívajících společný příbytek. Osobní vlastnictví existuje po celou dobu vývoje společnosti a nebylo zpochybněno ani marxismem.

Osobnost

Obecně každý jedinec zformovaný vlivem společenských vztahů; v užším pojetí jedinec významný a vlivný, při úplném zjednodušení i jen populární. Pro idealismus bývá významný jedinec zdrojem společenského pohybu. Pro materialistické pojetí je však i významný jedinec závislý na společnosti, vyrůstá z ní, je v ní zakotven, slovy A.Einsteina „je nemožné uvažovat o něm nebo rozumět mu mimo rámec společnosti“. Historický materialismus zdůrazňuje osobnost jako jednotu individuálních i společenských stránek. Velké osobnosti neplodí velkou dobu, ale naopak, každá doba vytváří své osobnosti. Významným se stává člověk proto, že pochopí potřeby své doby, směřování lidstva v ní a chová se v souladu s tím. Podle Helvétia „lidé se nerodí tací, jací jsou, ale stávají se jimi,“ a podle Marxe „skutečné bohatství jednotlivce závisí zcela na bohatství jeho skutečných vztahů“.

Ostrakismus

Hlasování lidu ve starověkých Athénách o vypovězení či vyloučení z veřejného života občana, údajně nebezpečného pro stát. Přeneseně záměrné organizování veřejného mínění proti jednotlivci či skupinám s cílem zbavit je vlivu. V kapitalismu se užívá hlavně pro skutečnou levici.

Osud

Idealistická představa předurčenosti člověka, jehož život je předem nezměnitelně dán buď nadpřirozenou mocí, či jakýmisi kosmickými zákony. Víra v osud je fatalismus. Uvádí člověka do pasivity, odevzdanosti, činí jej snáze manipulovatelným.

Osvícenství

Široký idealistický myšlenkový a společenský proud 17. - 18. století, v některých zemích toto období přesahující až do období národně osvobozeneckých hnutí. Přeceňovalo úlohu vědomí ve společnosti; z pozic vznikající buržoaziemaloburžoazie kritizovalo rozkládající se feudální společnost, církev a náboženství; doprovázelo a podporovalo vznik nových výrobních sil a vztahů, hledalo nové myšlenky i novou formu společnosti. Znamenalo zásadní zlom v evropském myšlení. Bylo ideovou přípravou pozdějších buržoazních revolucí. K nejvýznamnějším představitelům patří např. Voltaire, Helvétius, Holbach, Goethe a Diderot.

Osvobození Československa

Závěrečná fáze 2. světové války, při níž Rudá armáda osvobodila 90 % československého území a zbytek americká vojska. V letech 1945 - 1989 byl podíl americké armády zbytečně zakrýván, zatím co poté je stejně zbytečně zveličován. Tak jako nebyla při oslavách tohoto historického faktu vyvěšována vlajka americká, není dnes vyvěšována sovětská. Nepopiratelný faktem zůstane, že americká vojska bojovala na našem území od 14. dubna 1945, padlo při tom 116 vojáků a zůstal zde po ní jediný pohřbený, zatímco Rudá armáda bojovala v Československu od 4. října 1944 a jen v dukelsko-karpatské operaci padlo 19 tisíc jejích vojáků. Současná propaganda o našem osvobození zkresluje pravdu daleko brutálněji, než ta předchozí.

Otroctví

Sociální vztah, v němž je člověk obchodovatelným majetkem jiného, je na něm fyzicky závislý a je nucen k práci či službě bez odměny, přičemž prvními zotročenými byly zpravidla vlastní ženy. Vznikalo při rozpadu prvotní pospolitosti po celém světě v okamžiku, kdy člověk dosáhl schopnosti vyrobit nadprodukt, tedy více než sám spotřeboval. Tehdy přestali být poražení v boji zabíjeni a byli zajímáni za účelem práce, přičemž jimi vyrobený nadprodukt byl odnímán otrokářem. To existovalo i na dnešním území Čech, avšak nestalo se hlavním výrobním vztahem, tedy nevznikl zde otrokářský výrobní způsob. V Evropě i Americe přežívaly a dokonce ožívaly tyto vztahy hluboko do novověku, dnes je otroctví v celém světě zakázáno, přesto se v těchto vztazích stále nacházejí miliony lidí, přičemž výjimku netvoří ani tzv. vyspělé země, kde stále existuje obchod s "bílým masem" a sexuální otroctví apod.

Otrokářství

Společensko ekonomická formace střídající na některých územích prvotně pospolnou společnost; výrobní způsob založený na nucené práci otroků, kteří bylo hlavní výrobní silou. Jeho podstatou byla osobní závislost pracovní síly - otroka, na jeho vlastníkovi – otrokáři, a odnímání výsledků otrocké práce otrokářem. To umožnilo akumulaci vytvořeného nadproduktu, vznik tříd, dělbu práce na fyzickou a duševní, rozpad prvotní rodové pospolitosti a vznik civilizace. Otrokářství přes své hrůzné podoby přineslo lidstvu pokrok a všude tam, kde bylo zavedeno, urychlilo rozvoj. S rozvojem poznání a složitosti výroby se však stalo brzdou; neumožňovalo růst kvalifikace pracovní síly, nestimulovalo její výkon, otrok mohl pracovat jen tak, aby přežil a na žádném rozvoji zájem neměl. Čím větší byl na něj tlak, tím vyšší byly náklady na jeho přinucení a obnovování stavu otroků dobyvačnými válkami, tím větší byl odpor otroků a tím nerentabilnější tento systém byl. Proto byl nahrazen kolonizací, která vytvořila podmínky pro vznik feudalismu.

celý slovník